Šikovnost vodicího psa

Již jsem psala text o tom, jak si pořídit vodicího psa, jaká existují výcviková střediska či jak komunikovat s člověkem, kterého vede vodicí pes. Dnes bych chtěla vysvětlit pár mýtů ze života s vodicím psem.
Nepozná zastávky ani barvy na semaforu  
Velmi častým omylem je, že si lidé myslí, že pokyn k přechodu vozovky dává pes, jelikož pozná na semaforu, že je zelená. Není tomu tak, pes neví, že je čas přejít. Je třeba, aby povel na přecházení dal psovod. Když je někdo nevidomý či těžce zrakově postižený, orientuje se tím, že poslouchá akustické signály na semaforu. Pokud tam signál není, je třeba se optat kolemjdoucích, zda je bezpečné přejít. Vodicí pes opravdu nepozná hustotu provozu ani to, že je vozovka volná k přecházení.  
Od jedné známé se ke mně donesl příběh, že v MHD v Českých Budějovicích se cestující domnívali, že hlášení zastávek ve vozech MHD je hlavně užitečné pro toho pejska, který teď již může poznat, kdy se má vystoupit. Pes hlášení pravděpodobně ignoruje, nepozná, že hlášená zastávka je ta, kterou chcete vystupovat. Je to opět zodpovědnost držitele vodicího psa.  
Pravidelnost a opakování  
Je ale pravda, že za určitých okolností pes opravdu ví, kdy se vystupuje. To však je odvislé od pravidelnosti a četnosti trasy, kterou s vodicím psem chodíte. Pokud jezdíte např. mimoměstskou trasu delší dobu, vystupujete stále na stejném místě, tak pes podle výhledu a jemu známých věcí dokáže odvodit, že už se bude vystupovat. Není to tak, že by si řekl, jasně, to je naše zastávka, jdeme ven. Ale přijde mu místo již tak známé a povědomé,...