Zaměstnávání handicapovaných

17:34 Zaostřeno

Najít zaměstnání na otevřeném trhu práce není pro handicapované v České republice snadné. Přímo zaměstnává takové pracovníky 46 % zaměstnavatelů. Další zvolí možnost náhradního plnění, tedy odkup výrobků vyrobených handicapovanými nebo platí vyšší daně, anebo všechny tyto možnosti kombinují. Současné situaci nepomohlo ani to, že v lednu nedošlo k navýšení příspěvku na výdělek lidí s handicapem u firem, které zaměstnávají přes polovinu pracovníků s postižením. Hrozí i v těchto firmách propouštění a jak tedy zabránit tomu, aby se handicapovaných nestali jen příjemci dávek. Téma pro následující pořad. Dobrý poslech přeje Tereza Čapková. Jaké to je mít mezi spolupracovníky člověka s handicapem a co to znamená pro zaměstnavatele? To se snaží podnikům zprostředkovat skupina lidí s různými handicapy neboli takzvaný Trouble gang, který působí v rámci sociálních podniků Etincelle. V únoru se takto potkali zástupci Trouble gangu se zaměstnanci pražské pobočky Moneta Money Bank. Handicapovaní přibližují svůj svět zdravým lidem i formou specifických her.

osoba

Se akorát trošičku šoupne na kraj a Míša bude mít stanoviště u kuchyňky.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Dává pokyny Michaela Karásková ze skupiny Etincelle, která Trouble gang doprovází. Zaměstnanci banky teď čeká několik disciplín. Trénovat se mimo jiné bude i chůze poslepu. Slabozraká Michaela podává zaměstnancům banky chlupaté klapky na oči a bílé slepecké hole.

osoba

/souzvuk zvuků/ každá si vezmete ten kalíšek a musíte jít do kuchyňky, tam si napustit vodu do toho kalíšku a přijít sem.

Michaela KARÁSKOVÁ, sociální pracovnice

Tak gang je tady od toho, abychom hodnotili pracovní prostředí a pracovní pozici a očima lidí s handicapem je složen ze čtyř lidí handicapu zrakovým, sluchovým, mentálním a vozíčkářem.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Vysvětluje Michaela Karásková. Právě jízda na vozíku byla i další situace, kterou si mohli zaměstnanci v rámci workshopu vyzkoušet. Za úkol mají dojet ke kopírce na chodbě a ze své pozice na vozíku kopírovat dokument.

osoba

Kde máme tady nejvyšší /souzvuk zvuků/.

osoba

Tady je za rohem doleva jsme viděli.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Dává instrukce Doris, která je na vozíku.

osoba

Nemám kartičku, máš prosím tě /souzvuk zvuků/ Luci, máš sebou tu kartičku?

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Přijíždíme k tiskárně.

osoba

/souzvuk zvuků/ jo tak jo, dojela jsem už až sem.

Michaela KARÁSKOVÁ, sociální pracovnice

My se tady společně se zaměstnanci zamýšlíme nad právě bariérami v komunikaci s lidmi s postižením. Zamýšlíme se nad tím, jaké mají pocity, když se potkají s člověkem, s postižením. Jak přemýšlí a jak se chovají, co dělají a snažíme se přijít na to, co udělat jinak, aby ty pocity neměli.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Poznamenává Michaela Karásková ze skupiny sociálních podniků Etincelle.

osoba

/souzvuk zvuků/ a ještě jeden teda jo /souzvuk zvuků/.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Může se zeptat, co tady teď děláte?

osoba

Teď napichujeme maršmelouny na špejli /souzvuk zvuků/ zkoušíme jak, mentální postižení mají omezenou jemnou motoriku. Takže proto máme /nesrozumitelné/ ruce a je to teda poměrně náročný, musím říct, že. A ještě budeme dělat sněhuláka, že jo.

osoba

Ano /souzvuk zvuků/, jak se nám daří Rudo, jak nám to jde?

