Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech

V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.
Od září 2016 bylo zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje, aby podobné děti chodily do klasických základních škol. Podle vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská Jany Nermutové, ale není tento koncept vhodný pro všechny žáky.
"Hlavně pokud jde o ty, kteří mají hlubší obtíže už v raném věku. Pro rodiče je často velmi obtížné dostat se k odborníkovi, aby popsal potřeby dítěte, a především je nastavil pro školku, která ho má pro vzdělávání přijmout. Tam to všechno začíná," říká Nermutová.
Speciálně pedagogická centra posuzují míru potřeb dětí a pak je doporučují k přijetí na konkrétní školu.
"Pro některé děti je dobré, aby šly do běžných základních škol, kde pak probíhá inkluze – jim totiž doporučujeme podporu asistentem pedagoga apod. Pro spoustu dětí to ale vhodný koncept není," zdůrazňuje Nermutová. To se obvykle týká žáků, kteří mají už takovou míru obtíží, že jim neumožňují ...

 

Klíčová slova: