Problémy vozíčkářů
PRIMA Family 08.11.2014 18:58:34
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Většina handicapovaných lidí se shodne v tom, že se jim poslední dobou se svým omezením žije lépe než dřív. Od bezbariérových vstupů až po speciálně upravené dopravní prostředky. Jenže občas narazí třeba vozíčkáři na problém nejhorší, a to na problém v některých lidech. Jeden takový nepochopitelný případ nám ukáže kolega Vladimír Pinker.
Vladimír PINKER, redaktor:
Pan Jiří je na invalidním vozíku od mládí. Svůj handicap si ale nechce nijak připouštět a snaží se žít jako zdraví lidé. Má přítelkyni, chodí do práce a i svůj volný čas se snaží trávit aktivně. Jenže občas mu to prostě není dovoleno.
pan Jiří, vozíčkář:
Přišli jsme se podívat s malým do dětskýho koutku a do kavárny, no, a pak vznikl problém, když mě začly děvčata tahat do schodů, tak přišla paní a řekla, že na vozíku nelze.
Vladimír PINKER, redaktor:
Důvodem, proč se pan Jiří nemohl podívat na to, jak si hrají děti jeho příbuzných, mělo být to, že by svými koly ušpinil podlahu. Poněkud zvláštní důvod, vezmeme-li v úvahu i to, že venku nebylo ani mokro. S panem Jiřím jsme se do dětského centra vypravili a šli jsme se na recepci zeptat, co by dělali, kdyby k nim přijel vozíčkář. Odpověď slečny z recepce nás přinejmenším překvapila. Jak je to u vás, kdyby jsme chtěli přijít s dítětem a nějakej vozíčkář, jestli to je možný potom umožnit?
recepční dětského centra:
Sem ne, no.
Vladimír PINKER, redaktor:
A důvod?
recepční dětského centra:
Je to pro děti, ale rodiče si tu dávaj prostě jenom kafe, takže na kafe si můžou dojít někam do kavárny. No, jako, nevím no, jako co by tady chtěli s tím dělat no.
Vladimír PINKER, redaktor:
Po několika minutách diskuse, která byla plná důvodů proč ne místo způsobů, jak handicapovaným pomoci, přišla jedna z nadřízených a debata najednou nabrala úplně jiný směr.
zaměstnankyně dětského centra:
Já jsem tady asi nebyla, protože bych toto určitě neudělala jo. Já se vám jako strašně omlouvám, jako jo.
pan Jiří, vozíčkář:
Byla to jiná paní, která to nepovažuje za problém, s kterou by to asi problém ani nebyl, no, a dostali jsme poukaz na příští návštěvu zdarma.
Vladimír PINKER, redaktor:
Cílem této návštěvy samozřejmě nebylo získání volného vstupného, ale poukázání na to, že se postiženému člověku mohou občas vyskytnout komplikace i tam, kde by je možná nečekal. Asi nejsmutnější na tom všem je ale to, že většinou hraje největší roli lidský faktor a ochota pomoci. Vladimír Pinker, Prima FTV.