Udržitelný penzijní systém
20:00 90' ČT24
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Politický boj o valorizace důchodů se dotýká milionů lidí. Téma tak rezonuje celou společností. Co je pro důchodce skutečně důležité? Je to výše důchodu, anebo něco jiného? A jak se důchodcům v Česku žije? Vítám vás u nedělního vydání pořadu Devadesátka ČT24. Na úplný začátek Devadesátky se podívejme na data, že populace stárne. Je obecně známý fakt. Kolegyně Kristýna Nováková nám teď ale řekne, co to přesně v řeči čísel znamená. Kristýno.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Dobrý večer. Zhruba každému pátému obyvateli Česka je 65 let a více. Aktuálně je v zemi o 300 000 důchodců více, než bylo na začátku milénia. Mezi lety 2008 a 2018 pak bylo Česko na třetí příčce mezi státy Evropské unie s nejstarší populací. Podle předpovědi Eurostatu v roce 2050 významně přibude zejména seniorů starších 85 let. Aby byl důchodový systém udržitelný, zvyšuje se důchodový věk, tedy věk, kdy mají lidé podle zákona nárok na starobní penzi. Zatímco senioři narození v roce 1936 mohli do důchodu už po dovršení 60 let, ti narození v sedmdesátých letech musí odpracovat dalších 5 let. Průměrně lidé odcházejí do penze v 62,5 letech. Jsou do toho ale započteny i tzv. předčasné či invalidní důchody. Vládou stanovený věk je 65 let. Ten je nejčastěji určený i v dalších evropských zemích, například Itálie nebo Řecko ale tuto hranici stanovily výš, a to na 67 let. A stoupá také průměrná výše důchodu. V roce 2000 dostávali lidé v průměru necelých 6 000 Kč, dnes už je to kolem 18 000. A zatímco v roce 1970 starobní důchod pobírali Češi v průměru 11 let, dnes už je to 24 let. Zhruba 10 000 lidí pobírá částku menší než 5 000 Kč, více než 70 000 Kč pak dostává v Česku aktuálně asi 17 lidí.
redaktorka
Jana Malíčková žije v malé vesnici Obectov se 100 obyvateli, v obci nemají ani obchod, takže nakupovat jezdí do 2 km vzdálených Loštic.
Jana MALÍČKOVÁ,
Dobrý den. Já bych chtěla nějaký maso, dejte mi kousek z té krkovice.
redaktorka
Právě jídlo je v rozpočtu této rodiny největší položka.
Jana MALÍČKOVÁ,
Chleba je strašně drahej, ten jako hodně, maso, máslo a takový jako poslední dobou nejvíc.
redaktorka
Ikdyž se Malíčkovi snaží šetřit tím, že řadu plodin si sami pěstují, utratí měsíčně za jídlo kolem 8-9 000.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení, je naším prvním hostem. Dobrý večer.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Dobrý večer vám i divákům.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy ta čísla, která už teď nevidíme, ale Kristýna o nich před chvílí mluvila, to znamená průměrný důchod, průměrná doba odchodu do důchodu, nebo ten věk znáte dobře, když ta čísla vidíte, co vás u toho napadá, jak je ten systém v tuhle chvíli funkční?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak za současné situace ten systém funkční je. Je samozřejmě otázka, jakým způsobem bude funkční do budoucna. A je samozřejmě především na politicích, aby ten systém do budoucna nastavili správně. Česká správa sociálního zabezpečení je především úřad, který důchody vyplácí, důchody zpracovává, poskytuje dostatečné množství informací politikům, aby uměli ten důchodový systém do budoucna nastavit správně a jakým způsobem se bude vyvíjet, to ukáže čas.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Rozumím tomu, že to je čistě politické rozhodnutí, těch variant je mnoho, ale přece jenom, jaké jsou ty hlavní cesty, protože ten systém tak, jak je teď, je asi neudržitelný. Na tom se, předpokládám, shodneme.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak ta debata se aktuálně vede o tom, jak ten systém nastavit do budoucna. Pan ministr práce a sociálních věcí předpokládá, že nějakým způsobem ten systém chce změnit, určitě chce změnit ve shodě s dalšími politickými partnery, a on tu důchodovou reformu představí v následujících týdnech, předpokládám, a pak se dozví i veřejnost, co se chystá.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Mě to zajímá čistě z toho matematického nebo účetního hlediska, protože vy ty data máte, vy víte, kolik se vyplácí komu, jak ta čísla rostou, jak roste počet důchodců. Tak mě zajímá čistě ten matematický pohled a chápu, že těch cest je spousta.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak čistě matematicky můžete měnit celou řadu parametrů, od důchodového věku až po výši toho důchodu samozřejmě, ale je samozřejmě zásadní, aby důchodci, na jedné straně budoucí důchodci na jedné straně měli důstojné zabezpečení ve stáří, ale je samozřejmě taky otázka, jestli na to společnost té doby bude mít, takže opravdu zásadní je nastavit ty parametry správně. A těch cest je celá řada.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Dobře, pojďme tedy k tomu, co je ve vaší gesci plně, a to je přímo to vyplácení dávek, kdy by měl člověk začít ideálně řešit svůj důchod, jak dlouho dopředu se má na to začít připravovat, nebo to vůbec není potřeba.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak z mého pohledu je zásadní, aby o budoucím důchodu člověk přemýšlel v podstatě od začátku své pracovní kariéry.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To je velmi odvážné.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Je to možná odvážné, ale je to naprosto zásadní, jednak proto, že je otázka, jakým způsobem bude vypadat důchodový systém v tom horizontu těch zhruba 40 let té pracovní kariéry. A je i zásadní to, aby měl člověk přehled o tom svém důchodovém nároku, o tom, jestli za něj zaměstnavatel odvádí pojistné, jestli za něj správně odevzdává evidenční listy důchodového pojištění a taky, aby měl průběžně přehled o tom, jak se ten jeho důchodový nárok vyvíjí, jestli se zhoršuje, zlepšuje a mohl případně uzpůsobit i to svoje chování, mohl případně třeba spořit i jiným způsobem, nejenom předpokládat, že ho zabezpečí stát ve stáří, to znamená, řešit důchod až těsně před odchodem do důchodu je relativně pozdě, protože už v zásadě nejde nic změnit. Máte odpracované roky, máte odpracované výdělky, důchodový věk už je v tu chvíli víceméně stanoven, protože ten se nemění obvykle rok před odchodem do důchodu a tam už toho prostoru mnoho není, takže maximálně můžete zjistit, jestli česká správa má všechno v evidenci a pokud nemá a chybí vám něco, například 20, 30 let zpátky, tak může být i velmi komplikované to zjistit. To znamená, my jsme spustili tu naši informativní důchodovou aplikaci zejména proto, aby se každý, a především mladší ročníky mohli podívat, jak na tom aktuálně jsou a mohli tomu uzpůsobit to svoje chování do budoucna, protože starší ročníky, ti, kterým se ten důchodový věk blíží, už je ovlivněno velmi málo.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Možná nám přibližte, k čemu přesně ta aplikace slouží, co se tam člověk dozví?