Potřebná, přesto nepodporovaná. Kapacity domácí péče zamrzly

Paradoxní a nesystémový – tak lze shrnout přístup státu k domácí péči v kontextu posilování jednodenní medicíny. Bez zajištění domácí péče totiž jen těžko budeme těžit ze všech výhod jednodenní medicíny, jako je snížení nozokomiálních infekcí a úspora nákladů. Zatímco však jednodenní péče dostala už podruhé v úhradové vyhlášce zelenou, domácí péče dlouhodobě stagnuje a navzdory stárnutí populace se stará o stále stejné množství pacientů. A i když by byl zájem jak ze strany poskytovatelů, tak nemocných, nové kapacity se nenasmlouvávají.
"Systémovým zapojením sester do péče bychom mohli mimo jiné zkrátit dobu pacienta ve zdravotnictví. V současné době se pohybujeme jako v prostředí země Oz. Všichni podporují jednodenní výkony, ať je to gynekologie, ortopedie či chirurgie. Kdo se ale pak o pacienty postará? Každý nebydlí v Praze nebo v Brně – řada lidí žije na vesnici a nemá možnost někam dojet. Ocitáme se ve schizmatu – v současné době je totiž úplně utlumen segment domácí péče. Od metodičky na ministerstvu zdravotnictví jsem se dozvěděla, že je údajně stop stav na rozšiřování této péče. Zeptala jsem se profesora Válka, ten mi ale zase řekl, že to není pravda. A tak jsem se dotazovala na pojišťovně, kde jsem se dozvěděla, že se segment bude hodnotit, ale je vidět, že si s tím úplně nevědí rady. Tento segment ale potřebuje podpořit – jestliže chceme jednodenní péči, což snižuje riziko nozokomiálních nákaz či stresových situací, musíme mít následně zajištěnou domácí péči," uvedla na semináři Bez sester to nejde – největší problémy a hledání řešení, který se konal 30. ledna v poslanecké sněmovně, poslankyně a místopředsedkyně správní rady VZP Věra Adámková.
"Kapacity domácí péče zamrzly a kapacita přijímat klienty se zastavila někdy v roce 2016 či 2017. Od té doby......