Využití kmenových buněk v léčbě poranění rohovky

Poranění hlubokých struktur oka koně je noční můrou chovatelů, protože se obvykle jedná o zranění, která zrak koně v různém rozsahu nenávratně poškodí. Jistou naději přináší mezenchymální kmenové buňky. Ty totiž představují zajímavou možnost terapie mnoha patologických procesů postihujících rohovku.
Rohovka je průhledná hmota chránící povrch oka a je složkou jeho světlolomného systému. Skládá se z epitelu, stromatu, Descemetovy membrány a endotelu. Epitel tvoří 7–15 vrstev buněk, jež se obnovují co 7–10 dní. Mezi bazální vrstvou epitelu a bělimou se nachází vrstva tzv. limbálních epiteliálních kmenových buněk, jež se uplatňuje v obnově epitelu. Stroma tvoří pravidelně uspořádaná kolagenní vlákna, extracelulární matrix (ECM; amorfní hmota tvořená látkami, jako jsou proteoglykany, glykosaminoglykany, kyselina hyaluronová) a buňky, tzv. keratocyty. Keratocyty jsou specializované fibroblasty vyskytující se ve stromatu rohovky, jež se účastní hojení, tvorby komponent rohovky a udržují její transparenci. Z klidového stavu jsou aktivovány zánětem nebo zraněním, čímž vzniká jejich myofibroblastický fenotyp. Endotel je tvořen jedinou vrstvou buněk, jež mají malou až nulovou regenerační kapacitu. Rohovka nemá cévní zásobení a lymfatickou drenáž, což způsobuje její pomalejší hojení.  
Poškození epitelu aktivuje mechanismy, jež vedou k migraci, proliferaci a adherenci nepoškozených epiteliálních buněk. Poškozením hlubších vrstev dochází k aktivaci dalších hojících mechanismů v epiteliální a stromální vrstvě včetně aktivace stromálních keratocytů produkujících ECM. Po poranění epitelu rohovky dojde k uvolnění prozánětlivých faktorů a prozánětlivý stav, pokud je nekontrolován, vede k inhibici...