Nové alarmy varují i neslyšící, nejsou ale zdaleka všude
21.12. 2024 - 09:12
Deník N
20.12.2024
Při loňské tragédii zaútočil střelec i v posluchárně, kde se konala výuka znakového jazyka. To připoutalo pozornost k problémům, kterým v krizových situacích čelí neslyšící.
Teroristický útok, požár, aktivní střelec, výzvy k evakuaci. Alarm může v mnoha případech zachránit život. Ale co když ho neslyšíte?
"Problematika je velmi palčivá a naše organizace se jí zabývá již dlouhá léta. Již v roce 2015 jsme byli u projednávání komise OSN k naplňování práv lidí se zdravotním postižením v České republice a jedním z úkolů, který tehdy pro Česko vyplynul, bylo tento problém komplexně vyřešit," řekla Deníku N prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých (SNN ČR) Šárka Prokopiusová.
Absence alarmů, které mohou zaznamenat i osoby se sluchovým postižením, je ohrožuje na životě – nebo minimálně na zdraví. Podle Prokopiusové je to problém v jakékoliv nebezpečné situaci.
"Nejen v případě teroristického útoku či požáru, ale i nedávné povodně byly pro neslyšící či špatně slyšící lidi velkou zkouškou," upozornila Prokopiusová.
V souvislosti s povodněmi prezidentka SNN ČR připomněla podobnou katastrofu, která postihla Prahu v roce 2002.
"V Karlíně po ulicích jezdili hasiči a policie s megafonem a vyzývali lidi k evakuaci. Jedna rodina neslyšících zůstala ve svém bytě a druhý den je složitě zachraňovali hasiči. Voda se dostala téměř do druhého patra, oni naštěstí bydleli ve vyšším. Ale byli velmi popotahováni, že se neevakuovali. Oni ovšem nedostali dostupnou zprávu o tom, že to mají udělat. Bohužel na ně tehdy zapomněli i sousedé," vzpomíná.
JEDNODUCHÉ
A ELEGANTNÍ ŘEŠENÍ
NEEXISTUJE
Za dvě desetiletí se podle Prokopiusové situace v podstatě nezměnila: "Posun je v tom, že můžete dostat od jednotek záchranné služby varovnou SMS, ale jen pokud se do toho systému předem zaregistrujete. Řešením by tedy bylo posílat varovné SMS na všechna čísla, případně mít u integrovaného záchranného systému (IZS) seznamy osob, které jsou rizikové. Stejné seznamy by mohly mít obce o svých občanech.
" Vyvstává podle ní ale otázka, kdo by o zařazení daného člověka na seznam rozhodl, kdyby to neudělal on sám.
"U požárů je to o vybavení domů, ve veřejných budovách by byly řešením například světelná signalizace, psací zařízení. O těchto věcech dlouhodobě jednáme, ale řešení je stále v nedohlednu. Podobná otázka je i u výtahů. V legislativě je sice povinnost mít ve výtahu indukční smyčku, aby uvázlý nedoslýchavý lépe slyšel, ale zcela neslyšící nemá šanci při uváznutí komunikovat. A to v legislativě stále není," vypočítává Prokopiusová.
Stejnou zkušenost potvrzuje také Olga Blahovcová, vedoucí sociálních služeb nevládní organizace Tichý svět, která se zaměřuje na pomoc neslyšícím.
"Ve veřejném prostoru by mělo být myšleno nejen na zvukovou, ale i světelnou signalizaci. Nádraží, nemocnice, obchodní centra často disponují nějakými obrazovkami, kde by bylo vhodné pustit klip ve znakovém jazyce s titulky – mít připravenou neutrální informaci, například ‚Pozor, nebezpečí, opusťte prostor‘," řekla.
Stát podle ní často suplují neziskové organizace, které se snaží bezpečnost zajistit, ale nemohou mít takový dosah.
"Kvůli neviditelnosti tohoto typu postižení je na něj často zapomínáno a v dnešní době jednoduché, elegantní řešení neexistuje," myslí si Blahovcová.
I ona hájí myšlenku aplikace či registru, kde by byli lidé se sluchovým postižením evidováni a přes telefon v závislosti na své lokaci informováni o všem důležitém. Zároveň by skrze takovou aplikaci mohli nahlásit požár, nehodu či podobnou situaci.