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak dozvíte se svůj aktuální důchodový věk. Dozvíte se, kolik máte odpracováno roků, kolik potřebujete, abyste získala dobu pojištění, to znamená, kolik roků vám ještě chybí do získání toho důchodového nároku. A dozvíte se i orientační částku toho důchodu podle toho, kolik máte aktuálně započteno jednak let, jednak jaký je váš osobní vyměřovací základ, to znamená, jaké průměrné výdělky za tu vaší předchozí pracovní kariéru a ta orientační částka důchodu víceméně předpokládá, že budete až do dosažení toho důchodového věku nepřetržitě pracovat a můžete si podle ní posoudit, jestli tato částka by vám aktuálně postačovala na život v důchodu nebo nepostačovala a tomu, případně uzpůsobit to svoje chování, případně můžete nastavit, pokud máte tu možnost, tak můžete nastavit i nějaké spoření jiné.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Jaké jsou nejčastější chyby při tom, když člověk žádá o důchod a vy jste to zmiňoval, že možná nedoložené všechny ty roky odpracované, chybějící doklady.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak při sepsání žádosti o důchod většinou k chybám nedochází. Žádost o důchodce se sepisuje na okresní správě sociálního zabezpečení osobně. Naši zaměstnanci poskytují těm žadatelům dostatečné informace pro to, pokud jim něco chybí, jakým způsobem to případně došetřit, samozřejmě, pokud je možnost tu informaci získat jinak než tak, že má žadatel, tak se snažíme tu informaci došetřovat i my. Takže kvlastním chybám při sepsání žádosti o důchod v podstatě nedochází. To, co je ale zásadní, někteří důchodci, budoucí důchodci právě přicházejí s tím, že úplně nejsou seznámeni s tím svým budoucím důchodovým nárokem, ne vždycky jsou úplně mile překvapení tím, co je v tom důchodu do budoucna čeká, protože i ta částka potenciální, kterou by mohli pobírat, tak je samozřejmě obvykle předmětem té diskuze na té okresní správě. A v návaznosti na to říkám, já doporučuju, nejčastější chyba z mého pohledu je, že se o to člověk začne zajímat až velmi pozdě.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ata ideální doba o to, kdy se zajímat, jaké tam ty lhůty?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak ideální doba v podstatě neexistuje, jak říkám, ideální je začít hned od začátku, pokud nezačnete hned od začátku, tak samozřejmě s tím přibližujícím se důchodovým věkem, tak optimálně někdy po tom 50. roku věku, 55. roku věku je určitě dobře už to začít sledovat velmi intenzivně, jestli ty doby mám nebo nemám a touhle optikou potom případně přicházet i na tu okresní správu a případně zvažovat další rozhodnutí.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Naši diváci se setkávají i s některými konkrétními problémy, tohle je třeba příklad pana Ključky, je to dotaz, který nám přišel mailem, protože diváci se v dnešní Devadesátce mohou také ptát. "Dobrý den. Požádal jsem o starobní důchod ve lhůtě 4 měsíců před nástupem, jak je uvedeno v zákoně. Jsem odkázaný na potvrzení dob pojištění, které by se sčítalo v mém případě z jiného státu, abych mohl splnit tedy aktivitu 35 let, ale toto ověření může podle úřednic státního sociálního zabezpečení trvat i roky. Nechápu, proč není možnost podat žádost o důchod s mezinárodním prvkem dříve." To je ve zkratce delší dotaz. Pán ještě dál píše, že nechce se nechat odbýt, tak co byste mu poradil, jak to tam funguje?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak samozřejmě to je situace, kdy teda ten pán pravděpodobně měl část pracovní kariéry někde v zahraničí, buď to byla teda smluvní cizina, nebo to byly pravděpodobně nějaké země Evropské unie, je samozřejmě otázka, který to byl stát, protože ne všechny státy nám informace poskytují několik let. Ve většině případů k tomu dochází v optimálně v nějaké lhůtě 3-4 měsíců k té zpětné vazbě z toho jiného státu, ale může se stát, jsou některé specifické státy, kde ta zpětná vazba trvá i déle, ale v zásadě jako úplně nedává smysl žádat výrazně dříve, protože v situaci, kdybyste třeba žádala 2-3 roky dopředu, tak tam ještě nebudete schopná zhodnotit tu dobu pojištění, kterou ještě odpracujete.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ale zase to ověření trvá roky, takže možná...
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Ověření standardně netrvá roky, ověření opravdu standardně trvá ty jednotky měsíců, trvá to ověření, netrvá roky, samozřejmě já nevím, o jaký se jedná stát. A je tam i zásadní to, že my ve většině případů, ten stát, který nám má poskytnout tu informaci, tak ho urgujeme, ale bez té informace, pokud je to tato konkrétní situace a pokud opravdu bez těch dob nebudeme mít možnost přiznat ani český důchod, tak bez té informace nemůžeme tomu pánovi ten důchod přiznat. A žádat o to dříve. Říkám, je otázka, nakolik by to pomohlo. Stávající právní úprava, to prostě neumožňuje žádat o to dříve. Takže nejdříve ty 4 měsíce dopředu se dá žádat. A je otázka, uvidíme, jestli opravdu to tak v případě toho konkrétního tazatele bude, anebo jestli se třeba nedozvíme tu informaci i dříve.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ale běžná praxe to není, že to může trvat roky, tak jak mu tady odpověděly úřednice.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Ne, běžná praxe to není. Opravdu ve většině případů, ve většině případů se jedná o státy, které jsou tady v našem okolí, většinou jde o Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, pak jsou některé další země, ve kterých Češi standardně pracovali, ale pokud jde o některé jižní státy, tak tam víme, že někdy ta zpětná vazba trvá dlouho.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Může se na to člověk nějak připravit, tak jak jste říkal, myslet na to už od začátku kariéry, pořídit si nějaké dokumenty už v průběhu té práce?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Problém u toho je v tom, že tu dobu pojištění hodnotí ten cizí nositel pojištění, tu nehodnotí Česká správa, to znamená, my jenom z těch podkladů, které má ten žadatel z toho zahraničí, pokud to není už opravdu nějaké potvrzení dob toho důchodového pojištění, kde teda došlo i ke zhodnocení těch dob, tak nejsme schopni tu dávku zpracovat, to znamená připravit se na to dá částečně, pokud teda ten člověk opouští to zahraničí a je schopen od té cizí instituce získat to konkrétní potvrzení těch dob, tak se na to může tímto způsobem připravit, ale ve většině případů se to neděje a ve většině případů to probíhá tak, pokud ten člověk pracuje v zahraničí, tak už tam buď zůstává, žádá tam a pak žádá nás, abychom my tomu cizímu nositeli pojištění poskytli tu informaci a zůstává v tom zahraničí, anebo se právě před tím dosažením toho důchodového věku v nějakém věku 5, 6, 7 let vracejí ti žadatelé zpět do České republiky a pak je otázka, jestli mají to potvrzení nebo nemají, ale to zhodnocení musí proběhnout v tom cizím státě podle jejich právních předpisů.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Rozumím. Takže i náš divák, pan Ključka bude prostě muset počkat, až to úřednice vyřídí. Naše diváky zajímá ale i statistika. Divák Petr se ptá: "Je pravda, že podnikatelé a OSVČ se podílí na důchodovém pojištění již 30 let 5-6 %, ale čerpají z tohoto účtu důchody ve výši větší než 12-13 %, tedy víc než dvojnásobek vkladu?"
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
To je samozřejmě úvaha, která nějakým způsobem dneska rezonuje v té diskuzi, je to i otázka do případné diskuze o té důchodové reformě. Ta situace je v současnosti taková, že ve většině případů nikdo nepracuje celoživotně jako OSVČ, zatím stále odchází do důchodu i ve většině případů osoby, které část té pracovní kariéry pracovaly jako OSVČ, část ve většině případů odpracovali ještě před rokem 90 a tam se ty doby pojištění hodnotí ještě trochu jinak, respektive standardně, ale ta doba byla jiná, takže tam to OSVČ nebylo standardně podle současné situace. A uvidíme, jakým způsobem se to nastaví do budoucna, ale samozřejmě jako /nesrozumitelné/ matematického hlediska se na to dá pohlížet, ale není to jenom jedno hledisko. Samozřejmě OSVČ zase na druhou stranu nejsou zaměstnanci, mají jiné povinnosti, musí si samozřejmě shánět nějakým způsobem to podnikání sami a je to jedna z úlev, které do toho ten systém vložil právě proto, aby usnadnil to podnikání, ale je to otázka nastavení toho systému.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Aještě jedna, poměrně technický dotaz, to fungování České správy sociálního zabezpečení. Zdraví nás paní Beyrová, která se ptá: "Domnívám se, že schválená novela zákona o mimořádné valorizaci důchodů může být protiústavní ještě z dalšího hlediska, a sice proto, že diskriminuje více či méně důchodce dle data výplaty jejich důchodu. Původní zákon ani jeho novela neupravuje totiž nárok všech důchodců na příslušnou valorizaci již od prvního dne v měsíci, ale až ode dne výplaty důchodů." Tak nám, prosím, přibližte, v čem je problém, jak tohle funguje.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přibližně před 2 lety tak došlo k novele zákona o důchodovém pojištění a nastavila se valorizace od 1. ledna. Standardně se důchody valorizovaly od splátky, první splátky důchodů v lednu a je to v zásadě tak, že všichni důchodci obdrží stejný počet splátek stejně zvýšený v letošním roce. A ta debata je velmi složitá. Taky je velmi jako technici s ní v tom smyslu, jak to spočítat, protože zas na druhou stranu, pokud by i v tomhle případě se vyplácely doplatky, tak část důchodců by v letošním roce obdržela těch svých 7 valorizovaných splátek a k tomu každý podle toho, jakou má splatnost doplatek, tak je otázka, co z těch dvou variant je diskriminační.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tak tolik vaše odpověď. Průměrná výše důchodů se pohybuje kolem 18 000 Kč. Muži ale častěji pobírají víc peněz než ženy. A podrobnosti má opět Kristýna Nováková. Kristýno.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Rozdíly ve výši důchodů mužů a žen není zanedbatelný. Muži dostávají průměrně zhruba 20 000 Kč, to je o 3 000 víc než ženy. Příčin je několik. Rozdílná úroveň odměňování na trhu práce, nižší důchodový věk a s tím spojená kratší doba pojištění nebo přerušení pracovní kariéry kvůli výchově dětí. Z toho důvodu ministerstvo práce a sociálních věcí jako jedno z řešení představilo tzv. výchovné. Nárok na navýšení penze za výchovu dětí má od začátku roku ten z rodičů, který pečoval víc. A to jsou většinou právě ženy. Česká správa sociálního zabezpečení už dřív uvedla, že v lednu se důchod automaticky zvedl skoro jednomu a půl milionu žen. Rozdíl mezi ženskou a mužskou penzí se tak pomalu snižuje. Na začátku tisíciletí byl průměrný mužský důchod vyšší skoro o 30 %.
redaktorka
Pěstování, ale i následné zavařování a zamražování toho, co doma sklidí, to je recept, jak ušetřit, i podle Marie Šperkové. Žije v 3 500 městečku Bystřice u Olomouce. Obchod má sice jen pár metrů, ale nakupovat do něj nechodí příliš často.
Marie ŠPERKOVÁ, anketa
Rohlíků beru vždycky víc, protože za vratama mně čekávají ty moje děvčátka čtyřnohý. U nás je nejmenší položka jídlo. Však brambory máte, zeleninu máte i maso kupuju ve větším, že, takže si objednám.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení, zůstává hostem dnešní Devadesátky. A téma teď bude rozdíl mezi výší důchodů mezi muži a ženami, to má srovnat výchovné, právě tu ztrátu ve výši důchodů za výchovu dětí. Pojďme tedy prakticky. Kdo má na výchovné nárok, je automatické, jaké nejčastější potíže zaznamenáváte?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak na výchovné má nárok ten z rodičů, který převážně pečoval o to dítě. My jsme na základě té právní úpravy, která nabyla účinnosti 1. 1. 2023, jak jste správně říkali, vyplatili automatizovaně zhruba 1,4 milionu žen výchovné za zhruba 3 miliony dětí. Současně nás žádají i muži o výchovné, aktuálně tyto žádosti my vyřizujeme, a jakmile je došetříme a posoudíme, tak samozřejmě tam, kde to bude namístě, tak výchovné přiznáme, anebo ty žádosti zamítneme.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Jak konkrétně se to dokazuje? Protože tam je ta poučka, že kdo pečoval víc o dítě, má nárok na výchovné.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Tak primárně ta právní úprava měla za cíl právě kompenzovat tu situaci, která je způsobená tím, že ty ženy pečují osobně o ty děti, a v důsledku toho to nějakým způsobem ovlivní tu jejich pracovní kariéru, a díky tomu třeba mají i ty nižší výdělky. Nemusí to tak být vždycky, vychází se z toho, že to tak povětšinou je, proto se taky to výchovné primárně přiznávalo ženám, současně ženy obvykle jsou na rodičovské nebo mateřské dovolené, pečují o ty děti v tom nejútlejším věku a my samozřejmě se budeme snažit právě tímto způsobem ty žádosti došetřovat a dívat se na to, jak probíhala ta péče o ty děti, z informací, které budeme mít k dispozici nebo máme k dispozici, jsou tam samozřejmě různé situace a víme i to, že v řadě případů tam nastala nějaká velmi složitá událost v rodině, tam ta matka mohla umřít dříve, tam pak samozřejmě ten muž na to výchovné nárok má, tam to došetřování naopak není úplně nezbytně nutné, ale jsou pak situace, kdy naopak vidíme z těch podkladů, že máme otazníky nad tou žádostí, a pak vyzýváme ty muže, aby nám případně oni sdělili a doložili, na základě čeho oni se domnívají, že na to výchovné mají nárok.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A na to se právě ptám. Jak to udělá muž, kterého vyzvete, aby to doložil? Jak nejjednodušeji, nejčistším způsobem možná pro vás?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Spíš jde o to, že já myslím, že žádný konkrétní návod neexistuje, je to spíš o tom, aby ten muž sám zhodnotil tu svoji péči o ty děti a pak uvedl všechno to, co nám může pomoct k tomu, abychom byli přesvědčeni o tom, že to výchovné na ten nárok je. My samozřejmě se můžeme podívat, jestli byla ta žena na rodičovské nebo mateřské dovolené, ne ve všech případech, je to jedno z vodítek, samozřejmě je i zásadní, jestli ta péče o ty děti nějakým způsobem ovlivnila tu pracovní kariéru toho muže, případně jak, i na to se toho muže ptáme v té výzvě, a pak samozřejmě v situaci, pokud teda nastala nějaká specifická událost v té rodině, například se rozvedli ty rodiče, to my vždycky úplně nemáme informaci, že se rozvedli, a je tam svěření do péče, tak pak je dobře, aby ten muž nám sdělil, že k tomu došlo, a případně nám doložil ty rozsudky, abychom se toho mohli potom chytit a mohli to výchovné přiznat.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A posuzuje se tedy doba od narození do 18 let.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Posuzuje se doba od narození do 18 let.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Jaký podíl mužů a žen o výchovné žádá?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Bavíme se o těch žádostech, které jsme obdrželi, tam jsou různé typy situací. Jednak žena nebo muž může žádat o výchovné současně s důchodem, anebo může žádat o to výchovné individualizovaně, je to přibližně tak, že zhruba, protože my to přesně tímto způsobem nesledujeme podle pohlaví, zhruba 75 % žádostí je od mužů, které evidujeme.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Protože automaticky ty ženy...
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přesně tak. Ženy automaticky dostávaly výchovné a pak je tam velmi specifická skupina žen, které o to výchovné musí žádat, přestože v důchodu jsou, a na základě těchto žádostí my budeme to výchovné přiznávat.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To se asi dozví na vašich stránkách případně České správy sociálního zabezpečení.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přesně tak, ale ve většině případů ty ženy už mají požádáno a to výchovné obdrží.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy jste říkal, že u těch mužů, ale i u některých žen posuzujete ten nárok, tak co je ten nejčastější důvod, proč tu žádost odmítáte?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
My jsme zatím ještě ty žádosti neodmítli, my je zatím opravdu všechny posuzujeme velmi pečlivě, mimo jiné proto, abychom nastavili i tu naši rozhodovací praxi standardně vůči všem, jak jenom to půjde, a klíčové opravdu bude to, jestli se podaří, nebo nepodaří v rámci došetřování té žádosti a z těch podkladů, které obdržíme od těch žadatelů, prokázat, že tam byla ta převažující péče. Pokud se to neprokáže, tak budeme muset ty žádosti zamítnout.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Někteří Češi se rozhodnou odejít do tzv. předčasného důchodu, musí ale splnit zákonem dané podmínky. A víc už ví opět Kristýna Nováková.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Předčasný důchod znamená možnost odejít do penze o několik let dříve, než je zákonem stanovený důchodový věk. Obvykle tuto možnost využívají lidé, kteří nemají práci nebo už pracovat nechtějí a jsou starší 60 let. Obecně je ale odchod do předčasného důchodu spíše nevýhodný. Výše příspěvku od státu je nižší než u klasického starobního důchodu. Z důvodu rekordní inflace se ale loni stala výjimečná věc. Odejít do předčasné penze se najednou stalo výhodnější, a to kvůli vysokým valorizacím. Upozornili na to loni v říjnu sami úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato možnost pak nalákala desetitisíce Čechů. Zatímco běžně tak do předčasného důchodu odchází kolem 30 000 lidí ročně, loni úřady zavalilo přes 80 000 žádostí.
redaktor
Ondřej Berka pracuje jako provozní vedoucí v českokrumlovské restauraci. Je mu 37 a podle nového návrhu Ministerstva práce by měl jít do důchodu v 67,5 letech. Je s tím smířený. Na důstojný důchod moc nespoléhá.
