Využití moderní elektroniky a nových poznatků v diagnostice je v oblasti poruch a vad sluchu markantní

říká foniatrička Olga Dlouhá

Poruchy komunikace a řeči jsou stále častějším problémem, a to nejen u dětí se sluchovým postižením. Jak se tyto poruchy zjišťují a jak se s nimi dále pracuje? Foniatrička Olga Dlouhá, která má dlouholeté zkušenosti s léčbou dětí s vadami sluchu, zdůrazňuje důležitost včasné diagnózy a spolupráce mezi lékaři, logopedy a rodiči.

* Paní doktorko, co přesně si máme představit pod pojmem narušená komunikační schopnost u dítěte se sluchovým postižením?

Dítě se sluchovým postižením má narušený příjem zvukových informací zejména s informačním obsahem, tedy příjem řeči. Identifikace zvuku je pro zpracování řeči, pro porozumění, zcela zásadní. Dítě pomocí sluchu vnímá okolní zvuky, učí se porozumět řeči, rozvíjí konkrétní jazyk, podle sluchu se i orientuje. Pokud je přítomno sluchové postižení, nedochází k adekvátnímu rozvoji v předřečovém a řečovém období vývoje dítěte. Screening vad sluchu po narození by měl zajistit včasnou péči o celkový vývoj dětí podle stupně vady sluchu.

* Kterými aspekty poruch komunikace u dětí se sluchovým postižením se zabývá foniatr, čemu se věnuje audiolog a co řeší logoped? Jak probíhá jejich spolupráce u vás na klinice?

Lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru foniatrie je oprávněn samostatně provádět všechny výkony patřící do tohoto oboru. Provádí diagnostiku poruch sluchu a kompletní sluchovou protetiku u dětí a dospělých. U malých dětí ji pak zajišťuje výhradně foniatr. Audiologie není u nás samostatným oborem, je ale součástí zkoušky při atestaci z foniatrie. Foniatr dále provádí preventivní vyšetření hlasu u hlasových profesionálů a studentů připravujících se na hlasovou profesi a hodnocení hlasových poruch u nemocí z povolání. Je diagnostikem poruch řeči především u dětí a koordinátorem týmové péče o pacienty s poruchou řeči. U nás na Foniatrické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze je tradicí práce v týmu: lékař a klinický logoped. Diagnostika a péče v oblasti sluchové protetiky u dětí se prolíná s edukační péčí klinických logopedek, ať už od nás nebo z místa bydliště dítěte. Tato úzká spolupráce je důležitá i pro rodiče. Rozvoj dětí se sluchovým postižením velmi záleží na informovanosti a spolupráci rodičů. Foniatrie a klinická logopedie jsou sice příbuzné obory svým zacílením na společné pacienty v oblasti poruch komunikace, ale jednak se studují na jiných fakultách, jednak se pak vlastní specializace v diagnostice a léčbě liší. Foniatrie je menším oborem a nástavbovým v rámci otorinolaryngologie stejně jako dětská ORL. Spolupráci obou oborů považuji za velice důležitou – na naší foniatrické klinice je dlouhou tradicí. Mimo klinické logopedie s převážně rehabilitačním zaměřením je důležitá rovněž spolupráce s klinickou psychologií.

* Má na rozvoj řeči přímý vliv stupeň a typ sluchového postižení?

Charakter vývoje řečových schopností je logicky dán stupněm vady sluchu, vliv má i správný výběr sluchadel nebo indikace k voperování kochleárního implantátu. Zde je důležitá četnost péče foniatra v útlém věku sluchově postiženého dítěte – kontrola správného nastavení sluchadel, zhotovování adekvátních ušních koncovek během růstu dítěte a také vedení rodičů. Neméně důležitá je i spolupráce s klinickou logopedkou – se zaměřením na rozvoj pasivního a aktivního slovníku dítěte, gramatickou úroveň jazyka, sémantiku a pragmatické využití. Ideální je situace, když jde dítě do školy jen s dyslalií (patlavostí) bez nápadných změn melodie řeči a agramatismů. Foniatr se stará rovněž ve spolupráci s dětským ORL lékařem o stav sliznic orofaciální oblasti: zejména o záněty, funkci Eustachových tub, adenoidní vegetace (možná příčina huhňavosti v mluvním projevu) – to vše ovlivňuje případnou převodní složku poruchy sluchu, ale dá se řešit adenotomií, tedy odstraněním nosní mandle.

* Která vyšetření jsou nezbytná pro stanovení přesné diagnózy a postupu rehabilitace – s ohledem na věk dítěte?

Celoplošný screening poruch sluchu u novorozenců probíhá v ČR už 10 let. My provádíme rescreening v návaznosti na Gynekologickoporodnickou kliniku VFN a Centrum komplexní péče VFN zvláště u rizikových dětí – vyšetřujeme děti s nízkou porodní hmotností z hlediska vyloučení poruchy sluchu (převážně s porodní hmotností pod 1 500 g). Tyto rizikové děti dále sledujeme z hlediska vývoje řeči až do školního věku. Na lůžkovém oddělení denně provádíme objektivní vyšetření sluchu metodou kmenových sluchových potenciálů (BERA) v přirozeném spánku, čemuž řada rodičů dává přednost. Sluchové centrum pod vedením as. MUDr. Libora Černého, Ph. D., se pak specializuje na diagnostiku poruch sluchu a na korekci sluchových vad u dětí a dospělých. Náš obor úzce spolupracuje v péči o děti v rámci VFN zejména s klinikou pro dětské a dorostové lékařství, s gynekologicko-porodnickou klinikou, s neurologickou klinikou, s oddělením klinické psychologie. Jedním z hlavních partnerů je však pro nás Klinika ORL a Chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Motol a Centrum kochleárních implantací pro děti a dospělé FN Motol.

* Je při rehabilitaci důležitá i spolupráce s jinými odborníky mimo kliniku, například pediatrem, psychologem, speciálním pedagogem?

Dětské pacienty foniatr sleduje díky novorozeneckému screeningu od narození do školního věku. Ve spolupráci s klinickou logopedií, pedagogicko-psychologickou poradnou či se speciálně pedagogickým centrem doporučuje podle svých závěrů vhodnost či nevhodnost odkladu školní docházky a přispívá k výběru školního zařízení. Myslím, že se v posledních letech daří zajišťovat edukaci sluchu a řeči dříve. Je to samozřejmě díky aktivitě oboru klinické logopedie. Díky inkluzi se děti dostávají do běžných mateřských i základních škol, speciální školství ustupuje do pozadí.

* Jak vnímáte technický pokrok v oblasti kompenzačních pomůcek?

Já pamatuji, jak jsme malé děti se zbytky sluchu a jejich rodiče učili používat kapesní sluchadla, jak se motaly drátky k ušním tvarovkám. Mluvili jsme přímo na mikrofon sluchadla, aby děti lépe rozuměly slabikám a slovům… V oblasti kompenzačních pomůcek šla technika opravdu hodně dopředu. Zlepšily se třeba bezpečnostní prvky u sluchadel – háky, dvířka přihrádky baterie. Děti i dospělí mají k dispozici systémy k přímému připojení ke vzdáleným mikrofonům, pro srozumitelnost řeči při komunikaci v hluku a na dálku. Při výběru sluchadel u dětí je nutno myslet na jejich potřeby podle věku. S vývojem dětí se mění i jejich schopnosti a potřeby, a to rychleji než u dospělých. Je tedy nutné nastavovací software sluchadel častěji kontrolovat a vybírat funkce vhodné k věku. U starších dětí hraje roli i výběr barvy sluchadel, ale především neomezená konektivita, což je v současné moderní době nezbytné.

* Přinesly poslední roky do vašeho oboru nějaké další novinky?

Za největší úspěch i v našem oboru považuji, že se v medicíně rozvinulo využití elektroniky a nových poznatků zejména v diagnostice. Dožila jsem se řady nových přístrojů, které uspíší odbornou péči o handicapované obecně. V oblasti poruch a vad sluchu je to markantní.

Foniatrička doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., působí na Foniatrické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, je její emeritní přednostkou. Je autorkou řady knih o foniatrii a poruchách ve vývoji komunikace a řeči. Přednáší na 1. Lékařské fakultě, kde spolu s kolegy rozvíjí obor audiologie, který je potřebný pro sluchovou protetiku. Společně vyvíjejí také originální centrální sluchové testy v češtině a spolupracují s Klinikou ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Děkuji za rozhovor.

Připravila Mgr. Radana Ardeltová, koordinátorka komunikace CDS Tamtam Fotografie archiv MUDr. Olgy Dlouhé