Slavnosti propojily svět zdravých a nemocných

Svatoanenské slavnosti, které se uskutečnily v areálu Domova sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem, nabídly poslední červencovou sobotu nejen bohatý kulturní program, komentované prohlídky rehabilitačních prostor, ale i možnost nakoupit bylinky, občerstvení a také prezentaci řemesel od středověku až po 19. století. Už v deset hodin začala v kostele sv. Anny mše svatá, o půl hodiny později mohli zájemci vyrazit na první z komentovaných prohlídek rehabilitačních prostor. Sám jsem do Žirče dorazil zhruba hodinu po poledni, v té době už byly Svatoanenské slavnosti v plném proudu. Krátce si procházím prostory, kde se konají. Pak zamířím do míst, kam se díky vzrostlým stromům nedostanou sluneční paprsky. Je totiž velký pařák. Dostávám se tak až k uličce, kde se nachází prezentace řemesel. A oslovuji usměvavého mladého muže, který pro svou práci potřebuje oheň. Jonáš Vlček přijel do Žirče ze Sázavy na Kutnohorsku. A na slavnostech ukazuje, jak vypadá práce kováře. Jak mi prozradí, kovářství je jeho koníček a do Žirče s sebou vzal i celou rodinu. "Dneska už lidé služby kovářů moc nevyužívají. Pro mě je třeba svátek, když si někdo přinese sekeru nebo krumpáč, abych mu je nakoval. To mi opravdu udělá radost," odpovídá Jonáš Vlček a radí své malé dcerce i jejímu staršímu bratrovi, jak je třeba postupovat, aby správně nakovali ostří sekery. Abych se dostal ke stánku Rosky Hradec Králové, musím se vydat na místa, kde slunce pálí ostošest. Naštěstí jsou usměvavé členky rady Rosky Hradec Králové nejen vstřícné, ale i pozorné, a tak mi samy nabídnou plastovou židli, abych nemusel zapisovat vestoje. "Pravidelně cvičíme, pořádáme i rekondiční pobyty a také poradíme těm, kdo se na nás obracejí s různými dotazy. Někoho zajímají třeba věci týkající se samotné nemoci, jiného možnosti rehabilitace a zmíněného cvičení, další by rád věděl, jak postupovat při hledání práce. Zajímavostí je například to, že od covidové pandemie, kdy se lidé začali daleko častěji setkávat prostřednictvím obrazovek svých počítačů online, přibylo těch, kdo nechodí do tělocvičny, ale cvičí doma," říká Petra. Dodává, že i v případě pacientů s roztroušenou sklerózou je důležité žít pokud možno aktivně a brát život s nadhledem a humorem. "Proto pořádáme i pravidelná setkání a společné akce, věnované například trénování kognitivních funkcí, psychoterapii či procvičování jemné motoriky," odpovídá Petra, kterou střídavě doplňují Alenka, Lenka a Bohunka. Když se ptám, jestli i v Hradci Králové platí, že se mladí pacienti s RS do aktivit už zmíněného pacientského sdružení příliš nezapojují, Lenka přikyvuje: "Jsme proto rády, že i v naší Rosce je takové jádro, které drží při sobě. Když se nám podaří oslovit nové zájemce, kteří by se na aktivitách Rosky chtěli podílet, máme z toho samozřejmě radost." A na co se návštěvníci Svatoanenských slavností u stánku této Rosky nejčastěji ptali? "Někdo se ptal na cvičení, jiný na možnosti rehabilitace, další na pracovní...