Ondřej BERKA, anketa
Já jsem pořád ještě snad relativně mladý člověk, takže vím, že to prostě bude trvat, a spíš si musím myslet na to, abych se postaral sám o sebe, a nespoléhat na to, že vyžiju jenom z důchodu.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Předčasné důchody. Obrovské téma posledních měsíců právě kvůli tomu zmíněnému vyššímu zhodnocení v případě předčasného odchodu. Bude se tohle ještě opakovat?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Za sebe doufám, že ne.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
I za státní rozpočet asi.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Už jenom proto, že vy vidíte jenom ty žádosti, které jsme sepsali v loňském roce, vy máme ještě další 40 000 žadatelů, kteří pouze uplatnili nárok na tu dávku důchodového pojištění a ty žádosti ještě přijdou sepsat na Okresní správu, a Okresní správy je sepisují. Takže dá se předpokládat, že to číslo bude ještě vyšší a že překoná tu laťku těch 100 000. Bude samozřejmě rozhodující, jakým způsobem bude vypadat valorizace v letošním roce, jestli opravdu může k té situaci dojít nebo nemůže. Každopádně u toho je zásadní, že ten předčasný důchod má nebo může mít potenciál nějaké výhody, ale má i svoje nevýhody. A jedna věc je částka, ale každý ten důchodce se musí dobře rozhodnout, jestli do toho opravdu půjde, do toho předčasného důchodu, má to nějaké omezení, a byť požádá o předčasný důchod bez výplaty, tak mimo jiné to, že bude pracovat až do dovršení toho důchodového věku, má potenciál mu nějakým způsobem zvýhodnit ten důchod. A pokud tu práci mít nebude, tak se bude muset smířit s tou částkou, o kterou požádal a kterou my jsme mu přiznali. Takže je to samozřejmě vždycky jako na vahách, jestli se rozhodnout tak, nebo tak, a z mého pohledu je opravdu zásadní, aby si to každý dobře rozmyslel, jestli do toho jde, anebo nejde, protože i pracovat a nepobírat důchod může být pro toho důchodce potenciálně výhodnější, dá se dělat takzvaně na procenta, tam zas pak naopak se ta výše toho důchodu velmi rychle navyšuje za každých 90 dnů, takže je to opravdu jako na každém, aby si to zvážil, a jestli se ta situace bude, nebo nebude opakovat, jak říkám, já osobně doufám, že ne, už jenom proto, že z provozního hlediska je to velmi komplikované, vypořádat se víceméně skoro s dvojnásobným nápadem žádostí o důchod celkově, protože my zpracujeme přibližně 200 000 žádostí ročně, pokud dalších x, 80 000 navíc, to, co bychom standardně nezpracovali, musíme zpracovat k tomu, tak to znamená nějaké provozní komplikace na naší straně.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Přesně na tohle téma ale míří dotaz naší divačky Ireny Wranové: Dobrý den, obracím se na vás s dotazem, kdy bych vzhledem k současné situaci měla zažádat o důchod, aby pro mě byl výpočet co nejpříznivější. Zda se opakuje situace, a na to už jsme částečně odpovídali, že je výhodnější odejít do předčasného důchodu, mám obavu, abych správný čas zažádání o důchod nepromeškala. Řádný odchod do důchodu mám 5. února 2024, odpracováno 47 let, jedno dítě a chci dál pracovat.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Pokud chce ta tazatelka dál pracovat, tak pak já bych spíš doporučil, aby zvážila, jestli naopak o ten důchod nepožádá a bude pracovat právě na ty procenta, protože to pro ni nakonec může být výhodnější. Je fakt zásadní to, co ten konkrétní žadatel potřebuje, jestli opravdu potřebuje důchod, protože má třeba zdravotní komplikace a už není schopen dál pracovat nebo nechce dál pracovat, naopak pokud se někdo rozhoduje o tom, že požádá o důchod, a současně se chystá dál pracovat, tak každých 90 dnů navíc práce bez důchodu může ten důchod velmi pozitivně ovlivnit. Takže spíš doporučuju tu svoji konkrétní situaci zvážit, pak případně konzultovat tu situaci na Okresní správě sociálního zabezpečení s naší zaměstnankyní nebo zaměstnancem a v návaznosti na to, jaké jim poskytneme informace, tak si potom sám vyhodnotit, jestli volit variantu předčasného důchodu, a nebo naopak, jestli když ten důchod nutně nepotřebuju, jestli nezvážím tu variantu, že naopak ten důchod nebudu pobírat a budu pracovat na ty procenta.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Nejlépe se tedy obrátit na některou z vašich poboček, protože ten výpočet je poměrně složitý, málokdo se v něm vyzná, to byl koneckonců i důvod, proč jste spouštěli tu aplikaci.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přesně tak. Výpočet je relativně komplikovaný, může nastat celá řada variant, můžete například pobírat důchod v poloviční výši a v nějaké kombinaci a další, jako možnosti tam jsou, ale já osobně doporučuju příliš nepodlehnout emocím a případně tlaku médií nebo nějakému tlaku toho mainstreamu, ale spíš si tu svoji konkrétní situaci zvážit individuálně a volit pro sebe tu nejlepší variantu v kontextu toho, jestli se chystám, nebo nechystám ukončit tu pracovní kariéru.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
No, ale pokud byl výhodnější předčasný důchod, tak lidé jistě nepodlehli panice nebo nějakému tlaku médií, jenom si to prostě spočítali.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
To si spočítali. My důchod samozřejmě vyčítáme, přiznáme, ale můžou tam právě nastat ty situace, co jsem popisoval. Může tam přijít ztráta zaměstnání nebo nějaká jiná situace a to už potom může znamenat, že ten důchod budete potřebovat, budete ho pobírat, pak už u toho nemůžete pracovat, jenom za nějakých omezení, takže jenom ta motivace tou částkou, já tomu rozumím, ale má to nějaká rizika, která je potřeba u toho vyhodnotit. Proto říkám, doporučuju to velmi dobře promyslet a nepodlehnout rychle té emoci, že budu mít vyšší částku v důchodu.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A poradit se na Správě sociálního zabezpečení.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přesně tak.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Část seniorů má ale stále větší problémy vyjít s penězi. Možnosti pomoci ze strany státu zjišťovala opět Kristýna Nováková.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Růst energií nebo rekordní inflace uvalily velkou část seniorů do finančních potíží. Aby vyžili, musí řada z nich žádat o různé typy příspěvků. Jedním z nich je například příspěvek na bydlení. Nárok na něj mají všichni, kteří mají vyšší náklady na bydlení, než je 30 % jejich příjmů. Do těchto nákladů se započítávají kromě nájmu také účty za energie nebo služby spojené s bydlením. Na mimořádnou okamžitou pomoc mají nárok ti, kteří se ocitli v nečekané životní situaci a nemají náhle finanční prostředky. Například při ztrátě střechy nad hlavou. Další variantou pomoci je příspěvek na péči. Ten náleží lidem, kteří se o sebe z důvodu dlouhodobě špatného zdravotního stavu nezvládnou postarat, a jsou tak závislí na pomoci druhých. Příspěvek na mobilitu nebo na zvláštní pomůcky pak mohou pobírat lidé s handicapem.
redaktorka
Hana Poplštejnová si o příspěvek zažádala před čtvrtrokem. Peníze ale stále nemá.
