Co je „postižení“? A co je „normální“?

24.05.2013 2:00

Největší výstava letošního jara v pražském Centru současného umění DOX nazvaná Postiženi normalitou, která vznikla ve spolupráci s Jedličkovým ústavem a školami u příležitosti 100. výročí jejich založení, se snaží rozkrývat a problematizovat pojmy normality a postižení tak, jak představy o nich ovlivňují život každého z nás - limitují nás nebo naopak zvýhodňují.

Co je „postižení“? A co je „normální“?Pojem postižení předpokládá určitou už ustálenou, kodifikovanou a institucionalizovanou představu o tom, co jenormální. Tato představa nás vede k rozlišování na základě jinakosti, jehož výsledkem je vytváření menšin a jejich případná diskriminace či společenské vyloučení. Je tedy patrné, že pojmy postižení a normality ovlivňují naplňování hlavních principů moderní demokratické společnosti – rovnosti, svobody a bratrství. Podobně jako tyto principy ani pojmy postižení a normality neexistují mimo dějiny, protože jsou výsledkem historických a kulturně sdílených procesů. 
 
Výstava, která byla zahájena 22. května, představí umělecká díla domácích i zahraničních autorů vytvořená prostřednictvím různých médií a technik, včetně interaktivních projektů a nových technologií, které reprezentují nejen významnou pomoc pro různé druhy postižení, ale také narušují zavedené představy o normalitě těla a intelektu. Návštěvníci se seznámí s příklady tvorby umělců s hendikepem i umělců, kteří pracují v komunitách lidí s postižením a v kontextu tzv. crip culture, nebo s díly, při jejichž vzniku si sami autoři kladou různá omezení, a tak cíleně problematizují pohled na „normální“, „funkční“ tělo.
 
Výstava je členěna do sedmi tematických oddílů. První představuje nejčastější stereotypizace, jimiž jsou koncepty a narativy „postižení“ jako zrůdnosti, neúplnosti, tragičnosti a komiky, předmětu soucitu, ale také zdroje inspirace. Další oddíly zkoumají koncepty a narativy „postižení“ jako výsledek diskurzu moderních věd, zejména medicíny a rehabilitace, antropologie a pedagogiky. Práce dalších umělců zkoumají problematické aspekty institucionalizace na příkladu ztráty autonomie lidí v ústavech či kladou otázky po etickém rozměru reprezentací jinakosti, morálním riziku a exploataci „postižení“. Poslední část výstavy pak zkoumá nejrůznější normy, konvence a hranice těla v módě a designu nebo v nových technologiích.
 
Výstava představí díla následujících autorů:
Pauline Boudry (CHE) & Renate Lorenz (GER), Jon Crispin (USA), Jennifer Crupi (USA), Danica Dakić (Bosna a Hercegovina), Helen Dowling (UK), Bob Flanagan (USA), Martin Heřman Frys (CZ), Douglas Gordon (UK), Ju Gosling (UK), Sara Hendren (USA), Bart Hess (NLD), Wendy Jacob (USA), Floris Kaayk (NLD), Robert Kuśmirowski (POL), Noemi Lakmaier (AUT), Kamil Lhoták (CZ), Štěpán Lipovský (CZ), Simon Mckeown (UK), Tomáš Nosil (CZ), Joanna Pawlik (POL), Carrie Sandahl (USA), Stelarc (AUS), Jana Sterbak (CAN), Bethany Stevens (USA), Javier Téllez (VEN), WPA Collective - Susan Nussbaum, Salome Chasnoff, Carrie Sandahl, Alyson Patsavas (USA), Sandie Yi (TWN) a Artur Żmijewski (POL).
 
Koncept výstavy: Jaroslav Anděl (DOX) a Kateřina Kolářová (FHS UK)
Kurátorská spolupráce: Leoš Válka (DOX), Michaela Šilpochová (DOX),
                                  Andrea Hutková (JÚŠ), Jan Pičman (JÚŠ), Filip Herza (FHS UK)
 
Programy pro veřejnost
Výstavu doprovodí bohatý program seminářů, debat, interaktivních dílen a happeningů, které budou probíhat od května do září a do nichž se zapojí řada institucí, iniciativ i jednotlivců zabývajících se problematikou postižení.
Více informací na www.dox.cz
Klíčová slova: