Sestra v domácí péči si musí umět poradit
02.04. 2025 - 08:59
Zdravotnictví a medicína
"Sestra v domácí péči musí být na sto procent samostatná, nemá vedle sebe ani kolegyni ani lékaře, " říká Mgr. Dana Součková.
Domácí zdravotní péče představuje stále významnější alternativu v oblasti péče o pacienty se zdravotním problémem, konkrétně krétně o takové, kteří potřebují pravidelnou a zároveň vysoce kvalifikovanou péči ošetřovatelského personálu.
Z hlediska pacienta je asi největší výhodou domácí zdravotní péče právě její už názvem naznačený atribut: ke mně domů bude přicházet někdo, kdo se orientuje v mé diagnóze, ví přesně, co se mnou má dělat, aby mi pomohl s tím, co mě trápí, umí to a mohu mu věřit. A já nebudu muset za pro mě potřebným ošetřením docházet, protože i to je pro mě nebo mé blízké problém. Z hlediska zdravotnického systému má domácí zdravotní péče také docela zásadní benefity, mimo jiné prokazatelně šetří jeho náklady na poskytování služeb už jen tím, že často dokáže nahradit mnohonásobně dražší hospitalizaci a v neposlední řadě dopravu pacienta sanitkou tam a zpět třeba jen na převaz bércového vředu. "Náš pacient zůstává ve svém přirozeném prostředí a oddaluje se nebo zcela eliminuje potřeba hospitalizace či pobytu v institucionálních zařízeních, které téměř vždy znamenají narušení rodinných vazeb, často zhoršení zdravotního stavu z důvodu .vytržení' z prostředí, na které je zvyklý a kde se cítí bezpečně," souhlasí Mgr. Dana Součková, regionální ředitelka Domácí péče Včelka, součásti zdravotnické skupiny EUC.
V současné době Včelka zaměstnává téměř 400 kvalifikovaných zdravotnických pracovníků napříč celou republikou a ročně poskytuje zdravotní péči více než 14 000 osobám. Těm všem je na základě indikace lékaře domácí zdravotní péče plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Zajistit tu jde i zdravotní péči nad rámec doporučení ošetřujícího lékaře, tu ovšem pojišťovny klientovi nehradí.
Domácí péče Včelka poskytuje svým klientům komplexní ošetřovatelskou péči v režimu 24/7, tedy nepřetržitě. Určena je osobám po operačních zákrocích, chronicky či nevyléčitelně nemocným, jejichž zdravotní i duševní stav vyžaduje dlouhodobou a pravidelnou domácí péči kvalifikovaného zdravotnického personálu, osobám po mozkových příhodách, s roztroušenou sklerózou, komplikovanou cukrovkou, senilní či neurodegenerativní demenci, chronickou obstrukční nemocí nebo Parkinsonovou nemocí, osobám s plným nebo částečným ochrnutím nebo se závažným duševním onemocněním, s imunodeficitem, chronickou bolestí, při závislosti na sondové výživě i pro osoby se stomiemi a/nebo permanentními katétry. Šířce problémů klientů odpovídá spektrum péče, kterou jim sestřičky ze Včelky u nich doma poskytují. Běžně provádějí péči po chirurgických a ortopedických zákrocích v době rekonvalescence, ošetřovatelskou a kondiční rehabilitaci včetně cvičení na lůžku a nácviku chůze s pomůckami, dechová cvičení. Umí se postarat o imobilního a inkontinentního pacienta, předcházet dekubitům, ale i pečovat o klienty v terminálním stadiu života. Pravidelně pacientům kontrolují fyziologické funkce, dělají všechna potřebná lokální ošetření, odebírají biologický materiál pro laboratorní vyšetření, aplikují injekce a infuze, cévkují, podávají klyzma, umí ošetřit stomie i PEG... Už z tohoto krátkého výčtu je jasné, že sestry ze Včelky musí s přehledem zvládat i značně specializovanou péči, ostatně poměrně náročné požadavky na zdravotní péči v domácím prostředí mají i nemocnice, se kterými Včelka spolupracuje. Její sestry se stále vzdělávají a vedení Včelky je v tom podporuje. Pro sestřičky má vypracované vzdělávací plány a napomáhá tomu, aby se pod vedením nemocničních nebo ambulantních lékařů naučily zvládat i poskytování nestandardní ošetřovatelské péče, jaká je zapotřebí například u pacientů s tracheostomickou kanylou, u pacientů závislých na aplikaci opiátů, s trvalou nutriční podporou nebo například s permanentními katétry. Snahou je i formou edukace zapojit do péče o své blízké rodinu pacienta, a udržovat tak sociální vazby.
Specifika dovedou být obtížná
"Každá ošetřovatelská péče má jistě svá specifika, která se odvíjejí od odbornosti, specializace daného zdravotnického zařízení. U sestry v domácí péči je to jednoznačně tak, že musí být na sto procent samostatná, nemá vedle sebe ani kolegyni, ani lékaře. Je třeba přizpůsobovat se podmínkám v tom konkrétním domácím prostředí, což někdy nebývá úplně jednoduché i z hlediska místa provedení toho kterého výkonu, kde si musí poradit třeba s přípravou sterilního materiálu. Musí být schopná na místě vyhodnotit stav pacienta, rozhodnout při zhoršení zdravotního stavu, zda je potřeba například přivolat záchrannou službu nebo zajistit jinou pomoc. Musí si poradit při řešeni nenadálých situací, často i zajistit klidný průběh vzhledem k přítomnosti rodinných příslušníků při zásahu záchranářů.
V domácí péči si musíme uvědomovat, že jsme pro pacienta i jeho rodinu hostem v jejich vlastním sociálním prostředí. Většinou jsme hostem vítaným, ale stane se, že jsme hostem nevítaným, a to jsou pak případy, které je třeba citlivě, a především profesionálně řešit. V domácí péči vidíme výhody, pacient může zůstat doma, ve svém prostředí, a zároveň se léčit. Mohou ale nastat případy, kdy pacient i přes tuto výhodu péči odmítá. Ze zkušenosti víme, že pokud pacienti nebo jejich rodiny z nějakého důvodu nechtějí sestru do domácnosti přijmout, stávají za tím i nedostatky na jejich straně. Může jimi být nespolupráce pacienta nebo rodinných příslušníků, protože právě tato úzká spolupráce se zdravotníky je při poskytování domácí péče úplně zásadní. Problémem je nedodržování léčebného režimu, setkáváme se s tím, že pacient neuvádí pravdivé informace například o užívání medikace, ale i nedodržování dietního režimu. Následně pak dochází ke zhoršení zdravotního stavu pacienta a samozřejmě k prodloužení doby léčby nebo k nutnosti hospitalizace. Setkáváme se i s tím, že pacienti nedodržují osobní hygienu a v domácnosti se neudržuje čistota prostředí. Bývá to pak velký problém například při ošetřování defektů, vznikají infekce a dochází k dlouhodobosti hojení defektů," říká Dana Součková. Sestra ale může narazit i na odmítání lékařské pomoci v případě akutního zhoršení zdravotního stavu. Sestra v domácí péči ale má povinnost informovat o takovém stavu rychlou záchrannou službu (RZS) i přesto, že pacient přivolání pomoci odmítá, což je také povinna RZS sdělit.
Pravidla nastavit předem
S čim vším se sestry domácí péče setkávají, názorně dokumentují i případy z praxe zdravotnic ze Včelky. Sestry jsou bohužel konfrontovány i s případy zanedbání péče o pacienta rodinou, nemocné lidi někdy nacházejí i ve velmi špatných hygienických poměrech nebo prostě ponechané napospas. I tyto fakticky sociální případy se snaží řešit, a to ve spolupráci s lékařem nemocného i sociálními pracovníky. Osudy nemocných se jich osobně dotýkají, jsou empatické a snaží se o pomoc, kde je potřeba, někdy totiž nezbývá ani nikdo jiný, kdo by zasáhl. Kromě smutných situací ale sestry domácí péče zažívají i tragikomické nebo komické situace. Stalo se i to, že sestra domácí péče přišla na převaz k pacientce ležící na gauči v kuchyni obývané i slepicemi, což jistě není hygienické prostředí pro léčení rány. "Úkolem naší sestřičky ale je provést profesionálně výkon i v těchto podmínkách, prostě se snaží akceptovat pacientku, která je zvyklá takto žít. Přesto sestřička musí mít dohled a snaží se i o edukaci dodržování alespoň nějakých hygienických podmínek," komentovala situaci magistra Součková. Dobrý konec měl i jiný případ, kdy sestra přišla na první návštěvu pacientky. Zvonila, ale nikdo nepřišel otevřít. Vešla tedy dovnitř a našla pacientku na lůžku. Paní byla v bezvědomí, ale dýchala. K lůžku byli přivázaní tři velcí a hodně rozzlobení štěkající psi - citili ohrožení své paničky. Sestra okamžitě zavolala RZS, ale tam si vymínili, aby z blízkosti pacientky odstranila rozzlobené psy. Sestra tedy zaujala pozici chovatele zvířat, naštěstí měla zkušenosti z domova - z lednice vybrala různé pochutiny a lákala na ně psy jednoho po druhém do vedlejší místnosti. "Pacientka byla převezena do nemocnice, byl kontaktován i její syn, aby to tam se psy nějak pořešil, a nakonec všechno dobře dopadlo. Sestřička se ale následně přiznala, že měla opravdu velký strach, stejně však všechno zvládla na jedničku," podotkla k příběhu regionální ředitelka Včelky.
Podle Dany Součkové je ze strany společnosti především třeba pro domácí zdravotní péči jasně nastavit pravidla jejího poskytování a jejich důsledné dodržování. Práci s pacientem není možné zahájit bez předem stvrzeného informovaného souhlasu pacienta s poskytováním domácí péče. Souhlas podepisuje pacient nebo jeho zákonný zástupce. Pacienti i jejich rodiny musí být informováni o svých právech i o svých povinnostech, to se děje před zahájením péče. Péči určují jednoznačně nastavené ošetřovatelské standardy, závazné postupy ošetřovatelské péče, kterých se sestřičky musí držet. Důležitou roli má edukace pacientů a jejich rodin o významu a důležitosti dodržování léčebného plánu tak, jak je nastaven, o nezbytnosti dodržování hygieny a dalších aspektů péče. Pravidelná komunikace je opravdu velmi významná a je na sestře, aby zajistila pacientům a jejich rodinám možnost konzultovat své obavy a dotazy s lékařem nebo zdravotníkem - vždy musí mít někoho, na koho se mohou obrátit. Obě strany mají svoji odpovědnost - pacienti za svůj zdravotní stav a zdravotníci za poskytování odborné ošetřovatelské péče.
Samozřejmě existují různé pacientské prohřešky, všechny sestry domácí péče se s nimi v terénu někdy setkávají, ale podle zkušeností regionální ředitelky Včelky jich není mnoho a rozhodně nejsou tak časté jako úplně opačné reakce: "Pacienti jsou opravdu vděční, jsou spokojení, že k nim naše sestřičky dochází. Ony berou své pacienty jako součást rodiny, při delším poskytování domácí péče je to skutečně tak. A druhá strana, tedy pacienti, se na příchod sestry těší, sestřičky berou jako člena rodiny a milou návštěvu. Pacienti jsou rádi za to, že nemusí dojíždět na ošetření do příslušných ambulancí, případně být hospitalizováni."
Foto: archiv Dany Součkové
Domácí zdravotní péče představuje stále významnější alternativu v oblasti péče o pacienty se zdravotním problémem, konkrétně krétně o takové, kteří potřebují pravidelnou a zároveň vysoce kvalifikovanou péči ošetřovatelského personálu.
Z hlediska pacienta je asi největší výhodou domácí zdravotní péče právě její už názvem naznačený atribut: ke mně domů bude přicházet někdo, kdo se orientuje v mé diagnóze, ví přesně, co se mnou má dělat, aby mi pomohl s tím, co mě trápí, umí to a mohu mu věřit. A já nebudu muset za pro mě potřebným ošetřením docházet, protože i to je pro mě nebo mé blízké problém. Z hlediska zdravotnického systému má domácí zdravotní péče také docela zásadní benefity, mimo jiné prokazatelně šetří jeho náklady na poskytování služeb už jen tím, že často dokáže nahradit mnohonásobně dražší hospitalizaci a v neposlední řadě dopravu pacienta sanitkou tam a zpět třeba jen na převaz bércového vředu. "Náš pacient zůstává ve svém přirozeném prostředí a oddaluje se nebo zcela eliminuje potřeba hospitalizace či pobytu v institucionálních zařízeních, které téměř vždy znamenají narušení rodinných vazeb, často zhoršení zdravotního stavu z důvodu .vytržení' z prostředí, na které je zvyklý a kde se cítí bezpečně," souhlasí Mgr. Dana Součková, regionální ředitelka Domácí péče Včelka, součásti zdravotnické skupiny EUC.
V současné době Včelka zaměstnává téměř 400 kvalifikovaných zdravotnických pracovníků napříč celou republikou a ročně poskytuje zdravotní péči více než 14 000 osobám. Těm všem je na základě indikace lékaře domácí zdravotní péče plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Zajistit tu jde i zdravotní péči nad rámec doporučení ošetřujícího lékaře, tu ovšem pojišťovny klientovi nehradí.
Domácí péče Včelka poskytuje svým klientům komplexní ošetřovatelskou péči v režimu 24/7, tedy nepřetržitě. Určena je osobám po operačních zákrocích, chronicky či nevyléčitelně nemocným, jejichž zdravotní i duševní stav vyžaduje dlouhodobou a pravidelnou domácí péči kvalifikovaného zdravotnického personálu, osobám po mozkových příhodách, s roztroušenou sklerózou, komplikovanou cukrovkou, senilní či neurodegenerativní demenci, chronickou obstrukční nemocí nebo Parkinsonovou nemocí, osobám s plným nebo částečným ochrnutím nebo se závažným duševním onemocněním, s imunodeficitem, chronickou bolestí, při závislosti na sondové výživě i pro osoby se stomiemi a/nebo permanentními katétry. Šířce problémů klientů odpovídá spektrum péče, kterou jim sestřičky ze Včelky u nich doma poskytují. Běžně provádějí péči po chirurgických a ortopedických zákrocích v době rekonvalescence, ošetřovatelskou a kondiční rehabilitaci včetně cvičení na lůžku a nácviku chůze s pomůckami, dechová cvičení. Umí se postarat o imobilního a inkontinentního pacienta, předcházet dekubitům, ale i pečovat o klienty v terminálním stadiu života. Pravidelně pacientům kontrolují fyziologické funkce, dělají všechna potřebná lokální ošetření, odebírají biologický materiál pro laboratorní vyšetření, aplikují injekce a infuze, cévkují, podávají klyzma, umí ošetřit stomie i PEG... Už z tohoto krátkého výčtu je jasné, že sestry ze Včelky musí s přehledem zvládat i značně specializovanou péči, ostatně poměrně náročné požadavky na zdravotní péči v domácím prostředí mají i nemocnice, se kterými Včelka spolupracuje. Její sestry se stále vzdělávají a vedení Včelky je v tom podporuje. Pro sestřičky má vypracované vzdělávací plány a napomáhá tomu, aby se pod vedením nemocničních nebo ambulantních lékařů naučily zvládat i poskytování nestandardní ošetřovatelské péče, jaká je zapotřebí například u pacientů s tracheostomickou kanylou, u pacientů závislých na aplikaci opiátů, s trvalou nutriční podporou nebo například s permanentními katétry. Snahou je i formou edukace zapojit do péče o své blízké rodinu pacienta, a udržovat tak sociální vazby.
Specifika dovedou být obtížná
"Každá ošetřovatelská péče má jistě svá specifika, která se odvíjejí od odbornosti, specializace daného zdravotnického zařízení. U sestry v domácí péči je to jednoznačně tak, že musí být na sto procent samostatná, nemá vedle sebe ani kolegyni, ani lékaře. Je třeba přizpůsobovat se podmínkám v tom konkrétním domácím prostředí, což někdy nebývá úplně jednoduché i z hlediska místa provedení toho kterého výkonu, kde si musí poradit třeba s přípravou sterilního materiálu. Musí být schopná na místě vyhodnotit stav pacienta, rozhodnout při zhoršení zdravotního stavu, zda je potřeba například přivolat záchrannou službu nebo zajistit jinou pomoc. Musí si poradit při řešeni nenadálých situací, často i zajistit klidný průběh vzhledem k přítomnosti rodinných příslušníků při zásahu záchranářů.
V domácí péči si musíme uvědomovat, že jsme pro pacienta i jeho rodinu hostem v jejich vlastním sociálním prostředí. Většinou jsme hostem vítaným, ale stane se, že jsme hostem nevítaným, a to jsou pak případy, které je třeba citlivě, a především profesionálně řešit. V domácí péči vidíme výhody, pacient může zůstat doma, ve svém prostředí, a zároveň se léčit. Mohou ale nastat případy, kdy pacient i přes tuto výhodu péči odmítá. Ze zkušenosti víme, že pokud pacienti nebo jejich rodiny z nějakého důvodu nechtějí sestru do domácnosti přijmout, stávají za tím i nedostatky na jejich straně. Může jimi být nespolupráce pacienta nebo rodinných příslušníků, protože právě tato úzká spolupráce se zdravotníky je při poskytování domácí péče úplně zásadní. Problémem je nedodržování léčebného režimu, setkáváme se s tím, že pacient neuvádí pravdivé informace například o užívání medikace, ale i nedodržování dietního režimu. Následně pak dochází ke zhoršení zdravotního stavu pacienta a samozřejmě k prodloužení doby léčby nebo k nutnosti hospitalizace. Setkáváme se i s tím, že pacienti nedodržují osobní hygienu a v domácnosti se neudržuje čistota prostředí. Bývá to pak velký problém například při ošetřování defektů, vznikají infekce a dochází k dlouhodobosti hojení defektů," říká Dana Součková. Sestra ale může narazit i na odmítání lékařské pomoci v případě akutního zhoršení zdravotního stavu. Sestra v domácí péči ale má povinnost informovat o takovém stavu rychlou záchrannou službu (RZS) i přesto, že pacient přivolání pomoci odmítá, což je také povinna RZS sdělit.