Hana POPLŠTEJNOVÁ, žadatelka o příspěvek na bydlení
Tak jsem se šla zeptat, protože není možný se dovolat, není možný sem jít, jenom to pondělí, středa, kde jsem si dneska vyseděla dvě a tři čtvrtě hodiny, no a nakonec jsem se dozvěděla, že už je to dobrý, že to mám na cestě.
Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí Úřadu práce ČR
Úřad práce vyplácí v průměru zhruba 2 miliony dávek měsíčně. Je to samozřejmě nárůst v souvislosti s aktuální situací, Úřad práce zpracovává žádosti v zákonem stanovené lhůtě, ale může se ta lhůta prodloužit právě v návaznosti na to, že je potřeba něco doupravit, doplnit.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A ještě jednou s Františkem Boháčkem, ústředním ředitelem České správy sociálního zabezpečení, tentokrát tedy k situaci lidí, kterým starobní důchod nestačí, a samozřejmě s vědomím toho, že Úřad práce je ten, který vyplácí ty dávky, o kterých jsme mluvili. Zajímá mě na začátek ještě obecnější otázka. Jsou v Česku důchodci sociálně zabezpečení v průměru? Funguje ten systém?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
To je dobrá otázka, otázka je, jestli je vhodná otázka na mě, taková otázka.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy vidíte ta čísla, víte, jaké jsou životní náklady...
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Ta čísla nevypovídají o všem. Můžete porovnávat průměrný důchod, ale neznáte tu konkrétní sociální situaci toho důchodce. Pokud má ten důchodce vlastní bydlení, relativně nenákladné bydlení, tak mu ten průměrný důchod nebo i třeba podprůměrný důchod může na měsíc stačit a může na tom být relativně dobře. Naproti tomu i důchodce s nadprůměrným důchodem, který může bydlet v Praze, může bydlet s vyššími náklady z různých důvodů nebo může mít nějaké zdravotní problémy, na které ale nemůže pobírat třeba ten příspěvek na péči v žádném stupni, protože ještě nedosahují takové úrovně, tak může mít tu finanční situaci složitější. To znamená, plošně říct, jestli jsou, nebo nejsou důchodci zabezpečení, je velmi složité a v zásadě je to tak, že důchod samotný se odvíjí od vaší předchozí pracovní kariéry a v zásadě říká, že jste pracovala po nějakou dobu, s nějakými výdělky, nějakým způsobem jste se podílela na té aktuální společenské hodnotě tím, že jste přispívala do toho systému, a na základě toho máte nárok na důchod, který můžete pobírat až do smrti, nebo případně, pokud umře partner, tak můžete pobírat i vdovský/vdovecký důchod. A ten systém je nějakým způsobem nastaven. A pak jsou další dávky, které mají za cíl právě řešit tu situaci těch konkrétních lidí, v tomto případě samozřejmě seniorů, a pomoct jim v té jejich konkrétní individuální situaci, protože nejde plošně říct, že senior s podprůměrným důchodem je ten senior, který nutně potřebuje příspěvek na bydlení, naproti tomu nejde vždycky říct, že důchodce s nadprůměrným důchodem je bohatý.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Rozumím tomu. Často se ale setkáváme s tím, český systém přiznávání důchodů je poměrně náročný. Minimálně třeba, co se těch odpracovaných let týče, platí, že každý, kdo pracoval po většinu svého aktivního života, u nás dostane důchod?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Musí odpracovat těch 35 let pojištění. A musí splnit důchodový věk. Pokud ho nesplňuje, může za určitých podmínek dostat ten důchod později, ale je to tak, že to je zásadní podmínka, a pokud nesplníte tu dobu pojištění, tak na ten důchod nemáte nárok.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
To znamená, že můžu přijít, zažádat o důchod a zjistit, že důchod prostě nedostanu, že nedostanu nic?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
To se vám může stát, pak za určitých podmínek v tom zvýšeném věku můžete ten důchod začít pobírat za určitých okolností, ale jsou i důchodci, kteří se bohužel dozví, že ta doba pojištění, kterou získali, tak že nepostačuje na přiznání toho důchodu.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tady se asi zase vracíme k tomu, co jste říkal na začátku, myslet na to už během té pracovní kariéry.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přesně tak, protože nejenom doba pojištění, ale i tzv. náhradní doby se započítávají do toho důchodu, ale pak už ne všechny a ne v plném rozsahu, například to, že jsem v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, se počítá jenom v nějakém rozsahu, pokud například pobírám invalidní důchod v prvním nebo druhém stupni, tak to je doba, která se také nezapočítává jako doba pojištění. A pak můžu v tom důchodovém věku zjistit, že na starobní důchod nemám nárok, pak pobírám dál ten invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, ale logicky to je důchod, který není v té plné výši. Je to pořád částečný invalidní důchod touto optikou, to znamená, ta částka může být touto optikou nižší. Takže je potřeba na to myslet a v zásadě od počátku té své ekonomické aktivity přemýšlet o tom, kde jsem, jakým způsobem se to hodnotí do toho budoucího důchodu, a byť samozřejmě ty mladší generace rádi říkají, že na důchody nebude, že do důchodu je daleko a bůhví jestli budou důchody, tak ve většině případů od určitého věku naopak se o ty důchody začnou zajímat, jakmile se přibližuje ten důchodový věk, a pak se začnou ptát, kolik budu mít ten důchod a budu na něj mít nárok a kolik ještě musím odpracovat. Takže ono se to jako v čase proměňuje, ale úplně bych nepodceňoval to, že ten stát bude nějakým způsobem k důchodu přispívat, to neznamená, že důchody za 20, 30 let budou dosahovat té úrovně, které dosahují dnes třeba vůči průměrné mzdě, ale úplně bych nepočítal s tím, že úplně jako vymizí důchodový systém jako takový.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A jenom k těm lidem, co nedostávají žádný důchod, v čem je nejčastěji problém? Jsou to právě třeba lidé, co byli dlouhodobě nezaměstnaní a nezapočítá se jim tahle doba?
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
To jsou různé situace. V některých případech jde o zaměstnance, kteří pracovali v cizině a v tzv. nesmluvní cizině, to znamená, nebyl to ani stát Evropské unie, ani žádný stát, se kterými jsme měli smlouvu, a pak my tu dobu pojištění hodnotit nemůžeme a nezapočítáme ji. Takže to mohl být ekonomicky aktivní člověk, ale odváděl pojistné v jiném systému. Pokud nemá nárok z toho jiného systému, tak bohužel to je prostě důsledek té konkrétní situace, ale pak nemusí mít nárok z toho českého systému na důchod, nebo naopak je to osoba, která má relativně dost těch náhradních dob a pak nemusí úplně tu dobu pojištění, těch 35 let, získat.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A tohle jsou všechno informace, které získám v té informativní důchodové aplikaci, kterou jste spustili.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Přesně tak. V té informativní důchodové aplikaci, dříve my jsme doporučovali, aby si zaměstnanci a vůbec jako ekonomicky aktivní lidé žádali o tzv. informativní list důchodového pojištění, ale ten obsahuje pouze soupis těch dob. Neobsahuje to vyhodnocení. Zatímco v té informativní důchodové aplikaci už vidíte, jakým způsobem jsme hodnotili i ty náhradní doby. To znamená, byť tam máte nějakou celou dobu evidenci uchazečů o zaměstnání, už vidíte, že ta doba je krácena, a už se můžete podívat na to, kolik jsme vám opravdu za tu vaši předchozí pracovní kariéru včetně těch dalších dob započítali. A podle toho můžete potom uzpůsobit to svoje chování do budoucna.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tak minimálně všichni diváci nad 50 let by se po skončení Devadesátky měli na tuhle aplikaci podívat. František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení, byl naším hostem, moc děkuju.
