Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Tady hudba ani rádio běžně znít nebude. Obsluha zvukovou kulisu nepotřebuje. Zaměstnanci nově otevřené Kavárny U Žambocha jsou neslyšící. Zdejší návštěvníci mají možnost vyzkoušet si, jak se s lidmi bez sluchu povídá.
Markéta VESELÁ, číšnice:
Včera jsem vlastně pracovala první den, přišlo sem několik slyšících i neslyšících zákazníků a bylo to příjemné obsluhovat.
Lukáš HRDA, vedoucí Kavárny U Žambocha:
Zákazník může se seznámit a může poznat tu komunikaci, že to není tak těžký, jak se může domnívat, že vždycky se najde způsob, jak se s tím neslyšícím domluvit.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Pomáhá technika, která ještě před pár lety nebyla k mání. Objednat si mohou lidé prostřednictvím tabletu s interaktivním jídelním lístkem.
Lukáš HRDA, vedoucí Kavárny U Žambocha:
Samozřejmě, že mohou zkusit znakovat, na stolech máme základní ukázku znaků, který mohou vyzkoušet.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Teď kavárna žije díky evropským dotacím, za rok a půl by se ale měla osamostatnit a naopak sama přinášet zisk zakladatelské Unii neslyšících Brno a dotovat zdejší služby, které neslyšící vrací do hry, třeba obyčejné telefonování.
osoba:
Dobrý den, Unie neslyšících Brno, já vám budu tlumočit hovor s neslyšícím.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Zdánlivě jednoduchá věc, nad kterou většina lidí ani nepřemýšlí. Vytočit číslo a domluvit se. Pro neslyšícího ale může být telefonování nepřekonatelnou překážkou, pokud nemá někoho, kdo bude jeho ušima i hlasem.
Radka KULICHOVÁ, Unie neslyšících Brno:
Způsob, jakým by se mohl zpřístupnit telefonování neslyšícím, tak tím se Unie neslyšících Brno zabývá vlastně od svého vzniku.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
A výsledkem z poslední doby je například online tlumočení. Michaela Wu k počítači v brněnském centru usedá několikrát týdně.
Michala WU, tlumočnice do znakového jazyka:
Voláme víceméně tam, kam je potřeba, ať už je to objednání pizzy, k lékaři, prostě na úřad, kamkoliv, kamkoliv neslyšící potřebuje zavolat, tam se volá.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Svoje požadavky si vyřizuje neslyšící sám, jenom má díky videochatu k ruce překladatele jako při jakékoli konverzaci lidí, kteří mluví různými jazyky.
Lubomír HYKL, neslyšící /tlumočí Michala Wu/:
Já vlastně zavolám tomu operátorovi, tomu tlumočníkovi, tlumočník zavolá do firmy, kam já potřebuju, já znakuju, tlumočník telefonuje, třetí strana odpovídá, tlumočník zase tlumočí do českého znakového jazyka.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Na podobném principu funguje i jiná aplikace, takzvaný e-psací telefon, také nápad z Brna. Vloni ho převzal jeden z hlavních telefonních operátorů, výsledek pak může vypadat třeba takto.
Lubomír HYKL, neslyšící /tlumočí Michala Wu/:
Dobrý den, já jsem vám před chvilinkou volal ohledně popisovače cédéček.
Marcela JANÍČKOVÁ, vedoucí obchodu:
V telefonu se ozvalo, že se jedná o textový telefon od neslyšícího zákazníka, který má vlastně požadavek.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Aby se mohl v obchodě zeptat před nákupem na zboží, zavolal Lubomír Hykl na speciální linku, kde mu pomohl operátor.
Lucie JUNGMANNOVÁ, tiskové oddělení Telefónica Czech Republic:
Operátoři linky zprostředkují měsíčně zhruba 2700 požadavků a 10 % z nich je právě prostřednictvím mobilní aplikace e-psací telefon.
Lubomír HYKL, neslyšící /tlumočí Michala Wu/:
Nepoužívají třeba třetí osobu, oni opravdu píšou, nebo respektive mluví tak, jak já píši, takže za mě.
osoba:
SMS jízdenky budou v Brně platit od listopadu. Šikovnost potravinářských inspektorů.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Denně napíší tisíce slov, která zaznívají éterem, brněnský rozhlas má už rok 2 posluchačky, které si pomyslně předávají sluchátka. Svým neslyšícím čtenářům přepisují všechno, co zazní.
Radka KULICHOVÁ, Unie neslyšících Brno:
Ze začátku to bylo takové zkoušení, takové, jestli to bude fungovat, nebude to fungovat. V současné době ještě pořád je to zkušební provoz, ale pořád se to zlepšuje.
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka:
Zatím si mohou neslyšící pořady rozhlasu přečíst jen během pracovního dne, do budoucna ale v unii plánují, že by službu ještě rozšířili. I tady stejně jako v kavárně nebo u asistovaného telefonování slyšící svět s tím neslyšícím sice propojuje technika, na jednom i druhém konci ale stojí lidé, bez kterých by se obyčejné volání nebo objednání kávy neobešlo.