Význam domácí péče poroste Hostem dalšího dílu podcastu

Euro Health byla vedoucí sestra domácí péče nemocnice Mělník Jitka Velichová  

Při domácí zdravotní péči docházejí sestry do domácnosti obvykle dlouhodobě nemocného pacienta, který tak za nejrůznějšími výkony nemusí do nemocnice. Službu nejčastěji využívají senioři a zájem o ni v poslední době výrazně stoupá. "Je to velký trend, poptávka se zvyšuje. Roste počet pacientů a chtějí být raději doma," říká vedoucí sestra domácí péče mělnické nemocnice Jitka Velichová, která byla dalším hostem v podcastu Euro Health.  

Zdravotní péče v domácím prostředí je podle Velichové mnohem náročnější než v nemocnici. "Velmi často dochází ke konfliktním situacím. Pacienti jsou ve svém vlastním prostředí, musíte k nim přistupovat holisticky, tedy i co se týče jejich spirituálních potřeb," vysvětluje.  

"Navíc rodiny mívají vlastní představu o tom, jak by zdravotní sestry měly doma o jejich blízké pečovat," podotýká s tím, že nároky rodin na péči se stále zvyšují.  

"Možná to bude také trochu z důvodu, že rodiny mají výčitky svědomí, že se nemohou o své příbuzné postarat," domnívá se.  

Jaké podmínky musí splňovat personál, který za pacienty do jejich domácího prostředí dochází? "Musejí to být všeobecné sestry s ukončeným vzděláním, jež mohou samostatně odborně pracovat.  

Ideální je, pokud mají specializaci," popisuje Velichová.  

Psychicky náročná práce  

Zmíněná náročnost práce přímo v domácím prostředí pacienta podtrhuje i to, že sestry se například nemohou spoléhat na rychlou konzultaci s lékařem jako v nemocnici. Velichová zdůrazňuje, že domácí péče je proto pro sestru velmi obtížná i psychicky. "Nemá tam lékaře, s nímž by se mohla nějakým způsobem poradit," říká.  

"Většinou nám volají praktičtí lékaři, když je rodiny osloví, že se nemocnému udělalo špatně, že má nějaký zdravotní problém. My následně k pacientovi akutně vyjíždíme a zjišťujeme jeho zdravotní stav. S praktickým lékařem konzultujeme, pokud je ve službě, což je většinou v dopoledních hodinách, jinak při zhoršení stavu voláme záchranný zdravotní systém," vysvětluje Velichová.  

Nejčastějšími pacienty jsou senioři.  

"V převážné většině jsou to lidé chronicky nemocní, po centrální mozkové příhodě, imobilní, ležící. Dále pak také lidé, kteří přicházejí z odborných ambulancí, například neurologických nebo diabetologických," říká Velichová s tím, že například pacienty s cukrovkou učí, jak si v domácím prostředí aplikovat inzulin.  

Při dlouhodobé péči o konkrétního pacienta logicky dochází k vytvoření vazeb mezi sestrou a pacientem a jeho rodinou. Velkou roli hraje důvěra. "Například přebíráme klíče od domu a v době péče nikdo jiný z rodiny doma není," zdůrazňuje Velichová.  

Zpočátku si prý myslela, že aby sestry nevyhořely, mohlo by pro ně být lepší pacienty průběžně prostřídávat.  

"Pak jsem ale zjistila, že nejlepší je, když do rodiny dochází stále stejná sestra. Rodina si na ni zvykne a dokáže s ní spolupracovat," dodává Velichová.  

Podle ní taková součinnost vede k dobrým výsledkům. "Ale pokud máte konfliktního pacienta, který péči sestrám nějakým způsobem neustále ztěžuje, je to velký problém." U takových pacientů je pak lepší sestry střídat.  

Hrazeno z veřejného pojištění  

Na rozdíl od pečovatelské služby je domácí péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění. "Pokud lidé nejsou hospitalizováni, může o ní rozhodnout praktický lékař," vysvětluje Velichová.  

Praktik může poukaz na využití služeb domácí péče vystavit maximálně na tři měsíce. Dále lidé mohou využít služeb čtrnáctidenní domácí péče po hospitalizaci, případně také z odborných ambulancí, jako jsou diabetologie, neurologie nebo ambulance chronických ran.  

Na trhu existuje mnoho poskytovatelů domácí péče. Není ovšem úplně obvyklé, aby si vlastní tým zřizovaly přímo nemocnice. Jednou z výjimek je právě ta mělnická, která se domácí péči věnuje od roku 2016. Důvod byl prostý. "Pokrytí domácí péče v okrese Mělník bylo nedostatečné, více pacientů přicházelo do nemocnice a bylo potřeba uvolnit lůžka," popisuje Velichová, jak vzniklo oddělení domácí péče v mělnické nemocnici, jež patří do mezinárodní skupiny Vamed Mediterra.  

Tým Jitky Velichové čítá zhruba pětadvacet sester a pokrývá celý okres Mělník a částečně také sousední Prahu-východ. Denně navštíví okolo 250 pacientů, za měsíc celkově zhruba pět set. "V průměru je každý den v terénu kolem dvaceti sester, které mají od 13 do 15 pacientů," říká Velichová. "Pacienty mají třeba v kilometrové dojezdové vzdálenosti, takže to zase není takové přejíždění – kromě Kokořínska, kde jsou přejezdy mnohem větší." Rozhoduje praktik  

Co se týče peněz v domácí péči, podle Velichové je dobře, že ohodnocení sester, které ji poskytují, se nedávno zvedlo. "Když budu mluvit za nemocnici Mělník, musím říct, že nemám sestřičky, které by si vyloženě stěžovaly, že by byly málo ohodnoceny," říká Velichová. "Ale bylo by dobré, kdyby se zvýšily některé úhrady za jednotlivé výkony," říká s odkazem na to, že rostou ceny nejen pohonných hmot a sestry musejí za pacienty dojíždět auty.  

Velichová očekává, že význam domácí péče by měl společně se stárnutím populace růst. "Bude potřeba zvýšit kompetence sestřiček, dále zvýšit čas u pacientů, aby bylo možné pokrýt péči v domácím prostředí. Samozřejmě ve spojitosti s pečovatelskou službou."  

Už nyní podle vrchní sestry spolupráce se sociálními službami funguje dobře. "Se sociálním úřadem i s pečovatelskými službami. Zjišťujeme individuální potřeby pacientů, kontaktujeme pečovatelskou službu, která pak po dohodě s pacientem k němu za úhradu dojíždí." Konkrétně na Mělnicku je podle ní hodně poskytovatelů pečovatelských služeb, což je pro pacienty dobrá zpráva ohledně kvality. "Je tam konkurenční boj," podotýká.  

Ten je ostatně i mezi poskytovateli domácí zdravotní péče. Podle Velichové je to lepší, než kdyby byla rozdělena například podle spádových oblastí. Pacient má možnost si domácí zdravotní péči vybrat," zdůrazňuje. Zároveň ale dodává: "Větší problém je s praktickými lékaři, kteří jsou navázáni pouze na jednu domácí péči. Ostatní tedy svým způsobem nemají prostor se o pacienta postarat, i kdyby on sám chtěl, protože indikace je na praktickém lékaři."  

Podcast si poslechněte na webu tydenikeuro.cz/podcasty/ "V převážné většině jsou to lidé chronicky nemocní, po centrální mozkové příhodě, imobilní, ležící. Dále pak lidé, kteří přicházejí z odborných ambulancí, například neurologických nebo diabetologických," popisuje Jitka Velichová nejčastější pacienty využívající domácí péči.