Zpráva o naplňování závěrů Světového summitu o sociálním rozvoji v Kodani 1995 za Českou republiku

1. Úvod Tento v pořadí již třetí dokument, který Česká republika předkládá v souvislosti se Světovým summitem o sociálním rozvoji, svědčí o potřebě chápat sociální rozvoj jako dynamický proces, který se vyvíjí v závislosti na mnoha objektivních, subjektivních, vnitrostátních i mezinárodních faktorech.
V historicky krátkém období pěti let, které uplynuly od setkání v Kodani, se změnilo mnohé. Především ekonomické potíže doprovázející hlubokou transformaci české ekonomiky, které v roce 1995 teprve nazrávaly, se od r. 1997 projevily s plnou vahou svých sociálních důsledků. Výrazně pokročil proces evropské integrace včetně harmonizačních kroků, které se přímo či přímo i nepřímo dotknou sociálního postavení obyvatel. Česká republika se stala členem NATO, její zakotvení ve světovém bezpečnostním systému se tak upevnilo, nicméně bezprostředně po svém vstupu musí čelit sociálním důsledkům spojeným s konfliktem v Kosovu. Nová vláda, která vzešla z voleb v červnu 1998, se tak nachází v situaci, která se v mnohém liší od té, za níž byly zpracovávány zprávy předcházející.
Sociální politika není oblastí revolučních zvratů. Proto i tato vláda musí navazovat na opatření vlád předchozích, dále rozvíjet reformní kroky, napravovat opatření, která se ukázala jako mylná, a dále budovat a rozvíjet křehkou rovnováhu kompetencí a odpovědností, o něž se v sociální sféře dělí stát, nevládní sektor, rodina a jednotlivec.
Ze všech strategických opatření, které tato vláda v sociální sféře sleduje, se zdají klíčovými snaha o koncepční, vyvážený a dlouhodobý přístup k jednotlivým komponentům ekonomické a sociální politiky a participativní způsob přijímání klíčových sociálních opatření.
Sociální politiku Česká republika chápe jako důležitý produktivní faktor, nikoli jako zbytkovou oblast, která spotřebovává na 20,7 procent hrubého domácího produktu a podvazuje tak dynamiku ekonomického růstu. Tak jako jsou lidské zdroje klíčovým faktorem ekonomiky, musí být ekonomická opatření činěna s ohledem na tyto zdroje. Příkladem tohoto nového komplexního přístupu je zpracování Národního plánu zaměstnanosti, který spojuje opatření strategická s operativními a neřeší jen důsledky nezaměstnanosti, nýbrž propojením ekonomiky s politikou trhu ...