Bez práce je v ČR 80 procent nevidomých v produktivním věku. Je to zhruba dvojnásobek počtu před rokem 1989. Nyní stát pracovní místa pro nevidomé nevytváří. V ČR žije kolem 100 000 zrakově postižených, z nich 20 000 nevidomých.
Pracovních míst pro nevidomé po roce 1989 ubylo. Viceprezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) Rudolf Volejník soudí, že kdyby se stát i firmy snažily, tak i dnes by pro ně bylo poměrně dost pracovních příležitostí - všichni totiž díky dobrému systému vzdělávání umějí pracovat s počítačem, i ti, kteří ve škole byli méně úspěšní. Řada firem má podle Volejníka obavy nevidomé zaměstnat, i když tito lidé kromě slepoty žádný zdravotní handicap nemají. »Jako informační pracovníci na nepříliš exponovaném místě by mohli pracovat.
Ale vůle tady moc není, ani nevidomí se moc nesnaží. Rychle si zvyknou na jistotu invalidního důchodu a příspěvku na péči,« podotkl.
Přispět ke změně postoje společnosti, zaměstnavatelů i nevidomých by měl pilotní projekt, který připravila SONS s »osvícenými« firmami. Zahájen bude na podzim. Nevidomý bude na jeden den posazen na místo jiného pracovníka a bude mít možnost přesvědčit, zda je s dobrým technickým zabezpečením schopen pracovat stejně dobře jako on. »Bude to po desítkách lidí, ne po stovkách a tisících,
ale i to je pro začátek dobré,« řekl Volejník s tím, že nevidomí tak získají jistotu, nejen sociální, danou státem, ale i důstojnost, že se sami přičiňují.
Pomáhají vodicí psi
Vodicího psa může mít jen ten, kdo je schopen o psa se postarat a zvládnout ho. Musí zvládat prostorovou orientaci a pohyb s bílou holí. Před převzetím psa musí projít školicím kurzem. Vodicí pes dělá nevidomému společnost obvykle deset let. Čekací doba na něj je od jednoho do pěti měsíců.
Pro nevidomého je vodicí pes kompenzační pomůckou. Výcvik trvá téměř dva roky. Pes stojí 253 000 korun s DPH, úřad práce hradí 90 %, nevidomý zbytek. Když prokáže sociální nouzi, platí jen 1000 korun. Příspěvek na koupi psa může nevidomý žádat jednou za pět let. Příspěvek na stravu psa 800 korun měsíčně byl zrušen. S úhradou veterináře pomáhá nevidomým Klub držitelů vodicích psů.
Na jejich přípravu se lidé mohou podívat ve Středisku výcviku vodicích psů v Praze Jinonicích ve dni otevřených dveří v neděli 27. dubna od 10.00 do 18.00. Jinonické středisko má vlastní chov vodicích psů. Fenky i mražené sperma získalo z mezinárodních škol v Británii, USA a Austrálii. Zárukou kvality výcviku je členství v mezinárodní organizaci se sídlem v Británii. Jinonické středisko je jejím členem.
Středisko v Jinonicích vybudovala SONS. Za 15 let tam vycvičili 400 psů. Pro nevidomé je cvičí také Helppes, Pes pro tebe či He-Pa. V českých zemích pomáhají cvičení psi nevidomým od roku 1922.
»Otec slepých«
České země se počátkem 19. století zařadily k průkopníkům péče o nevidomé. Zásluhu na tom měl především filolog, humanista a mecenáš Alois (také Aloys) Klar, od jehož narození uplyne 25. dubna 250 let. »Otec slepých«, jak se o něm píše na pamětní desce na rodném domě v Úštěku, zemřel 25. března 1833.
Spolu s trojicí dalších humanistů a mecenášů stál u zrodu ústavu pro slepé děti v Praze na Hradčanech roku 1807. Toto vzdělávací zařízení pro zrakově handicapované bylo první v celé habsburské monarchii, obdobná existovala pouze ve Francii, Anglii a Itálii.
Klarovou snahou bylo integrovat nevidomé do společnosti a dát jim dovednosti, které by je dokázaly uživit. Proto na sklonku svého života v roce 1832 založil Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců v Čechách, kde se nevidomí učili různé rukodělné výrobě.
Obě Klarem založené instituce pro nevidomé dodnes fungují. Z ústavu na Hradčanech je Škola Jaroslava Ježka, na druhý Klarův ústav navazuje Střední škola Aloyse Klara v Praze - Krči. Prostor u dnešní stanice metra Malostranská nese Klarovo jméno - Klárov.
Foto: Výcvik slepeckých psů ve Středisku výcviku vodicích psů v pražských Jinonicích
FOTO - ČTK/Kateřina ŠULOVÁ