"Obecně doporučujeme klientům mít staženou aplikaci Záchranka, kde si stejně jako všichni ostatní mohou zvolit lokalitu, ve které se pohybují, a o případném ohrožení jsou informováni pomocí notifikací," doplnila.
Blahovcová i Prokopiusová se shodují na tom, že se problém týká nejen krizových situací, ale i těch každodenních, na které neslyšící narážejí v běžném provozu.
"Sedíte v tramvaji, kde se ozve hlášení o nehodě nebo poruše – všichni kolem vás začnou vstávat. A vy nevíte, co a proč se děje. To je situace, kde nehrozí bezprostřední ohrožení na životě, ale totéž se může stát v obchodním centru, kde se najednou ozve, aby ho všichni návštěvníci opustili. Může se jednat o poruchu, o nahlášenou bombu. Často se tak neslyšící dostávají do nepříjemných a možná i nebezpečných situací," popsala Blahovcová.
V hromadné dopravě má přitom taková situace podle Prokopiusové snadné řešení, kterým jsou čtecí zařízení: "Ta jsou dnes již častá ve vlacích, ale třeba v metru v Praze jsou mimořádné události hlášeny pouze hlasovou cestou.
" Tématem bezpečnostních systémů se Tichý svět zabývá zejména při podpoře klientů, u jejichž zaměstnavatele jsou poplachy pouze se zvukovou signalizací.
"Často doporučujeme, aby si obstarali i signalizaci světelnou, buď do celé firmy, nebo do určitých segmentů, kde se neslyšící pohybují. V menších firmách, například pokud klientka pracovala v hotelu na pozici pokojské, jsme bezpečnost řešili pomocí náramku, který patří mezi zvláštní pomůcky přímo určené osobám s postižením sluchu," přiblížila Blahovcová.
PROBLÉM ŘEŠÍ
OBCHODNÍ CENTRA
I ŠKOLY
Deník N se žádostí o popis bezpečnostních systémů a jejich inkluzivních prvků oslovil několik univerzit
a čtyři z největších obchodních center – Westfield Chodov, Olympia Brno, OC Letňany a Forum Nová Karolina. Do uzávěrky vydání z oslovených nákupních center odpověděl pouze technický manažer Westfield Chodov Petr Vecko.
"Pro osoby se sluchovým postižením je implementována světelná navigace a vizuální signalizace únikových cest, která je strategicky rozmístěna v celém objektu," napsal Deníku N.
Kromě technického zabezpečení jsou podle něj součástí systému také požárněbezpečnostní hlídky, které zajišťují koordinaci a asistenci návštěvníkům při incidentu či krizové situaci.
"V případě dalších mimořádných událostí disponuje Westfield Chodov týmem profesionálně vyškoleného personálu, který se zaměřuje na koordinaci a podporu osob s tělesným či mentálním postižením. Celková krizová situace je navíc vždy řízena ve spolupráci se složkami IZS," dodal technický manažer.
SYSTÉM "KISS" I PRINCIP
"BER, KOHO VIDÍŠ"
Právě požární hlídky zmínila také Prokopiusová jako možné interní řešení i u případů, jako byla loňská střelba na filozofické fakultě.
"Jako jediné mě napadá mít povinné požární hlídky v budovách a na pracovištích, kde jsou osoby se sluchovým postižením. Je nutné mít předem nastavený systém, aby vždy někdo věděl, že má tyto osoby varovat a vyvést," navrhuje možné řešení expertka.
Samotná filozofická fakulta stejně jako ostatní pracoviště Univerzity Karlovy nově spoléhá na takzvaný Krizový informační a svolávací systém (KISS).
"Ten v hypotetickém případě nebezpečí, zjednodušeně řečeno, automaticky informuje všechny studující i zaměstnance, a to třemi způsoby: pomocí telefonátu, SMS a e-mailu. Poslední dva jmenované způsoby jsou funkční i pro neslyšící kolegyně a kolegy," popsala mluvčí fakulty Ina Palacká.
Vedle KISS jsou dle jejích slov podstatnou složkou příprav na případná nebezpečí i školení a kurzy.
"V nich mimo jiné upozorňujeme, že v případě ohrožení kolem sebe každý člověk může mít někoho, kdo má horší výchozí podmínky pro ideální reakci. Zjednodušeně se to dá popsat jako zásada ‚ber s sebou, koho vidíš‘.
