S pytlíkem po boku život nekončí

Díky pokrokům medicíny na nich jejich zdravotní omezení není vidět a navzdory laické představě ani cítit. Lidé, jimž lékaři provedli stomii neboli vývod, se ale ve společnosti stále cítí trochu stigmatizovaní. Přitom sáček, bez něhož se neobejdou, jim život nezničil, ale naopak zachránil.

"Přemýšlela jsem nad tím a na jednu věc jsem asi přišla. Ale ještě jsem to nezkoušela," předesílá čtyřiatřicetiletá Soňa Švagriková, když se jí ptám, jestli jí zdravotní stav něco nedovoluje. "Nemůžu na sebe navléct kroj," odpoví a oba nás rozesměje, že namísto nějaké běžné činnosti vybrala takovou specifickou věc. "Přece jen kroj je v pase dost utažený, tak nevím, jestli by to ten pytlík vydržel," dodává.  

Rodačka z Velké Bíteše léta působila v tamní chase - skupině mladých lidí, která při tradičních zářijových hodech prochází a tančí v krojích městem. "Měli jsme i folklorní soubor, ve kterém jsem tancovala," říká Soňa, která pracuje jako všeobecná sestra a lymfoterapeutka v brněnském Lékařském centru Lázně.  

Když u ní před sedmi lety propukla Crohnova choroba, autoimunitní chronický zánět trávicího traktu, tanec musel stranou. Stejně tak i hra na housle, kterou nazývá domácím koníčkem. "Hrála jsem vlastně odmalička. Pak jsem to na pár let přerušila kvůli nemoci, a teď zase hraju jen tak pro radost."  

Ostatní si to nedokážou představit, ale když máte zánět ve střevě, jdete třeba čtyřicetkrát denně na velkou  

Její bolesti byly tak úporné a zasažení tlustého střeva tak rozsáhlé, že zůstalo jediné východisko - odstranění "horší" poloviny orgánu a vytvoření vývodu z jeho zbytku skrz břišní stěnu, což je podstata stomie. Přesná evidence neexistuje, ale odhadem lidí s vývodem neboli stomiků žije v Česku 14 000.  

Samotné přijetí takové skutečnosti je pro mnohé z nich...