Proč je výkon zvaný lumbální punkce opředen tajemstvími až obavami?

10:04 Apatyka

Čím to vlastně je, že když se řekne lumbální punkce lumbálka, tak to nezní zas tak úplně příjemně přívětivě a spíš tajemně, neřkuli už bolavě. Že by neblahá pověst minulé dřívější zkušenosti? No upřímně vlastně nejenom některé výkony jako lumbální punkce ale určitě ani některé diagnózy nevzbuzují vyloženě veselí. Jsou totiž těžké, zvláště v některých stadiích. Ano, mířím také k té diagnóze RS - roztroušená skleróza. Lékařskou kapacitu v oblasti neurologie pana prof. Dr. Jana Mareše z Fakultní nemocnice Olomouc a z Neurologické kliniky tedy za tímto účelem dnes zveme do vysílání a jej se budu já ale hlavně klidně vy ptát v pořadu Apatyka Českého rozhlasu Olomouc. Zdravíme vzdáleným přístupem z pochopitelných důvodů. Dobré dopoledne, pane profesore.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Dobré dopoledne, všechny zdravím.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Důvod je jasný, očekávatelný. Prosím, nějak co nejjednodušeji, pane profesore Mareši, přibližte a odtajněte, prosím, tu lumbální punkci. Proč má vlastně tak vesměs neblahou pověst? Že by právě z minulosti?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Dobré dopoledne. Všechny zdravím. Lumbální punkce je bohužel dodnes obestřena, jak jste říkal správně, tajemstvím a obavy pacientů. A to právě s ohledem, řekněme, na skutečnost, že při lumbální punkci se odebírá z páteřního kanálu. A právě ta zřejmě představa jehly v páteři či dokonce v míše děsí dodnes spoustu lidí. Především je potřeba zdůraznit, že punkční jehla, která se zavádí do páteřního kanálu, je v bezpečném prostoru. Tedy pod míchou. Nehrozí tedy poranění nebo jiné poškození míchy. V současné době používáme techniku, která nevede k poranění mozkomíších obalů a tím ke snížení tlaku likvoru a k vedlejším příznakům. Tento výkon řada pracovišť provádí i ambulantně.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Takže ano, ty zkušenosti tady byly jinačí. Provádělo se to právě trošku jiným instrumentáriem. Ale již je to minulostí. Už tam proběhly změny ale bylo to asi oprávněné ještě možná před desítkami let. Před 10 lety se to provádělo jinak a tam mohly nějaké potíže nastat. Je to tak?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Ano, přesně tak. Dříve se používala klasická punkční jehla, která měla seříznutý hrot. Byla ostrá a způsobovala míšních obalech řezné poškození a v důsledku toho byl následný únik likvoru s poklesem tlaku.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Budete hodně používat slovo likvor. Vy jste také likvorolok v té neurologii v té medicínské vědě. Jde o mozkomíšní mok. Ten se odebírá.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Přesně tak. Mozkomíšní mok, kterému říkáme likvor. Je to čirá bezbarvá tekutina, která je na povrchu mozku ale současně i v útrobách mozku, kterým říkáme mozkové komory. Cirkuluje a tvoří se, takže má určitej systém i obnovy. A my jsme schopni z té tekutiny získat velmi velmi cenné informace právě o fungování mozku a o zdravotním stavu toho nemocného. Ať jsou to diagnózy jako je klíšťová encefalitida, hnisavá meningitida, roztroušená skleróza, krvácení mezi pleny mozkové ale také třeba degenerativní nebo i nádorové postižení centrálního nervového systému.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Vy jste zmiňoval jednak dneska, říká se tomu, že se to provádí atraumatickou jehlu. Není tedy traumatická a nezpůsobuje žádný úraz těch obalů různých. Prostupuje tam různými vrstvami. Nevím jestli to úplně popisovat dopodrobna anatomicky, protože tohle je jedna věc, že ta jehla je atraumatická. A dříve, nevím jestli se to dává do kontrastu, byla traumatická. Čili mohla nějaké to poranění způsobit a pak třeba i následné nějaké komplikace, i když třeba jen dočasného rázu. Ale jistě ten pacient to necítil neprožíval úplně rád a příjemně. A ještě jste zmiňoval také to místo, že se mohou pacienti obávat: "Půjdu na lumbálku, lidově řečeno. Budou mi píchat do míchy." Ještě jednou: Nepíchá se do míchy. To by ani nešlo předpokládám.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Je to tak. Pohybujeme se ve zcela bezpečném prostoru. Je to v bederní krajině ve střední čáře, jak máme trny páteře. Tak vlastně v tom prostoru a řekněme 2 segmenty pod koncem míchy, kterému říkáme konus zavádíme tu novou atramatickou jehlu, která má boční otvor. Tím vlastně jakoby tupým způsobem preparuje ty mozkomíšní pleny a nezpůsobuje to poranění. Takže ten pacient nemá postpunkční problémy. Tedy problémy, které jsou způsobeny odběrem toho likvoru a snížením likvorového tlaku. To byly kruté bolesti hlavy, nevolnost, zvracení zejména při vertikalizaci, že pacienti byli upoutáni na lůžko dokonce i řadu dní. Samozřejmě je to zcela individuální u každého pacienta jinak. Nicméně právě tím, že odpadají tyto nežádoucí nebo vedlejší účinky spojené se snížením tlaku likvoru, tak pacienti mohou podstoupit tento výkon i ambulantně. /nesrozumitelné/ pacienta, řekněme, prvních několik hodin nedochází v místě vpichu k nějakému otoku, krvácení, případně další nějaké potíže, které by byly zcela vzácné. Nicméně pacient i dnes leží po výkonu 30 na 60 minut na břiše, aby se alespoň částečně /nesrozumitelné/ ty míšní struktury nebo obaly míšní. Následně doporučujeme 4-6 hodin polohu vleže třeba na boku, případně na zádech krátce. Poté ještě doporučujeme řadu dní, řekněme 3-5 dní, aby pacient se vyhýbal větší fyzické námaze a sportu.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Lumbální punkce nejen tedy za účelem stanovení potvrzení nebo ideálně vyvrácení nepříjemných neurologických diagnóz. Tak to je naše téma. No ona s tím právě hodně souvisí ta diagnóza roztroušená skleróza. Za chvilku budeme pokračovat s prof. Dr. Janem Marešem. Tady Český rozhlas Olomouc čtvrteční vysílání mezi desátou a jedenáctou. Do neurologie jsme dnes zamířili s kapacitou v oblasti té takzvané likvorologie. Jak jsme si vysvětlili, likvor mozkomíšní mok lumbální punkce. Jenom ještě na okraj na takové dovysvětlení, aby to nezapadlo. Pane profesore Jane Mareši z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, likvorogu, jak jsme říkali, nejdeme tím vpichem tou punkcí nepunktujeme do míchy ale ještě když potřebujeme nabrat ten likvor, vy potřebujete nabrat likvor, tak ten tam ještě spolehlivě najdete? Ten tam ještě probíhá? Je to pod tou míchou?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Ano, přesně tak. Likvor tam probíhá cirkulace likvoru. Takže my prakticky po zdárném vpichu v tom koncertním místě získáváme pasivně a likvor odtéká nebo odkapává právě tou punkční jehlou přímo do zkumavky. A samozřejmě hodnotíme bezprostředně i vzhled likvoru, pod jakým tlakem odtéká a podobně.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Co se s ním dál potom děje? Když si vezmeme třeba tu druhou část, řekněme, toho našeho pořadu další ústřední pod téma roztroušená skleróza, je na ni podezření. Pak je potřeba tedy laboratorně vyšetřit? Co se tam sleduje kromě toho, co se dá fyzikálně třeba tím pohledem už zjistit, co vidět je?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Tak samozřejmě likvor a vyšetření mozkomíšního moku u roztroušené sklerózy je zásadní vyšetřovací metoda je zakomponována i do současných diagnostických kritérií podle McDonalda. Je důležité právě to vyšetří provést k vyloučení jiných zánětlivých procesů centrálního nervového systému. Tedy mozku a míchy, které se nemusí odhalit z vyšetření na magnetické rezonanci. Takže to je, řekněme, taková analytická metoda, která vlastně je schopna zjistit charakter povahu těch ložisek, které vidíme na rezonanci. Ne vždy se jedná samozřejmě o diagnózu roztroušené sklerózy. A to pak vyšetřujeme v laboratoři jsou to buněčné elementy, počet a jsou aktivovány. Dále vyšetřujeme biochemické parametry jako cukr, /nesrozumitelné/. To jsme také schopni zjistit, kam a jestli to má charakter toho zánětu. Ale především takzvané oligokonální pásy, což je /nesrozumitelné/ protilátky, které se tvoří v prostorách centrálního nervového systému. Nikoliv tedy systémově v krvi a neprostupují pasivně právě z krve do likvoru. Takže toto významným způsobem přispívá ke zvýšení diagnostické jistoty a považuji to za naprosto elementární vyšetření v současné době, které, jak jsem řekl, má význam diferenciální diagnostický, zda se skutečně jedná. Potom hledáme ty konkrétní protilátky, zda jsou přítomny a v jakých, řekněme, třídách a podobně.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Takže roztroušená skleróza. My jsme o ni, skleróza multiplex, tak dneska vlastně se kombinuje ty moderní zobrazovací metody. Ale je velmi dobré doplnit to a potvrdit to. Četl jsem, že třeba v některých státech to tak nedělají ze zásady, že už prostě spoléhají třeba ten magnet na tu magnetickou rezonanci. Ale vy víte, proč je dobré to doplnit, když tam to podezření na takováto onemocnění je právě tím odběrem likvoru mozkomíšního moku. Je to tak?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Máte pravdu. Konkrétně Evropa - Německo, Rakousko, Česká republika patří mezi takové lídry v té likvorologii. Je tady řada významných kapacit i historický, které vlastně zavedly řadu vyšetření v oblasti likvorologie a roztroušené sklerózy. Například prof. Reiber, který vytvořil rovnice Reiberův diagram, pomocí které jsme schopni kvantitativně stanovit protilátky. Tak bych mohl pokračovat. Nicméně, řekněme, za velkou louží, tedy ve Spojených státech, tato tradice není takto hluboká. Nemá tyto kořeny a proto jí ta diagnostická kritéria likvor ale spíše okrajově. Tam je základ vyšetření pomocí magnetické rezonance, což ovšem, jak jsem říkal, nemusíme vždy správně rozlišit tu morfologii, protože je důležité zjistit ten charakter těch ložisek z hlediska tedy probíhajícího případného zánětu.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Máme náskok aspoň v něčem v medicíně před USA. Protože oni, jak říkám, jsem četl a také vy to potvrzujete, spoléhají hlavně na ty zobrazovací metody. A pak mluvíme o té falešné pozitivitě či falešné negativitě. Tak se o tom teď mluví i v jiných souvislostech. Ještě jste zmiňoval, když se odebere likvor. To úplně stačí, že se potom něco zkoumá a zjišťuje jak fyzikálně vizuálně, tak ale potom hodně laboratorně biochemicky. Ono už tím vlastně prostupuje to, když teď můžeme definovat v pár jedné dvou třech větách tu roztroušenou sklerózu. Sledujete zánětlivé markery, protože on je to zánět?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Přesně tak. Je to zánět. Rozlišujeme různé typy zánětů. Virové, bakteriální, parazitární ale také /nesrozumitelné/ záněty, které jsou, řekněme, samostatnou kapitolou. A takzvané autoimunitní záněty. Takže záněty mohou být infekční povahy a neinfekční, kam patří tyto autoimunitní záněty jako je roztroušená skleróza nebo Devicova nemoc.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Ještě vlastně na ten začátek, jak jsme o tom začínali. "Dobrý den." Ptá se posluchači možná posílá komentář v SMS zprávě, pane profesore Mareši. "Já jsem prodělal lumbálku v roce 1980. To byly ale ukrutné bolesti hlavy po operaci nebo po tom zákroku ležet 48 hodin na břiše. Ještě, že se měl 28 let. Všechno jsem zvládl." Píše pan posluchač. Já nevím, jestli chcete teď odhalovat třeba i řekne osobnější rodinné zkušenosti, že víte oč jde, oč šlo tenkrát.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Vím přesně, protože mám i rodinnou zkušenost, řekněme, s tímto odběrem mozkomíšního moku právě tou klasickou punkční jehlou. A pokud si vybavuji, řekněme, ten příběh, tak byly tam velmi ukrutné, jak říká pan posluchač, bolesti hlavy jako střep zvláště při vertikalizaci. Nebyl prakticky schopen vůbec ani se posadit a ten stav trval několik dnů. Byla tam /nesrozumitelné/, pocit na zvracení, dokonce  zvracení. Takže ten následný únik likvoru, který prostě díky poranění mozkomíšních plen tam se tvořil, ta prostupnost byla velká. A patrně ta došlo k velkému následnému úniku tolik likvoru do těch měkkých tkání. Trvalo nějaký čas, než si vytvořil samozřejmě likvor a doplnil.