20 let Konta BARIÉRY

05.02.2014 9:23

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dobrý večer. Dobročinnost v Česku, nadace, programy a konta pomoci. Kde všude pomáhají a jsou třeba sféry, kde tato pomoc nefunguje? Jsou dokladem vyspělé společnosti nebo spíš toho, že v ní vše nefunguje, jak má? Čili doplňují stát a samosprávu nebo suplují a jako mají lidi jistotu, že příspěvek, který poskytnou, skutečně dojde, kam má a dojde na dobročinnost celý? V dnešním Hyde Parku o tom můžete debatovat s výkonnou ředitelkou Nadace Charty 77 a jejího stěžejního programu Konto BARIÉRY s paní Boženou Jirků. Paní Jirků, dobrý večer, vítám vás v dnešním Hyde Parku.  

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY: 
Dobrý večer. Děkuju pěkně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Nadace Charty 77 založená původně Františkem Janouchem ve Švédsku na pomoc disidentům svou činnost do Československa přenesla v roce 1990 a hned její první akce, celonárodní sbírka Konto Míša vyvolala nebývalý ohlas. Víc už Daniel Stach.

osoba:
Samolepky v hodnotě 50, 100, 500 korun, nová forma vašeho příspěvku na Konto Míša.

Daniel STACH, redaktor:
Největší sbírka v československých a českých dějinách. Za 13 měsíců poslali Češi a Slováci na Konto Míša skoro 100 milionů korun. Do Nemocnice Na Homolce se tak v roce 92 dostal takzvaný gama nůž. Během 17 let s ním pak lékaři provedli přes 10 tisíc operací mozku. Konto BARIÉRY, klíčový projekt Nadace Chart 77 dlouhodobě sbírá peníze pro zlepšení života handicapovaných a jejich plnohodnotné zapojení do společnosti.

osoba:
Začalo to před 20 lety, jeden malý kluk si namaloval klaunskou tvář a nasadil nos. Od té doby podpořilo Konto BARIÉRY tisíce lidí s handicapem a rozdělilo mezi ně přes čtvrt miliardy korun. Už 20 let vracíme lidi do života. Pomáhejte s námi.

Daniel STACH, redaktor:
Pravidelně přispívá víc než 40 tisíc lidí a řada dalších nárazově. Peníze pak nadace posílá buď na podporu rozvoje neziskových organizací nebo konkrétním lidem. Jen loni to podle výroční zprávy bylo přes 37 milionů korun. Nadace se zaměřuje na různé oblasti, počet nových povodní pomáhala lidem, kterým velká voda zničila například vozíky nebo plošiny. Organizuje Job Fair, pracovní veletrh zaměřený na uplatnění lidí s handicapem na trhu práce a radí také, jak získat státní příspěvek na pořízení speciálně upraveného auta. Ve spolupráci s Českou televizí pak dělá další projekt Pomáhej s humorem, netradiční benefiční pásmo bez slz a patosů poběží v sobotu večer 28. září na ČT 1. Přispět může každý, a to koupí nadačního špendlíku nebo červeného nosu.

osoba:
Podle našeho nosu poznáte dobré lidi. Pomáhejte s humorem.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Www.hydeparkct24.cz je naše internetová adresa. Tam najdete o pořadu veškeré podrobnosti, a to včetně všech možných kontaktů, jak se s námi spojit a jak třeba položit i vlastní dotaz. A pojďme se podívat na první. První dotaz z webu od Gity: "Slavíte 20 let, na co jste nejvíc pyšní, co se vaší nadaci nejvíc povedlo?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, tak, já bych musela říct, že všechno se nám povedlo. Na co jsme nejvíc pyšní. Já jsem měla hroznou radost, že jste připomněli Konto Míša. Strašně jsem si přála, kdyby si lidé vzpomněli na ty samolepky těch tančících medvídků, díky kterým jsme vybrali 100 milionů korun, a to byla vlastně první velká charitativní sbírka v téhle zemi. Za ní stál tedy František Janouch, který skutečně přivedl tu nadaci do Prahy, přivedl ji do Česka a dokázal změnit ten její program úplně radikálně. Pomáhala nám tenkrát hodně Olga Havlová a my jsme, já vždycky říkám, my jsme učili tuhle zemi charitě a já myslím, že jsme ji to naučili. Tak možná, že to Konto Míša byl největší úspěch, i když od té doby Konto BARIÉRY samozřejmě se.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Právě Konto Míša, to jsme zmiňovali už i v úvodu, z těch projektů z poslední doby. Který měl takový srovnatelný nebo obzvlášť velký úspěch?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Tak, rozhodně, absolutně nepřekonatelný projekt je Konto BARIÉRY. 20 let nám 40 tisíc lidí přispívá a věří nám. A přispívají od těch 20 korun až do vyšších částek a stanou se vlastně součástí té komunity, prostě oni si ti, a to já cítím z těch ohlasů, oni si ti lidé uvědomují, že vlastně tou svou malou částkou přispějou na velkou věc. Rozdělili jsme fakt čtvrt miliardy korun na pomoc hlavně teda samozřejmě pomáháme postiženým lidem, jednotlivcům, ale pomáháme i organizacím, tak Konto BARIÉRY. Ale já mám stejně ráda Počítače proti bariérám, projekt, kterým jsme tady vlastně učili počítačové gramotnosti a změně zaměstnání lidi po úrazu. S Billem Gatesem jsme se viděli, mohli jsme mu ukázat lidi, kde prostě kluk z truhláře se stal učitelem IT ve škole, tak prostě počítače mám ráda. Mám ráda projekt Sport bez bariér, kde zase pomáháme lidem k tomu, aby obyčejně, ne vrcholově, obyčejně sportovali, financujeme pomůcky, všechno je to, pane redaktore, fakt hrozně drahé.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
V jednom, v jednom rozhovoru pro HR-SERVER jste řekla, že od vás z nadace nikdo neodejde bez pomoci. Opravdu je to tak? Nebo jak jste to myslela?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Fakt, takhle jsem to fakt myslela. Prostě na tom mém stole se sejde opravdu hodně žádostí. My měsíčně podpoříme takových 140 lidí a já, a když, ale my ty lidi prověříme, samozřejmě, my nejsme úřad, nemáme ty škatulky. To je ta síla, určitě se dostaneme ke srovnání státu, vy jste to tady ráno, teda na začátku krásně řekl, státu a té nadace, ale ten stát musí mít nějaké škatulky, musí mít ty parametry. My si je stanovujeme sami, v tom je naše velká síla, to ale neznamená, že se necháme podvést, to rozhodně ne. Také prověřujeme, ověřujeme a myslím, že se mi nestalo, že by nás někdo podvedl, fakt ne. A když nesplňuje parametry, prostě slušně tu žádost zamítneme, slušně se omluvíme. Ale já nevím, teď jsme měli BARIÉRY minulou středu, jestli takových žádostí je třeba 5 za měsíc, které jsou takové, lidi už jsou zvyklí, už nás znají a ví a u nás je lehké žádat. My nemáme žádné formuláře, složité projekty. U nás se žádá obyčejným lidským dopisem. A musíte přiložit k tomu ty věci, které my vyžadujeme, to znamená čestné prohlášení o příjmech, které si samozřejmě můžu na městském úřadu ověřit, lékařskou zprávu, fotokopii průkazu, tohle všechno je nutné, ale není to, není to nic nesplnitelného, nic těžkého a netrvá to měsíce. Je to hned.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A kdo v Nadaci Charty 77 nebo v programu Konto BARIÉRY, kdo konkrétně rozhoduje o tom, na co přesně se peníze dají a na co ne třeba?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, to je dobrá otázka. My v nadaci, my zaměstnanci, my jsme opravdu ti, kdo to musí zprocesovat, kdo administrativně vyřídí tu žádost, kdo udělají tu sociální práci a prověří, ale rozhodně nepřidělujeme peníze. Na přidělování peněz máme Radu Konta BARIÉRY, když jsme začínali, seděl v ní prostě pan profesor Zdeněk Matějíček, to byl jeden ze zakladatelů konta, dneska už není mezi námi, ale jinak ti lidé, kteří tam sedí, odborníci, psychologové, lékaři, třeba pan docent Bojar, bývalý ministr zdravotnictví, pořád chodí každý měsíc do BARIÉR.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Kolik členů má ta rada?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
13. A tihle lidé rozhodují, tam je třeba i Jirka Lábus, tady jsem přinesla takový časopis, který vydáváme, třeba se k němu dostaneme, ale asi ne, tak tihle lidé, ty to fakt baví a chodí tam a opravdu každý z toho svého pohledu toho, čemu rozumí, tak rozhoduje. Jirka Lábus do toho dává to srdce a jeho jsme naučili, co to je charita, co to jsou postižení a musím říct, že každý měsíc nám za to děkuje.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
U toho srdce, když takto mluvíte, je těžké někdy říci: "Na toto peníze nedáme. Vám peníze zrovna nedáme."

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Je to těžké, je. Já to dělám hrozně nerada. Já vždycky hledám tu možnost, a proto vám říkám, tam kde je, samozřejmě my nemůžeme pomoct lidem v nouzi, kteří se dostanou do nějaké insolvence a celá rodina je zadlužená, i když je to vozíčkář, já říkám: "Přispějeme vám, ale na pomůcku, ne na hašení vašich dluhů." Nemůžeme přispět na něco, co je trvalé a dlouhodobé, i když už jsme na tom taky tak, že získáváme takové sponzory, protože kromě těch pravidelných dárců máme také fantastické sponzory, kteří nám věří a kteří třeba sami jednotlivce nepodporují, a to se mi povedlo získat prostě, spřátelený nadační fond, to, myslím, klidně můžu říct, Nadační fond AVAST, který na tohle slyší a my díky němu můžeme podporovat osobní asistenci u lidí a třeba částkou 3000 měsíčně a celý rok. Takovéhle věci jsme třeba dřív nedělali uvázat se k něčemu, že to budu podporovat každý měsíc, to je prostě, to je u nadace složité. Díky takovéhlemu partnerovi, jde to.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ze všech těch žádostí, které k vám chodí, jaká je třeba poměrná část těch, které musíte odmítnout?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Zlomek. Tak vezměte si, když jenom samotné BARIÉRY, měli jsme teďko, myslím, 96 žádosti minulý týden a teď nevím, jestli jsme zamítli 4 nebo 5, tak 5 %?

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A s podvody se setkáváte?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ne, ne, nesetkáváme, opravdu vážně, mně to nikdo nevěří, myslí si, že jsem blázen, optimista takovej falešnej a není to pravda. Já opravdu podvody, já jsem se s tím nesetkala, nás nikdo nepodvedl.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak další otázka: "Ve kterých letech byla vaše nadace nejúspěšnější, kdy lidé nejvíc přispívali potřebným?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Já myslím teď. My jsme nikdy nerozdávali, nikdy jsme, vezměte si, že nadace je financovaná skutečně jenom z peněz dárců a sponzorů. My nemáme žádné velké granty, nemáme prostě, neucházíme se zatím ani o žádné evropské fondy, i když také už mám takový projekt v hlavě, a my získáme prostě těch, třeba tady citoval kolega na začátku, 37 milionů v loňském roce jsme rozdělili, rok před tím 47 milionů, jo, prostě to jsme nikdy takovéhle částky neměli, ale my jsme těch peněz získali třeba v loňském roce daleko víc, asi o 12 milionů víc, ale už jsme nestihli v tom prosinci je rozdělit, to znamená, naskočí to v tom rozdělení letošního roku. Já si myslím, že tady se opravdu lidi naučili, to mně se strašně líbí, to je lakmusovej papírek vývoje společnosti, že lidi přispívají, a to nemyslím jenom to, když tajdle tsunami něco, tak to se píše, že Češi dávají vůbec nejvíc, ale vezměte si pořady televizní, vezměte si DMSky, že není vůbec žádný problém za hodinu nasbírat 2, 3 miliony DMSek, prostě ti lidé, a je hodně lidí, na charitu přispívá kolem 60 % lidí a z nich většina, já ty čísla nemám přesná, ale je to kolem 80 %, dává stokorunu ročně, jo, to znamená, pošlou DMSku, koupí si kytičku na ulici, je nás hodně, těch charit, které vybíráme, a ty zbývající dají víc a jenom 2 % rádo přispívá tak, že dá ten trvalý příkaz a já vždycky říkám: "To se nám povedlo v roce 93," a možná, že už ty 2 % máme, že to nezvýšíme, jo, že prostě víc už těch pravidelných, každoměsíčních dárců nezískáme, ale na to jsem pyšná, protože to je neopakovatelnej projekt. Takovej Honza Kačer, kterej stál u zrodu, ten mně kdysi říkal: "To vydrží tak 7 let." 20 let, 20 let.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Když mluvíte o těch pravidelných přispěvatelích, 40 tisíc, tuším, jste říkala, že jich je, ti skutečně přispívají pravidelně, ať se děje, co se děje, ať je to na cokoliv, je jim jedno na jaký projekt?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
To vůbec. To jsou pravidelní dárci Konta BARIÉRY. Když si diváci rozkliknou naše stránky www.kontobariery.cz, tam se podívají na transparentní účet a tam uvidí pod sebou ty, jeden za druhým, 20, 100, 360, to je třeba firma, tam dává třeba 8, 10 zaměstnanců, jo, to je různé a ti posílají na Konto BARIÉRY, ti nám dávají ty peníze a tu důvěru, naložte s tím, jak vy sami uznáte. Vy jste ti odborníci, vy pomozte.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, a to se chci taky zeptat. Ti pravidelní přispěvatelé, jsou to spíš firmy, nějaké společnosti nebo spíš jednotlivci?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Spíš jednotlivci.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Občané.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Spíš jednotlivci, já tohle mám vyzkoušené i, tím nechci říct, že nemáme velké sponzory, firmy, které přispívají, ale když děláme vánoční sbírku a my umíme docela pěkně takové věci, že promujeme jeden příběh. Máme třeba takový projekt Český internet pomáhá, v dubnu napříč internetem se spojí ti hráči na internetu, kteří jinak na sebe žárlí a konkurují si a sledují jeden druhého, tak se spojí a uveřejní nám třeba příběh. Měli jsme bezvadnou mladou ženu, která přišla o obě nohy, meningokok ji, já vždycky říkám, prostě přes noc jí sežral nohy, ono to tak není, takhle jednoduchý to není, ale je to těžký a prostě na takovouhle mladou, čtyřiceti dvouletou dámu my vybereme spoustu peněz napříč tím internetem, a také musím říct, tam nejvíc samozřejmě přispívají jednotlivci a mladí lidé. Naši dárci Konta BARIÉRY, ti pravidelní, tam si myslím, že už trošku ten věk nám přece jenom po 20 letech, i když stále přibývají noví, to, to není tak, že, určitě ubývají, někdo přestane pracovat, lidé mají trvalý příkaz ve firmách, jo, pravidelně jim, pamatuju si účetní třeba v Národním divadle, dneska už s ní nejsem ve styku, ale ta prostě pravidelně strhávala všem, kdo se přihlásili, takhle to je v železárnách támhle na Ostravsku a v různých, to tam taky vidím, nebo vrchní soud a vidím, že přispívá víc, ale jsou to zase ti jednotliví lidi, ti jednotliví.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale jako byste chtěla zmínit, že to jsou spíš lidé starší generace ti pravidelní přispěvatelé.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Trošinku si myslím, že ano, ale představte si, já mám strašnou radost, když třeba teďko Česká televize vysílala naši kampaň k 20 letům, tak se mi přihlásilo spousta lidí, kteří na základě tý kampaně, mladých, z počítačových firem, jedna přibrala tři kolegyně, kteří se rozhodli, že: "My budeme pomáhat. Viděli jsme váš spot, my chceme taky pomáhat na Konto BARIÉRY," ale je to nekonečná práce. Hele, mně se doma smějou. Moje děti, mám takový děti, jako jste vy, ty říkají: "Mamoušku, furt ty tvoje imagovky, imagovky." Pořád musí takováhle nadace dělat imagovky, pořád musí dávat najevo, tím stávajícím svým dárcům, kteří jsou anonymní, s tím nic neuděláte. Když na konci roku nenapíšou, že chtějí potvrzení, tak se nedozvíte, kdo to je, taky musíte dávat najevo, ta nadace tady je, ta existuje, ta pomáhá, ta tohle dělá a těm novým zas říkat "Přidejte se, pojďte k nám."