" Při loňském útoku nebyla mezi zavražděnými žádná neslyšící osoba, jedna neslyšící zaměstnankyně školy ale utrpěla zranění.
Západočeská univerzita pořizuje nový systém, Masarykova spoléhá na slyšící.
KISS v současné době implementuje také Česká zemědělská univerzita. Není to ovšem jediný bezpečnostní systém, který má škola k dispozici.
"Využíváme hned několik podpůrných systémů v případě výskytu nouzových situací. V případě požáru je primárním systémem elektronická požární signalizace a její návazná zařízení, jako jsou požární evakuační rozhlasy či světelná signalizace. Dále jsou organizačně nastaveny a periodicky školeny protipožární hlídky, které v případě obdobných situací fungují společně s ostrahou a složkami IZS a koordinují evakuaci budovy," sdělila mluvčí Karla Mráčková.
Západočeská univerzita v Plzni má k dispozici bezpečnostní signalizaci určenou pro situace vyžadující evakuaci.
"Tu lze teoreticky využít i v případě aktivního útočníka, ale primárně k tomu není určená. Proto univerzita pořizuje nový systém umožňující plošné varování osob formou SMS zpráv, případně formou volání na mobilní telefon," řekla Deníku N mluvčí plzeňské univerzity Andrea Čandová.
Systém škola otestovala v září při cvičení zásahu složek IZS proti aktivnímu střelci.
"Motivací k pořízení tohoto systému je jednak plánované rozšíření bezpečnostních prvků a opatření na univerzitě, ale také reakce na nutnost umět informovat právě i studenty a zaměstnance se specifickými potřebami. Předpokládáme, že bychom systém mohli začít uvádět do provozu na začátku příštího roku," doplnila mluvčí.
V PLZNI NEDÁVNO
EVAKUOVALI NAOSTRO
Právě na této škole byla začátkem prosince hlášena střelba, evakuace tu tak proběhla i naostro. Nakonec se naštěstí ukázalo, že šlo o planý poplach.
Na škole nikdo nestřílel, šlo o hloupý "žert" dvou studentů, které policie obvinila z výtržnictví.
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) podle své mluvčí Kateřiny Veselé v současnosti reviduje evakuační a krizové plány, které budou obsahovat specifické postupy pro osoby s omezenou pohyblivostí či smyslovým postižením, včetně asistence a zřetelného označení únikových cest.
"Univerzita má zavedeny mechanismy pro hlášení incidentů, problémů a nebezpečí, které hendikepovaným osobám hrozí. V řádu dní navíc spustíme další informační systém, který bude plně funkční i pro studenty se sluchovým postižením," řekla Veselá.
Masarykova univerzita má pro případ aktivního střelce také funkční systém hromadných SMS.
"Tento systém je inkluzivní ke studentům nebo zaměstnancům se specifickými potřebami. Tuto zprávu lze totiž přečíst nebo převést do zvukové podoby dle konkrétního postižení," sdělil mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Systém ohlašování požárů je podle něj převážně zvukový.
"Počítá se i s tím, že osoby se sluchovým postižením nejsou v prostoru posluchárny, menzy nebo chodby samy. A buď zaregistrují činnost ostatních, nebo spolužáci či vyučující, kterým je jejich postižení známo, osoby varují," přiznává.
Chystá se ale zlepšení: "U rozhlasů, jejichž instalace se plánuje, zvažujeme posílení vizuálního prvku na roveň akustického. Zároveň se pracuje na rozšíření systému varovných SMS tak, aby zpráva o hrozbě přišla i na pracovní plochu počítače.
" Vysoké učení technické v Brně (VUT) také s ohledem na loňské tragické dění na Univerzitě Karlově implementovalo nový bezpečnostní plán.
"V případě krizové situace se pohotově aktivuje krizový tým. Dosavadní bezpečnostní opatření jsme upravili. Rektor VUT sestavil bezpečnostní výbor a určil pozici koordinátora bezpečnosti. Univerzita spustila webové stránky s podrobnými informacemi a postupovými kartami, které popisují, jak má osoba postupovat, pokud nastane mimořádná událost," řekla mluvčí Kamila Šmídková.
I VUT pracuje s aplikací, která v případě mimořádných událostí umožňuje hromadně rozesílat varovné SMS zaměstnancům a studujícím.
"Koordinátorka našeho centra Alfons určeného pro osoby se specifickými potřebami mě informovala, že Zdeněk Kalva z Univerzity Karlovy pro všechny vysoké školy, tedy i pro tu naši, připravuje ‚kuchařku‘ – návod s ohledem na bezpečnost studentů se specifickými potřebami. Momentálně to je ve stavu zrodu, měli bychom to mít k dispozici do konce roku," dodala mluvčí Šmídková.
DÍLČÍ ZLEPŠENÍ V ČESKÉ
TELEVIZI
Prokopiusová vnímá dílčí zlepšení v krizové komunikaci s neslyšícími alespoň ve vysílání České televize: "Například za covidu se nám podařilo prosadit, aby bylo tlumočeno do znakového jazyka hlavní zpravodajství. Do té doby byly k dispozici pouze zprávy předtočené a velmi stručné.
" I díky tomu podle ní ČT rozšířila tým tlumočníků do znakového jazyka a naučila se, že je třeba v krizových situacích co nejrychleji zajistit přístupnost i dalšího televizního vysílání. "Což se ukázalo například právě při loňské střelbě na filozofické fakultě, kdy ještě ten den vpodvečer již bylo veškeré živé vysílání k události, které šlo v České televizi, tlumočeno," řekla Prokopiusová.
Podle Blahovcové se díky chytrým telefonům, hodinkám a dalším moderním technologiím bezpečnost osob se sluchovým postižením zvyšuje "tak nějak přirozeně".
ROK OD TRAGÉDIE
Tísňové linky fungující přes SMS Podle organizací na pomoc neslyšícím nejsou jednotné a často se o nich neví. Patří mezi ně: ¦ Registrace u hasičských záchranných sborů. Například HZS Libereckého, Olomouckého, Ústeckého a Pardubického kraje umožňují registraci neslyšících na svých webových stránkách. ¦ Systém operačního střediska pražské ZZS s univerzální linkou +420 724 333 155. Ta je k dispozici 24 hodin denně a lze ji využít na celém území ČR pro přivolání pomoci (záchranky, policie a hasičů). SMS je třeba odeslat na uvedené číslo a do zprávy uvést, co se stalo, jméno a celou adresu.
spolupracovnice redakce
ILUSTRAČNÍ FOTO: PEXELS
Zvukový alarm může zachránit život. Ale jen tomu, kdo ho slyší.
Teroristický útok, požár, aktivní střelec, výzvy k evakuaci. Alarm může v mnoha případech zachránit život. Ale co když ho neslyšíte?
"Problematika je velmi palčivá a naše organizace se jí zabývá již dlouhá léta. Již v roce 2015 jsme byli u projednávání komise OSN k naplňování práv lidí se zdravotním postižením v České republice a jedním z úkolů, který tehdy pro Česko vyplynul, bylo tento problém komplexně vyřešit," řekla Deníku N prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých (SNN ČR) Šárka Prokopiusová.
Absence alarmů, které mohou zaznamenat i osoby se sluchovým postižením, je ohrožuje na životě – nebo minimálně na zdraví. Podle Prokopiusové je to problém v jakékoliv nebezpečné situaci.
"Nejen v případě teroristického útoku či požáru, ale i nedávné povodně byly pro neslyšící či špatně slyšící lidi velkou zkouškou," upozornila Prokopiusová.
V souvislosti s povodněmi prezidentka SNN ČR připomněla podobnou katastrofu, která postihla Prahu v roce 2002.
"V Karlíně po ulicích jezdili hasiči a policie s megafonem a vyzývali lidi k evakuaci. Jedna rodina neslyšících zůstala ve svém bytě a druhý den je složitě zachraňovali hasiči. Voda se dostala téměř do druhého patra, oni naštěstí bydleli ve vyšším. Ale byli velmi popotahováni, že se neevakuovali. Oni ovšem nedostali dostupnou zprávu o tom, že to mají udělat. Bohužel na ně tehdy zapomněli i sousedé," vzpomíná.
JEDNODUCHÉ
A ELEGANTNÍ ŘEŠENÍ
NEEXISTUJE
Za dvě desetiletí se podle Prokopiusové situace v podstatě nezměnila: "Posun je v tom, že můžete dostat od jednotek záchranné služby varovnou SMS, ale jen pokud se do toho systému předem zaregistrujete. Řešením by tedy bylo posílat varovné SMS na všechna čísla, případně mít u integrovaného záchranného systému (IZS) seznamy osob, které jsou rizikové. Stejné seznamy by mohly mít obce o svých občanech.
