Heger neprosazuje zájmy zdravotnictví

To je individuální. Někdo se o problémy zajímá a diskutuje s námi, někdo zkrátka důvěřuje svému lékaři a petici podepíše, protože si přeje, aby zdravotnictví bylo kvalitní. Samotná petice slouží jako určitá příležitost promluvit si s pacienty a vysvětlit jim některé nesmysly při financování českého zdravotnictví. Občané například nevědí, že čím víc léků a vyšetření jim lékař předepíše, tím větší je pravděpodobnost, že část zaplatí ze svého.  

- V petici uvádíte, že vláda svými neodpovědnými kroky ohrožuje kvalitu péče. O co konkrétně jde?

Jsme přesvědčeni, že v současnosti je ohrožena nejen kvalita, ale i bezpečnost a dostupnost zdravotní péče. Ohrožení bezpečnosti spatřujeme např. ve vyhlášce o minimálních personálních standardech pro poskytování zdravotních služeb. Na jejím základě došlo k výraznému poklesu počtu pomocného a středního zdravotního personálu na lůžkových odděleních a také k významným změnám týkajícím se služeb lékařů. Nově můžou samostatně sloužit lékaři, kteří nemají příslušnou specializaci, dochází ke slučování služeb, kdy slouží jeden lékař pro několik oddělení různých odborností a lékař tak může poskytovat péči i v jiném oboru, než má kvalifikaci, ve větším množství se využívají tzv. příslužby na telefonu, a to všechno podle nás výrazně ohrožuje bezpečnost zdravotní péče.
Kvalitu péče snižuje úhradová vyhláška, která je podle našeho názoru v rozporu se zákonem o zdravotních službách a se zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Podle nich mají pacienti nárok na kvalitní zdravotní péči, avšak úhradová vyhláška umožňuje pojišťovnám část péče nezaplatit. No, a dostupnost péče je ohrožena např. nařízením vlády o minimální dostupnosti zdravotních služeb, kde jsou oproti současnému stavu stanoveny mnohem horší parametry. Např. dojezdová doba k nejbližšímu praktickému lékaři má být 35 minut jízdy autem, to samé platí i pro zubaře, k internistovi nebo diabetologovi to má být 45 minut, ke kardiologovi hodinu jízdy autem, stejně tak i do nejbližší nemocnice a např. specializovaná nemocnice může být vzdálená dvě hodiny jízdy. Kdybychom šli do krajností, tak by podle těchto parametrů v podstatě stačily dvě velké plně vybavené nemocnice na celou ČR. Takže tu dochází ke snižování standardu, na který jsou pacienti zvyklí.

- Co si od petice slibujete a jaké by měla mít vyvrcholení?

První úspěch jsme zaznamenali už tím, že mě přijal prezident republiky Miloš Zeman. O problémy zdravotnictví se hluboce zajímal a přislíbil, že se pokusí zprostředkovat jednání mezi ministerstvem zdravotnictví, Českou lékařskou komorou a zdravotnickými odbory, které by i přímo moderoval. Petici hodláme předat Senátu, kde by mohla být veřejně projednána. Chtěl bych zmínit i návrh na zrušení letošní úhradové vyhlášky, který za komoru podalo k Ústavnímu soudu 39 senátorů napříč politickým spektrem.

- Vraťme se ještě k možnému jednání, které chce zprostředkovat prezident Zeman. Co by mělo být jeho smyslem?

Chtěli bychom se pokusit najít alespoň nějaký elementární konsenzus. Kromě zrušení úhradové vyhlášky je také třeba změnit seznam zdravotních výkonů, kde došlo ke zkrácení času u řady klinických vyšetření. Týká se to hlavně internistů, kteří mají snížené příjmy za svá vyšetření o 25 procent, což je na hranici likvidace jejich oboru. Seznam výkonů by se měl stát reálným ceníkem, který by pojišťovny musely respektovat.
Také chceme, aby došlo ke zvýšení platby za státního pojištěnce. Výtky máme také k připravovaným návrhům zákonů. Jsme přesvědčeni, že je třeba stopnout zákon o univerzitních nemocnicích a zabránit navrhovaným změnám v zákonech o zdravotních pojišťovnách. Zásadně nesouhlasíme se zaváděním tzv. dvousložkového pojistného, které jednak nabourá solidaritu bohatých s chudými, ale také oslabí příjmy veřejného zdravotního pojištění. Ministr Heger by se měl pochlapit, a buď by měl hájit svěřený resort, nebo rezignovat.

- Říkáte, že ministr nehájí zájmy svěřeného resortu, nicméně některými sdělovacími prostředky byl prezentován jako nejúspěšnější šéf resortu…

Pravdou je, že ministr Heger za téměř tři roky ve funkci reálně neudělal téměř nic, a i to je zřejmě důvod, proč v té funkci setrvává tak dlouho. No a to se mu daří právě proto, že nehájí zájmy svěřeného resortu. Ministr neprosazuje, a nikdy neprosazoval, zájmy zdravotnictví, vždy souhlasil s jakýmikoli škrty v resortu, souhlasil také s tím, že zdravotnictví bude stále víc peněz posílat do státního rozpočtu např. cestou zvýšení DPH. Řada zboží, které se ve zdravotnictví používá, byla přesunuta ze snížené do základní sazby a zdravotnická zařízení jsou z hlediska daňového v pozici konečného spotřebitele svých vlastních služeb, což je úplný nesmysl. Ministr souhlasil se zvyšováním sazeb DPH, dokonce hlasoval i pro jejich sjednocení. Za celou dobu neudělal vůbec nic pro zvýšení platby za státního pojištěnce, dokonce když před několika týdny sněmovna hlasovala o usnesení vyzývajícím vládu, aby se zvýšila platba za státní pojištěnce, tak ministr pro toto usnesení nehlasoval. Chová se tedy spíš jako loajální náměstek ministra financí Miroslava Kalouska než jako ministr zdravotnictví. A právě díky této své loajalitě a díky tomu, že úplně kašle na svěřený resort, přežívá ve funkci tak dlouho.

