Nízké platy v sociální sféře

ČRo - Vysočina
-
Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že chce motivovat lidi, aby chodili do práce. Pro letošní rok je výše motivace 9 900 korun, což je minimální mzda. Ukazuje se ale, že život na sociálních dávkách je mnohdy výhodnější, protože i bez často náročné práce si lidé můžou přijít i na více peněz. Jak je to možné, se budeme ptát v dnešním pořadu Narovinu. Příjemný poslech přeje Kristina Lamperová. Dlouhodobě jsou platy těsně nad minimální mzdou hlavně v oblasti sociálních služeb. Lidé, kteří se starají o seniory, nosí jim nákupy, koupou je a přebalují, berou často po zdanění zhruba 10 tisíc korun. Osobní asistentka z Jihlavy, která si nepřála být jmenovaná, je matka samoživitelka dvou dětí. Po 40 hodinách týdně už je občas na pokraji "syndromu vyhoření".

osobní asistentka z Jihlavy:
Pracuji teda v sociálních službách čtvrtým rokem a mojí náplní práce je, že se starám o seniory. Víceméně docházím k nim do domácího prostředí a ještě do školního zařízení, vlastně do školky, kde se starám o postiženého chlapce.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Osobní asistentka má v popisu práce jak pochůzky, tak i osobní hygienu a psychickou podporu svého klienta.

osobní asistentka z Jihlavy:
Je to náročná práce, protože není senior jako senior. Je senior, kterej si chce třeba jenom popovídat, nebo pomoct s nákupem, ale jsou senioři, kam teda i já docházím, kde opravdu jsou nepohybliví, kde je musíte zvedat, umejvat od A prostě do Z opravdu se prostě o ně postarat.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Matka dvou dětí pracující v sociální sféře svou práci rozhodně nedělá pro peníze. Sama říká, že to by vlastně ani nešlo.

osobní asistentka z Jihlavy:
Myslím si, že to musí člověk dělat proto, že ho to baví. Určitě, určitě ne pro peníze. Není to opravdu nic lehkýho. Nemluvím, nemluvím třeba jenom o těch seniorech, ale i třeba s těma postiženejma dětma, když třeba nemluví, ne to ..., tak je to taky i psychicky náročný, že musíte vlastně, že, je je poznat, nebo todle. Určitě to ocenený není, ale prostě to člověk dělá tím srdcem, no.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Kdyby po mateřské nehledala dávky a pobírala by sociální dávky, brala by jihlavská pečovatelka minimálně stejně peněz, jako za 40 hodin těžké práce. Ale jak sama říká, chce, aby po ní jednou něco zůstalo.

osobní asistentka z Jihlavy:
A já jsem teda strašně ráda, že jsem tu práci získala, protože vlastně po mateřský jsem nemohla sehnat práci. To, ty dávky, to není nic pro mě, no, jako sedět doma a prostě ..., je mi to proti srsti todle to, no.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Vedoucí osobní asistence Života 99 v Jihlavě Veronika Leupoldová říká, že zaměstnanci v sociální sféře jsou dlouhodobě špatně placeni.

Veronika LEUPOLDOVÁ, vedoucí osobní asistence Života 99 v Jihlavě:
No, v hrubém je to asi zhruba 14 tisíc a když se jim všechno strhne, to, co má, tak jsou opravdu lehce nad 10 tisíci čistého.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
S ministerstvem ale jednají neustále a v poslední době se situace začíná pomalu zlepšovat. Už za chvíli bude naším prvním hostem ředitel Charity České republiky Lukáš Curylo, který nám mim, jiné vysvětlí, proč matky samoživitelky dostávají často na dávkách víc, než když chodí do práce. V sociální sféře jsou i vysokoškolsky vzdělaní lidí placení hluboko pod celorepublikovým průměrem. Některým zaměstnancům by se dokonce vyplatilo zůstat doma a pobírat sociální dávky. To jsou údaje, které nedávno zveřejnila Charita České republiky. A já na telefonu vítám jejího ředitele Lukáš Curyla. Dá se nějak určit, jaký je průměrný plat v té sféře sociálních služeb?

Lukáš CURYLO, ředitel Charity České republiky:
Dá se říci, že pracovníci v sociálních službách s nižší kvalifikací má maximálně do 14 tisíc hrubého. Je to odvislé od regionu a jsou regiony, kde třeba nástupní mzda může být kolem 11, 11,5 tisíc. U sociálních pracovníků, kteří mají vyšší kvalifikaci a jsou to vysokoškoláci nebo lidé s dlouholetou praxí, tak tam se ta mzda může pohybovat mezi 15, 19, 20 tisíci. Takže se to pohybuje hrubě pod průměrnou mzdou a přitom to jsou vlastně vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Čím, čím to je tohle? A jednáte o tom třeba nějak dlouhodobě s ministerstvem práce a sociálních věcí? Že by se to třeba mohlo nějak změnit?

Lukáš CURYLO, ředitel Charity České republiky:
S ministerstvem práce a sociálních věcí jednáme. Pokud vím, tak ministerstvo práce a sociálních věcí je si toho vědomo a tlačíme v podstatě v rámci vždycky schvalování rozpočtu na to, aby se dotace v dané oblasti zvyšovaly. Je to každoroční boj. V posledních letech došlo k mírnému nárůstu mezd, ale ty peníze, které zatím šly ne do všech typů organizací, šly v takové výši, aby to navýšení bylo reálné.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Hm, můžete mi nějak zobecnit, co to vlastně znamená být sociálním pracovníkem? Co, co vlastně ..., jaká je taková náplň práce? Co je vlastně posláním toho sociálního pracovníka a kolik hodin týdně třeba ti lidé stráví v práci?

Lukáš CURYLO, ředitel Charity České republiky:
Ti vlastně zajišťují samotný chod těch služeb. To znamená, třeba starají se o děti v rámci třeba doučování, nebo dělají práce třeba pečovatele, to znamená, dělají hygienu toho klienta, dělají nákupy, dělají v podstatě takové ty základní úkony, které třeba ten člověk v tom pokročilejším věku anebo handicpovaný není schopen dělat.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
A můžete svoje zaměstnance nebo obecně zaměstnance v těch sociálních sférách motivovat i nějak jinak než těmi penězi a třeba se snažit zabránit, aby nedostali syndrom vyhoření?

Lukáš CURYLO, ředitel Charity České republiky:
Tak my se snažíme těmto, těmto zaměstnancům dělat v podstatě něco jako "team buildingy" dělám pro ně možnost setkávání se třeba u nás v Charita třeba s duchovními, aby si pohovořili, snažíme se je motivovat občas nějakým home officem, nějakou prací z domu, jestli je to možné, snažíme se dělat i takové setkávání v rámci jiné odbornosti, kdy ti lidé si vyměňují zkušenosti a právě i třeba ty negativní zkušenosti a snaží se hledat tu kazuistiku tak, aby byli schopní to ..., jak to řešit, jak řešit sami sebe, tak aby ten syndrom vyhoření byl, pokud možno, co nejmenší.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
A úplně poslední věc. Mohl byste mi tedy nějak vysvětlit, jak jste tedy došli k tomu, že třeba lidé s děti pracující v sociálních sférách si měsíčně přijdou na méně peněz, než kdyby byli na těch sociálních dávkách?

Lukáš CURYLO, ředitel Charity České republiky:
Tak je to právě odvislé od našeho sociálního systému a vlastně, teď už i společné vztahy s ministerstvem navyšovat minimální mzdu. Jestliže minimální, minimální mzda byla zvýšena teprve až v letošním roce na 9 tisíc 900 a to nepobírá, to je velká skupina lidí, ale jsou lidé, kteří to pobírají anebo se blíží té hranici a vezeme si sociální systém, který v podstatě je nastavený podle, podle dávky životního minima, takže je to teda složitý výpočet, ale to životní minimum pro jednotlivce činí nějakých 3 410 na děti, potom jsou to nižší částky, ale když si to potom sečteme, tak třeba jeden dospělý se dvěma dětmi může dosáhnout třeba u osm, osm, devět tisíc korun, k tomu nějaký příspěvek na bydlení, který když ..., protože má příjem ..., jakoby náklady na bydlení jsou nižší než 30 % jeho příjmů, takže dostane příspěvek na bydlení, k tomu dostane přídavky na děti a dostane se vlastně na stejnou dávku nebo vyšší, než kdyby pracoval, protože kdyby pracoval, tak mu to sice stát jakoby doplatí, ale ta motivace pracovat je v dané chvíli velmi nízká nebo mizivá.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Tolik Lukáš Curyl, ředitel Charity České republiky.