" Vyvstává podle ní ale otázka, kdo by o zařazení daného člověka na seznam rozhodl, kdyby to neudělal on sám.
"U požárů je to o vybavení domů, ve veřejných budovách by byly řešením například světelná signalizace, psací zařízení. O těchto věcech dlouhodobě jednáme, ale řešení je stále v nedohlednu. Podobná otázka je i u výtahů. V legislativě je sice povinnost mít ve výtahu indukční smyčku, aby uvázlý nedoslýchavý lépe slyšel, ale zcela neslyšící nemá šanci při uváznutí komunikovat. A to v legislativě stále není," vypočítává Prokopiusová.
Stejnou zkušenost potvrzuje také Olga Blahovcová, vedoucí sociálních služeb nevládní organizace Tichý svět, která se zaměřuje na pomoc neslyšícím.
"Ve veřejném prostoru by mělo být myšleno nejen na zvukovou, ale i světelnou signalizaci. Nádraží, nemocnice, obchodní centra často disponují nějakými obrazovkami, kde by bylo vhodné pustit klip ve znakovém jazyce s titulky – mít připravenou neutrální informaci, například ‚Pozor, nebezpečí, opusťte prostor‘," řekla.
Stát podle ní často suplují neziskové organizace, které se snaží bezpečnost zajistit, ale nemohou mít takový dosah.
"Kvůli neviditelnosti tohoto typu postižení je na něj často zapomínáno a v dnešní době jednoduché, elegantní řešení neexistuje," myslí si Blahovcová.
I ona hájí myšlenku aplikace či registru, kde by byli lidé se sluchovým postižením evidováni a přes telefon v závislosti na své lokaci informováni o všem důležitém. Zároveň by skrze takovou aplikaci mohli nahlásit požár, nehodu či podobnou situaci.
"Obecně doporučujeme klientům mít staženou aplikaci Záchranka, kde si stejně jako všichni ostatní mohou zvolit lokalitu, ve které se pohybují, a o případném ohrožení jsou informováni pomocí notifikací," doplnila.
Blahovcová i Prokopiusová se shodují na tom, že se problém týká nejen krizových situací, ale i těch každodenních, na které neslyšící narážejí v běžném provozu.
"Sedíte v tramvaji, kde se ozve hlášení o nehodě nebo poruše – všichni kolem vás začnou vstávat. A vy nevíte, co a proč se děje. To je situace, kde nehrozí bezprostřední ohrožení na životě, ale totéž se může stát v obchodním centru, kde se najednou ozve, aby ho všichni návštěvníci opustili. Může se jednat o poruchu, o nahlášenou bombu. Často se tak neslyšící dostávají do nepříjemných a možná i nebezpečných situací," popsala Blahovcová.
V hromadné dopravě má přitom taková situace podle Prokopiusové snadné řešení, kterým jsou čtecí zařízení: "Ta jsou dnes již častá ve vlacích, ale třeba v metru v Praze jsou mimořádné události hlášeny pouze hlasovou cestou.
" Tématem bezpečnostních systémů se Tichý svět zabývá zejména při podpoře klientů, u jejichž zaměstnavatele jsou poplachy pouze se zvukovou signalizací.
"Často doporučujeme, aby si obstarali i signalizaci světelnou, buď do celé firmy, nebo do určitých segmentů, kde se neslyšící pohybují. V menších firmách, například pokud klientka pracovala v hotelu na pozici pokojské, jsme bezpečnost řešili pomocí náramku, který patří mezi zvláštní pomůcky přímo určené osobám s postižením sluchu," přiblížila Blahovcová.
PROBLÉM ŘEŠÍ
OBCHODNÍ CENTRA
I ŠKOLY
Deník N se žádostí o popis bezpečnostních systémů a jejich inkluzivních prvků oslovil několik univerzit
a čtyři z největších obchodních center – Westfield Chodov, Olympia Brno, OC Letňany a Forum Nová Karolina. Do uzávěrky vydání z oslovených nákupních center odpověděl pouze technický manažer Westfield Chodov Petr Vecko.
"Pro osoby se sluchovým postižením je implementována světelná navigace a vizuální signalizace únikových cest, která je strategicky rozmístěna v celém objektu," napsal Deníku N.
Kromě technického zabezpečení jsou podle něj součástí systému také požárněbezpečnostní hlídky, které zajišťují koordinaci a asistenci návštěvníkům při incidentu či krizové situaci.
"V případě dalších mimořádných událostí disponuje Westfield Chodov týmem profesionálně vyškoleného personálu, který se zaměřuje na koordinaci a podporu osob s tělesným či mentálním postižením. Celková krizová situace je navíc vždy řízena ve spolupráci se složkami IZS," dodal technický manažer.
SYSTÉM "KISS" I PRINCIP
"BER, KOHO VIDÍŠ"
Právě požární hlídky zmínila také Prokopiusová jako možné interní řešení i u případů, jako byla loňská střelba na filozofické fakultě.
"Jako jediné mě napadá mít povinné požární hlídky v budovách a na pracovištích, kde jsou osoby se sluchovým postižením. Je nutné mít předem nastavený systém, aby vždy někdo věděl, že má tyto osoby varovat a vyvést," navrhuje možné řešení expertka.
Samotná filozofická fakulta stejně jako ostatní pracoviště Univerzity Karlovy nově spoléhá na takzvaný Krizový informační a svolávací systém (KISS).
"Ten v hypotetickém případě nebezpečí, zjednodušeně řečeno, automaticky informuje všechny studující i zaměstnance, a to třemi způsoby: pomocí telefonátu, SMS a e-mailu. Poslední dva jmenované způsoby jsou funkční i pro neslyšící kolegyně a kolegy," popsala mluvčí fakulty Ina Palacká.
Vedle KISS jsou dle jejích slov podstatnou složkou příprav na případná nebezpečí i školení a kurzy.
"V nich mimo jiné upozorňujeme, že v případě ohrožení kolem sebe každý člověk může mít někoho, kdo má horší výchozí podmínky pro ideální reakci. Zjednodušeně se to dá popsat jako zásada ‚ber s sebou, koho vidíš‘.
" Při loňském útoku nebyla mezi zavražděnými žádná neslyšící osoba, jedna neslyšící zaměstnankyně školy ale utrpěla zranění.
Západočeská univerzita pořizuje nový systém, Masarykova spoléhá na slyšící.
KISS v současné době implementuje také Česká zemědělská univerzita. Není to ovšem jediný bezpečnostní systém, který má škola k dispozici.
"Využíváme hned několik podpůrných systémů v případě výskytu nouzových situací. V případě požáru je primárním systémem elektronická požární signalizace a její návazná zařízení, jako jsou požární evakuační rozhlasy či světelná signalizace. Dále jsou organizačně nastaveny a periodicky školeny protipožární hlídky, které v případě obdobných situací fungují společně s ostrahou a složkami IZS a koordinují evakuaci budovy," sdělila mluvčí Karla Mráčková.
Západočeská univerzita v Plzni má k dispozici bezpečnostní signalizaci určenou pro situace vyžadující evakuaci.
"Tu lze teoreticky využít i v případě aktivního útočníka, ale primárně k tomu není určená. Proto univerzita pořizuje nový systém umožňující plošné varování osob formou SMS zpráv, případně formou volání na mobilní telefon," řekla Deníku N mluvčí plzeňské univerzity Andrea Čandová.
Systém škola otestovala v září při cvičení zásahu složek IZS proti aktivnímu střelci.
"Motivací k pořízení tohoto systému je jednak plánované rozšíření bezpečnostních prvků a opatření na univerzitě, ale také reakce na nutnost umět informovat právě i studenty a zaměstnance se specifickými potřebami. Předpokládáme, že bychom systém mohli začít uvádět do provozu na začátku příštího roku," doplnila mluvčí.
V PLZNI NEDÁVNO
EVAKUOVALI NAOSTRO
Právě na této škole byla začátkem prosince hlášena střelba, evakuace tu tak proběhla i naostro. Nakonec se naštěstí ukázalo, že šlo o planý poplach.
Na škole nikdo nestřílel, šlo o hloupý "žert" dvou studentů, které policie obvinila z výtržnictví.
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) podle své mluvčí Kateřiny Veselé v současnosti reviduje evakuační a krizové plány, které budou obsahovat specifické postupy pro osoby s omezenou pohyblivostí či smyslovým postižením, včetně asistence a zřetelného označení únikových cest.