- Jak byste charakterizoval současnou situaci v resortu?

Pokračující rozklad. Stav se zhoršuje a to zhoršování je plíživé. Když ministr Heger nastoupil, tak zdědil poměrně slušné rezervy na účtech zdravotních pojišťoven, hovořilo se o částce přes 20 miliard korun. V průběhu jeho vládnutí docházelo každý rok k zápornému saldu pojišťoven, a to vždy v řádu pět až šest miliard korun ročně, což znamená, že jsou výrazně podvázané příjmy veřejného zdravotního pojištění. Platba za státního pojištěnce se nevalorizuje, stále přetrvávají nespravedlnosti v platbách pojistného, kdy např. OSVČ mají poloviční vyměřovací základ než zaměstnanci, existují stropy na pojistné, a tak by se dalo pokračovat.
Hodně se hovořilo např. o nadstandardech, které měly přinést peníze, ale nestalo se tak. Nadstandardy nefungují, protože daný zákon je napsaný špatně. Nestanovuje totiž, kdo a jakým způsobem bude nadstandardy navrhovat a tvořit. Komora dokonce navrhla provést určité dohodovací řízení, kde by jednali zástupci lékařů, pojišťoven a pacientských organizací. O to nebyl zájem a jediný výsledek nadstandardů je tedy ten, že pojišťovny dnes musí přispívat na některé materiály, které dřív nehradily, ať už to jsou odlehčené fixace, některé typy kontaktních čoček nebo některá očkování.

- Hodně se nyní diskutuje o návrhu zákona o univerzitních nemocnicích, který ministerstvo připravuje. Už jste říkal, že navrhujete jeho zastavení. Co vám na něm vadí?

Tento návrh považujeme za velmi nebezpečný a komora ho odmítla. Odstátnění je cestou k privatizaci fakultních nemocnic a je zde tedy velké nebezpečí, že bude privatizován i poslední zbytek nějakého státního zdravotnictví. Navíc předloha vůbec nepřináší avizované výhody, to znamená - neodstraňuje dvojkolejnost řízení.
Pro nás je nebezpečná i v tom, že v univerzitních nemocnicích by měly přestat platit tzv. státní tarifní tabulky, které garantují určitou nepodkročitelnou úroveň platu. Praxe je taková, že v nemocnicích, kde jsou tabulkové platy, jsou ve skutečnosti platy vyšší a slouží jako určitá porovnávací hladina pro ostatní zdravotnická zařízení. Na jejich zrušení by tedy doplatili nejen zaměstnanci těchto nemocnic, ale sekundárně i zaměstnanci ostatních zdravotnických zařízení, protože by jejich platy nebylo s čím srovnávat. Pro mě to je obtížně pochopitelné, ve všech civilizovaných evropských zemích jsou zaměstnanci ve zdravotnictví odměňováni podle tarifních státních tabulek.

- Ministerstvo připravuje i tzv. slučovací zákon, který má sloučit některé ústavy a nemocnice. Jak se na tento záměr díváte?

Ministr sice hovoří o určitých úsporách, ale ty nejsou nijak podložené, a je to tedy spíše zbožné přání. Problém je v tom, že obrovské nemocnice uděláme ještě většími, obtížněji řiditelnými, kde bude ještě snazší korupce. Navíc ti, kterých se to týká, to znamená zaměstnanci a pacienti těchto ústavů, se slučování brání a zřejmě vědí proč. Náš postoj k tomuto návrhu je tedy velmi rezervovaný.

- Chcete zabránit změnám, které přinášejí novely zákonů o zdravotních pojišťovnách. Co vám na nich vadí?

Změny, které ve svých novelách ministr navrhuje, se dají charakterizovat heslem »všechna moc pojišťovnám«. Vede to k situaci, kdy se stát úplně zbaví jakékoli zodpovědnosti za zajištění dostupnosti zdravotní péče, výrazně se posílí moc zdravotních pojišťoven, které budou zcela rozhodovat o tom, jakým způsobem budou pacienti léčeni. My se zásadně bráníme jakémukoli omezování autonomie lékařů při rozhodování o odborných otázkách léčby. Je to nastaveno tak, že o léčbě, předepisovaných lécích apod. by měla rozhodovat zdravotní pojišťovna, ale zodpovědnost by zůstávala na lékařích, což je pro nás naprosto nepřijatelné. Navíc jsou navrhované změny nebezpečné pro pacienty. Cílem těchto opatření není, aby byla zdravotní péče kvalitní, ale aby byla laciná. A o tom je i ta naše petice.
Chceme, aby se lidé mohli vyjádřit, jaké zdravotnictví si přejí, protože na to se jich nikdo neptá. Vadí mi argumentace ministerstva, že je špatné, když zatahujeme do problémů resortu pacienty, ale občané si přece zdravotnictví platí, ono nepatří ministrovi, komoře ani pojišťovnám. Na rozdíl od politiků tak dáváme občanům šanci, aby se vyjádřili, jestli chtějí zdravotní péči dostupnou, bezpečnou a kvalitní, což něco stojí, anebo se spokojí s tím, co pro ně chystá ministr a pojišťovny.

---

Chceme, aby došlo ke zvýšení platby za státního pojištěnce.

Heger by se měl pochlapit, a buď by měl hájit svěřený resort, nebo rezignovat.

Hrozí privatizace posledního zbytku státního zdravotnictví.

Foto: