Přiznání aneb Řeknu, že mám hendikep

 Dnešní text bude takovým zamyšlením a zkušenostmi s tím, že jsou situace v životě, kdy člověk s hendikepem nenajde sílu či z nějakého důvodu nenajde odhodlání na to, aby řekl nahlas, že má ten či onen hendikep. Opět to beru s ohledem na zrakové postižení.

Linda stojí na chodníku v sídlišti

Když není hendikep na první pohled zřejmý
Během svého života jsem zažila již dost případů, kdy si lidé nevšimli, že mám bílou hůl. Byla třeba složená a držela jsem ji v ruce tak, že se nedalo poznat, že ji mám. Nebo jsem čekala např. venku před provozovnou na manžela, a hůl jsem prostě neměla. A tak...

 

Klíčová slova: