Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu zákona o zdravotních službách, která by měla zásadně změnit chod zařízení pro seniory. Tato zařízení by napříště mohla poskytovat zdravotní péči jen tehdy, pokud by se registrovala jako zdravotnická zařízení nebo pokud by zajistila zdravotní služby prostřednictvím agentur domácí péče. Gerontologové se obávají, že změna zhorší celkovou péči o seniory.
Zařízení pro seniory pociťují lehkou paniku. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona, která by už od příštího roku mohla znamenat, že zařízení pro seniory už nebudou moci poskytovat zdravotní služby.
Proč ministerstvo k této změně přistupuje a proč bude vyžadovat od zařízení sociálních služeb, aby se registrovala jako zdravotnická zařízení? "Důvodem je reakce na aplikační problémy, které v případě některých ustanovení zákona vyvstaly," odpovídá mluvčí MZ Viktorie Plívová a dodává: "Změny v této oblasti jsou provedeny se souhlasem MPSV. Podle současné právní úpravy musejí poskytovatelé zdravotních služeb splnit věcné, technické a personální požadavky a získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Naopak poskytovatelé sociálních služeb musejí pouze zaměstnat zdravotnické pracovníky. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k novele zákona - subjekty poskytující zdravotní služby se tak stanou rovnoprávnými."
Odborníci na gerontologickou péči ale nerozumějí tomu, v čem toto zrovnoprávnění spočívá. "Co to konkrétně znamená? Budou pro pacienty oba typy služeb dostupnější? Máme vážné důvody se domnívat, že pokud jde o dostupnost i kvalitu, může být výsledek právě opačný. Dlouho připravovaný zákon o dlouhodobé péči nabízel možnost zdravotní a sociální služby propojit. Novela naproti tomu striktně odděluje oba sektory," poznamenává Dana Hradcová z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče.
Domovy se zvláštním režimem (DZR) poskytují dnes v souladu se zákonem sociální službu nemocným lidem, zaměstnávají proto zdravotní sestry a často s obtížemi asistují při zajišťování dalších zdravotních služeb. "V posledních letech se stala problematickou i péče ošetřovatelská, neboť mnoho lékařů nechce nebo nemůže indikovat ORP (ortopedie, rehabilitace, podiatrie) pro uživatele služby v domovech pro seniory nebo v domovech se zvláštním režimem v potřebné míře. Tato péče je tedy zajišťována, aniž by byla hrazena. Kdo z praktických lékařů dostatečně indikuje domácí péči a jakou šanci mají lidé z DS a DZR, že jim bude v dostatečné míře poskytnuta? Velmi často se také setkáváme s tím, že zdravotnická zařízení nechtějí přijímat lidi z DZR. Víme, jak důležitá je kvalitní ošetřovatelská péče v domovech, kolika zbytečným výjezdům záchranné služby může přítomnost zdravotní sestry v zařízení zabránit," poznamenává Dana Hradcová a dodává: "Většina uživatelů služby si sama sanitku ani lékaře nezavolá a pracovníci zdravotních služeb se často odmítají bavit s někým jiným než se zdravotní sestrou. Nesmírně důležité jsou také konzultace a podpora pracovníků sociálních služeb v každodenní činnosti při sledování bolesti, polohování, prevenci a odstraňování kontraktur, podávání jídla apod. Pracovníci DS a DZR také velmi často zmiňují, že lidé se z pobytu v nemocnici do domova vracejí zesláblí, s dekubity, dezorientovaní, intenzivní ošetřovatelská péče hraje v těchto případech významnou roli. Představa, že stávající kapacita domácí péče pokryje potřeby uživatelů služeb v DS, DZR a DOZP, se nám nezdá reálná. Možná zacházíme příliš daleko, ale u mnoha osob, které využívají služeb DZR, je podstatné, aby ošetřovatelskou službu poskytoval člověk, kterého uživatelé znají. Pracovnici externí zdravotní služby může trvat mnohonásobně déle např. podat lék a také se jí to nemusí podařit," říká odbornice na gerontologickou péči.
Změna může vážně ohrozit kvalitu péče o seniory s Alzheimerem
Poskytovatelé sociálních služeb se proto obávají, že legislativní změna způsobí zhoršení péče u seniorů, zvláště u osob s některými onemocněními. Zrušení možnosti poskytovat zdravotní služby bez získání oprávnění pro poskytovatele pobytových sociálních služeb je pro další kvalitní poskytování sociálních služeb zejména osobám s demencí a Alzheimerovou nemocí velmi problematické. Ministerstvo na tyto námitky odpovídá: "Poskytovatel sociálních služeb u klientů s Alzheimerovou demencí musí zvážit, zda a v jakém rozsahu je nutné zdravotní služby poskytovat, a pokud ano, může po splnění zákonných požadavků k poskytování zdravotních služeb získat vlastní oprávnění," uvedla mluvčí MZ pro redakci Medical Tribune.
Provozovatelé se obávají, že zařízení od pojišťoven registraci nezískají. "O tom, že by zařízení byla zdravotními pojišťovnami registrována, máme vážné pochybnosti. Někteří už se i ptali a dozvěděli se, že šance na registraci nového zdravotnického zařízení je nulová," poznamenala Dana Hradcová.
Ministerstvo zdravotnictví odkazuje na to, že provozovatelé získají registraci zdravotní pojišťovny, pokud splní všechny požadavky dané zákonem a vyhláškami. "Stejně tak bude ministerstvo požadovat, aby poskytovatelé zdravotních služeb, pokud budou chtít poskytovat také sociální služby, získali oprávnění podle zákona o sociálních službách." Jenže v tom právě může být ten základní problém. Splnění zákonných požadavků (podmínek registrace) bude pro provozovatele znamenat zvýšené náklady na zajištění sociálních služeb, které se i tak potýkají s problémy na zajištění provozu. "Je vůbec myslitelné, aby něco podobného vešlo v platnost od roku 2014? Pokud se poskytovatel sociálních služeb rozhodne získat oprávnění jako zdravotnické zařízení, musí se zúčastnit výběrového řízení se zdravotními pojišťovnami. Pokud by se všechna sociální zařízení, jejichž uživatelé potřebují sociální i zdravotní služby, rozhodla pro registraci zdravotních služeb, uzavřou s nimi pojišťovny smlouvy pro poskytování a financování zdravotní služby?" ptá se Dana Hradcová.
Konkrétní informace o tom, co bude nová legislativa od sociálních zařízení vyžadovat, zatím k dispozici nejsou. "Návrh novely zákona není zatím v definitivní podobě, stále dochází na základě připomínek k úpravám, takže materiál vám poskytnout bohužel nemůžeme," odpověděla mluvčí MZ na žádost redakce.
---
měli byste vědět…
Fakta a čísla k dlouhodobé péči Zařízení dlouhodobé péče potřebuje v současnosti 1,64 milionu lidí nad 65 let, z toho 387 tisíc lidí ve věku nad 80 let. Existuje 371 domovů pro seniory, které využívá více než 37,5 tisíce lidí, 189 domovů se zvláštním režimem pro téměř 10 tisíc lidí, pečovatelskou službu potřebuje skoro 114 tisíc seniorů, funguje 72 zařízení LDN, domácí péči využívá 147 tisíc pacientů - tedy téměř sedm procent všech seniorů. Celkem 25-30 procent seniorů v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem nebylo za poslední rok vyšetřeno praktickým lékařem a 10 procent z nich neviděl v posledním roce žádný lékař.
Ilustrační foto shutterstock.com