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Zhruba ta změna na té atraumatické jehle jsme jak dlouho? Jak dlouho se používá technika atraumatická, když ty potíže takové nejsou?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Tak v České republice zhruba 5 let. 5-8 let.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Takže pro řadu posluchačů to opravdu může být čerstvá věc a mohou mít opravdu z většiny třeba tu zkušenost ještě tu bývalou dřívější. Také dnes ve čtvrtek vysíláme Apatyku Českého rozhlasu Olomouc. Oblast neurologie. Trošku ta diagnostika lumbální punkcí, lumbálkou. Ale hodně mluvíme také o související neurologické diagnóze. Roztroušená skleróza, skleróza multiplex. No myslím, že právě o tom teď bude hovořit s námi taky paní posluchačka po telefonních linkách. Pěkně vás vítáme. Dobrý den.
posluchačka
Dobrý den. Mě to docela rozhodilo, takže jsem nervózní. Vůbec jako to téma nevím, jestli vám mám povídat všechno co se jako stalo nebo nestalo. Ale v sedmdesátém třetím roce se mi narodila dcera. Ve třetím ročníku ekonomické školy začaly problémy s bolestmi hlavy ale dost jako velké. A protože se dobře učila, tak jsme říkali, protože si stěžovala pořád na bolest hlavy a doktoři říkali, že to je tím, že přešla do menstruačního cyklu. Takže se to nějak jako neřešilo. Potom odjela do Ameriky. Tam se to zhoršilo. Byla tam v Iowě jako au-pairka. Tam jí udělali nějaké vyšetření  s tím, že snad má nějaký meniorův syndrom. Takže od uší ona se potom po půlroce vrátila, protože už to nešlo. Pak zase nějak jako delší dobu to přežívala přežívala. Žádný vyšetření nic. Až potom teda se udělala ta lumbálka. No a v 33 letech zemřela. Já jsem tak jako zjišťovala, jestli se to může dědit nebo nedědí. Zůstal mi tu jenom syn v sedmdesátém osmém roce narozený. A oni nám tenkrát řekli, že to snad dědičný není. Takže nevím. Můžete mi k tomu něco říct?
Bořek VOLNÝ, moderátor
Jsem rád, že z toho ústí ta otázka. Ten příběh je velmi smutný. A hlavně ta ne úplně včasná diagnostika. Ještě ta Amerika nám tam hrála roli, o které vlastně byla řeč. Pane profesore Mareši, tak hlavně k té dědičnosti, sledování případně dalších rodinných příslušníků dcery paní posluchačky?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Děkuji za dotaz. Je to velmi senzitivní příběh. Co se týče dědičnosti, tak nejedná se v žádném případě o přímou dědičnost. Hovořím o nějaký genech vnímavosti proto onemocnění, respektive pro ten typ imunitní reakce. Ale je to věc, která se skutečně nemusí dědit. Pravděpodobnost je velmi malá. Není velká. Nicméně v těch rodinách, kde vlastně je případ tohoto onemocnění, doporučujeme takovou, řekněme, trochu větší observaci. Tedy sledovat případné příznaky, včetně té bolesti hlavy, která se nedala vysvětlit jinými potížemi. Časté jsou to brnění oslabení zrakové ostrosti. Pokud se to objeví, samozřejmě k neurologovi. Dneska ta osvěta už zase je někde jinde. Ale hned včas, když se podchytí tady ta diagnostika. Ještě bych dodal, že jako profylaxe, řekněme, v těch rodinách, kde byl případ nebo je případ tohoto onemocnění doporučil vitamin D doplňovat a sledovat také biochemii, respektive koncentraci tohoto vitaminu v séru, protože v naší populaci je ho nedostatek. A právě to patří mezi start, který mimo jiné tedy je to jeden ze startérů tohoto onemocnění. Takže v těchto rodinách od mládí doporučujeme právě sledovat koncentraci vitaminu D a dodávat potom v podobě například kapek jako je Vigantol a podobně. A to opravdu teďka vnímáme, že to tam skutečně hraje zásadní roli třeba i v případě současné pandemie. Takže dobře koriguje, řekněme, tu imunitní odpověď v normě, aby dokázala správně zareagovat na případný zevní podnět. To jsou různé antigeny virové, bakteriální a další toxiny, které mohou spustit toto onemocnění.
