Setkání s komunitou neslyšících a sopečná aktivita

Když jsem v Kalábrii každý den u moře pozoroval v dálce Etnu s kouřícím vulkánem, rozhodl jsem se letos navštívit Giardini Naxos, město v okolí Etny.
I když jsem se nebál, občas vulkán vychrlil prach až do města Catania, kde tehdy kvůli tomu došlo ke zřícení některých budov. V Giardini Naxos bylo dusno, více než v Palermu, pravděpodobně kvůli blízkosti Etny. V červenci se klima v této oblasti nemění, ale jak teploty rostou kvůli globálnímu oteplování, krajina, kde byly dříve zelené skály, pomalu mění barvu na hnědou.
Nezapomenu, jak jsem brzy ráno vstal na cestu do Palerma pěšky a brzy poté jsem zahlédl Etnu s doutnajícím ohněm. Tento pohled jsem si uchoval v paměti, když jsem jel autobusem do Palerma, což trvalo tři hodiny kvůli častým zastávkám. Když jsem vystoupil na nádraží v Palermu, moje tělo nebylo v nejlepší kondici, a tak mě asistent z asociace neslyšících ENS odvezl. Měl jsem štěstí, protože bez doprovodu bych se v Palermu mohl snadno ztratit.
V Palermu jsem si všiml změn ve společnosti, způsobených emigrací. Ve čtvrtích žijí emigranti nejen z Afriky, ale také z Rumunska, Moldavska a dalších zemí. Náhodou jsem potkal neslyšící Rumunku, která v Palermu žije. Ulice města jsou zanedbané a plné odpadků, což ukazuje na nedostatek zájmu o udržitelnost a její cíle. I přes to v Palermu vládne určitá politicko-kulturní harmonie, podobně jako v Římě.
Přijel jsem do Palerma na přednášku pro veřejnost na pozvání regionální asociace neslyšících ENS v Palermu ...