Vážně nevidomý člověk něco vidí?
Koho považujeme v České republice za nevidomého? Jak to, že si člověk s bílou holí čte noviny? Co přináší do života zrakové postižení? Na tyto a další otázky se pokusíme přinést odpovědi v našem dalším článku se speciálně-pedagogickým tématem. Protože osvěty není nikdy dost, na začátek léta jsem si pro vás připravila článek o lidech se zrakovým postižením. Obecně platí, že každý stát má jinak nastavenou hranici, kdy špatné vidění přechází do zrakového postižení. Tato hranice se tak může drobně lišit. V zásadě však platí, že máme tři skupiny občanů, kteří mají závažné zrakové obtíže. Jde o následující kategorie zrakového postižení: Slabozrakost Praktická nevidomost Totální nevidomost/slepota Statistické údaje (VŠPO 2013) říkají, že v České republice žije kolem 65 000 občanů se závažným zrakovým postižením. Z toho necelé 1 % je skutečně plně nevidomých, tedy nemají zachovaný ani světlocit. Je tedy zřejmé, že ne každý, koho potkáte s bílou holí, má před sebou jenom tmu. Ale zároveň to neznamená, že by s pouhými zbytky zraku nebo částečným viděním nebyla těžce narušena zraková funkčnost. Zrakem totiž přijímáme až 90 % informací z našeho okolí a ty člověku se zrakovým postižením mohou zásadně chybět. A jak tedy nevidomí vidí? To je tedy otázka. Jak vidíte vy? Zkusili...