Vysočina – Život autistů je jako život na cizí planetě, v jiné kultuře. Někdy se autismus dá diagnostikovat v již velmi raném věku, a to před třetím rokem dítěte. Pro každého rodiče je velkou neznámou, jak se svým dítětem komunikovat a zda vůbec může proniknout do jeho světa. Velkou pomocí se překvapivě ukazuje asistenční pes, který si s dítětem vytváří důvěrný, a tím ozdravný vztah.
Autismus je vývojové duševní postižení provázené neschopností fungovat standardně ve společnosti a narušenou komunikací. Příčina nemoci je v podstatě dosud neznámá, stejně tak neexistuje účinná léčba. Výjimečně zlepšuje sociální schopnosti autistů terapie, ale rozhodně nedochází k vyléčení. Jak tedy dítěti, žijícímu ve vlastním světě, pomoci?
Asistenční psi neslouží jen zrakově postiženým, jak se většina společnosti domnívá. Psi totiž disponují vlastnostmi, kdy mohou být velmi užitečné právě u těžkých, nevyléčitelných nemocí, s nimiž si neví medicína rady. Své o tom ví maminka malého Lukáška, kterému ve třech letech diagnostikovali autismus.
"Do té doby to bylo to pravé dítě na zabití. Křičel, vztekal se, dělal si,cochtěl, tvářil se, že neslyší, všechno muselo být tak, jak si umanul. Také ale vůbec nemluvil, neuměl si hrát, nespal." vzpomíná na těžké začátky maminka.
Dnes má Lukášek devět let, má svůj denní rozvrh a přesně ví, co bude daný den dělat. Jakákoli změna ho může ale rozhodit, vede ke vzteku a afektu, protože změně nerozumí. Lukášek nerozezná, co si kdo myslí, jak se cítí, nemá kamarády, neumí s nimi komunikovat. Nezvládne věci, které jeho vrstevníci už dávno umí.
Nic ve výchově autisty se neponechává náhodě. Změny se nepřipouští, každé vybočení se musí dlouho trénovat a pomalu zavádět. Jedním z těchto rituálů je pro Lukáška i společně venčení fenky Fjony. Ta je již nejen členem rodiny, ale i nenahraditelným pomocníkem. Pro své poslání ji vycvičila obecně prospěšná společnost Pomocné tlapky. Fjona je doslova nejlepším přítelem autistického Lukáška. Navíc je nenahraditelným pomocníkem i pro maminku.
Když fenku Fjonu rodina získala, byla čtyřnohá kamarádka již skvěle připravena a naučena konkrétním povelům. I tak se však naučila dalším příkazům, které si Lukášek sám upravil a slyší i na nové jménoFia, kterým ji dítě pojmenovalo. Důvěra ve fenku pak téměř nezná hranic. "Lukášek si k ní rád lehne a doslova jí svými prstíky přepočítává zuby. Fia umí sama otevřít dveře, když ji na povel Lukášek zavolá. Tím ho vždy potěší a vyvolá u něj úsměv na tváři. Fiju vnímá Lukášek jako skutečného přítele, protože často říká, co si Fia právě myslí o jeho nápadech." říká Lukáškova maminka.
Kromě bezpečí a přátelství pomáhá ale Fia i při jiných všedních potřebách. Dnes Lukášek na maminku třeba i několik minut v klidu počká nebo usne, což dříve nebylo vůbec představitelné – maminka vždy musela být v bezprostřední blízkosti. Teď už nikdy není Lukášek sám – má svého věrného přítele Fiu.
Svou profesionalitu a kvalitně odvedenou práci však neodvádí díky Pomocným tlapkám jen fenka Fia. Za 12 let svého působení předaly Pomocné tlapky již 146 pomáhajících psů.
"89 psů pomáhá dětem i dospělým postižených dětskou mozkovou obrnou, roztroušenou sklerózou, myopatií, poúrazovými stavy či epilepsií. U klientů s těžkým kombinovaným postiženým pomáhá již 48 psích společníků. Pejsek nabízí svou pomoc již jen svou přítomností. Přináší totiž dobrou náladu všude tam, kde je jí nedostatek. A o tom, že úsměv léčí, není pochyb." říká Hana Pirnerová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky.
Z těchto 48 čtyřnohých přátel jepět pejsků připraveno pro děti s autismem, jako je i Lukášek. 12 pejsků pomáhá dětem s epilepsií a přidruženým postižením a zbývající pejskové slouží dětem s kombinovaným postižením, např. dětem s dětskou mozkovou obrnou, v kombinaci se sluchovým nebo zrakovým postižením a dalšími nemocemi.