Přístup ke studentům se zrakovým postižením

Tento text si klade za cíl přiblížit informace o studentech se zrakovým postižením akademickým a pedagogickým pracovníkům. Věřím, že obsahuje informace, které se dají využít i v běžné komunikaci.
1. Komunikace  
Pokud budete oslovovat studenta/člověka se ZP, po pozdravu se představte, student Vás totiž po hlase nepozná, nevídáte-li se denně. Je dobré Váš pozdrav ještě doplnit lehkým dotykem na jeho paži, aby věděl, že pozdrav patří jemu.  
Při rozhovoru stůjte k dotyčnému čelem a mluvte přímo. Pokud budete mít se studentem se ZP konzultaci např. v kabinetu, upozorněte ho, pokud je v místnosti ještě někdo jiný. Je velmi nepříjemné, když ZP neví, zda je v místnosti ještě někdo a jen odhaduje jeho přítomnost. Nezapomínejte též studenta upozornit, pokud budete místnost opouštět, nemusí si toho všimnout, je pak velmi nepříjemné, když člověk hovoří sám se sebou v prázdné místnosti.  
Pokud přijde na konzultaci student s doprovodem, obracejte se na studenta se ZP a jednejte s ním. Doprovod vede člověka se ZP v neznámém prostředí, nedělá za něj rozhodnutí, nejedná za něj.  
Vyhněte se slovům "tady, tam, támhle", případně je doplňte řádným popisem, kde se daná věc nachází (metr před Vámi, dva kroky vpravo). Naopak není třeba se vyhýbat v hovoru slovům "podívat se", "vidět", "nevidomý". Nevidomí lidé, tato slova běžně používají, i když tím například...