Psaní myšlenkou

Ochrnutý muž může díky mozkovému implantátu opět psát psacím písmem.

Rozhraní mezi lidským mozkem a počítačem - to byla dlouho představa z oblasti science fiction. Vědcům ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii se nyní podařilo umožnit pětašedesátiletému muži, který je od roku 2007 ochrnutý od krční páteře směrem dolů, opět psát podobně jako rukou. Implantovali mu senzory, které měřily mozkové vlny v motorické kůře.

Subjekt si pak představuje, že píše na list papíru. Skutečným úspěchem výzkumníků bylo vyvinutí algoritmu, který z vzorců mozkových vln rozpozná, jaké písmeno se subjekt chystá napsat.

Dalším důležitým zjištěním bylo, že mozek si stále uchovává pohybové vzorce rukopisu, i když je po desetiletí nemohl aktivně používat. Po určitém tréninku testované osoby a algoritmu se nakonec podařilo rozpoznat 26 písmen abecedy a několik interpunkčních znamének s přesností 94 procent.

"Tento nový systém využívá jak rozsáhlou nervovou aktivitu zaznamenanou elektrodami v mozku, tak jazykové modely, které dokážou rychle a přesně vyhodnotit texty, když se aplikují na dekódovaná písmena," říká vedoucí studie Frank Willett. Na Stanfordově univerzitě se zabývá výzkumem neuronových - tj. samoučících - protéz. Podobné přístupy existovaly již dříve - ty však spočívaly v tom, že subjekt myslel na určité činnosti, které nemají nic společného s písmeny, ale jejichž vzorce mozkových vln je obzvláště snadné rozpoznat a oddělit.

Nový přístup stanfordských vědců testovaným osobám výrazně usnadňuje

rychlé psaní a systém slibuje, že v budoucnu umožní velmi přesné vstupy nad rámec řeči - například k ovládání strojů a pomocných robotů, a umožní tak pacientům s příčným ochrnutím opět získat větší svobodu a kvalitu života.