Pojišťovny připravují přesuny pacientů do rychlejších nemocnic Od ledna musí zaručit nový kloub do roka, ve Zlíně se ale čeká tři roky
Stačí ujet 26 kilometrů z Ostravy do Opavy, a čekání na výměnu kyčelního kloubu se rázem smrskne na třetinu. Dosud různě dlouhé čekací doby na stejné operace nikdo neřešil, teď si ale zdravotní pojišťovny začínají sestavovat podrobné mapičky. Od ledna podle nich budou pacientům po telefonu radit, kam se objednat.
"Když se na nás obrátí někdo s tím, že mu v Motole řekli, že čekací doba je dva roky, podíváme se a poradíme mu, ať jede do Berouna, protože tam to bude třeba jen rok," přibližuje budoucí praxi Jaromír Gajdáček, šéf Svazu zdravotních pojišťoven a ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Čekání omezí vyhláška Více než nová služba klientům však bude ze strany pojišťoven taková navigace povinností. Za půl roku totiž začne platit nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která čekání v nemocnicích či ambulancích vůbec poprvé omezuje.
Na zmiňovanou výměnu kloubů už podle ní nemůže pacient čekat dva roky jako nyní v Litomyšli či tři roky jako ve Zlíně, ale maximálně rok. Jinak pojišťovnám hrozí pokuta. A podobné to bude i s roztroušenou sklerózou. Namísto čtvrtročního čekání na léky, což loni potkávalo těžce nemocné v teplické nemocnici, mají nově pojišťovny zajistit zahájení léčby u všech pacientů nejpozději do měsíce.
"Jde nám o to, abychom pojišťovny donutili k tomu, že se budou o své klienty starat s podobnou pečlivostí, jako to funguje třeba v bankovnictví," vysvětluje šéf kabinetu ministra zdravotnictví Jan Růžička, proč se jednotné maximální čekací doby počínaje příštím rokem zavádějí.
Úroveň péče se totiž dnes v Česku dost liší a často ji neovlivňuje ani tak zdravotní stav lidí jako spíše to, kde nemocný bydlí. Protože zatímco onkologičtí pacienti z Jihočeského kraje na moderní biologické léky často marně čekají, ti v Praze je podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny dostávají dvakrát častěji.
"Najít volné kapacity přitom není žádná magie. Pojišťovny mají všechna potřebná data v počítači. Jde jen o to, že klientům mapu s variantami vyjedou," říká Jan Růžička z ministerstva.
Méně drahých operací Zvyšováním standardu péče přitom mohou pojišťovny nakonec paradoxně ušetřit.
Přesouvání pacientů mezi nemocnicemi jim totiž znovu připomene, za jak rozdílné ceny jednotlivá zařízení v Česku léčí. A právě to může vést ve výsledku k tomu, že pojišťovny nasmlouvají více operací především tam, kde jejich pacienty ošetří levněji.
"Peníze pošleme tam, kde budou pracovat nejen kvalitně a rychle, ale také efektivně," potvrzuje za Svaz zaměstnaneckých pojišťoven Jaromír Gajdáček a naráží přitom na to, že rozdíly v nákladech tuzemských nemocnic překračují klidně i dvojnásobky, jak nedávno popsaly HN.
Pro příklad: když léčí cévní mozkovou příhodu ve Všeobecné fakultní nemocnici, utratí přitom téměř 54 tisíc korun. Naproti tomu v Nemocnici Na Bulovce poskytnou péči srovnatelně nemocnému člověku za méně než 24 tisíc korun.
A podobné rozdíly jsou i v nákladech na běžné zákroky typu operace žlučníku. Výkon, který vyjde Ústřední vojenskou nemocnici v průměru na 30 tisíc korun, udělají v Thomayerově nemocnici za necelých dvacet tisíc korun.
---
Chceme pojišťovny donutit k tomu, aby se o své klienty staraly s podobnou pečlivostí, jako to funguje třeba v bankovnictví. Jan Růžička šéf kabinetu ministra zdravotnictví
Různě dlouhé čekání
Na stejnou operaci lze čekat měsíce nebo roky – záleží na konkrétní nemocnici. HN přinášejí příklady toho, jak moc se aktuálně čekací doby v Česku mohou lišit.
zdroj: Data HN 2011, Čekací doby.cz
Obrázek
Foto:
O autorovi: Michaela Mužíková, michaela.muzikova@economia.cz