posluchačka
Oni nám právě řekli, že to spustilo, protože ona skákala padákem. Potom prováděla v jeskyni. Oni nám řekli, že to vzniklo tím, že vlastně to tělo bylo vystaveno něčemu jako silnějšímu.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Fyzická zátěž i ten aktivní život.
posluchačka
Tím, že se to nějak jako spustilo.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Člověk si říká: "Mohl tomu nějak předejít, nemohl to nějak předejít?"
posluchačka
Dobře. Takže já vám děkuji za odpověď.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Moc děkujeme za ten příběh. Moc si vážíme toho, že jste se nám svěřila paní posluchačka. Já se dívám, že další zájemci už po telefonních linkách, protože už za chvilinku za chvilinku je tedy 11 hodina. Ono se to nezdá, tak teď v Apatyce Českého rozhlasu Olomouc už pojďme hned k dalšímu telefonickému dotazu. Tak už vás zdravíme. Dobrý den.
posluchačka
Tady posluchačka z Olomouce. Já vás oba srdečně zdravím. A mám takový dotaz. Dá se vyléčit roztroušená skleróza u mladého člověka? Konkrétně 28 roků.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Tady bude asi hodně individualizace nějaké stadium a tak. Prosím, nechám to na vás, pane profesore Mareši.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Pořád se diskutuje o benigní formě roztroušené sklerózy, řekněme, které mohou se vyskytnout v nějakém procentu. Takže nějaká naděje na to, že ten průběh může být benigní tady samozřejmě je. Ale je potřeba podpořit tento benigní nebo řekněme nezhoubný průběh farmakologicky dnes biologickou léčbou a zastabilizovat onemocnění co nejdříve. Tedy po stanovení jasné diagnózy. Úplné vyléčení to popisováno zatím není ale znám procenty, kteří jsou opravdu dlouhodobě zdraví. Pouze, řekněme, v tom smyslu, že mají minimální potíže. Ale není tam progrese na magnetické rezonanci těch ložisek a není ani klinická progrese ve spisu relapsu nebo zhoršení právě stávajících potíží. Může to trvat tento stav stability, řekněme, 10 samozřejmě 20 i více let. Je to striktně individuální. Jsou těžší případy, kdy je progrese velmi rychlá, kdy pacient prostě i přes veškerou léčbu nemusí odpovídat na léčbu. Ale my máme tu naději, že ta léčba pomáhá. No a pokud pacient je, řekněme, dobře naladěn kooperující, protože tam hraje důležitá úloha toho pacienta, jak se k tomu staví. Stres samozřejmě v dnešní době nelze úplně vyloučit ale snažit se o zdravý životní styl. Nekouřit, omezit alkohol a všechny možné toxiny, které mohou zhoršovat průběh onemocnění. Takže myslím si, že kombinace určitého přístupu pacienta s tou léčbou může právě vést k tomu, že ten pacient bude dlouhodobě stabilní.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Jak se vždycky říká a častokrát už řadu let v těchto podobných pořadech, jako je Apatyka Českého rozhlasu Olomouc, nemoc není vyléčitelná je zabrzditelná nebo léčitelná. Hodně záleží na tom, kdy se přijde a samozřejmě pak individuálně, jaká je forma a jak moc je rychlý postup progrese, jak jste říkal. Pane profesore, je to tak?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Je to tak.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Za chvilku budeme pokračovat s prof. Dr. Janem Marešem z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. RS - roztroušená skleróza a případně se můžeme budete-li chtít a bude-li poptávka vrátit i vyloženě k té diagnostice lumbální punkcí. Ono je dobře to opakovat, opakovat, opakovat. Protože pro mě i překvapivě současný stav atraumatická jehla, minimálně řekněme, invazivní minimálně zatěžující lumbální punkce. V současnosti je tady vlastně, v uvozovkách, jenom pár let a mnoho mnoho mnoho posluchačů a posluchaček zažili ještě předchozí stav. My jsme o tom hodně hodně mluvili na začátku. Ale přesto myslím, že tímto směrem se ještě vydáme s dalším posluchačem. Takže poslouchá pan prof. Jan Mareš, neurolog. Teď pan posluchač a už posloucháme i vás. Dobrý den.
posluchač
Dobrý den. Když jsem měl 13 let, tak jsem prodělal čtrnáctidenní pobyt v Jeseníku v nemocnici s teplotou 42 stupňů a ztuhlou šíjí. Léčili mě lumbálkama. 10 lumbálek během 12 denního pobytu jste už někde dal?
Bořek VOLNÝ, moderátor
Pane profesore, jste?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Já se domnívám, že ano. Předpokládám, že posluchač měl hnisavou meningitidu. A součástí tehdejších postupů byly takzvané odlehčovací punkce. To znamená, odebíral se mozkomíšní mok, který byl skutečně hnisavý hustý a musel se dokonce punktovat a aktivně odebírat z toho páteřního kanálu za účelem právě snížení toho zvýšeného tlaku, který by v souvislosti s tím zánětem. Možná vám řekli hydrocefalus, což bývá komplikací právě těchto zánětlivých procesů. Takže neznám přesný stav ale pravděpodobně to byla v tomto případě odlehčovací lumbální punkce tak, aby se korigoval ten likvorový tlak.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Lehce o jiné diagnóze ale také na začátku zaznělo, že ta lumbální punkce se samozřejmě zdaleka nevyužívá jen pro potvrzení vyvrácení diagnózy roztroušená skleróza. Ale i za těmito účely samozřejmě v porodnictví známe potom zase anestezii lumbální punkce při porodu a tak. Takže i tohle je zásadní věc. My pojďme ještě na další dotazy v SMS zprávách. Čas se krátí, pane profesore. "Dobrý den. Chtěl bych se zeptat. Je na RS účinná ta dnešní biologická léčba? Jak se indikuje, kdo ji dostane? Moc děkuju za odpověď. Paní posluchačka v SMS zprávě." Pane profesore, biologika?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Je to tak. V naší době jsou nebo nastupují nové a nové léčiva ze skupiny biologických preparátů. A máme tedy možnost individuálně řešit každý ten případ s ohledem na aktivitu rozsah toho postižení, kolik je relapsů v jednom roce a další parametry, které sledujeme tak, abychom pro pacienta i s ohledem na jeho preference zvolili ten optimální. Samozřejmě ten lék působí a měl by působit tak, aby pacient byl stabilní. V situaci, kdy není stabilní a objeví se relaps nebo aktivita na magnetické rezonanci, tak je potřeba zvolit jiný, řekněme, účinnější preparát tak, aby došlo opět k stabilizaci. Není to jeden preparát na řadu let ale volíme a měníme ty preparáty tak, aby pacient byl co nejdéle stabilní bez aktivity nemoci.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Čili mohou takzvaně dojít k biologické léčbě? Ne jí začít ale dojít k ní třeba v některých případech? Je to tak?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
My začínáme geologickou léčbu dnes. Ty ostatní postupy jsou dneska naprosto v pozadí a pacient dokonce s prvním příznakem tohoto onemocnění, kdy nemáme finální diagnostiku ve smyslu definitivní roztroušené sklerózy, je to takzvaný klinicky izolovaný syndrom. To znamená, mohou to být třeba parestezie, brnění nebo postižení zrakového nervu a další symptomy, které v kombinaci třeba s nálezem na MR a nálezem v likvoru ukazují jednoznačně na to, že je to první příznak první ataka, která má vysoké riziko konverze.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Takže tam se sahá k biologické léčbě. Já jsem poprosím, aby nám nezmizel telefonát. My vás posloucháme a vítáme v éteru. Dobrý den.
posluchačka
Dobrý den. Ráda bych se zeptala. Já jsem dostala 2× lumbálku jako při operacích, protože řekli, že mi nemůžou dát narkózu. A teďka už jsem stará a jsem po mozkové příhodě. A najednou teď se mi stává to, že ležím a úplně se semnu třepe postel a všechno. Jestli to je nějaký příznak takový nebo co to je?
Bořek VOLNÝ, moderátor
Pane profesore, poradíte si a poradíte?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
No především chci říci, že ta patrně byla volena v té době nějaká centrální shodná anestezie buď /nesrozumitelné/ nebo takzvaně epidurální, která se používá například u porodu ke zmírnění bolesti během spontánního porodu. Takže ano, celková anestezie není vždy možná z nějakých důvodů. Ale nemyslím si, že lumbální punkce nebo tyto svodné anestezie způsobují ty současné stavy pacientky. Doporučuji obrátit se na praktického lékaře, který samozřejmě zhodnotí ten stav a odešle ke specialistovi. Patrně k neurologovi ale možná také k internímu vyšetření a tak dál. Třes skutečně může být způsoben řadou faktorů a bez šetření fyzikálního laboratorního není možné takto určit příčinu tohoto třesu a nastavit odpovídající léčbu.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Já bych ještě se vrátil k tomu, co by rádi slyšeli posluchači. Dívám se do SMS zpráv. Ta otázka toho vitaminu D. Já jsem se na to chtěl ptát ale nechtěl jsem tehdy přerušovat volající posluchače. Pane profesore, vy samozřejmě jste na prvním místě tedy v republice, co se týká této diagnózy. Potvrzeno literatura o tom píše, potvrdil se ten vliv a jaký toho vitaminu D?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
No jsou studie skutečně, které ukazují ten efekt vitaminu D téměř na úrovni, řekněme, biologii první linie. Což teda je velké překvapení. Těch studií není mnoho ale skutečně ten efekt je zcela evidentní. Pokud se doplní ten vitamin D, který bývá v naši populaci téměř vždycky v nedostatečné hladině, tak můžeme významným způsobem zmírnit ten průběh, zvláště pokud je současně podávána biologická léčba.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Jak ale zjistit vlastně nebo univerzálně.. U Marešů, s odpuštěním, se podává univerzálně bez průběžného stanování biochemickými údaji z krve Déčko? Zkrátka s odpuštěním, jíte Déčko průběžně pro jistotu preventivně coby profylaxi?
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
V současné době ano, se přiznám, že s ohledem na tu pandemii užívám vitamin D, který rovněž jako řekne, jak jsme o tom hovořili, je zásadní pro zlepšení imunitní odpovědi. Ale u pacientů s roztroušenou sklerózu podáváme vitamin D téměř řekne automaticky. Ale současně musíme sledovat tu koncentraci séru, abychom nepřestřelili. Mohou pacienti samozřejmě při horní hranici normy ale nesmí překročit tu horní hranici s ohledem na to, že ten vitamín D to může způsobovat v té vyšší koncentrací zase potíže.
Bořek VOLNÝ, moderátor
Žádné preventivní nadužívání un bloc pro všechny. Může to i uškodit.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Ano je potřeba skutečně ten vitamin D doplnit. Tam si myslím, že zpočátku není potřeba sledovat hladinu. Jak jsem řekl, prakticky všichni máme jeho nedostatek. Ale po určité době užívání bych doporučil jednou za půl roku za rok si zkontrolovat hladinu, aby náhodou nedošlo tedy k tomu přestřelení. Není to samozřejmě častá situace ale vitamin D je rozpustný v tucích na rozdíl od vitamínu C, kterým se nemůžeme předávkovat. U těchto vitaminů jako je A, D, E a K hrozí právě to předávkování. U vitamínů, které jsou rozpustné ne ve vodě ale v tucích.
Bořek VOLNÝ, moderátor
I tyto vitaminy relevantní při neurologických diagnózách se dostaly dnes do Apatyky Českého rozhlasu Olomouc. Ale to je vše, dámy a pánové, co se nám sem dnes dostane a vejde, protože čas je neúprosný. Pane profesore Mareši, děkuju moc za to, že jste udělal čas aspoň touto formou na Apatyku Českého rozhlasu Olomouc. Díky, buďte zdráv. Mějte se moc hezky. Děkujeme na slyšenou.
Jan MAREŠ, vedoucí lékař, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění, Neurologická klinika FN Olomouc
Děkuji za pozvání. Bylo mi potěšením.