Nový dokument Evy Toulové je o cestě vozíčkáře s roztroušenou sklerózou do Černobylu

Vozíkem život nekončí – to je poselství, jež režisérka Eva Toulová ukryla do svého dokumentu Camino na kolečkách. Tehdy se s Janem Duškem trpícím progresivní formou roztroušené sklerózy vypravila na 640 kilometrů dlouhou pouť Španělskem. Nyní, o čtyři roky později, se se stejným hrdinou, avšak v pokročilejší fázi nemoci, vydala do Černobylu i na výstup nejvyšší ukrajinské hory. Vzniklo tak volné pokračování s názvem Černobyl na kolečkách, které se v kinech objeví na jaře. Co ji v místě největší jaderné katastrofy v dějinách překvapilo, s jakými problémy se během cesty tým potýkal a v čem pro ni bylo těžké sledovat proměnu hlavního aktéra?

Co vás přivedlo k myšlence natočit cestovatelský dokument s hlavním hrdinou upoutaným na invalidní vozík?  

K tématu mě přivedl cestovatel a poutník Petr Hirsch, který na cestách strávil několik let. Petr o svých výpravách pořádá besedy a jedna z nich byla v Domově svatého Josefa, zařízení pro lidi s roztroušenou sklerózou, kde žije i hlavní hrdina mých dvou dokumentů Honza Dušek. Ten tehdy po přednášce Petra oslovil s tím, že by se chtěl vydat do Santiaga, a Peťu napadlo, abych se na měsíční výpravu s bandou neznámých lidí přidala. A tak vznikl první dokument Camino na kolečkách. Zpětně nechápu, jak jsem tehdy mohla souhlasit – nejsem totiž ani sportovní typ. Ale v žádném...