Snacha čeká miminko, zjistili, že bude postižené. Je strašně hloupá, protože si ho chce nechat

Byl to večer, kdy jsem si sedla na naši starou pohovku a snažila se potlačit v sobě bouřící emoce. Můj syn Marek a jeho žena Tereza mi právě oznámili, že čekají miminko.

Náš domov měl znít radostí, smíchem a plánováním budoucnosti, ale namísto toho zavládlo ticho. "Terezo, to nemůžete myslet vážně. Ne, já to nechci," řekla jsem, srdce mi bilo jako o závod. Se synem mi oznámili, že dítě se s největší pravděpodobností narodí postižené. Tereza se na mě podívala s odhodláním v očích, očima, které prozrazovaly, že už udělala své rozhodnutí. "Máme teď možnost podstoupit testy a připravit se na to, co přijde. Jsem připravená přijmout naše dítě takové, jaké bude." Ale já nebyla připravená. Moje mysl byla ponořená v obavách a starostech o budoucnost toho malého života, který v Terezině břiše začínal pulzovat. Moje představy o radostném dětském smíchu a hrách se rozplynuly v temnotě nejistoty. "Hloupá. Jsi hloupá. Oba jste hloupí a nezodpovědní," vyhrkla jsem, než jsem stačila zabránit svým vlastním emocím uniknout. "Proč to děláte? Proč si to nenecháš vzít?" Tereza ztuhla, její obličej vyjadřoval smutek, ale také odhodlání. "Protože to je