Speciální pedagog: Nejtěžší je vidět, co dítě potřebuje, ale mít rodinu, která to nemůže poskytnout

Milan Černý vystudovala český jazyk, pedagogiku, ale celý život věnuje dětem s poruchami chování a jejich rodičům. "Učíme děti, které mají minimálně střední až těžké mentální postižení. V současné době dost často mají kombinaci s autismem," říká ředitel MŠ a ZŠ speciální diakonie Českobratrské církve evangelické v Praze, který byl Hostem víkendového Radiožurnálu.
Mám pocit, že se tomu věnuje málo mužů. Proč?
Důvodem jsou asi finance. Druhý motiv je, že nemají tendenci pečovat. Ale má to velké výhody. Když jsem přišel do této oblasti, tak jsem se za rok stal vedoucím dvou týmu. Nic jsem neuměl a díky tomu jsem se spoustu věcí naučil.
Co vás k tomu přivedlo?
Dostal jsem se na tábory s dětmi alkoholiků. Hrozně se mi líbilo to prostředí, práce s dětmi, podpora práce s rodinou. Byl tam systémový přístup. Rozhodl jsem se, že se budu věnovat terapeutické práci s dětmi. A u toho jsem zůstal a věnoval se tomu 15 let.
Vyhoření přišlo, nebo nepřišlo?
Vyhoření jsem v průběhu měl spoustu. Na začátku se to stávalo s rodinami, které byly nemotivované, nebo to bylo náročné.
Vždycky se mi o nich zdálo. Hodně jsem to emocionálně prožíval, ale časem jsem lehce oploštěl, takže jsem částečně vyhořel. Ale vždycky mě ty rodiny zajímaly a práce mě bavila, protože byla velmi pestrá.
Rodina
A kdy je to nejtěžší?
Nejtěžší to pro mě bylo, když jsem viděl, co by to dítě potřebovalo...