Paralympionik Jiří Suchánek: nepřekonávám jen sebe, ale také protivníka

To bylo v době, kdy jsem ještě pracoval v liberecké nemocnici na oddělení pro vozíčkáře jako instruktor soběstačnosti. Měli jsme pacienta na rekondičním pobytu a ten se zmínil, že hraje ping-pong. Tak jsem byl párkrát s klukama na tréninku. Bavilo mě to a začal jsem pravidelně trénovat. Po nějaké době přišly první medaile. S jídlem roste chuť. Chtěl jsem víc a zvyšovaly se i mé cíle. Zprvu se dostat ze skupiny C do skupiny A. Pak se dostat do reprezentace. Uhrát něco na světovém poháru....