František BOHÁČEK, ústřední ředitel, Česká správa sociálního zabezpečení
Taky moc děkuju. Hezký večer.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Inflace v Česku je ale stále vysoká. O tom, jak se rekordní zdražení dotýká seniorů, nám teď řekne znovu Kristýna.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Oproti loňsku například přibližně o čtvrtinu zdražily potraviny a nealkoholické nápoje. Lidé také často platí vyšší nájmy, a to i na ubytovnách, kde žije zhruba pětina důchodců. Rostla i cena energií, zdražila elektřina i zemní plyn. To ovlivňuje také další služby, které si teď někteří penzisté nemohou dovolit. Například veřejné jídelny zdražily o pětinu. Ceny za sociální péči, ubytování v domově pro seniory nebo donášky obědů jsou oproti minulému roku o třetinu vyšší. Méně dostupná je také kultura. Vstupenky do kina, divadla nebo na koncerty zdražily bezmála o pětinu. Část lidí proto přiznává, že za peníze na kulturu raději zaplatí nákup potravin.
anketa
Přiložím, už jen trošku.
redaktorka
Malíčkovi topí uhlím a dřevem. I když i cena těchto paliv vzrostla, v objemu, který spálí, to podle nich nebylo tolik cítit.
Petr MALÍČEK (ANKETA),
Hlavně si chodíme pod dřevo do lesa, máme dvoukouláček a my to bereme jako procházku.
Jana MALÍČKOVÁ,
Tady pro to jezdíme do lesa, tam máme koupený dřevo, tady taky jsme museli, no.
redaktorka
A to máte teda dost zásobu.
Jana MALÍČKOVÁ,
No, na tři léta, aby to vždycky vyschlo.
redaktorka
Jen díky úsporným krokům si mohou páry dovolit občas vyrazit na kávu, na koncert nebo přilepšit vnoučatům.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A na předchozí diskuzi navážeme s Jaroslavem Lormanem, ředitelem neziskové organizace Život 90. Dobrý večer i vám.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Dobrý večer.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A my si rovnou poslechneme první dotaz naší divačky.
posluchačka
Velice by mě zajímalo, moc jsem o tom přemejšlela, proč není pro důchodce valorizace, když důchodce za poctivejch desítek let bere důchod sice průměr 19, ale třeba podprůměr 17, a musí mu to být odepřeno a statisícový platy poslanců, podnikatelů, na to nedochází.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ještě vám přečtu dva krátké dotazy, které přišly mailem. Petr, jeho komentář: Silné ročníky nesou veškerou tíhu všech daní a reforem a jsou za to biti, i když za to nemohou, jsem znechucen. A na druhé straně, Anna Maredová: Dotaz nemám, s návrhem vlády souhlasím. Páni Babiš, Okamura a spol. důchody v kritických letech už platit nebudou. Mám devět vnoučat a nechci jim ztěžovat život. Můj důchod je 6 873 Kč měsíčně a asi jsem zdatný ekonom, když mi to stačí. Přitom jsem vychovala tři děti. Nebudu vás nutit vyjadřovat se k výši valorizace, spíš mě zajímá, jak důchodci vnímají tuhletu velmi emotivně napjatou diskuzi, jak velké je to pro ně téma, jak to na ně působí.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Tak samozřejmě pro mě je to těžká otázka mluvit za ně...
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ale vy s nimi přicházíte do každodenního kontaktu.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Přicházíme, a já myslím, že to dobře vystihuje i to, co jsme slyšeli, jsou lidé, kteří jsou skutečně rozhořčení a mají hluboko do kapsy a ta jejich situace je ekonomicky velmi složitá, a jsou lidé, kteří naopak spíš jsou nějak znechuceni tou debatou jako takovou. A myslím si, že to je pochopitelné. Pracujete celý život, máte podle nějakých kritérií nárok na důchod, který je vám vypočítán, a tak by to mělo fungovat. Ale teď se dostáváme do situace, kdy my dva tady spolu třeba vedeme rozhovor a nejenom se mnou, celý ten pořad je vlastně o tom, že je tady nějaká skupina lidí, o které se bavíme, jak těžko se jim žije, jak moc mají mít nárok na valorizaci, jak moc je ta situace složitá, aby. A to je samozřejmě něco, co je velmi obtížné, protože patříte k této skupině a říkáte si, chci patřit, nechci patřit, mám na něco nárok, proč se má o mně takhle veřejně licitovat, veřejně o mě debatovat, když jsem celý život pracoval, té společnosti jsem něčím přispíval, proč to má být vůbec téma k nějakému veřejnému propírání v uvozovkách?
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Ten důvod je bohužel ekonomický, je to prostě nejdůležitější částka veřejných rozpočtů. Rozumím tomu, že pro každého jednotlivého důchodce je to možná irelevantní, ale...
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Je to ekonomický důvod, ale samozřejmě je to důvod i politický, protože samozřejmě ti lidé se stávají takovou určitou skupinou, o kterou mají politici zájem, a mají o ně zájem z různých důvodů. Jsou motivy, které jsou dobré a jsou motivy, které třeba tak dobré být nemusí a mohou být populistické a samozřejmě patřit k té skupině, a všichni tam míříme, někteří z nás už tam jsou...
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
V ideálním případě.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
...tak samozřejmě nemusí být vůbec nic příjemného potom, když se o vás takto mluví, a už víte, že ta situace, a všichni víme, že ta situace ekonomická a situace českého státu ekonomicky není úplně růžová. A teď se v téhleté souvislosti o vás mluví, kolik vám má být přidáno, nemá být přidáno, jestli je to dobře, nebo jestli je to špatně, a ta situace se hrotí, nic příjemného to není, a to víme třeba z telefonátů a s rozhovorů s lidmi, kteří nás kontaktují a se kterými jsem v kontaktu.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A z těch v telefonátů vyplývá, že peníze jsou největší problém? Je to to, co současné důchodce trápí nejvíc.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
To je hrozně těžká otázka pro mě. Samozřejmě finance bývají velký problém, proto se na nás i obrací, protože pomáháme třeba s žádostmi o dávky, o příspěvky a tak dál, ale zároveň víme, že obrovským problémem bývají mezilidské vztahy. Obrovským problémem bývá dysrespekt, to, že ke starému člověku nebo ke staršímu člověku přistupujeme právě s despektem, že se na ně díváme celkově třeba spatra, že s nimi nepočítáme. Bohužel i část těch našich hovorů bývá třeba nějaké násilí, zneužívání vlastně starých lidí, takže jako těch témat je spousta, je to jako v kterékoliv jiné věkové skupině.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy jste v rozhovoru pro rozhlas mluvil o stereotypech, které právě poškozují seniory a ztěžují jim ten závěr života nebo ten podzim života, jak se říká, který z těch stereotypů je podle vás nejškodlivější?
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Zase těžká otázka. Ale já když jsem přemýšlel... Jsou to těžké otázky, ale velmi těžké podle mě je to, že máme takovou tendenci s těmi lidmi, kteří jsou starší, nepočítat. Že jak ta společnost funguje a tak dál, tak my se vlastně na ně velmi často díváme jako na ně. Jako na ty, kteří patří někam jinam, kteří už nepracují, už a tak dál, ale jsou to lidé, kteří mají bohaté zkušenosti, mají svoje životní zkušenosti, pracovní dovednosti, jsou to lidé, kteří jsou schopni předat velmi mnoho, ale bojím se, že pořád ještě nejsme v takovém stavu, kdy bychom s nimi počítali a kdy bychom je ještě víc zapojovali do věcí, do kterých velmi často chtějí být zapojeni a mohou být zapojeni.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tak pojďme mluvit o řešeních. Co s tím? Jak tuhle skupinu zapojit víc?