"Univerzita má zavedeny mechanismy pro hlášení incidentů, problémů a nebezpečí, které hendikepovaným osobám hrozí. V řádu dní navíc spustíme další informační systém, který bude plně funkční i pro studenty se sluchovým postižením," řekla Veselá.
Masarykova univerzita má pro případ aktivního střelce také funkční systém hromadných SMS.
"Tento systém je inkluzivní ke studentům nebo zaměstnancům se specifickými potřebami. Tuto zprávu lze totiž přečíst nebo převést do zvukové podoby dle konkrétního postižení," sdělil mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Systém ohlašování požárů je podle něj převážně zvukový.
"Počítá se i s tím, že osoby se sluchovým postižením nejsou v prostoru posluchárny, menzy nebo chodby samy. A buď zaregistrují činnost ostatních, nebo spolužáci či vyučující, kterým je jejich postižení známo, osoby varují," přiznává.
Chystá se ale zlepšení: "U rozhlasů, jejichž instalace se plánuje, zvažujeme posílení vizuálního prvku na roveň akustického. Zároveň se pracuje na rozšíření systému varovných SMS tak, aby zpráva o hrozbě přišla i na pracovní plochu počítače.
" Vysoké učení technické v Brně (VUT) také s ohledem na loňské tragické dění na Univerzitě Karlově implementovalo nový bezpečnostní plán.
"V případě krizové situace se pohotově aktivuje krizový tým. Dosavadní bezpečnostní opatření jsme upravili. Rektor VUT sestavil bezpečnostní výbor a určil pozici koordinátora bezpečnosti. Univerzita spustila webové stránky s podrobnými informacemi a postupovými kartami, které popisují, jak má osoba postupovat, pokud nastane mimořádná událost," řekla mluvčí Kamila Šmídková.
I VUT pracuje s aplikací, která v případě mimořádných událostí umožňuje hromadně rozesílat varovné SMS zaměstnancům a studujícím.
"Koordinátorka našeho centra Alfons určeného pro osoby se specifickými potřebami mě informovala, že Zdeněk Kalva z Univerzity Karlovy pro všechny vysoké školy, tedy i pro tu naši, připravuje ‚kuchařku‘ – návod s ohledem na bezpečnost studentů se specifickými potřebami. Momentálně to je ve stavu zrodu, měli bychom to mít k dispozici do konce roku," dodala mluvčí Šmídková.
DÍLČÍ ZLEPŠENÍ V ČESKÉ
TELEVIZI
Prokopiusová vnímá dílčí zlepšení v krizové komunikaci s neslyšícími alespoň ve vysílání České televize: "Například za covidu se nám podařilo prosadit, aby bylo tlumočeno do znakového jazyka hlavní zpravodajství. Do té doby byly k dispozici pouze zprávy předtočené a velmi stručné.
" I díky tomu podle ní ČT rozšířila tým tlumočníků do znakového jazyka a naučila se, že je třeba v krizových situacích co nejrychleji zajistit přístupnost i dalšího televizního vysílání. "Což se ukázalo například právě při loňské střelbě na filozofické fakultě, kdy ještě ten den vpodvečer již bylo veškeré živé vysílání k události, které šlo v České televizi, tlumočeno," řekla Prokopiusová.
Podle Blahovcové se díky chytrým telefonům, hodinkám a dalším moderním technologiím bezpečnost osob se sluchovým postižením zvyšuje "tak nějak přirozeně".
ROK OD TRAGÉDIE
Tísňové linky fungující přes SMS Podle organizací na pomoc neslyšícím nejsou jednotné a často se o nich neví. Patří mezi ně: ¦ Registrace u hasičských záchranných sborů. Například HZS Libereckého, Olomouckého, Ústeckého a Pardubického kraje umožňují registraci neslyšících na svých webových stránkách. ¦ Systém operačního střediska pražské ZZS s univerzální linkou +420 724 333 155. Ta je k dispozici 24 hodin denně a lze ji využít na celém území ČR pro přivolání pomoci (záchranky, policie a hasičů). SMS je třeba odeslat na uvedené číslo a do zprávy uvést, co se stalo, jméno a celou adresu.
spolupracovnice redakce
ILUSTRAČNÍ FOTO: PEXELS
Zvukový alarm může zachránit život. Ale jen tomu, kdo ho slyší.
...
Klíčová slova: