Památky mluví i znakovou řečí
Průvodci získávají kompetence v prezentaci památek pro hendikepované návštěvníky
Národní památkový ústav se dlouhodobě věnuje zpřístupňování památkových objektů pro různé skupiny zdravotně znevýhodněných návštěvníků. Při prezentaci kulturního dědictví a vzdělávání vlastních průvodců se přitom snaží vycházet ze specifických potřeb nevidomých, neslyšících, vozíčkářů nebo návštěvníků s poruchami intelektu.
Konkrétním příkladem naplňování této vize se stal kurz zaměřený na rozvoj kompetencí těchto pracovníků, který Národní památkový ústav pořádal v pražské Invalidovně. Hlavní pozornost byla věnována interpretaci památek pro návštěvníky se zdravotním znevýhodněním.
Záměrem bylo posílit průvodcovskou empatii vůči návštěvníkům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, lidem s pohybovými obtížemi či poruchami intelektu. Z tohoto důvodu byl kurz otevřen především pracovníkům správy památkových objektů, průvodcům a průvodkyním. Na setkání zavítali pracovníci ze všech čtyř územních památkových správ NPÚ, které mají státní hrady, zámky a další památky ve své péči.
Michaela Hanousková a Petr Červenka, odborníci z brněnského centra Teiresiás (Masarykova univerzita), představili zásady komunikace s nevidomými a slabozrakými návštěvníky. Hovořili o tom, jaká opatření se podílejí na přístupnosti památek z hlediska nevidomých a představili také zkušenosti s tvorbou a používáním haptických artefaktů. (Téma haptických modelů jsme představili v únorovém čísle časopisu – pozn. red.)
Není nad vlastní zkušenost
Praktická část kurzu byla věnována posilování průvodcovských kompetencí účastníků kurzu. Ve dvojicích se vzájemně provedli částí Invalidovny, přičemž jeden z dvojice měl nasazenu škrabošku. Trénovali se v orientaci prostorem či poskytování popisného výkladu. Správa Invalidovny navíc obohatila některé z prostor drobnými instalačními intervencemi, takže se při prohlídce uplatnily různé smysly, například flakonky s různými vůněmi či pachy (petrolej, káva aj.).
Další část programu vedli zástupci z Pražské organizace vozíčkářů. Jaroslava Franková nejprve představila svět vozíčkářů a pak vyzvala frekventanty kurzu k otevřené komunikaci nezbytné pro předávání relevantních informací o bezbariérovosti památek bez přikrašlování. Nato se účastníci kurzu setkali v přízemí Invalidovny se čtyřmi klienty výše uvedené organizace. Každý si mohl vyzkoušet jízdu na invalidním vozíku chodbami rozlehlé stavby. Tyto okamžiky patřily k nejsilnějším momentům celého setkání. Účastníci oceňovali možnost setkat se a mluvit přímo s vozíčkáři, stejně jako poznání z jízdy na vozíku, při níž se ukázalo, kolik bariér skýtá zdánlivě rovná dlažba. Kromě viditelných překážek, jako jsou prahy, pro ně bylo překvapením, jak obtížná je jízda po svažující se ploše s příčným sklonem bez cizí pomoci.
Druhý den čekala účastníky neslyšící lektorka Ilona Striová z obecně prospěšné společnosti Tichý svět. Uvedla účastníky do světa neslyšících díky tlumočnicím znakového jazyka. Pro mnohé z účastníků bylo novinkou, že pro neslyšící je čeština cizí jazyk, kterému se musí učit. Během praktické části se pak frekventanti kurzu pohybovali Invalidovnou s ucpávkami uší a pouze s využitím průvodcovských textů se orientovali v prostoru.
Program pokračoval setkáním s lektorkou Dominikou Hejzlarovou z Národního ústavu pro autismus.
Představila možnosti a limity realizace prohlídek pro návštěvníky s poruchou intelektu a návštěvníky s autismem. Uvedla také, s čím vším se tito návštěvníci musí v životě vyrovnávat.
Při závěrečné reflexi se účastníci kurzu shodli na jeho velkém přínosu pro svou průvodcovskou práci. Nejvíce oceňovali setkání přímo s vozíčkáři, neslyšící lektorkou a dalšími zástupci ze světa zdravotně znevýhodněných lidí. Sami si také vyzkoušeli limity a možnosti poznávání kulturního dědictví s hendikepem. Uvědomili si řadu věcí a posílili svou průvodcovskou empatii vůči zdravotně znevýhodněným návštěvníkům, stejně jako své lidství či člověčenství vůbec.
Velmi uvítali i navázané kontakty se zástupci odborných organizací věnujících se lidem s hendikepem a vnímali je jako příležitost k rozvoji další spolupráce při zlepšování služeb pro všechny návštěvníky bez rozdílu.
V dalších letech se chce Národní památkový ústav této problematice i nadále věnovat v jednodenních kurzech, které by byly zaměřeny na průvodcovství vždy pro jednu specifickou skupinu hendikepovaných návštěvníků. *
Národní památkový ústav vydal v roce 2022 metodiku nazvanou Postupme si dále 2 – Mnoho podob interpretace, v níž se mimo jiné věnuje specifikům průvodcovské činnosti na památkových objektech pro skupiny návštěvníků s různými zdravotními hendikepy. Najdeme v ní příklady dobré praxe u hradů či zámků, které se zdravotně znevýhodněným návštěvníkům věnují a přizpůsobují pro ně i prohlídky dané památky. Jako další příklad snahy Národního památkového ústavu zpřístupňovat památkové objekty hendikepovaným návštěvníkům lze uvést rovněž, že u vybraných hradů a zámků byly natočeny videoprůvodce ve znakové řeči pro neslyšící. Ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním znevýhodněním se na vybraných památkách ve správě Národního památkového ústavu koná každoročně také akce Den bez bariér. Aktuální přehled speciální nabídky pro osoby na vozíčku, osoby s omezením pohybu, neslyšící, nedoslýchavé, nevidomé a slabozraké na vybraných objektech Národního památkového ústavu najdete na stránkách Národního památkového ústavu pod tímto odkazem:
Foto: Ochutnávka placek v buchlovské hradní kuchyni
Foto: Haptické poznávání svorníku klenby
Foto: Den bez bariér v Květné zahradě
Foto: Invalidovnou poslepu
Foto: Prezentace o světě neslyšíších