Pan Kamil pomáhá lidem žít na vozíku
I NA VOZÍKU MŮŽE ČLOVĚK DĚLAT SPOUSTU VĚCÍ
Jeden skok zcela změnil jeho život
Do února 2018 pan Kamil (43) pracoval
jako obkladač a ve volném čase rád sportoval. Mezi jeho oblíbené sporty patřila cyklistika, fotbal i florbal, rád také lyžoval i plaval. Během jednoho odpoledne se
všechno změnilo.
Pan Kamil vyrazil v únoru 2018 se svými přáteli do Orlických hor lyžovat. Na chatě, kde byli ubytovaní, byl bazén. Během odpoledne, kdy do něho skákali, se panu Kamilovi jeden skok nevydařil. Začal se topit, a když ho kamarádi vytáhli z vody, nehýbal nohama, nebyl schopný ani stisknout jim ruku.
Proč zrovna já?
Okamžitě byl převezen na neurochirurgické oddělení do nemocnice v Hradci Králové, kde podstoupil operaci.
O tomto období hovoří: "Mám poškozený čtvrtý až sedmý krční obratel.
Z důvodu tonutí jsem měl ještě infekční zápal plic, a proto jsem byl asi čtrnáct dní v umělém spánku. Poté následovala další operace krční páteře, tentokrát stabilizace.
Po probuzení z umělého spánku jsem byl napojen na dýchací přístroj a měl jsem tracheostomii. To znamená, že dýcháte vstupem do krku a nemůžete mluvit." Nemohl se na nic zeptat, pohnout se ani psát. Rovněž se musel vyrovnávat s otázkou, proč zrovna on. Bylo to pro něho psychicky opravdu náročné. Velmi se mu ulevilo, když mu odebrali dýchací přístroj.
Život po úrazu
Zhruba tři měsíce po úrazu pana Kamila poprvé posadili na invalidní vozík. Začal postupně cvičit, musel se učit úplně od začátku. Uvědomil si, že už nikdy nebude chodit. Po zbytek života bude ochrnutý, nebude cítit tělo od prsou dolů a postižené budou i ruce.
Následoval půlroční pobyt v rehabilitačním ústavu v Kladrubech. "Tady už jsem cvičil a rehabilitoval velmi intenzivně. Už jsem se pohyboval na invalidním vozíku, dokázal se sám najíst a dělal další drobné pokroky. Zároveň mi v tu dobu ale začala docházet spousta věcí. Že velký problém bude vyprazdňování, močení a spousta pro zdravého člověka naprosto samozřejmých činností.
Před Vánoci jsem se vrátil nadobro domů. Tam teprve přišel ten nejtvrdší střet s realitou. Zjistil jsem, že bez pomoci nezvládnu prakticky nic," popisuje pan Kamil rehabilitaci. Velký posun pro něho znamenala operace šlach na rukou a pořízení auta s ručním řízením.
Osudové setkání
V Kladrubech se dozvěděl o České asociaci paraplegiků – CZEPA, z. s. Začal využívat její projekt Peer mentoring. Vidět, co vše zvládá člověk s podobným postižením, a moci se od něho učit bylo pro něho velkou motivací i pomocí.
"Ukazovali mi například, jak nastoupit do výtahu, jak si odemknout dveře a jak je za sebou zavřít.
Vůbec jsem nevěděl, jak to udělat, nedokázal jsem to," uvádí pan Kamil.
Nyní sám pomáhá lidem krátce po úrazu zvládnout pobyt na vozíku a vrátit se k aktivnímu způsobu života. Práce ho baví a naplňuje, dává mu pocit, že je užitečný.
Snaží se také co nejvíce věnovat své manželce a synům. Sport mu nahrazují kondiční jízdy na vozíku. Rád čte a občas si zajede s kamarády na pivo. Pan Kamil k tomu dodává: "Dělám věci, které můžu, a je jich spousta." A