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak, další dotaz z webu doplňuje naši debatu: "Pocítili jste ekonomickou krizi, přispívají lidi míň než dřív?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Fakt ne. Fakt ne, já jsem bílá vrána v neziskovým sektoru, já vím, že určitě spoustu menších organizací to postihlo, to já neříkám, ale my jsme třeba loni na konci roku v prosinci, my děláme takové aukce výtvarných děl, já jsem vzala katalog ukázat, ale tím nic neukážu. Prostě nám 384 dárců dá obraz a my to dražíme a my za odpoledne jsme opravdu, věřte mi, nebo ne, vydražili 5 milionů, absolutně rekordní částku, tak krize? Já si myslím, že ne, myslím, že ne. Nám to, já to vždycky říkám: "Zaťukej to, Boženo, nerouhej se," jo, neví člověk, co se stane, ale my krizi zatím necítíme a nebudu přece říkat, že ji cítíme. Necítíme. Já si myslím, že to je vždycky o dobrým projektu, o tom umět přesvědčit lidi, za to, za to to stojí. Ty peníze se neprošustrují, ty jdou na dobrou věc, takže ne.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, ale ta otázka, kterou jsem zmínil v úvodu, jak to tedy je, je existence takových nadací, programů, kont výrazem vyspělé společnosti, že lidi chtějí, mohou si dovolit a dokážou pomoct jiným lidem, míň šťastným, míň úspěšným, nebo je to doklad naopak toho, že ve společnosti, ve státě není něco v pořádku, že tyto aktivity musí stát suplovat?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ne, já si to nemyslím. Všechny nadace dohromady nemůžou nikdy dát to, co dává stát. Tady stát ze státního rozpočtu dává víc než 500 miliard. Je to moc? Je to málo? Já si myslím, že handicapovaní by brali, 500 na sociální věci všechny, jo, pozor, to není jenom pro handicapovaný. Já myslím, že všichni by chtěli víc, to prostě, učitelé by chtěli víc, horníci, podívejte se, by chtěli víc, jo, vojáci možná by chtěli víc, já bych taky možná chtěla víc, ale o tom to není. Je to o tom, co si můžeme dovolit a ty nadace, ty to, pro mě je to prostě výraz toho, že tady ta občanská společnost se zvedá. Hele, já mám šílenou radost, jsem měla, poslouchala jsem ve vašem zpravodajství, že Jeseník nad Odrou nebo takováhle vesnice dostala titul Vesnice roku. A když ten starosta řekl, že tam mají 19 neziskových organizací, no, to přeci, to je úžasný. Tam každej obyvatel je nejméně ve 2, ve 3 organizacích. Jedno jsou hasiči, jedno budou sportovci, někdo bude dělat něco pro děti, jo, to je prostě, a to má bejt, tohle má bejt, takhle to má bejt. Já, já se nepletu do politiky, ale je před volbama a já bych diváky upozornila na to, já totiž to sleduju, já se dívám na ty programy, které strany nabízejí. Je tam něco, co se týká sociální oblasti? Jsou tam takové věci? Všimněte si toho schválně. Je to docela zajímavý, my zkušená nadace, na mě se nikdy žádná strana o radu neobrátila, nikdy, a myslím, že bych věděla, uměla bych poradit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak zůstaňme raději, co se voleb týká, v této obecné rovině a pospěšme za dalším dotazem na facebook, Jana Kroupová se ptá: "Jaký je vztah mezi Kontem BARIÉRY a Nadací Charty 77?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, to musím dobře vysvětlit, protože náš zakladatel, naší nadace, František Janouch ten se ve Stockholmu dívá, psal mi, že si dá pěknej pozor, tak to musím říct, že to je tak. Prostě nadace je nadace, tu založil František Janouch před 35 lety, teď to bude 35 let ve Švédsku, kam byl vlastně odsunutý, vystěhovaný a pomáhali skutečně, byla to nadace, která pomáhala disidentům. Když ji přivedl do Prahy ještě jako československou nadaci, představte si, že jsem se s Janouchem potkala tady v jednom studiu na Kavčích horách, kde jsme dělali pořad Vysílá studio Jezerka, on byl jeho hostem s Medou Mládkovou, tady vlastně opravdu učili ty lidi charitě, a pak mě oslovili, jestli bych nešla pomoct. Já jsem byla hrozně ráda, protože jsem byla v takovém soukromém rádiu. Vůbec mi to nešlo a nebavilo mě to a František Janouch tu nadaci, vlastně tu sbírku, první sbírku, to Konto Míša začal dělat ve Švédsku. Sbíral pro kloučka, kterej měl malformaci pro Míšu Budínskýho ze Slovenska, a protože byl přebytek peněz, tak řekl: "A co kdybysme, Boženko, vysbírali na ten gama nůž tady v České republice." Vysbírali jsme, George Soros, který do té doby podporoval nadaci, tak nám to absolutně nevěřil, že to se může povést a vsadil se s námi a tu sázku prohrál a splnil taky tu sázku, no, a my jsme vysbírali, a když jsme vysbírali, tak, no, můžu to ještě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dopovězte, dopovězte, já vás nechci přerušovat.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Když jsme to vysbírali, tak přišel za mnou takovej kluk z nějaký agentury a říká mi: "Paní Jirků, my vám pomůžeme dosbírat Konto Míša." Já jsem věděla, že to už na závěrečným večírku krásně sebereme, ale ten nápad, on mi řekl: "Ukážu vám storyboard," a to byl, tady jste viděli ten kousíček, ten klouček, kterej se maloval na toho klauna a vlastně takhle, takhle vzniklo Konto BARIÉRY, a to je dneska opravdu největší projekt nadace, to je prostě, ta matka je Nadace charty a to všechno ostatní to jsou děti té matky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili Konto BARIÉRY je jenom jeden a zřejmě nejúspěšnější program.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Největší.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Největší program Nadace Charty 77. A jak říkáte ten červený nos, nebo také někdy se prodávají špendlíky s klaunem.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ano, špendlíček.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak to je, tak toto to vzniklo, že jakýsi chlapec klauna namaloval.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ten Míša. Přesně, přesně. To nám, to myslím, že tenkrát tu reklamu točil Honza Svěrák jako mladý kluk, že prostě chtěl upozornit na to, tady jsou, Vlastimil Brodský k tomu říkal úžasné, úžasnou větu: "Co všechno budou muset tyhle děti udělat, abysme si jich všimli." A to byl vlastně, že se namaloval a nasadil si ten nos, takhle jako si já teď nasadím a prostě takhle vzniklo Konto BARIÉRY.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jak jste zmiňovala sázku s americkým miliardářem.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Miliardářem.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Georgem Sorosem, že ji splnil, jak vám nevěřil, že tolik sesbíráte a vy jste to dokázali a on to splnil, o co to byla sázka?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
O 6 lahví drahýho šampaňskýho, to nám přinesl potom do takové restaurace Na Slamníku, kde jsme tohle slavili, ale nebylo vůbec lehké od Konta Míša vlastně se dostat k těm BARIÉRÁM, protože vezměte si, prostě to byla nadace, která pomáhala disidentům. František Janouch tady nežil, a když přijel do Prahy, tak on vždycky říkal: "Tady žádný vozíčkář není. Na ulicích." A jak by mohl být? Vysoké chodníky, všechny bariéry a myslím, že v tom jsme my hodně pomohli, v tom jsme hodně udělali a dneska to František Janouch vlastně taky uznává, že my jsme vlastně taky, my jsme hájili lidská práva. Té skupiny, která tady byla braná opravdu trošku jako okrajová. Já jsem, když jsme založili Konto BARIÉRY pamatuju si na maminku třináctiletého kluka Jirky Lipského, která bydlela ve čtvrtém patře bez výtahu v Liberci a učitelka musela chodit nahoru a vlastně nosit úkoly, protože takovýhle kluk, který vážil 100 kilo, prostě tak to bejvá, tak se nedostal z toho domu. Dneska? No, to je úplně vyloučený. Každý si může požádat, stát přispěje, my přidáme, prostě dneska je to, taky děti integrujeme, že jo, snažíme se strašně o to, aby ty děti byly vlastně mezi zdravými dětmi, aby také ukazovaly těm dětem, takovýhle je život, není to jenom prostě hitparáda každý den, no.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak a teď bychom měli mít telefonát. Dobrý večer, kdo se nám dovolal? Posloucháme vás.

