Pomáhá se chudým a nemajetným. Ne milionářům, říká domácí pečující

"V ústavech i domovech jsou jen bohatí Němci. V Česku jsou postižení v ústavech, ale jejich rodiny jezdí po dovolených, nebo si užívají majetku rodičů umístěných v těchto domovech," říká pro domácí pečující Renata Prunnerová.
Trvale pečujete o nemocného syna Pavla, jakou nemocí Pavel trpí?  
Pečuji o těžce postiženého 30letého syna, trpí od narození dětskou mozkovou obrnou [DMO], kvadruspastickou formou. Má pohybové postižení a mentální postižení. Je ležící, inkontinentní, krmený, zcela závislý na péči další osoby. Má hluboký mentální deficit.  
Co to znamená pro vás jako pečující matku?  
Pro mě to znamená, že o syna pečuji 24 hodin denně. A nemůžu ho nechat ani hodinu samotného. Rodiče mi zemřeli, péče zůstala jen na mně. Jsem jako ve vězení.  
Co všechno obnáší celodenní péče o vašeho syna?  
Je to ranní hygiena, přebalování, krmení, polohování, míčkování [masáže a terapie molitanovými míčky, pozn. red.], mechanické vyprazdňování, přesuny na vozík, procházka, lékaři. Je to zajišťování dalších běžných věcí, které syn potřebuje. Patří sem jídlo, úklid, vaření, údržba auta. Vše kolem syna dělám já. V noci ho ještě přebaluji a polohuji. Tato péče je hrůzostrašná.  
Pomáhá vám někdo s touto péčí?  
Pomáhali mi rodiče, především finančně, bohužel zemřeli. Pečuji sama. Pomáhám si odlehčovacími službami. To je osm až deset dní v měsíci, ale to musí být Pavel zcela zdráv, aby mohl nastoupit na tuto službu.  
Mladší syn naší péčí o staršího hodně strádal  
Co děláte, když nepečujete o Pavla, odpočíváte, doháníte další věci? Jak využíváte "volno"?  
Vyřizuji si věci kolem svého zdraví. Je mi 60 let. A pak mám i mladšího syna. Ten dlouhodobou péčí o Pavla bohužel hodně strádal. Neměli jsme na něj čas. Buď jsme pečovali o staršího syna, nebo jsme museli hodně pracovat, abychom sehnali peníze na dlouhodobou péči.  
Zmínila jste rodiče, jak vám pomáhali finančně?  
Prodali část majetku, aby Pavel mohl zůstat doma. Dlouhodobá péče v rodinách zničí rodiny především finančně. V současné době pečují o nejtěžší z těžkých jen ty nejsilnější rodiny. Ty, co mají sociálně vzdělanostní manuál a majetkový základ. Těžké postižení je obrovská tragédie pro celé generace rodin. Mnozí prodají velkou část majetku, aby postižený mohl zůstat doma. V Česku chybí hmotné zajištění pečujících. A nejhůře...