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
No, tak já myslím, že jeden z těch kroků může být už třeba jenom to dbaní o mediální obraz, tak, jak o nich o nich přemýšlíme, jak o nich mluvíme, a teď právě v souvislosti i s tou valorizací je to podle mě velmi nešťastné, protože o nich mluvíme jako o těch, kteří si nárokují něco, co patří vlastně všem, a teď ukrajují z toho koláče, mluví se o tom, že když ukrojí moc, tak to bude zatěžovat všechny další, a to je rozhodně něco, co úplně motivující nebo takové, že by se vám chtělo do toho důchodu a že byste chtěli být tou skupinou, není. Já myslím, že z naší zkušenosti, já samozřejměnemluvím tady o celku státu, ale mluvím o té naší práci, kterou děláme jako nezisková organizace Život 90, tak to, co je velmi potřeba, tak je naslouchat. Tak je skutečně naslouchat tomu, co ten dotyčný člověk, se kterým vedu rozhovor, co prožívá, co by vlastně chtěl. Velmi často ten člověk nepřichází s tím, že potřebuje nějaké řešení, ale velmi často vám říká třeba to, že vnímá, že na něj ti okolo nemají čas, že se ocitá jakoby v jiném časoprostoru, než jsou ti, kteří jsou kolem něj a chodí do práce, jeho příbuzní, jeho děti třeba a tak dál, třeba tohle. Třeba tohleto může být určitá cesta, která je možná malinká, ale je to určitá cesta, která může v okolí toho člověka pomoct. Nebo je to určitá pozornost vůči tomu člověku. Jak sousedům, lidem, kteří prostě bydlí kolem mě a já můžu jenom projevit zájem tím, že toho člověka pozdravím, že se s ním dám do řeči, že bude vědět, že jsem nablízku, protože velmi často ti lidé žijí v anonymitě a tou anonymitou trpí, protože potom, když se něco děje, tak třeba si nedokážou tak rychle pomoct nebo vůbec si nedokážou pomoct. A ta situace, která může být banální, nemusí vůbec dopadnout dobře. Takže jenom tahleta vzájemná mezilidská pozornost může být velmi dobré řešení.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy jste mluvil třeba i o pracovních zkušenostech, kterých samozřejmě lidé v důchodu mají mnohem větší než někdo na začátku kariéry. Jak to co nejefektivněji využít? Zároveň v Česku se pořád mluví o tom, že je málo lidí na trhu práce, co je podle vás největší problém v tom aktivnějším zapojení důchodců právě do těch ekonomicky aktivních situací?
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Nevím. Tam je samozřejmě velmi... Přijde mi, že pořád je málo pracovních míst připraveno na sdílená pracovní místa nebo na zkrácené pracovní úvazky. Samozřejmě, pokud člověk má pracovat a pracuje osm hodin, tak ve chvíli, kdy je to otázka skutečně nějaké fyzické kondice, je to otázka zdraví...
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Jestli to není plošné.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Přesně tak, ale leckdy prostě člověk odchází do toho starobního důchodu právě proto, že tím, dejme tomu, vyřeší třeba i nějakou rodinnou situaci, nebo že už ví, že ta práce je pro něj příliš dlouhá... Kdyby ta práce nebo pracovní čas byl pro něj kratší... tak by možná i v té práci zůstal. Prostě je to, skutečně záleží na situaci, ve které se ten člověk nachází. Na motivacích, které má a na respektu.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A je něco, co byste si pro lidi v tomhle věku přál, nebo možná jednou sám pro sebe, až budete důchodcem, co by bylo takovým vaším přáním, nějakým ideálem? A vím, je to těžká otázka.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Je to těžká otázka. Co bych si přál určitě je, abych nebyl postavený na druhou kolej. Přál bych si prostě to, aby se mnou ti druzí mluvili, abychom spolu mohli plánovat mojí a třeba i jejich budoucnost.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vzkaz Jaroslava Lormana, řediteli neziskové organizace Život 90 svému budoucí boj já. Moc děkuju, že jste přišel.
Jaroslav LORMAN, ředitel, Život 90
Děkuju za rozhovor.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Mimořádný červnový růst důchodů bude o víc než polovinu nižší než podle běžných zákonných pravidel. O tom, jaký dopad to na seniory bude mít, opět Kristýna Nováková.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Vládní novela přinášející pomalejší růst bude výhodná pouze pro penzisty, kteří pobírají měsíčně 8000 nebo ještě míň. To se týká asi 30 tisíc lidí. Pro 2 miliony a 300 tisíc dalších to bude přesně naopak. Například jak vidíte za mnou, senior s 8 tisícovým důchodem dostane podle návrhu o 36 korun víc než podle dosud platného zákona. Člověk s 20 tisícovým důchodem pak dostane o tisíc korun méně, než by dostal, pokud by zákonodárci nezměnili povinné navýšení. Hlavním důvodem novely je úspora ve státním rozpočtu. Místo původních víc než 34 miliard pošle kabinet důchodcům v červnu 15 miliard korun. Plánovaná úspora má být více než 19 miliard korun. Jaroslava Kalfářová a Hana Pastorková pobírají důchod 16 a 18 tisíc korun, že dostanou v červnu navíc méně peněz, než původně myslely, je příliš nepotěšilo.
Jaroslava KALFÁŘOVÁ, důchodkyně
Jsme obě ovdověly, takže je to těžký, ale dá se to. Od státu moc nedostanete jo potom partnerovi, takže ale jako dá se to.
Hana PASTORKOVÁ, důchodkyně
Musíme žít skromně no.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Lukáš Magiera má teď důchod kolem 20 tisíc a je s ním spokojený. 30 let dělal na šachtě ve Zbůchu. Ať schválí cokoliv?
Lukáš MAGIERA, důchodce, Zbůch
Mně je to osobně jedno. Já tomu stejně nerozumím. Ať si tam povídají, co chtějí.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Lidem ve finanční tísni pomáhá mimo jiné Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství neziskové organizace Člověk v tísni, který je naším hostem, dobrý večer.
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Dobrý večer vám i divákům.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Dnes je tedy řeč o dříve narozených. Tak pojďme rovnou k jejich ekonomické situaci. Jak se za poslední velmi náročné roky změnila? Předpokládám, že spíš k horšímu.
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Tak na jednu stranu do minulého roku určitě k horšímu. Ale v tom roce 2022 opravdu došlo k tolika valorizacím, že růst penzí byl opravdu nesrovnatelný s růstem průměrné mzdy a situací třeba rodin s dětmi a podobně. Takže myslím si, že důchodci jsou v tuto chvíli vlastně jednou ze skupin, která díky dříve nastaveným mechanismům valorizací je na tom vlastně jako ta skupina nejlépe. Samozřejmě. Pokud vezmeme osamělé seniory, zvlášť s nižším důchodem. Tak tam ta situace je jiná, protože ještě třeba ta zářijová valorizace výrazně přidávala lidem s vyššími důchody. Tak tam, když to se to potkalo s těmi extrémně rostoucími cenami energií a hlavně s jednorázovými nedoplatky za energie, tak nastal problém a všichni vidíme samozřejmě to jakoby soustavné zdražování základních potravin. Takže pro lidi s nízkým důchodem ta situace je samozřejmě těžká. Ale celkově jako skupina důchodci během roku 22 si polepšili nejvíce ze všech těch zranitelných skupin.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Přečtu vám teď dotaz, který do našeho studia došel emailem. Podepsán je RW. Dobrý den, chtěla bych využít této příležitosti a možnost vyjádřit se k názoru rozhodnutí Petra Pavla o situaci seniorů. Pokud bych připustila, že rozhodnutí vlády a Petra Pavla k situaci penzí bylo nutné vzhledem k problematické společenské a ekonomické situaci. Tak bych očekávala, že postoj vlády bude solidární, že vláda půjde příkladem a učiní kroky ke zmrazení svých platů i všech ústavních činitelů, což se bohužel neděje. Bylo by to alespoň minimálně vstřícné gesto od společnosti. Tak vlastně moje otázka teď zní, jestli je česká společnost dostatečně solidární s důchodci?