divák:
Dobrý večer, tady je Petr z Vimperka, já zdravím vašeho hosta.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Dobrý večer.

divák:
Já bych se chtěl zeptat na názor vašeho hosta. Já tady /nesrozumitelné/ nebo slyšíme sbírky Dobrý anděl, sbírají se víčka pro nemocné děti a takové věci a z druhý strany vidíme, jak stát vlastně, mně to přijde, že to, úplně se to postaví na hlavu, vyhazuje peníze z týhle oblasti na ten sociální byznys, že jo, doplácí nájmy, fingovaný invalidní důchody, že se to masivně zneužívá, místo, aby ty peníze šly skutečně potřebným, aby tady se nemusely sbírat na děti, který mají nemoc těch motýlích křídel, je to vlastně, myslím si, že to je, jsou ty lidi postavený do takový situace, nemůžou se dopracovat k penězům, stát se na ně, dá se říct, vykašlal a z druhý strany skutečně vyhazuje miliardy na lidi, já bych se nebál to nazvat parazitama a je to skutečně postavený všechno úplně na hlavu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, a otázka konkrétně zformulovaná?

divák:
No, jakej na to je vašeho hosta názor, že z jedný strany se tady dělají sbírky, sbírají se víčka pro nemocné děti a z druhé strany stát vlastně vyhazuje miliardy úplně jiným směrem, než by měl a prakticky je to zneužívání, ať je to to sociální bydlení a o tom by se dalo povídat, myslím si, dost dlouho.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dobře. Děkujeme vám. Čili otázka, váš názor na tento, jak pan Petr z Vimperka říká, sociální byznys.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Tak já, já nevím přesně, co myslí pán z Vimperka sociálním byznysem, ale rozumím té naštvanosti, já tomu rozumím. Já jsem se včera dívala na váš pořad, kde vlastně taky mluvilo o jednom případu člověka nemocného, kterému stát vzal všechny dávky, ZTP průkaz a takovéhle věci. Dneska jsme slyšeli, že pan prezident zrušil sKarty. Já, já jsem v tomhle strašně rozumná. Já nemám ráda, když se z takovýchhle věcí, a tím nemyslím pána z Vimperka, dělá politika, protože já jsem si sama třeba myslela, že sKarty je dobrej nápad, ale byl strašně špatně udělanej, jo. Špatně zprocesovanej. Slyšela jsem pana exministra Drábka v tom pořadu Fakta nebo jak se jmenuje ten váš pořad, co dělá kolega Wollner, včera?

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Reportéři ČT.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Reportéři ČT. Slyšela jsem ministra Drábka, který jasně říkal, že prostě ty parametry, který oni stanoví, musí ten posudkový lékař, ti lidé, kteří tyhle věci posuzují, o těch dávkách rozhodují, musí je brát rozumně. Za vším jdou lidi. Je to tak, jo. Já prostě jsem si jistá, že v naší nadaci jsou poctiví lidi. To prostě jsem si jistá a je to vždycky o lidech a stejný to má. Já samozřejmě konkrétně nevím, co měl pán na mysli, ale že tady není dobrá nálada, to je, to je pravda, to je pravda.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak, podíváme se na facebook. Martin se ptá: "Jaká forma darů převládá? Trvalé příkazy, jednorázové dary, peníze vybrané na akcích, dárcovské SMSky?" Děkuji moc za odpověď.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, v našem hospodaření, v naší nadaci je to od všeho něco. My máme samozřejmě hodně velkou část těch pravidelných, trvalých dárců, v tom jsme jedineční, to se už nikomu jinému nepovedlo a není to jenom to. Máme samozřejmě velké dary, hodně velké, máme ty střední, menší, dárcovské SMS, teď si to vyzkoušíme příští sobotu na ČT 1, kolik, kolik přijde dárcovských SMSek. My prodáváme třeba pohlednice, já jsem přinesla ukázat takovou pohlednici od Petra Sýse. Každý, počkejte, abych toho slona dala. Každý měsíc, každý rok vydáváme takovouhle vánoční pohlednici, prodáváme, třeba z pohlednic my financujeme bezbariérové úpravy škol, z obrazů na aukcích my financujeme Stipendium BARIÉRY, takže je to nekonečné množství, sbírky, vánoční sbírka na iDNES zase bude, určitě. Nekonečné množství těch zdrojů, já se tady, prodávání špendlíků, nosů, prostě hledáme ty zdroje všude, ale musí se to dělat rozumně samozřejmě, ale tady je zdrojů opravdu hodně nebo těch cest k těm penězům je hodně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
My už jsme několikrát naťukli, tak aby diváci úplně věděli. 28. září tedy bude Česká televize a jedničce od 20 hodin vysílat druhý ročník benefičního pořadu pro Konto BARIÉRY Možná přijde i charita, anebo pomáhej s humorem. Těšíte se na ten pořad?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Já se těším, už aby to bylo za námi, ale myslím si, že i diváci se mají na co těšit, dneska.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Bude, no, prosím, prosím.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Dneska jsem viděla scénky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To se vás chci zeptat. Bude tam nějaké vystoupení, na které jste třeba obzvlášť zvědavá, na které se obzvlášť těšíte?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Krásný scénky, krásný, který parodujou různý pořady, teleshopping, kde Jirka Lábus, Olda Kaiser, Eva Holubová, Jiří Korn mají takovou scénku, která vlastně paroduje teleshopping. Máme i Události, komentáře. Kuba Železný natáčel se Ježíšem a se Satanem. Máme Sanitku, máme Taxík. Myslím si, že, že se lidi, já věřím, že se lidi pobaví, že prostě to bude pěkné. Každý vlastně udělá něco, co by jinak neudělal. Udělá něco navíc, něco jinak a to je ten přístup. My. Já doufám, že vybereme, přijde pan generální ředitel, a taky se s námi o něco v tom pořadu, doufám, vsadí a já věřím, že tu sázku vyhrajeme, že bude muset taky něco udělat, ale to nechci prozrazovat tady, ale já hlavně věřím, že vybereme pěkný peníze a že zase vyhlásíme výběrové řízení Pomáhejme s humorem. Protože my jsme si tak řekli, že vlastně tohle výběrové řízení, tyhle ty, máme tam tři krásné dokumenty o organizacích, kterým pomáháme a my bysme z tohohle pořadu zase chtěli pomáhat organizacím a větší částkou, stejně jako jsme to udělali vloni. Dovybavovali jsem půjčovny pomůcek kompenzačních, prostě těším se, těším se, až bude dvacátýho devátýho.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dvacátého osmého.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ne, devátýho, až bude den po.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jo, až budete vědět, s čím můžete počítat.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak, dotaz od Barbory z webu: "Uplatní se u vás i dobrovolníci? Co mohou dělat nebo se zaměřujete především na vybírání finanční pomoci a její distribuci?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Nadace, to je dobrá otázka, nadace, nadání, to je správa majetku. Nadace má správně sbírat peníze a najít ten nejlepší způsob, jak je použít. My samozřejmě dobrovolníky taky máme, ale jinak dobrovolnické organizace tady jsou fantastické, HESTIA a další, které pracují s dobrovolníky, ale když děláme aukci, já jsem pořád obklopená dobrovolníky, když děláme aukci, tak mám velký tým lidí, když jdu někam na večírek něco, mám s sebou nějakého dobrovolníka. Prostě máme dobrovolníky a máme takovou osvědčenou stáj, bych řekla, mladých lidí.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A co ti dobrovolníci konkrétně tedy mohou dělat?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Určitě nedělají sociální práci, pomáhají v nadaci, jo. Pomáhají v nadaci, jsem třeba přijela.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Takže například co?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Například pomáhají s celým zajištěním aukce. My na aukci nemáme žádnou agenturu, v tom je ta síla té naší nadace, proto nám výtvarníci věří, my neplatíme žádnou režii nějakému, někomu jinému. Já zaplatím nějaké dohody o provedení práce holkám, které sedí v tom Karolinu, v té výstavní síni, klukům, kteří odtahají na vlastním hřbetě ty obrazy, jo, prostě kteří připraví tu instalaci té výstavy, tak takovéhle práce máme. Já nehledám dobrovolníky jako cíleně, říkám, dobrovolník musí vědět, co má dělat, nemůže překážet v nadaci a když na to nejste zavedený, tak nemůžete mít stádo nebo hejno dobrovolníků, ale s dobrovolníky umíme pracovat a jsou, jsou nám užiteční.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A Nadace Charty 77, kolik má zaměstnanců?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, to se mě ani neptejte. Když přijdu na poradu každoměsíční, tak se leknu v tý zasedačce, protože nás je opravdu už 20, je to hodně, bývali jsme 3 v nadaci, když jsem začínala, je nás 20, je to hodně, to samozřejmě taky stojí peníze, to prostě dneska v nadaci, my nemáme nikdo žádné manažerské platy, to absolutně ne, ale nikdo.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, ale kde berete tedy peníze na provoz a na platy těchto, jak říkáte, asi 20 zaměstnanců?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, a to je ono, že vlastně my máme dneska velké nadační jmění, a to nadační jmění, to je půl práce, to já vždycky říkám, abysme pro financování nezapomněli na charitu, ale velká část práce je to hospodaření s těmi penězi, správně, to je na ty peníze třeba zaregistrované nadační jmění, na to nesmíte už nikdy sáhnout, ale musíte ho správně investovat tak, aby vám vydělávalo na tu režii nadace. My máme taky ovšem 13 firemních fondů a ti, ty firemní fondy, za ně děláme charitu a jedna firma řekne: "Tak z těch dvou milionů každej rok si vemte 50 tisíc na režii." Jedna řekne: "Z těch 2 milionů si vemte 200 tisíc na režii." To je všechno stanovené smlouvou a tohle všechno, to my balancujeme v tom, abysme tu režii pokryli, která nesmí být velká. V zahraničí nadace, by vám František Janouch potvrdil, americké nadace mají 20 až 30 % režii nadace, ale to oni můžou mít, protože oni hospodaří vlastně se svým majetkem obrovským, z jeho výnosů rozdělujou pomoc a část je na režii. My takovejhle majetek nikdy nemáme a nebudeme mít, takže my musíme se snažit, aby ta nadace nikdy nepřekročila, máme možnost, bysme měli až 20 %, ale naše režie je kolem 8 % maximum.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, český stát dal neziskovým organizacím 1 % z výnosu privatizace.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
To je ten MIF.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A vy jste v rozhovoru pro Český rozhlas uvedla, že majetek, se kterým tedy můžete nakládat, který můžete investovat a ze kterého můžete hradit svůj provoz, se pohybuje mezi 70 a 80 miliony korun.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
76 milionů.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
76 milionů.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
A z něj ta režie, to je těch 5 až 8 % z téhle částky, jo. Není to z těch peněz, ale z tohohle objemu, tak to máme stanovené ve statutu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A v čem ten majetek máte uložený?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Různě. Hele, tak řeknu jednu veselou příhodu. Vy to nemůžete, zákon vám stanoví, vy nemůžete riskovat, musíte jít do konzervativních věcí, do konzervativních produktů, teď naštěstí vyšly teda dluhopisy státní, tak máme třeba 50 milionů v těch státních dluhopisech, to je báječný a jistý produkt. Jistě nám to stát zaplatí, ale taky jsme samozřejmě, tady je perfektní balancovaný fond nadací, v něm je také výborné uložení a dostáváte tam dividendy, ale taky jsme dělávali to, že jsme investovali velké peníze u velké banky, která s tím všelijak obchodovala, to je prostě o nervy a já si pamatuju, my musíme mít auditované hospodaření, máme přísného auditora KPMG. Já mám velkej respekt z nich, hodně nás naučili, ale taky jsem z toho měla nervy, pásový opar mi naskočil z nervů a tam mi jeden partner jejich, který už v KPMG není, byl to Dán, ten mi jednou řekl: "Boženo, ty lítáš tryskáčem a máš řidičák na auto." A to myslel na produkty, ve kterých my vlastně máme uložené peníze. Jo, zákonem je to omezené, přesto můžete a je to náročné i účetně, takže dneska se snažíme co nejvíc to zjednodušit, ale všichni to dobře víte, vy to víte, pane redaktore, diváci to ví, že ty výnosy, že to je bída, jo, dneska, dneska prostě jako získat to na tu režii ty peníze, je docela těžké. Je to velký úkol pro ředitelku nadace.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ten ze zákona povinný audit musí mít nadace s ročním obratem přesahujícím 2 miliony korun a co ty menší nadace? Je jejich hospodaření a nakládání s prostředky průhledné?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Hele, menší nadace, když nemá objem 2 miliony korun, tak si myslím, že to vůbec nemá bejt nadace, to nemá žádnou cenu, ale tady je 60 tisíc občanských sdružení, jo, a ty také dělají samozřejmě nějakou charitu a získávají sponzory. Já si pamatuju, když jsme sháněli sponzora na Seifertovu cenu, tak jsem přišla k řediteli jedné banky s Františkem Janouchem a ten měl takové dva papíry a tady takovouhle horu a řekl: "Tolik žádostí o sponzoring jsem dostal a tohle jsem si vybral." To prostě. A samozřejmě stejně jako my žádá potom občanské sdružení odněkud, jo, třeba malé. Je to prostě, je to, já si myslím, že každý má dávat, má si to trošku prověřit. U nás je to jednoduché. Audit, výroční zpráva, to každá takováhle nadace musí vydávat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, a to řekněte tedy našim divákům, jak si to prověřit, aby divák měl jistotu, že peníze, které chce dát na bohulibou věc, že tam skutečně doputují?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Prostudovat si tohle, tohle. Jak někdo má adresu P. O. Box, neexistuje. Já každému říkám: "Přijďte se k nám podívat, prostě přijďte se podívat do nadace, přijďte se podívat na výroční zprávu, přijďte se podívat na výsledkovou listinu aukce." Prostě všechno musí být transparentní a veřejné. A když to občanské sdružení malinké by na takovéhle věci nemělo, já bych neříkala, nepřispějte občanskému sdružení v Jablonci, ale musíte je znát, musíte si zjistit, co dělají. Chodíte tam třeba sportovat, jste rádi, že chtějí něco dělat nového, chcete to podpořit. Má jsem třeba tady měla takovou skupinu teďko z Německa, takovou velkou skupinu lidí z takového vlastně občanského sektoru z Hamburku a vyprávěla jsem jim o nadaci, a když jsem jim vyprávěla, my máme nový projekt pro seniory SENSEN - Senzační senioři, jsem na to strašně pyšná, a ti třeba všichni mně pak psali: "A paní Jirků, napište nám spojení, bankovní účet e-bank, my bysme přispěli na seniorskou cenu," kterou chceme vyhlásit. Každý si může vybrat, co se mu líbí. Jim se třeba nebude líbit Konto BARIÉRY, a proč taky, má 40 tisíc dárců, to vypadá, že nic nepotřebujeme, je to tak? Kdežto seniorská cena, všichni byli v seniorském věku, takoví cestovatelé, no, to se mi strašně líbilo, úžasný.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, a když už jste to nakousla, SENSEN tak o co jde?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