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Se zaměstnáváním handicapovaných má bohaté zkušenosti již v úvodu zmiňovaná skupina sociálních podniků Etincelle. S ředitelem skupiny Jakubem Knězů jsem se sešla v pražské smíchovské kavárně Mezi řádky, kde jsou handicapovaní zaměstnáni.

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

My, když jsme začínali vůbec pracovat a Etincelle jako takové vznikalo, tak ta naše cílová skupina byli lidé s lehkým mentálním postižením. A to proto, že jsme měli pocit, že tito lidé jsou úplně nesmyslně vystrkováni na okraj společnosti. Že vlastně jako jsou na tom hůř než lidi, kteří mají třeba i tělesné postižení, ke kterým mám pocit ta společnost je tolerantnější. Ti lidé mohou pracovat, mohou být součástí společnosti. Můžou být užiteční sami sobě i té většinové společnosti. Jenom potřebujou nějakou dávku podpory. Takže my vlastně neděláme a jako to si myslím, že je poměrně důležité, vyzdvihnout, my neděláme charitu. My prostě jenom podporujeme lidi s nějakým zdravotním postižením na jejich cestě zpátky do života.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Jaká specifika to obnáší oproti zaměstnávání nehandicapovaných pracovníků?

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

Obecně lidé s handicapem potřebují podporu. My tu podporu dáváme pomocí například sociálních pracovníků. Ti lidé třeba nemají žádné pracovní návyky, žádné pracovní dovednosti. My je musíme naučit vůbec, aby věděli, že když do práce se chodí na osmou, takže se do práce na osmou chodí v pondělí i v úterý i ve středu a tak dále. Protože oni to prostě neznají. A takže je učíme tohle a pak je učíme i samozřejmě to, aby jako zvládali tu práci, kterou od nich chceme a každý jsme dobrý na něco. Každý z nás něco umí. Někdo z nich zvládne obsluhovat v kavárně a jde jim to úplně skvěle a někdo zase bude strašně spokojenej na farmě, okopávat záhonky a nebude v kontaktu s lidmi.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Z toho, co říkám, tak vyplývá, že tu pracovní náplní najdou až potom zaškolení. Jaké pracovníky hledáte?

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

Postupujeme víceméně stejně jako jakýkoliv běžný zaměstnavatel na trhu práce. To znamená, že máme inzeráty na profilech třeba Jobs.cz a lidé se nám hlásí na základě toho inzerátu, kde popisujeme tu pozici. Nebo spolupracujeme s řadou domovů, kde lidé s postižením žijí. A z těch domovů nám vlastně se ozývají aktivně třeba sociální pracovníci a říkají, mám tady toho, toho. Chtěl by pracovat tam a tam. A pak je vlastně třetí cesta, a to jsou vlastně rodiny, pokud ti lidé žijí v rodinné péči nebo prostě v rodinách. Tak potom přijdou třeba nebo se přihlásí a říkají, my bychom chtěli u vás pracovat, my bychom chtěli u vás pracovat. Jaké jsou u vás možnosti. A ten dotyčný člověk vstoupí vlastně do takového jakoby tréninku nebo během pohovorů se ukáže, co vlastně ten člověk může dělat. A jestli by na právě mohl pracovat v kavárně nebo na úklidu nebo v pekárně nebo na farmě. Každý z nich má samozřejmě prostě jiný kvality, jiný vlastnosti. Někdo kdo má špatnou jemnou motoriku a nemůže roznášet kávu kavárně, protože prostě by jí rozlil. Takže bude dělat něco, kde jemná motorika není potřeba. Tak mu nabídneme třeba pracovní uplatnění v tom /nesrozumitelné/ týmu. Někdo, kdo nekomunikuje, kdo nemluví, tak těžko může obsluhovat v kavárně. Takže takhle vlastně k tomu postupuje, přistupuje, že se hledá pro toho člověka vhodná pozice. Když není, tak mu řekneme, holt prostě jako není. My ten svět jako nespasíme.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Zásadní je podle Jakuba Knězů dostat handicapované pracovníky na otevřený trh práce.

