Spolek Život jde dál – rozhovor s nevidomým předsedou

Radiožurnál – Host Radiožurnálu Dnes nás hostí manželé Vaňkovi ve Varnsdorfu.
Je to proto, že tady sídlí spolek, který se jmenuje Život jde dál, který vznikl v roce 2017 právě z iniciativy našeho dnešního hostitele, nevidomého Romana Vaňka, tak děkujeme, že tady můžeme s vámi být, Romane, pěkný den.
Romane, vy jste se narodil jako vidící, jak dlouho vlastně nevidíte?
Roman Vaněk, předseda, spolek Život jde dál
——————–
No, je to už skoro 14 let, já jsem vlastně v dětství pětiletej dostal cukrovku, já měl stříkačky, jehly, všechno jsem musel vyvářet se muselo a když jsem si změřil glykémii, tak jsem viděl glykémii třeba až odpoledne nebo pozdě večer, jakou jsem glykémii ráno, bylo to hrozně špatně kompenzovat tu cukrovku, no, a skoro ve 20 letech jsem si zlomil ošklivě nohu, pravou nohu, tak tím se rozjely moje oči, já měl vysoký tlaky, krvácení v očích, podstoupil jsem několik operací, měl jsem i injekci do očí, šití očí, mražení očí, laserování, bylo toho strašně moc a vlastně postupně během těch pěti let jsem vlastně přicházel o ten zrak, až přišel den, kdy jsem se probudil a viděl jsem jenom šedivo a už jsem neviděl skoro vůbec nic, takže rozpoznám trošku světla, mám takový zbytkový světlocit.
moderátorka
——————–
Jasně. Spolek Život jde dál zní skoro jako kdybyste do názvu toho spolku dal svoje životní motto, ale asi to musela být těžká chvíle, než vlastně si na ten svět bez toho optického vjemu člověk zvykne.
Roman Vaněk, předseda, spolek Život jde dál
——————–
Bylo to hrozně těžký, protože dříve, nebo když jsem přišel o ten zrak, bylo to těžký se postavit na ty nohy, mně to trvalo skoro rok, než jsem se nějak postavil, pomohla mi rodina, kamarádi, přátelé ...