Nevidomí chtějí jezdit na kole, shánějí dobrovolníky

Region – Neformální setkání mívají v kyjovské knihovně každé pondělní odpoledne. Dnes se jich tu sešlo asi dvacet. Mohou si vypít kávu nebo čaj, promluvit si se známými, se kterými si rozumí. Minimálně v tom, jaké praktické obtíže musí řešit slabozrací a nevidomí. Mnozí sem docházejí už řadu let. Oblastní odbočka Kyjov Sjednocené organizace slabozrakých a nevidomých (SONS) tu funguje už třicet roků.

Paní Hana Oršuliaková do Kyjova dojíždí autobusem ze Žeravic nebo ji přiveze manžel. Je nevidomá. O organizaci se ale nedověděla od očních lékařů. Do kyjovské knihovny jí přivedl zájem o četbu. Braillovo bodové písmo pro nevidomé zvládla jenom částečně, nemá dost jemný hmat, proto dává přednost audio knihám. A těch je tu v nabídce dost. Další tituly se naučila stáhnout přímo do mobilu. Nyní do SONSu dochází už jedenáct let. "Všichni si tu tykáme," přibližuje přátelskou atmosféru klubu. Nadšeně vypráví o literárním setkání, které se uskutečnilo dopoledne a bývá pravidelně jednou za měsíc. Dnes si připomněli výročí narození prezidenta a spisovatele Václava Havla i devadesáté narozeniny Jiřího Suchého. Přečetli si úryvky knih a hádali autora, povyprávěli si...