Pravidla nastavit předem
S čim vším se sestry domácí péče setkávají, názorně dokumentují i případy z praxe zdravotnic ze Včelky. Sestry jsou bohužel konfrontovány i s případy zanedbání péče o pacienta rodinou, nemocné lidi někdy nacházejí i ve velmi špatných hygienických poměrech nebo prostě ponechané napospas. I tyto fakticky sociální případy se snaží řešit, a to ve spolupráci s lékařem nemocného i sociálními pracovníky. Osudy nemocných se jich osobně dotýkají, jsou empatické a snaží se o pomoc, kde je potřeba, někdy totiž nezbývá ani nikdo jiný, kdo by zasáhl. Kromě smutných situací ale sestry domácí péče zažívají i tragikomické nebo komické situace. Stalo se i to, že sestra domácí péče přišla na převaz k pacientce ležící na gauči v kuchyni obývané i slepicemi, což jistě není hygienické prostředí pro léčení rány. "Úkolem naší sestřičky ale je provést profesionálně výkon i v těchto podmínkách, prostě se snaží akceptovat pacientku, která je zvyklá takto žít. Přesto sestřička musí mít dohled a snaží se i o edukaci dodržování alespoň nějakých hygienických podmínek," komentovala situaci magistra Součková. Dobrý konec měl i jiný případ, kdy sestra přišla na první návštěvu pacientky. Zvonila, ale nikdo nepřišel otevřít. Vešla tedy dovnitř a našla pacientku na lůžku. Paní byla v bezvědomí, ale dýchala. K lůžku byli přivázaní tři velcí a hodně rozzlobení štěkající psi - citili ohrožení své paničky. Sestra okamžitě zavolala RZS, ale tam si vymínili, aby z blízkosti pacientky odstranila rozzlobené psy. Sestra tedy zaujala pozici chovatele zvířat, naštěstí měla zkušenosti z domova - z lednice vybrala různé pochutiny a lákala na ně psy jednoho po druhém do vedlejší místnosti. "Pacientka byla převezena do nemocnice, byl kontaktován i její syn, aby to tam se psy nějak pořešil, a nakonec všechno dobře dopadlo. Sestřička se ale následně přiznala, že měla opravdu velký strach, stejně však všechno zvládla na jedničku," podotkla k příběhu regionální ředitelka Včelky.
Podle Dany Součkové je ze strany společnosti především třeba pro domácí zdravotní péči jasně nastavit pravidla jejího poskytování a jejich důsledné dodržování. Práci s pacientem není možné zahájit bez předem stvrzeného informovaného souhlasu pacienta s poskytováním domácí péče. Souhlas podepisuje pacient nebo jeho zákonný zástupce. Pacienti i jejich rodiny musí být informováni o svých právech i o svých povinnostech, to se děje před zahájením péče. Péči určují jednoznačně nastavené ošetřovatelské standardy, závazné postupy ošetřovatelské péče, kterých se sestřičky musí držet. Důležitou roli má edukace pacientů a jejich rodin o významu a důležitosti dodržování léčebného plánu tak, jak je nastaven, o nezbytnosti dodržování hygieny a dalších aspektů péče. Pravidelná komunikace je opravdu velmi významná a je na sestře, aby zajistila pacientům a jejich rodinám možnost konzultovat své obavy a dotazy s lékařem nebo zdravotníkem - vždy musí mít někoho, na koho se mohou obrátit. Obě strany mají svoji odpovědnost - pacienti za svůj zdravotní stav a zdravotníci za poskytování odborné ošetřovatelské péče.
Samozřejmě existují různé pacientské prohřešky, všechny sestry domácí péče se s nimi v terénu někdy setkávají, ale podle zkušeností regionální ředitelky Včelky jich není mnoho a rozhodně nejsou tak časté jako úplně opačné reakce: "Pacienti jsou opravdu vděční, jsou spokojení, že k nim naše sestřičky dochází. Ony berou své pacienty jako součást rodiny, při delším poskytování domácí péče je to skutečně tak. A druhá strana, tedy pacienti, se na příchod sestry těší, sestřičky berou jako člena rodiny a milou návštěvu. Pacienti jsou rádi za to, že nemusí dojíždět na ošetření do příslušných ambulancí, případně být hospitalizováni."
Foto: archiv Dany Součkové
Klíčová slova: