Text: Aneta Sadílková, nutriční terapeutka, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Někdo při stresu hubne, jiný přibírá
Od mnoha svých pacientů s obezitou pravidelně slýchám větu: „Někdo při stresu nejí a hubne, já vždycky přibírám.“ Domnívám se, že tak jednoznačné to není. U každé stresové situace záleží na její závažnosti a trvání, zda se jedná o stres krátkodobý (akutní) či dlouhodobý (chronický). Jistě bude rozdíl mezi stresem způsobeným slovní přestřelkou s kolegou v práci, která po chvíli skončí rozumnou domluvou obou stran, a dlouhodobým stresem ze špatné finanční situace rodiny nebo nemoci někoho blízkého. Obecně to při stresu v našem těle funguje tak, že akutní krátkodobý stres způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi a tím snižuje hlad a chuť k jídlu. Déletrvající stres naopak vlivem působení hormonů apetit spíše podporuje. Někdo má při stresu takzvaně stažený žaludek a nedokáže nic pozřít. Po odeznění takového akutního stresu naopak chuť k jídlu a hlad většinou roste a předchozí nedostatečný příjem energie bývá bez problému (a často až přesmíru) doplněn. Jiní zase při akutním stresu, například s blížícím...
