REPORTÁŽ: Amputovali jí nohy, ale nemá invalidní důchod a na ostravském nádraží nesmí na WC

ez nohou, ale i bez čepice. Kristýna Kerestešová je obdivuhodně otužilá. "Dneska je minus tři, to mi vůbec nevadí, jsem zvyklá na větší zimy. Vydržím tady asi osm hodin denně, to je délka šichty, ale píchačky tu nemám," žertuje žena na vozíku. O dolní končetiny přišla asi v roce 1994.

Nohy jí umrzly v parku

"Teď se cítím jako ten dobrý voják Švejk," žertuje optimisticky naladěná žena v černé bundě a šátkem kolem krku. A proč je odkázána na vozík, co se před téměř třiceti lety vlastně stalo? "Spávala jsem na lavičkách v jednom parčíku v Ostravě-Hrabůvce, za takovou samoobsluhou, Hruška se to tam jmenovalo. Byla velká zima a jednoho dne už jsem se nemohla ani pohnout. Vůbec už nešlo, abych se postavila. Policajti mě nechali odvézt do nemocnice na Fifejdách, kde mně obě nohy amputovali. Umrzly," líčí a zvedne deku, kterou decentně přikrývá