Smířit se s postižením nelze, říká muž. Oslepl po silných antibiotikách

Ani okamžitý převoz na specializované pracoviště Pastrňákovi nepomohl. Přes svůj handicap nedávno vydal knihu s názvem Dokázal jsem, že to dokážu.

Co vás vedlo k napsání knihy?Fůra dobrých i špatných zkušeností. Impulzem bylo setkání s několika inspirativními lidmi, kteří mě přesvědčili, ať začnu psát, protože tento příběh bude čtivý. A tak jsem sedl a po dvanácti měsících byla kniha na světě.

O čem je?Je v ní více dimenzí. Popsal jsem vývoj společnosti za posledních třicet let i to, jak se promění život úspěšného podnikatele v kravatě, obleku a s drahým autem, když je z něj ze dne na den invalida. Jak člověka slepota vykopne z vrcholu kariéry dolů, jak musí znova hledat svoje místo mezi lidmi. Snažil jsem se to pojmout s notnou dávkou humoru, hlavně toho černého, protože právě ten bývá životu nejblíže.

Vybavujete si ještě ten první okamžik, kdy jste si uvědomil, že nevidíte?Samozřejmě. Před očima jsem měl jen mlhu a ta mi zůstala dosud. Vnímám kolem sebe stíny a z velmi blízka i určité obrysy. Třeba rozeznám černý hrnek na bílém ubrusu. Zpočátku mě blízcí přesvědčovali, že nejde o nic...