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

Pro nás není to největší štěstí v tom, že budeme zaměstnávat víc a víc lidí s handicapem. My to štěstí spatřujeme v tom, že ti naši zaměstnanci, kteří už jsou nějakým způsobem proškolení, tak že se dostanou na takzvaný otevřený trh práce. To je náš sen, že vlastně jako ti lidé u nás pracují rok, dva, tři, čtyři. Něco se naučí a jsou potom už uplatnitelný na běžném trhu práce, kde prostě půjdou pracovat do normální kavárny.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Je na to ten pracovní trh v České republice připraven a umožňuje to handicapovaným zaměstnancům, že v podstatě přejdou pracovat do, v uvozovkách nechráněného prostředí?

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

My máme v rámci Etincelle takový velký projekt, který se jmenuje O krok, jehož cílem je právě prostup lidí s handicapem na otevřený trh práce. A děláme na tom už dva roky. V rámci projektu O krok se nám ukazují na otevřeném trhu práce dva problémy. Jeden jsou takové ty přirozené bariéry ostych běžných zaměstnavatelů. Co se stane, když zaměstná člověka s postižením? A ostych související s neznalostí. To je, to je vlastně jeden, jeden problém. A druhej problém je legislativa a to, že vlastně systém třeba náhradního plnění není úplně podporující v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na běžném trhu práce.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Hovořil jste i o tom, že narážíte na legislativu, v čem je problém?

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

Z našeho pohledu třeba systém náhradního plnění je poměrně problematický. U velkých firem, které nezaměstnávají lidi se zdravotním postižením, mohou to řešit tím to, že nezaměstnávají takzvanou invalidní daní, anebo tím, že odebírají výrobky nebo služby v režimu náhradního plnění. A tam dost často se na to řeší tak, že nakupují kancelářský papír nebo různé takovéhle pomůcky do kanceláře, kde ale ta firma, která má takovéto služby nebo /nesrozumitelné/ nabízí, tak to zaměstnávání opravdu jako nedělají kvalitně nebo ho dělají fiktivně. Je tam kolem toho spoustu jakoby nejasností. Je to takové kalné prostředí, které by určitě potřebovalo projasnit.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Jak by se ten systém měl změnit, aby byl průhlednější?

Jakub KNĚZŮ, Etincelle

Co se týká náhradního plnění, tak tam nám připadá, že ten systém podporuje efektivní zaměstnání lidí se zdravotním postižením. Zkrátka  náhradní plnění by podle našeho soudu měly poskytovat auditované nebo nějak ověřené sociální podniky. Ověřené ministerstvem práce a sociálních věcí, že skutečně dávají práci lidem s postižením, že to není jenom fiktivní zaměstnání. A současný systém asi moc funkční není i proto, že například zákon o sociálních podnicích dosud nebyl schválen. Já si pamatuju na první jednání už kdysi. To je, já nevím, třeba 7 let zpátky, kdy se o tom začalo mluvit a zatím se teda vlastně nic nestalo. Žádný zákon nevznikl. I zákon o zaměstnanosti si myslím, že by si sloužil úpravy takové, které by podpořily vlastně zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Říká ředitel Jakub Knězů ze skupiny sociálních podniků Etincelle.

osoba

Posloucháte Zaostřeno, pronikavé analýzy důležitých problémů. V premiéře každou sobotu a neděli po půl šesté odpoledne na Plusu.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Že systém náhradního plnění nefunguje tak, jak má, připouští i náměstkyně pro řízení sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Štěpánková.

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

My jsme v současné době zaměřujeme na to a žádáme kolegy z úřadu práce, aby zesílili svoji kontrolní činnost. Vydali jsme nějakou instrukci interní, kdy prosíme, aby se opravdu věnovali velmi intenzivně té kontrole. Nezastírám, že to není bez problémů. Potřebujeme si zmapovat a tu situaci zjistit a budeme případně i na základě posbírané zpětné vazby přímo z terénu, z této kontrolní činnosti upravovat i ta, i ta opatření. Máme i rozpracované takovéhle varianty, že bychom to náhradní plnění třeba nějakým způsobem odstupňovali. Ale bude všechno právě otázka nějakých dalších debat expertních a samozřejmě pak i politického rozhodnutí.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

V lednu také mělo dojít k navýšení příspěvků na výdělek lidí s handicapem. Firmy s více než polovinou postižených pracovníků měly měsíčně dostávat o 600 nebo 1 000 Kč víc. Nyní lze získat maximálně 13 600 Kč na zaměstnance. K navýšení ale nakonec nedošlo. Kateřina Štěpánková vysvětluje proč.

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

My jsme měli připravený materiál pro vládu neboť ten příspěvek se stanovuje nařízením vlády. Nicméně vzhledem k situaci, která nastala potom kolem státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, tak se současná vláda rozhodla, že zatím nebude ten příspěvek navyšovat. Takže v tuto chvíli máme příspěvek, který byl navýšen s účinností od 1. října 2020 a je tedy platný stále ještě teď. Čekáme, stále o tom komunikujeme jak s kolegy z chráněného trhu, tak s naším panem ministrem. Čekáme, jak se bude situace státního rozpočtu vyvíjet a jsme připraveni případně v polovině roku znovu tu otázku otevřít podle vývoje situace.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Tušíte, o kolik by se to tedy mohlo případně navýšit? Pokud se to bude znova řešit?

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

V současné chvíli děláme různé možné kalkulace. V těch dvou variantách, těch dvou částek ještě děláme možné kalkulace podle toho, od kdy by případná účinnost toho navýšení byla. A budeme předkládat nějaké částky dodatečné, na doplnění do rozpočtu. Takže bude to skutečně záviset na tom konkrétním vývoji. My budeme připraveni na různé scénáře. A teď v tuhle chvíli vám opravdu neumíme říct, protože ta věc je stále ještě otevřená.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Dodává náměstkyně sekce pro řízení zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Štěpánková. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy ale hrozí, že se kvůli stagnaci příspěvku může propouštět.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

To já bych považoval za velmi nešťastné, a to z toho důvodu, že tito lidé budou velmi obtížně hledat jiné zaměstnání. A je potřeba si uvědomit, že jsou to třeba lidé, kteří pobírají druhý stupeň invalidního důchodu. A když přijdou o zaměstnání, tak oni jsou sociální pojištění pouze zdravotně. A musí si tudíž platit aspoň důchodové pojištění nebo musí být uvedeny na úřadu práce. Tam pouze rok je za ně placeno to sociální pojištění, pak už ne. A pak se dostávají do velké sociální nouze. A pro stát je vždycky nevýhodné, když ten člověk vůbec nedělá, než když dělá aspoň trochu. Odvádí zdravotní sociální pojištění případně daň a stát na jeho zaměstnávání něco přispívá. To je vždycky pro stát podstatně výhodnější. Ostatně my máme vypočítáno, a to je důležitý argument, že téměř 60 % toho, co stát vydá na podporu těch chráněných dílen, se vrací zpátky do státního rozpočtu ve formě zdravotního pojištění zaměstnavatelů, sociálního pojištění zaměstnavatelů, daně z příjmů, jednak těch osob ale i zaměstnavatelů. Ale pak ti lidé mají větší kupní sílu, takže se to vrací v DPH, ve spotřební dani. Takže my máme skutečně zjištěno, že 60 % vydaných peněz se vrací státu. To je poměrně velmi efektivní systém. A hlavně ti lidé vidí smysl života, protože všichni jsme nakonec tím, co děláme.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Máte představu, jak velké procento zaměstnavatelů by mohlo propouštět, kolika lidí by se to mohlo dotknout?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

Nemám to procento, ale řekl bych, že to může být třeba 10 % lidí, což je 6000. Může to být takové to číslo.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Co by se tedy podle Krásy mělo změnit, aby zaměstnavatelé byli více ochotni zaměstnávat pracovníky s handicapem?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

Tak já myslím, že je potřeba nejprve udělat celkovou reformu podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Obávám se, že ta reforma je na dlouhou dobu, že nebude okamžitě realizována. Obávám se, že ani v tomto volebním období, protože ona bude vyžadovat některé systémové změny. My máme v zásadě dva druhy zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. To je ta závislá práce v chráněných dílnách. A podle mě to lidé nejvíc asi znají. A pak jsou zaměstnáváni lidé se zdravotním postižení na volném trhu práce. A tam já se obávám, že podpora je malá. Já si myslím, že by měli dostávat vyšší podporu. Ale zároveň bych zvýšil i sankci za nedodržování toho povinného procenta, zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Protože si myslím, že řada firem se snaží toto obejít. Řeší to různými náhradními způsoby. A ty je potřeba asi ještě více utlumit ve prospěch toho, aby ti lidé byli přímo zaměstnání. My preferujeme především přímé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ale ta reforma by měla spočívat v tom, že i v tom chráněném zaměstnání je řada lidí, jejichž produktivita práce se blíží nule. To znamená, že opravdu ten zaměstnavatel v zásadě žije jenom z toho příspěvku, ale ten pracovník mu nepřináší žádné benefity navíc, žádnou hodnotu navíc a myslím si, že to je potřeba jiný, že je potřeba tady u nás řídit a my je máme v zákoně definované. Terapeutické dílny, rehabilitační dílny. Kdyby ti lidé, kteří mají takto nízkou produktivitu práce, ale chtějí dělat a mají vůli pracovat a je dobře, když pracují, tak že by byli trošku v jiném režimu a ještě s větší ingerencí státu. A co je nejdůležitější, je, že by především studenti se zdravotním postižením měli mít podstatně větší spolupráci s Úřadem práce nebo měli by mít nějaké, řekněme, svoje mentory nebo já nevím, nějaké pomocníky, kteří by už s nimi spolupracovali při studiích, co chtějí dělat, jaké mají zaměření. A už jim vytipovávali nějaké zaměstnavatelé potenciální. Jednali s nimi a vlastně připravili by tomu studentovi nějaké už zaměstnání.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Myslí si předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Aktivní začleňování lidí se zdravotním handicapem do společnosti i na pracovní trh, si současná vláda zapracovala do programového prohlášení. Stejně jako přehodnocení jejich podpory. Jak by to mělo vypadat, přiblížila náměstkyně sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Štěpánková.

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pro nás je klíčové to, že v danou chvíli máme vlastně příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Do jisté míry napasované na zvyšování minimální mzdy. To je ten základní parametr, na kterém to teďka po několik let funguje. No a my se domníváme, že by mezi ty parametry jsme měli ještě zapojit další proměnné. Pro nás je právě třeba zajímavá to číslo stoupajícího počtu zaměstnaných, počtu zaměstnavatelů. Ale možná i se zamyslet nad tím, že to zdravotní postižení je nějak kategorizované. Tak jestli nerozrůznit příspěvek podle těchto parametrů. Podle toho, jaké práci se ty lidi věnují. Je tam prostě řada aspektů, které teďka se snažíme s těmi partnery, přímo kterých se to dotýká s těmi zaměstnavateli začít diskutovat a hledáme jim nějaké cesty, kde bychom se protli.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Kdy by mohly být závěry z pracovní skupiny hotové?

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Sešli jsme se někdy v polovině ledna na prvním sezení, kde jsme předložili, představili tu naši analýzu, ze které vyplynula řada zajímavých informací. Požádali jsme kolegy, aby nám do poloviny února poslali své náměty. Teďka kolegové požádali ještě o nějaké strpění. Takže čekáme v nejbližších dnech, že dostaneme od nich nějaké podklady. Ty zpracujeme a zase v horizontu třeba dvou, tří týdnů se dál sejdeme a budeme dál diskutovat už nad konkrétními i jejich nápady a budeme hledat společně ta řešení.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

A potom by tedy měla být uvedena v praxi třeba v druhé polovině letošního roku?

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Bude záležet na tom, jakého charakteru ty náměty budou, protože se velmi pravděpodobně i dostaneme do potřeby dělat legislativní změny. K čemuž jsme my připraveni a rádi to uděláme, pokud ten konsenzus takový bude. A pak je to otázka toho, aby proběhl celý legislativní proces, který tady není, to není otázka málo týdnů, ale dejme tomu několika měsíců.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Otázku chráněného trhu práce by měl podle Kateřiny Štěpánkové také doplňovat zákon o sociálním podnikání, který je součástí programového prohlášení vlády.

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

My jsme už původně měli připravený návrh zákona o takzvaném integračním sociálním podniku. Ale teď v současné chvíli i na základě debaty nové vlády, bylo, bylo domluveno, že to nebude jenom integrační sociální podnik ve vztahu k zaměstnávání, ale sociální podnik v tom širším pojetí. To znamená, to bude výsostně mezirezortní záležitost, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí bude koordinovat. Tam potom do toho vstupují významným způsobem také náměty kolegů z ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, místního rozvoje. A bude snaha jaksi ten celou tu věc sociálního podnikání uchopit v tom nejširším možném měřítku. Nebude to jenom o osobách zdravotně postižených. Chceme tam do toho zahrnout i lidi  s nějakými sociálními handicapy, nebo kteří mají prostě určité fázi života nějaké specifické potřeby a nemusí to být jenom osoby se zdravotním postižením.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

A jak by to mělo pak třeba v praxi fungovat?

Kateřina ŠTĚPÁNKOVÁ, náměstkyně sekce zaměstnanosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Tak ty debaty dalšími kolegy z rezortu budou teprve začíná. Do těch diskuzí budeme vstupovat s představou takovou, že bychom chtěli po určitou dobu, zatím to máme vymyšlené třeba po dobu tří let. Vlastně lidi vést k tomu, aby se ve finále dokázali dostat na otevřený trh práce. A právě proto, že to není jenom o těch zdravotně handicapovaných ale třeba my přemýšlíme i o mladistvých, který opouštějí domovy dětské a potřebují se jaksi integrovat do, do normálního života. Takže vlastně budou mít třeba 2-3 roky nějaké vedení přes, pomocí toho integračního sociálního podniku a tím pádem se budou pak integrovat dál nebo pro osoby po výkonu trestů. Pro matky s dětmi, které třeba dlouhodobě byly na mateřské a potřebují vlastně ten rozjezd mít nějaký pomalý. Oni by dostaly příležitost pracovat. Byly by vedení nějakým koučem, který prostě tam, tam jde o to, aby prostě získali nějaké pravidelné návyky toho, že každý den tedy ráno vstanu a jdu do práce. Ze začátku možná v nějakém omezeném časovém prostoru ne rovnou 8-8,5 hodiny denně, ale postupně ty návyky vlastně jako budovat. A zároveň by k tomu mohli mít i nějakou psychosociální podporu, otázku exekucí, finančního poradenství a tak dále, aby prostě se ten člověk postupně dostal do toho hlavního proudu.

Tereza ČAPKOVÁ, moderátorka

Uzavírá náměstkyně sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Štěpánková. A tím také končí díl pořadu Zaostřeno, zaměstnávání handicapovaných. Dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus, vám přeje Tereza Čapková.