Umění žít aneb senioři v Horních Počernicích nelení

Za seniory považujeme obyvatele České republiky ve věku 65 let a více. Jejich podíl v populaci neustále roste, na konci roku 2023 představoval necelých 21 %, přitom v roce 1993 to bylo pouze 13 %. Od roku 2006 mají senioři trvale početní převahu nad dětmi mladšími 15 let, v prosinci roku 2023 připadalo na 100 dětí téměř 130 seniorů, očekává se, že v roce 2040 tento poměr přesáhne hodnotu 200. Za zmínku stojí ale i pozitivní čísla, senioři neustále rozvíjejí své schopnosti v oblasti moderních komunikačních technologií. V roce 2023 používalo mobilní telefon 96 % osob starších 65 let a stále více z nich používá chytrý telefon. Na internetu surfuje více než 52 % a téměř 33 % seniorů využívá internetového bankovnictví.

Obecně vzato v dnešní době vnímáme seniory jinak, nežli tomu bylo v minulosti. Srovnejme si filmovou Babičku s dnešními stejně starými ženami, které se vizuálně prezentují tak, že bychom je jen stěží mohli oslovovat stejně. Sehnutí stařečkové a stařenky se šátky uvázanými kolem hlavy jsou minulostí, vystřídali je aktivní muži, kteří v pokročilém věku jezdí na kolech či elektrokolech a dámy, které díky pokrokům v oblasti estetické medicíny vypadají o generaci mladší. Senioři se dožívají stále vyššího věku (svědčí o tom i úsměvný fakt, že se za sedm let navýšil podíl seniorů na vězeňské populaci o 1 %), jsou více aktivní, zajímají se o zdravý životní styl, o kulturní i politické dění kolem sebe, pečují o svůj zevnějšek i o zdravého ducha, chodí cvičit, navštěvují jazykové kurzy, déle jsou aktivní v zaměstnání apod. Ale to, že se takto přizpůsobili demografickému vývoji vůbec neznamená, že by tím měli získávat méně pozornosti svého okolí.

Pomoc seniorům musí být předmětem činnosti subjektů na každé úrovni – od státní péče, přes kompetentní sociální instituce až do komunální sféry, neziskové organizace a spolkové úrovně. Nejinak je tomu i v naší komunitě, městské části Praha 20 – Horní Počernice. Zrekapitulujme si tedy všechny možnosti sociální pomoci, které se mohou senioři u nás dočkat. V první řadě je to organizovaná péče o důchodce z pozice zdejší městské části, jejího úřadu, Odboru sociálních věcí, příslušné komise, v domově s pečovatelskou péčí i péčí ambulantní, docházkovou. Na spolkové úrovni v naší městské části působí hned několik spolků – jmenujme např. Klub seniorů Horní Počernice, z. s. Pod vedením tohoto spolku se senioři scházejí pravidelně každou středu v prostorách knihovny. Bohužel vzhledem k počtu členů (140) se nově scházejí navíc i ve čtvrtek, protože se středečního setkání z kapacitních důvodů všichni zúčastnit nemohou.

Přestože Svaz tělesně postižených v České republice, z. s., místní organizace Horní Počernice je organizací spadající pod Svaz tělesně postižených v České republice, z. s., neplynou ze Svazu jeho členům žádné příspěvky či výhody. Ze Svazu mohou požádat o případnou zdravotnickou podporu, nikoliv sociální. Členů je celkem 92 a schází se pravidelně v úterý, také v prostorách knihovny.

Co oba tyto spolky velmi tíží, jsou prostory pro konání jejich společných aktivit. S přibývajícími členy ubývá možností kde se scházet a rádi by do budoucna měly v této otázce podporu městské části.

Na svých pravidelných setkáních se oba spolky drží svých předem stanovených programů a aktivit, mezi které patří různé vědomostní soutěže, zhlédnutí filmů, přednášky k různým tématům (zdravověda, zahradnictví, cestopisy, různé osobnosti). Několikrát měsíčně se mohou těšit na vycházky po okolí Horních Počernic a po Praze, nechybějí ani tematické okruhy či exkurze (Karlova univerzita, Fantova kavárna, Obecní dům, plavba po Vltavě a další) nebo např. zkoumání významu domovních znamení. Pokud se vydají dál, je to většinou v okruhu sto kilometrů, ale nebojí se vydat ani na prozkoumání hloubky Macochy či porcelánky v Dubí nebo např. do Muzea sladu v Žatci. Společně se i vzdělávají, radí si, jak čelit různým tzv. šmejdům, kutí a háčkují a vyměňují si zaručené recepty.

Společně mají tyto spolky s podporou městské části ples seniorů, grilování, a nejen za to, ale i za peněžité dary jsou spolky velmi vděčné, protože bez nich by nebylo možné aktivity pro seniory vymýšlet a organizovat. Bohužel některé spolky jsou sponzorovány méně a některé více a vzhledem k tomu, že je každý spolek zaměřen na něco trochu jiného, tak jsou výsledně někteří senioři znevýhodněni. Znevýhodněným spolkům tak většinou nezbývá nic jiného než tvořit program z nízkých příspěvků členů, což nabízí velmi omezené možnosti. Dalšími spolky, které se o seniory aktivně zajímají, jsou například Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice nebo Tělovýchovná jednota Sokol Horní Počernice. Pod jejich záštitou se organizují pro starší ročníky pravidelná cvičení seniorek, dále mají senioři možnost cvičit aerobik, jógu, stolní tenis, tenis, pravidelně hrají volejbal a vyjíždějí na výlety na kolech do blízkých i vzdálenějších lokalit.

Senioři jsou zapojeni do aktivit i v jiných spolcích – najdete je mezi chovateli, rybáři, včelaři, zahrádkáři. Nabídka činností podporujících aktivity ve stáří je i u nás v Horních Počernicích velmi pestrá, zájem o aktivní trávení volného času i ve starším věku roste a volnočasové aktivity a vzdělávání se postupně stávají součástí života seniorů. Vše je ale založeno na dobrovolné aktivitě houževnatých jedinců, kteří jsou ochotni nabídnout svou energii i ostatním, neusínají na vavřínech a snaží se neustále vymýšlet zajímavá témata a podněty, které pomohou ostatním seniorům zůstat aktivními tělem i myslí. Bez těchto aktivních jedinců bychom zde v naší městské části takovou nabídku neměli a na to bychom měli myslet i my ostatní, kteří jsme ještě v produktivním věku, abychom neopovrhovali staršími spoluobčany, ale abychom jim naopak byli nápomocni a snažili se jim být oporou a především naslouchat. Všichni budeme jednou na sklonku svého života, proto bychom se k potřebám seniorů neměli stavět zády. Smutné je, že dle statistik více než 32 % seniorů v ČR žije samo v domácnosti. Pojďme se všichni zamyslet, co se s tím dá udělat – nejen v našem blízkém okolí. Pokračující stárnutí lze dle demografických projekcí očekávat i v budoucnu. Je tedy velmi důležité otázkám života seniorů a péči o tuto významnou část obyvatelstva věnovat vysokou pozornost.

"Každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starý."

(JONATHAN SWIF T )