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Tak já si myslím, že vlastně jakoby ta společnost nemá moc na výběr projevovat tu solidaritu nějakým způsobem spontánně, nějakým spontánním způsobem. Ta valorizace penzí je vlastně mechanismus, který je dán zákonem. Je ten mechanismus tam je už vlastně poměrně dlouho, ale díky tomu, že jsme tady dlouho neměli vlastně výraznější inflaci, tak se projevil teprve teď. A proto to začali vlastně všichni řešit. A politici přijali možná nešťastnou formou. Ale jakoby nějakou jakoby cestu, jak zabránit tomu, aby ten dopad na státní rozpočet byl velmi vysoký. A když vidíme, že ty průměrné mzdy rostou pomaleji než ty důchody. A rodiny s dětmi jsou na tom hůře. Tak samozřejmě ta otázka vlastně je, jestli ty důchody mají růst tímto tempem, je myslím adekvátní a zaznívá vlastně poměrně často, že ne, že by prostě neměly růst o tolik rychleji, než roste třeba průměrná mzda. Ale to neznamená, že ta společnost není solidární.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy jste říkal, ta solidarita vlastně není na výběr. Ten systém je tak nastavený. Ale zajímá mě, jestli ten systém funguje dobře. Vy jste mluvil o těch skupinách, které mají problémy i přes třeba tu vysokou valorizaci. Tak dostává se jim z vaší zkušenosti té pomoci, kterou potřebují od Úřadu práce nebo od neziskových organizací, daří se jim pomáhat?
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Jedna věc jsou důchody. Myslím si, že tam je potřeba změnit ten systém valorizací. Na tom se shodují experti jako Filip Pertol, Dan Prokop a další. A vlastně doporučují to vládě už někdy od června. Druhá věc je, že pokud senioři se dostanou do svízelné situace právě třeba s těmi enormními náklady na bydlení. Tak tady ten stát nabízí velkorysou pomoc v podobě příspěvku na bydlení. A my víme, že řádově 10-15 % pouze těch seniorských domácností z těch, které mají nárok na ten příspěvek na bydlení, jej žádá. To znamená, že naprostá většina seniorských domácností nevyužívá pomoc, kterou stát nabízí. Tady si myslím, že je jakoby potřeba změnit vlastně ten mechanismus. Ať už s usnadněním toho procesu ze strany státu. Aby to nebylo tak složité pro lidi, kteří nemají, to nejsou schopni vyřídit on-line. A zároveň destigmatizovat to, že říci si o pomoc v případě nouze, není ostuda. Ale, že to je vlastně věc, kterou ten člověk má udělat, protože to mnohem lepší, než když to odkládá a nakonec třeba upadne do exekuce nebo nějakého hůře řešitelného jakoby stavu. Takže myslím si, že opravdu v tuto chvíli senioři v řadě případů vůbec nečerpají pomoc, kterou, na kterou mají nárok. A to si myslím, že je klíčové, na co bychom se měli všichni,, jak stát tak neziskové organizace zaměřit.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Možná, že to je taky odpověď pro Danu Járkovou, která nám poslala další dotaz. Dobrý den, mám invalidní důchod třetího stupně, aktuálně 8 867 korun. Průkazy ZTP od roku 2001, invalidní vozík a berle. Pobírá na péči 880 Kč, 900 na benzín. Je mi z toho smutno, jelikož na to doplácí můj muž a můj tatínek. Nevím, co dělat. S tímto se sama neuživím. Potřebuju službu pečovatelek, ale nemám je z čeho platit. Poraďte mi, prosím, jak z toho ven? Děkuji předem. Pane Hůle?
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Tak jestli je to otázka na mě, ano.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Je to otázka na vás, co byste poradil. Je to možná jednak revize toho, na co má nárok a jestli skutečně pobírá všechno. Ale tady paní, předpokládám, že ano.
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Tak to co jsme se vlastně, tak já jsem to bral tak, že jsme se bavili o důchodcích jako takových primárně starobních důchodcích. Situace invalidních důchodců je mnohem složitější a mnohem svízelnější, protože někdy ti lidé mají opravdu znemožněnou možnost, i když třeba ještě nejsou v seniorském věku pracovat, když mají třeba invaliditu prvního stupně. Nebo obecně jakoby ty náklady jsou velmi vysoké. Dnes přirozeně všechno se zdražuje, tak se zdražují i náklady na pečovatele a podobně. Takže tam si myslím, že ta pozornost by měla být upírána mnohem intenzivněji. Těch lidí je méně. Je to sice poměrně drahé, ale opravdu ti lidé jsou v situaci, kdy můžou skončit na ulici. A vlastně jakoby dožívat ve velmi nedůstojném stavu. Situace obdobná a velmi špatná je jakoby s domovy důchodců, s pečovatelskými domy a podobně. To znamená ty služby sociální péče v tuto chvíli jsou kapacitně velmi přetížené. A myslím si, že tady opět je potřeba tu situaci řešit, protože tam ti lidé nemají vlastně jakoby moc na výběr. A jsou prostě v zoufalé situaci často.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A v domově důchodců.
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
K tomu příkladu, pardon, těch informací je hrozně málo. Každý se může obrátit na naši Help linku 770 600 800. Tam je po nějakém základním zmapování té situace můžeme hledat, jestli ten člověk třeba nemá nárok na něco, co ještě nečerpá. Ale to se takto z obecného případu nedá říci.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Rozumím, ale linka i pomoc Člověka v tísni je bezplatná. Takže to je určitě rada pro všechny, kteří se s podobnou situací potýkají. Děkuju moc. Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni, byl naším hostem.
Daniel HŮLE, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni
Děkuju za pozvání a přeji krásný večer všem.
Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Daniel Hůle už to trochu naznačil. Řada důchodců nežije ve stáří ve vlastním domě nebo bytě a volí raději některé z jiných forem bydlení. Podrobnosti a Kristýna Nováková.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Ano, typů zařízení je kromě klasických domovů pro seniory hned několik. Například byty v rámci bydlení pro seniory nebo domy s pečovatelskou službou. Ty jsou určeny pro penzisty jejich zdravotní stav nevyžaduje komplexní péči. V rámci zajištění některých potřeb ale vyžadují asistenci jiné osoby. Odlehčovací služby jsou krátkodobé, ambulantní nebo pobytové služby pro ty, o které jinak pečují jejich blízcí. Léčebny dlouhodobě nemocných jsou pak součástí zdravotnických zařízení, která poskytují lůžkovou a rehabilitační péči. Alzheimercentra nebo také domovy se zvláštním režimem, je označení pro celoroční pobytová zařízení pro lidi, kteří z důvodu svého onemocnění či postižení potřebují speciální služby. Seniorské rezidence jsou pak soukromá zařízení, ve kterých si mohou klienti pronajmout nebo koupit byt. Zařízení pro důchodce jsou po celé republice. Nejvíce jich je v Praze. Jen domovů pro seniory je v celém Česku přes 400. Celkově je v těchto pobytových službách kolem 45 tisíc míst. Podle ministerstva práce by jich mělo do roku 2026 vzniknout dalších zhruba 5000. Doba čekání na místo v domovech pro seniory se ale výrazně liší. V naléhavých případech klienty přijímají v řádu dnů, většinou ale musí senioři čekat mnohem déle. Doba čekání se také liší podle krajů. Nejdelší je v Praze, nejkratší je v Ústeckém kraji. Výrazně také stoupla cena za ubytování. Oproti minulému roku o 30 %. Průměrně tak důchodci za měsíční pobyt v domově zaplatí kolem 14 000 Kč. Anežka Dostálová tento týden oslavila 100. narozeniny. V Domově pro seniory v Ústí nad Labem žije přes tři roky.
Anežka DOSTÁLOVÁ,
Je to lepší, protože doma by se tak o mě nestarali, protože chodili do práce, to víte a já byla doma sama pořád skoro.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
I proto si nejdřív zažádala o dvoulůžkový pokoj, aby měla s kým trávit čas. Na umístění tehdy nečekala dlouho.
Anežka DOSTÁLOVÁ,
To bylo takový jako mimořádný, že jsem se sem dostala nějak.
Kristýna NOVÁKOVÁ, redaktorka
Ústecký kraj má jako jeden z mála regionů v domovech pro seniory dostatečné kapacity. Žadatelé tu na místo čekají jen týdny.