SENSEN je projekt, který bych chtěla, aby byl jednou stejně dobrý, jako je Konto BARIÉRY. Aby byl takhle hodně známý, aby ho lidi podporovali, to není žádná sbírka. To je naopak naše aktivita do regionů. My hledáme kluby, senzační seniory, máme 56 klubů a ty nemusí mít žádný statut klub SENSEN, jenom se hlásit k té značce a prostě akceptovat některé programy, které nabízíme. A my na tom webu SENSEN, ať se senioři podívají, máme třeba fantastickej podle mě projekt Národní kronika. Chceme, aby lidé ukládali svoji paměť pro to, a nejde jenom o, prostě o nějaký světoborný věci, jde o úplně normální věci: "Pepíček měl nejlepší vysvědčení v celý vesnici tenhle rok." Jo, prostě chtěla bych, kdyby nám lidi, máme třeba teďko zrovna takovou sérii, teď budeme vyhlašovat Vojna nebyla kojná téma a teď máme téma 60 let Československé televize, tak na to se strašně těším, jaké dostaneme příspěvky a určitě pak budu tady prosit, abysme to mohli.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A to se pak nějak archivuje, ta činnost jednotlivých.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
To se archivuje v Národním muzeu, máme partnera Národní muzeum, to nám připravilo metodiku, není to žádná amatérština, ukládáme to s Michalem Lukešem v těch nejtajnějších trezorech Národního muzea a můžou bejt lidi rádi, že prostě tady po nich něco zbude, dostanou od nás certifikát. Já prostě nevím, já vím, jak to je v rodinách, jak to třeba bylo u mýho manžela, když mu zemřela, nechtěl nic, jenom doklady po tatínkovi, kterej měl složitou židovsko-slovenskou historii a prostě, když se o to nikdo nebude zajímat, tak to zapadne, děti s to už nedozví. Já, když dneska dětem vyprávím o našem mládí, oni si myslej, že to je prostě 6. století před naším letopočtem. Vždyť si vezměte, někdo se mě ptá na dopisy diváků. Copak byl nějakej internet, byl facebook, nic. Na dopisy diváků tenhle pořad, kterej jsem tady v tý televizi kdysi dělala, vždyť to byl normálně internet tý doby, jo: "No, a co vám lidi psali?" "No, o opičce Judy, o blbostech," ale takhle to je, takhle to je.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Podíváme se na další dotaz. Podaří se to? Ano. Na facebooku: "Jak se k vám může přihlásit handicapovaný člověk, který potřebuje pomoct? Neumím si moc představit, že ví, kde sehnat nějaký formulář, kterým se k vám dostat. Jak se to dělá?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Vůbec žádný formulář. A jak jsem říkala, já absolutně věřím tomu, že každý handicapovaný člověk a my jsme se od toho hodně projektem Počítače proti BARIÉRÁM zasadili, umí na počítači nebo by měl umět, a když neumí, může se u nás přihlásit, může dostat ale opravdu dobrý, repasovaný počítač s legálním softwarem, příspěvek na kurz, jo, to taky bych chtěla tady říct, že tohle to pořád děláme, i když si myslím, že už je to trošku doba krále klacka, ale když jsme začínali v roce 96, no, to byl průlomovej projekt Počítače proti BARIÉRÁM. To znamená, najde si nás na internetu, tam si najde, jak požádat o pomoc. Napíše ten obyčejný dopis, žádné formuláře, absolutně jednoduché. Nebo si nás najde v seznamu Melantrichova 5, Praha 1, zavolá a tam moje báječný kolegyně ho provedou tou opravdu ne složitou houští, my žádný předpisy nemáme velký.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Stále jde o pomoc lidem znevýhodněným, ať už jakýmkoliv způsobem, ale v čase, mění se nějak zaměření vašich programů? Je dnes třeba trochu koncepčně jiné než ještě před několika lety?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
To, hele, to samozřejmě. Jistě my pořád přispíváme na ty pomůcky. Pořád se každýmu člověku hodí, když vozík, na vozík dává pojišťovna 21 tisíc a on stojí, a to když budu teda z lacinýho kraje 67 tisíc, tak kde to má ten člověk vzít, jo, takže my pořád na tyhle věci přispíváme, ale posunuli jsme se hodně dál. Máme Stipendium BARIÉRY, každoročně máme, teď jsme dávali stipendium 80 středoškolákům a vysokoškolákům, podporujeme je pravidelnou částkou, není to prospěchový stipendium, je to stipendium, které by mělo trošku zmírnit ten handicap a já jsem strašně ráda, když ty lidi studují, chodím ráda na promoce, také z toho vyplynulo to, že jsme partnery velké soutěže zaměstnavatel roku a tam děláme vlastně kategorii Zaměstnavatel bez bariér, protože já bych chtěla, aby generální ředitelé věděli, že je príma mít mezi sebou prostě bezvadného člověka, který, mám třeba případ, byl truhlářem, zranil se na motorce, dvacetiletý kluk, udělal si maturitu, studuje Masarykovu univerzitu práva a teď bude, bude právníkem, jo. Takže zaměstnavatel, banka bez bariér, no, to je taky moje hobby oblíbený. Děláme to všechno s bezvadným partnerem, který dělá projekt Banka roku a my mapujeme banky, aby vlastně ti handicapovaní se dostali dobře, nejenom, aby se jim otevřely dveře, aby dosáhli na bankomat, aby to první místo vedle banky nebylo pro generálního ředitele, ale pro vozíčkáře. Tohle všechno je, aby prostě, když je někdo neslyšící, tak mu někdo nepsal na takhle malej papírek ty vzkazy, dneska třeba banka, která vyhrála, má ten přepis, kterej je úžasnej a všichni si to můžou přečíst, když přijde k tý referentce, k bankovní úředníci, tak mu napíše, co od něj chce. Děláme soutěž Obchodník bez BARIÉR. V tom se mění ta naše práce. Strašně se jako do toho života noříme, noříme se víc a víc.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak zkusíme, opět dotaz z facebooku, je od Jarmily: "Vnímají Češi charitu jinak než lidé v západní Evropě a Spojených státech? Z jakých zemí si berete inspiraci?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, to je, to je, já si myslím, že dneska už je to, já si pamatuju po revoluci, když jsem přišla do nadace, tak že za mnou chodily takové dámy z Ameriky, které se sem vracely a jednak byly zvyklé chodit jednou týdně do nemocnice pomáhat. Tady vznikla dobrovolnická centra, tenkrát to nebylo vůbec možný. Dneska prostě je pošlete do Motola a tam můžou chodit pomáhat číst dětem, jo, tohle všechno. A potom byli vlastně jenom, pamatuju si dva lidi, kteří nás žádali na konci roku o potvrzení, což v Americe je úplně běžný, že si lidi spočítají na konci roku, jak dopadli a vlastně si řeknou, a co si nechám pro sebe a co odložím na charitu. Tak takových potvrzení jsme v takovém roce 98, jsme dávali dvě, dneska jich je určitě 4 tisíce, a to si lidi ještě neřeknou, jo, ti, co nám přispívají, to znamená, řekla bych, že je to, že se to hrozně blíží tomu Západu, i když to možná nebo těm partnerům, i když to možná, nevím, nevím, myslím si, že je to stejné.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A když jste před tím mluvila o tom, jak města, ulice, různé provozovny, jak jsou vstřícné k handicapovaným, tady je to srovnání Česka se zahraničím jaké?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
A tak, hele, nedávno mě navštívil ředitel jedné italské nadace, on je sám na vozíčku a říkal: "Paní Jirků, já přivezu architekta od nás a projdeme si tady jenom kolem Melantrišky tu Prahu a já vám ukážu," i když těch bariér se odstranilo hodně, "já vám ukážu, kde jsou." Vždyť si vezměte Marka Ebena, který to vždycky říká, já to od něj beru, protože má ženu na vozíku, prostě v Americe je ten život asi pořád o hodně snazší, pořád je tady co dělat, my na bariéru přispíváme, nás když někdo požádá, každému dám na odstranění architektonických bariér, ale to samozřejmě Konto BARIÉRY nemůže zachránit. Tam může přispět a vlastně tu svoji sounáležitost vyjádřit, ale to je věc těch samospráv, jo, to je věc prostě, to je věc týhle země, to patří ke kultuře týhle země a tam je ještě určitě, určitě co zlepšovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak, zkusíme, web: "´Neštěstí mne naučilo poskytnout pomoc nešťastným,´ říkal Publius Vergilius Maro," římský básník z doby těsně před naším letopočtem. "Co přivedlo vás k pomoci druhým?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, já jsem říkala, mě k tomu skutečně přivedl František Janouch, ale já jsem v tom našla opravdu druhý život. To prostě najednou si řeknete, to je vlastně to nejlepší, co vás mohlo v životě potkat, protože to vás opravdu tak strašně nabíjí. Jsem nedávno slyšela Láďu Špačka, kterej říkal: "Já jsem vlastně svůj nejmilejší byznys začal dělat až v 55 letech." Já myslím, že nikdy není pozdě a já jsem hrozně ráda, že jsem tohle udělala. Já jsem si myslela, to asi nebudu mít čas tady něco číst, ale dostala jsem dneska takovej dopis, my jsme teď rozeslali takovej příběh, to děláme taky pravidelně, rozešleme příběh nějakýho kloučka, člověka mladýho a chceme pomoct. A dostala jsem dopis od manželů Podzimkových, kteří mně píšou, že nedávno se jim stalo na nějaké firemní akci něco, majitelé velké firmy Podzimek a synové, že se jim stalo něco na nějaké firemní akci v Českých Budějovicích, naštěstí to dobře dopadlo, odvezli, zranil se někdo, odvezli ho, helikoptéra a tak, ale dobře to dopadlo, ale posílá mi, píšou, 40 tisíc na tricykl a k tomu, k tomu dopisu přidali, mě poprosili a přidali, abych tomu kloučkovi, pro kterýho jsme sbírali, napsali dopis i jemu, a to nemyslím, to je takovej pěknej závěr, myslím, že to říká hodně: "Milý Honzíku, posíláme ti potřebné pomůcky na zakoupení tricyklu, který potřebuješ, abys jezdil jako každý pořádný kluk. Také jsme měli syna Honzu, ten sportoval jako ty, pořád, i když už byl úspěšným ředitelem nejstarší stavební firmy, před 5 lety, kdy obhájil titul, sjížděl po 4 dnech na lyžích sjezdovku v rakouských Alpách a nedojel. Stále na něj myslíme. Sportuj dál, buď opatrný, přejeme ti krásný a plnohodnotný život." No, tak, řekněte, je taková práce krásná? Když tohle najdete na stole? Dneska? Dneska mi to přišlo v 16 hodin, jsem říkala: "To musím vzít a přečíst lidem." Takovíhle tady jsou lidé, takoví jsou mezi podnikateli, ale i mezi obyčejnými lidmi, prostě tahle práce je fakt bezvadná a pomáhá strašnýmu množství lidí, i těm, co dávají, i těm, kterým vlastně ty peníze pomůžou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak, další dotaz od Ondřeje na webu: "Jak jsou placeni manažeři nadace? Kolik haléřů z každé koruny, kterou dostanete, se dostane přímo k potřebným a kolik jde na provoz nadace a platy?" Tak trochu už jsme se tomu věnovali.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Já jsem řekla, samozřejmě u nás nikdo nemá, já bych řekla, že průměrný pražský plat se u nás nedosáhne. Průměrný celostátní, ten asi někdo má, jo, to jo, ale já mám hodně takových strašně šikovnejch děvčat, všechno jsou to vysokoškolačky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To znamená přes 20 tisíc, dejme tomu.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, které pracují ale třeba jenom na 6 hodin, tím pádem se můžou starat ještě o svoje malé děti, a to práce v nadaci umožňuje, takže vlastně tím si taky trošinku snižujete ty náklady. A žádné koruny si nebereme, ani pětník. To prostě musíme mít od sponzorů přímo daní ten peníz, jak jsem říkala, ten podíl třeba z toho velkého daru, anebo musíme vydělat těma, těmi investicemi, takhle to prostě je.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
O tom už jsme mluvili, ale jsou v Česku nadace, které svůj provoz hradí z došlých příspěvků, je i to rozdíl mezi různými nadacemi, je to tak?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Já si, já bych si netroufla ukázat na nějakou kolegyni, že tohle dělá. My to neděláme, nezapomeňte taky, my jsme skutečně charita každodenní, jo, my jsme, my děláme charitu každej den. My jí neděláme jeden den po nějakým benefičním pořadu, prostě, abych čekala na benefiční pořad a pak rozdělovala peníze, ať, to ne, my děláme charitu každej den. My máme těch příspěvků mraky, jo. My, ta veřejná sbírka jako taková, to myslím, že je dobrý taky divákům seriózně říct, tam má pětiprocentní režii, takže to, ze zákona stanovenou, těch 5 % si z toho musíte vzít a těch 5, prodáváme pohlednice, ta stojí 20 korun a pošta si bere 3 %, jo, z těch 20 korun, tak je to 60 haléřů, no, to není loupež, to bych řekla, že je regulérní, a to zase, ty peníze třeba z té veřejné sbírky, my vracíme zpátky, to znamená, takhle dáváme vědět o sobě, takhle promujeme tu samotnou nadaci a zase pracujeme s agenturama, které pro nás dělají léta, nebudu jmenovat, vím, že to nesmím, ale léta, agentura pro nás pracuje léta zdarma, nikdy neviděla peníze za žádnou kreativitu. Prostě takhle to nadace musí dělat. Takže ta režie nesmí bejt velká.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Lukáš Dvorský na facebooku se ptá: "Přeji pěkný večer. Je pravda, že lidé přispívají nejvíc v okamžiku, kdy neštěstí nebo utrpení přímo vidí? Například posílají dárcovské SMS nejvíc, když jsou v televizi večerní zprávy a vidí například následky povodní? Prý se to dělo při tsunami v roce 2004."v

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Já myslím, že ano. Kdysi jsme si dělali takový výzkum a ten nám jasně řekl, že kdo nejvíc podporuje charitu, je ten, kdo zná někoho vedle sebe, koho poznal, prostě to tak je. A samozřejmě, když pustíme příští sobotu náš pořad a máme tam tři reportáže opravdu moc pěkné o mladém klukovi, který absolvoval design na brněnské vysoké škole, tak si myslím, že to ty lidi samozřejmě pohne. Vždycky tomu nejvíc pomůže televize, to prostě je bezesporu. Dárcovské SMS jinak my průměrně dostáváme každý měsíc, to je v řádech desetitisíců, ale když uděláte pořad, tak prostě je to v řádech milionů.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A třeba Vánoce, Velikonoce, také mají tento efekt?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Velikonoce ani tak ne, myslím si, že to tady tolik nefunguje, nevím proč, ale Vánoce. Nám se příspěvky na Konto BARIÉRY zvýší nejméně 3x, nejméně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na facebooku Zuzana Šimánková: "Jak rozhodnete, komu pomoci a komu ne? Není to morálně vyčerpávající znát takové množství příběhů a vědět, že nemůžete pomoci všem?"

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ne, je to obrovsky nabíjející. Já myslím, že jsem to tady říkala, protože kdo potřebuje pomoc, ten ji skutečně dostane, to prostě to tak je a mě ta práce, prostě pro mě je to, to je takovej motor, to je tak úžasný pomáhat lidem a vlastně se potkáváte pořád, vlastně se potkáváte jenom s dobrými lidmi, to je výsada téhle práce v charitě, to si myslím, že je, to je pravda.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A nikdy se vám nestalo, že třeba zpětně jste si sama soukromě pro sebe nebo v úzkém kruhu spolupracovníků řekla: "To byla chyba, toto jsme dělat neměli, tam jsme přispívat neměli."

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Ale musím říct, že jo, taky jsem si řekla, taky, taky jsem si řekla, nebudu jmenovat, ale prostě přispěli jsme, šlo o jedny povodně, už nevím, v kterém roce a prostě přispěli jsme na takové komunitní centrum, pak jsem se tam jela podívat, dneska už je to lepší, tenkrát to začínalo a bylo to, já taky tyhle lidi nepustím ze zřetele. Mně se taky kterýkoliv velký podnikatel může zeptat, na cokoliv a já mu řeknu, my to opravdu známe, to je naše know-how největší, my jsme opravdu velký znalci všech organizací, ale i těch jednotlivců. Tak nemůžu říct, že bysme byli úplně neomylní. Tohle třeba si dobře pamatuju, tady v Českém Ráji to bylo, takovou, taky takovou organizaci jsem zažila, taky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak a ještě stihneme v rychlosti, doufám, poslední dotaz. Je od Petra Meduny: "Dobrý večer. Paní Jirků je v soukromí nenápadná a skromná dáma, která toho v životě velmi mnoho stihla a dokázala. Je to člověk na svém místě. Dotaz. Zaprvé, jaký konkrétní projekt vám udělal v poslední době radost? Za druhé v minulosti jste zpívala, zpíváte ještě?" Takže zaprvé, který konkrétní projekt vám udělal v poslední době radost?

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Já děkuju za tak pěkný slova, mně dělá, teda on mi dělá starost, ale věřím, že největší radost mi bude dělat ten SENSEN, ten seniorskej, tady bude 3x víc seniorů, než je teď a ty budou potřebovat takovejhle motor. To si myslím, že jo. A teda zpívám jenom při kytaře při táboráku. Já jsem jinak nezpívala, a to zpívám pořád.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Petr Meduna o vás asi ví víc než vy sama.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
No, vidíte to.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak hostem dnešního Hyde Parku byla výkonná ředitelka Nadace Charty 77, paní Božena Jirků. Já vám děkuji a přeji vám hezký večer.

Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto BARIÉRY:
Děkuju za skvělou příležitost, za báječný dotazy vašich diváků.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Zítra Hyde Park s Danielem Takáčem, ode mě všechno, přeji vám hezký večer.

Klíčová slova: