Nemoc vlastního syna přivedla majitelku farmy k pomoci handicapovaným

Fotografii a propagační výtvarnictví vyměnila za přírodu, ekologické zemědělství a pomoc postiženým lidem. Tak by se dala stručně popsat životní cesta Pavlíny Štyndlové, majitelky karlovarské farmy Kozodoj. Když před 27 lety s rodinou objevila dům s pozemkem ve Staré Roli, místo jí učarovalo. Vybudovalazde farmu, ekocentrum a osud jí přivedl k péči o handicapované.
Nyní je na farmě zaměstnává a připravuje pro ně zajímavé projekty. "Ráda bych si nás představila jako takový maják či přístav, který handicapovaným lidem poskytuje pocit klidu a jistoty," přeje si majitelka farmy.
Farma Kozodoj je pro Karlovaráky známým pojmem. Můžete však připomenout její začátky?  
Vše začalo před sedmadvaceti lety, kdy jsme zde koupili dům. Místo si nás okamžitě přitáhlo, hned se nám moc líbilo. Prodali jsme tedy byt, během měsíce vyřídili vše potřebné, a přestěhovali se. Chtěli jsme, aby synové vyrůstali v přírodě. U syna Matěje se navíc od dětství projevovaly vážné zdravotní potíže. Věřili jsme, že to tady pro něj bude příznivější. Zároveň jsem od mládí toužila provozovat ekologické zemědělství. Přestože jsem z učitelské rodiny a studovala jsem fotografii a propagační výtvarnictví, ke zvířectvu mě to velmi táhlo. Můj strýc Jaroslav měl hospodářství a v dětství jsem u něj obdivovala chov telat, králíků, a dalších zvířat. Pustili jsme se tedy do oprav domu, často i svépomocí a také začali s chovem koz.
Jak vznikl název Kozodoj?  
Ten vymysleli synové. V době, kdy jsme se sem s rodinou nastěhovali, jim bylo šest a osm let. Obdivovali dílo Jana Wericha a jeho hrátky se slovy. Zvlášť se jim líbily složeniny, které Werich používal, například Fimfárum. Jelikož první zvířata, která jsme zde chovali, byly kozy, tak se toto spojení nabízelo. Ze začátku se mi název příliš nelíbil (úsměv). Později jsme zjistili, že kozodoj je zároveň lidový název pro ptáčka lelka lesního. Tento...