Lukáš CURYLO, ředitel Charity České republiky:
Na shledanou.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Naším druhým hostem bude už za chvíli ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. U telefonu zdravím ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou za ČSSD, dobrý den.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
No, dobrý den.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Charita České republiky nedávno zveřejnila zprávu, podle které jsou lidé pracující v sociální sféře dlouhodobě špatně placeni a matky samoživitelky si často vydělají méně, než kdyby doma pobíraly sociální dávky. Co dělá, anebo co může dělat ministerstvo, aby tento problém vyřešilo?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My především jdeme cestou zvyšování minimální mzdy, ale nikoli navyšování životního minima, protože vlastně chceme právě, aby se lidem vyplatilo pracovat a nebýt doma na dávkách. Nicméně i po relativně velkém zvyšování minimální mzdy, které už vlastně za této vlády proběhlo dvakrát, se domnívám, že stále ta minimální mzda není dostatečná, protože my bychom chtěli dosáhnout toho aby vlastně tvořila 40 % mzdy průměrné, tak jak je to v naprosté většině evropských zemí a tam ještě v tuto chvíli nejsme. My jsme přibližně na 35, 36 % v tomto roce.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Právě vy jste známá tím, že chcete motivovat lidi, aby chodili do práce. Letos se zvýšila ta minimální mzda, takže je teď 9 tisíc 900 korun. Asi sama uznáváte, že z toho se měsíčně dá docela těžko vyjít.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, samozřejmě, to uznávám. Proto se také snažíme o to navyšování a musím říct, že každé jednotlivé navýšení je velký boj zejména ze zástupci zaměstnavatelů v rámci tripartity.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že by třeba k nějakému zvýšení mohlo dojít v blízké budoucnosti, dejme t,, za rok, za dva?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Určitě tato vláda plánuje další navýšení od ledna příštího roku. Jenom se teď budeme dohadovat o kolik, ale já souhlasím s odbory, že by to mělo být tak na tu částku asi těch 11 tisíc, 11 tisíc 500.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Já bych se stejně ještě trošku jenom vrátila k té sociální sféře, což jsou sociální pracovníci, vlastně státní zaměstnanci. Myslíte si, že tam by se to výhledově dalo nějak zlepšit ty platy?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My jsme, my jsme v loňském roce navyšovali právě odměny sociálních pracovníků a pracovnic v přímé péči v sociálních službách, takže to alespoň pomohlo části z nich. Jinak já bych chtěla navýšit platy jak obecně sociálním pracovníkům, pracovnicím, tak třeba lidem, kteří u nás pracují na úřadech práce, kteří jsou ve styku opravdu s těmi sociálně nejslabšími lidmi. My po nich chceme, aby těm lidem na jednu stranu pomáhali, na druhou stranu, aby byli asertivní a odolali, když na ně někdo křičí, když je někdo vlastně ohrožuje a vydírá je, aby mu dali dávku, i když na ni nemají nárok. Tito lidé třeba pracují také za velice, velice nízké platy a to jsou vlastně taková neustálá jednání s ministerstvem financí, aby se ty platy lidí ve veřejné sféře navyšovaly.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
A bude ministerstvo práce nějak řešit to, že příliš nefungují ty programy na začleňování znevýhodněných skupin na trhu práce? Tím myslím absolventi, matky - samoživitelky, etnické menšiny a také lidé nad 50 let věku?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My tuto problematiku řešíme neustále. Já bych neřekla, že ty programy nefungují. Ono, ano, tyto skupiny jsou samozřejmě velmi výrazně zastoupené v té skupině dlouhodobě nezaměstnaných, nicméně jsem přesvědčena, že kdyby nebylo našich programů, tak jich je tam ještě mnohem více, protože my, kdy se podíváme na výsledky právě těch nejrůznějších opatření, kdy se v podstatě, když to shrnu, tak se zaměstnavateli, který zaměstná člověka z některé z těchto znevýhodněných skupin, vlastně dají peníze na mzdu nebo část mzdy tohoto člověka po nějakou omezenou dobu a když se podíváme na to, jak tito lidé, kteří prošli tímto podporovaným zaměstnáváním, potom najdou uplatnění na trhu práce, tak to je docela vysoké procento, než ve srovnání tedy s lidmi, kteří žádným takovým programem neprošli, nicméně myslím si, že nedílná součást těchto opatření není jen takto jim, dotovat zaměstnavatelům ty mzdy, ale je to také neustálá osvětová kampaň, protože dnes je vlastně, ti zaměstnavatelé hledají velmi intenzivně nové pracovní síly a my bychom jim v různých, jak říkám, osvětových kampaních chtěli zase opět opakovaně vysvětlovat, aby právě hledali i v těchto cílových skupinách, aby se jich nebáli.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Tolik Michaela Marksová, současná ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD. Děkuji a na slyšenou.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Zatím, na shledanou.

Kristina LAMPEROVÁ, moderátorka:
Na shledanou. Tolik dnešní pořad Narovinu, kde jsme mluvili o malých platech v sociální sféře. Pěkný den přeje Kristina Lamperová.