Neustálé pískání v uších může spustit i šikana, léčba je běh na dlouhou trať

Tinnitus, tedy ušní šelest, postihuje stále více lidí. Na vině jsou zejména akustická traumata – nejen v podobě práce v nadměrném hluku, ale také koncertů, které jsou výrazně hlasitější, než je bezpečné. Podle specialistky na léčbu tinnitu lékařky Zuzany Veldové ušní šelest postihuje stále častěji mladé lidi, a dokonce i děti. Nepřetržitý zvuk navíc často způsobuje psychické problémy. "Pacienti mají šelest spojený s něčím velmi negativním. A to musíme zpřetrhat," popisuje Veldová jednu z možných metod, jak se tinnitu bránit.

Pískání či hučení v uších po hlučném koncertě zažila většina lidí. Jedná se o akutní tinnitus, který ve většině případů sám odezní, a dotčená osoba mu tak nevěnuje přílišnou pozornost. V některých případech ale zvuk trvá dál. Zkušenost s tinnitem má zhruba 10 až 15 % světové populace, příčiny jsou přitom různé. "Nejčastěji jsou to akustická traumata, jako jsou hlasité koncerty a práce v hluku. Pak je to užívání ototoxických preparátů (například analgetika, antibiotika, pozn. red.), úrazy hlavy či krku," říká lékařka Zuzana Veldová, která se věnuje léčbě tinnitu přes 20 let a přijímá v průměru sedm nových pacientů týdně.

"Tinnitus mi začal asi před 10 lety. Příčinu jsem nevěděl a z testů u lékaře nic nevyplynulo, tak jsem si musel zvyknout," říká třiadvacetiletý Josef. Zvyknout si trvalo v jeho případě zhruba půl roku. "Tinnitus mám od narození. Vzpomenu si na to prakticky jen tehdy, když se o tom někdo zmíní nebo někdy před spaním," přidává se dvaadvacetiletý Jakub.

Bohužel u některých lidí se tinnitus objeví [lock]v podobě, kdy silně zasahuje do jejich života, jelikož na něj myslí téměř nepřetržitě. "Tinnitus mám několik let. Asi před dvěma lety se mi silně zhoršil. Myslel jsem na něj každých pět sekund. Zhubl jsem 12 kilogramů a zažil jsem i panickou ataku," přiznává další pacient, třicetiletý Ladislav.

Akutní a chronický

V léčbě se tinnitus rozlišuje na akutní a chronický. "Pokud se jedná o tinnitus akutní, například po hlasitém koncertě, měli by pacienti vyhledat pomoc lékaře na ORL. Okamžitě se nasazují vazoaktivní léky, kortikoidy nebo infuze. Důležité je rychlé nasazení léčby. Pokud se nasadí do 24 hodin, je vysoké procento úspěšnosti. Po delší době dojde k poškození vláskové buňky v hlemýždi, které je trvalé," varuje Veldová.

O chronickém tinnitu mluvíme, pokud trvá alespoň tři měsíce. Pacienti tehdy od lékaře slýchají, že si budou muset zvyknout, což je pro většinu z nich obtížně představitelné. Mozek se totiž na šelest soustředí ještě více, a zvuk proto sílí. Komplikace často vyústí do problémů se spánkem. "Přes den je tinnitus přehlušen jinými zvuky, ale v noci není nic, co by jej maskovalo. U pacientů se tak může rozvinout posttraumatická stresová porucha, všechno vidí beznadějně a mají černé myšlenky," říká Veldová.

Přečtěte si takéPsychedelika mají potenciál nabídnout lidem smysl života, říká nizozemský vědec

U lidí s chronickým tinnitem je podle odborníků vyšší riziko psychických problémů včetně sebevražedných myšlenek. Pacienti zkouší nejrůznější metody a doufají, že se pískání zbaví. "Lidé hledají na internetu cokoli, co by jim pomohlo, a věnují tomu hodně času a peněz. Výsledek se ale nedostaví. Mně pomohla až sezení s psychologem. Musel jsem si přiznat, že pískání nezmizí, a postupně mozek přivykat na zvuk. Zlepšení přišlo asi po devíti měsících," vysvětluje Ladislav.

Léčba trvá dlouho, ale pomáhá

Léčba chronického tinnitu trvá dlouho a běžní ORL specialisté se na ni nezaměřují. V internetových diskusích se lidé trpící tinnitem zároveň dočtou, že se šelestu zbavit nedá a budou se s ním potýkat celoživotně. Podlehnout depresivním myšlenkám je pak snadné. Existují ovšem metody, které mozku pomáhají mozku si na šelest přivyknout. Kromě ušních specialistů je zapotřebí i psychologická pomoc.

Léčba se odvíjí i podle toho, zda má pacient i jiné problémy se sluchem. "Rozdělujeme pacienty s tinnitem na ty, kteří mají normální práh sluchu, a ty, kteří trpí nedoslýchavostí," říká Veldová. "Na začátku projde pacient prohlídkou. Mělo by dojít k vyšetření sluchu. Tak se dá měřit intenzita a frekvence, je to exaktní metoda," dodává. Následná léčba pak vyžaduje spolupráci s psychology, psychiatry, popřípadě fyzioterapeuty. To se vše odvíjí od toho, jak tinnitus vznikl, přičemž příčin může být několik najednou.

Účinná je zejména terapie, při které se pacienti učí nepříjemné zvuky nevnímat. K tomu pomáhají sluchadla, která generují tzv. bílý nebo růžový šum. "Cílem je zpřetrhat kontakty mezi sluchovými a nesluchovými centry. Pacienti mají šelest spojený s něčím velmi negativním. A to musíme zpřetrhat," říká Veldová. Pomáhají také sezení s psychologem.

Přečtěte si také"Zvuk civilizace a bezpečí." Hudební novinářka naslouchala signálům, které navigovaly lodě v mlze

Zásadní zlepšení přichází zhruba po roce až dvou. "Klíčové je konzultovat správné nastavení šumu, pak pacienti pocítí úlevu. V současnosti ke správnému nastavení pomáhají i mobilní aplikace, jako je třeba ReSound Relief, Tinnitus Therapy Lite nebo Nature Sound Effects Free," doporučuje Veldová.

Léčba chronického tinnitu vyžaduje dlouhodobou práci na mezioborové úrovni, což pro pacienty představuje zejména problém s nedostatkem specialistů. "Mohl by se myslím rozšířit počet odborníků, kteří se věnují dlouhodobé péči. U nás se v tuto chvíli čeká na termín zhruba tři měsíce," dodává lékařka.

Děti se sluchem seniorů

Problémy se sluchem obecně se stále více týkají i mladých lidí, kteří poslouchají hlasitou hudbu na koncertech či ve sluchátkách. I věkový průměr lidí trpících tinnitem se snižuje a stále častěji se ušní šelest vyskytuje také u dětí. "Setkáváme se s dětmi, které mají audiogram jako senioři, protože s nimi rodiče jezdí na hudební festivaly. Velmi snadno dojde k nevratnému poškození. Spouštěčem tinnitu může být navíc i šikana. V takovém případě je na místě návštěva dětského klinického psychologa. Zažili jsme i případy, které končily změnou školy," říká Veldová.

Přečtěte si takéPoslouchejte tělem. Když je hudba mocnější než morfium

Základem je prevence

Základem prevence ušního šelestu je ochrana sluchu, zejména pro lidi, kteří pracují v hlučném prostředí. "Pokud je to možné, je namístě nosit i přilbu, protože lebka také vede zvuk do ucha," doporučuje Veldová. Při poslechu hudby do sluchátek je potřeba omezit hlasitost. Upřednostňovat by lidé měli sluchátka, která se nevsunují přímo do zvukovodu. "Čím blíže je bubínek, tím vyšší je akustický tlak, a sluch se tak snadněji poškodí," tvrdí lékařka. Na koncertech by lidé měli dodržovat dostatečnou vzdálenost od reproduktorů a nosit špunty do uší. "Kvalitní špunty nekazí kvalitu hudby. Jsou zcela běžné mezi hudebníky," dodává....

 

Klíčová slova: