Rozhovor s lukostřelcem Davidem Drahonínským

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Ve středu dopoledne letíme, takže zítra ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
To znamená, zítra balíte, ve středu už ...

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Už mám něco sbaleno, teď ještě zabalit libry a kreditní kartu a zítra máme sraz jako Český paralympijský tým a ještě nějaký poslední mouchy se vychytají a ve středu nás nalifrují do Kbel a zvedne se peruť a "auf wiedersehen".

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
A letíte. Vy máte s sebou kladkový luk, což je téměř olympijský nástroj, tedy je to olympijský nástroj, mimo jiné je to taky docela solidní zbraň. Jak se převáží takováhle věc v rámci všech těch bezpečnostních opatření?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak já to posílám v "karvu", ale je to zabalený v kufru, zamčený, aby mi na to nemohl nikdo sahat a jak jste řekla, je to prostě zbraň. Jen bych chtěl podotknout, že ten kladkový luk na olympiádě není, že je to jenom jakoby paralympijská disciplína, že na tý olympiádě to v programu bohužel ... nebo pro moje zdraví bohudík není, protože kdyby to tam bylo, tak bych asi trénoval ještě víc, abych se dostal i na tu olympiádu. Ale jinak je to už předem naplánovaný a ten luk, i když se letí normálně linkou, neletíme vládním speciálem, tak prostě na to máme různý povolení, že to je zbraň, protože to fakt zbraň je a naštěstí já to tedy nemusím používat jako zbraň k lovu nebo k obraně, ale jenom k tomu sportu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
David Drahonínský, lukostřelec, host dopoledního Radiožurnálu. Na našich webových stránkách se ho můžete ptát. Nějaké otázky už tam jsou, položím je v druhé části našeho rozhovoru. Za malou chvíli se soustředíme na paralympijskou střelbu a podíváme se také na příběh dnešního hosta Radiožurnálu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Od 29. srpna, tedy začátkem paralympiády, se utkají lukostřelci v poměrně psychicky náročné disciplíně. Nejprve to bude kvalifikace a posléze eliminace. V tom finále, doufám, bude střílet i dnešní host Radiožurnálu David Drahonínský, lukostřelec. Nazvala jsem to správně? Bude takhle vypadat ta vaše soutěž?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Přesně takhle to bude probíhat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Jak vypadá ta eliminace? To prostě dva borci střílejí proti sobě a ve chvíli, kdy ten jeden nenastřílí tolik jako ten druhý, tak už je konec?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Dva borci střílí, střílí současně, ale ne proti sobě, ale proti terči.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Pardon, jasně. Já jsem to špatně nazvala.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
A ten, kdo ustojí lépe tu svoji techniku nebo tu připravenost nebo ty nervy v tom kotli, který tam bude s těma divákama, tak, tak postoupí dál, anebo postoupí ten, který třeba zrovna bude mít trošičku víc štěstíčka.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Mne by zajímalo, mne by zajímal ten kotel, protože já vím, jak vypadá kotel na olympiádě, ale chodí tolik lidí se dívat i na paralympijské závodění?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Já zažil paralympiádu v Aténách a v Pekingu a v Pekingu už jako závodník na vlastní kůži a teď se těším do Londýna, že tam zažiju zase závod s velkým "Z" a zasoutěžím si i s touhle atmosférou, protože ty lukostřelecký závody jsou většinou omezené, tam bylo ... třeba v Pekingu bylo asi 5 tisíc diváků, ale i tak prostě, když se na mne přijde na trénink podívat 5 tisíc lidí, kteří prostě tam třeba nejsou kvůli mně, ale vidí dva sportovce, kteří střílí, tak mu fandí ... nebo prostě fandí oboum ... oběma a těším se na to. Je to prostě něco neuvěřitelnýho, ale, jak jste řekla, je to psychicky náročný a člověk, který prostě není takový šašek od přírody jako já, tak věřím tomu, že prostě to je pro něj spíš za trest než za odměnu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
To říká člověk, který proti mne sedí a velmi důmyslný účes. Nahoře je hlava modrá, po jedné straně je bílá, po druhé to bude pravděpodobně červená. Tedy už jste vyladěn v českých národních barvách a řekněte mi, vy jste mluvil o kotli, já jsem měla pocit, že při lukostřeleckých závodech musí být ticho, aby se ti střelci mohli soustředit na to, co dělají.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak on tam klid je. To je na tom to krásný, že vy prostě nabijete šíp, vystřelíte, když dáte desítku, tak lidi začnou řvát, skandovat, ale pak už si zase všimnou, že ten druhý borec má nabito a že už se připravuje k tomu provedení toho výstřelu, tak ztichnou a zase úplně je tam najednou ticho, že byste slyšela "komára prdnout", nebo já nevím a pak zase vystřelí a oni zas zaskandují, že střelil stejně, nebo prostě to třeba pokazí, nebo střelí hůř a je to takový nepopsatelný. Je to fakt jako neuvěřitelný zážitek a těším se na to strašně moc. Jen prostě musím to svoje těšení jakoby udržet na uzdě a pořád se koncentrovat na to, na co mám, a pak to dopadne dobře i pro mne.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Jak se dokážete od toho odpoutat? Já úplně vidím, že se těšíte na ten, na tu arénu plnou lidí, ale v tu chvíli vy je tam vlastně nepotřebujete.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
V tu chvíli člověk musí kolem sebe nafouknout bublinu a ty věci se musí odrážet a fakt prostě se soustředit jenom na to, na co má a myslím si, že tenhle rok, já jsem třeba začal spolupracovat se sportovní psycholožkou od března a člověk některý věci zná, ví, že jsou, ale nedokáže je nazvat a díky tý spolupráci jsem vlastně teď úplně někde jinde, než když jel David Drahonínský do Pekingu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Pojďte pro mne nebo pro vaše posluchače nazvat některé ty věci, pojmenovat je.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak úplně jednoduchá, a nemusíme se bavit o lukostřelbě, můžeme to pojmout jako na normální běžný život jakéhokoli občana, je koncentrace. Člověk se buď chce soustředit na něco s tím cílem, že to přinese nějaké ovoce nebo nějaký výsledek, anebo bude ... a bude teď tady v tomhletom okamžiku, anebo se bude soustředit na něco, co někdy někde možná někdo nebo s někým, když to řeknu jakoby jednoduše.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Takže jestli to dobře chápu, ...

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Takže, když třeba člověk jde do práce, tak se má koncentrovat v tu chvíli na tu práci a nemyslet na to, že odpoledne půjde na fotbálek nebo prostě si půjde zastřílet, a když tady to člověk zvládne, tak ten výkon bude daleko lepší, než když budete sedět v práci a přemejšlet nad tím, co budete dělat třeba zítra. Ale když prostě obětujete ten, tu svoji koncentraci pro tu danou činnost v tu danou chvíli, tak to bude daleko efektivnější.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
To říká paralympijský lukostřelec, host dopoledního Radiožurnálu David Drahonínský.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Dnešní host dopoledního Radiožurnálu, lukostřelec David Drahonínský, bude na paraolympiádě v Londýně soutěžit o svoji druhou zlatou olympijskou medaili. Vy jste, Davide, souhlasil, že se můžeme bavit o vašem příběhu, o tom, jak jste vlastně přišel k tomu úrazu. Ona je to taková, řekla bych, skoro až absurdní cesta, mně to přišlo. Když jsem si to napoprvé přečetla, tak mi to přišlo, že něco takového se snad ani v životě nemůže stát.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No, tak já znám pár takovejch kluků, jako jsem já, kteří byli taky náměsíční a teď už taky brázdí kouty českých krajin s tím módním doplňkem se čtyřmi kolečky. Bylo to, byla to náhoda nebo prostě úplně ... nikdo s tím nepočítal, ale prostě se to stalo a já to nezměním a žiju dál.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Já jenom tedy řeknu, že jste jako náměsíčný vypadl ze třetího patra, kde jste si vážně poranil míchu. Dokáže se člověk smířit s tím zraněním, nebo je to něco prostě, o čem ví, že je, ale nechce na to přistoupit?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Takhle, mně bylo 16, teď je mi 30, v hlavě mám celkem fungující mozek a jako smířit se s tím, že mám čtyři kolečka pod zadkem a nemůžu už dělat třeba to taekwondo, hrát hokejbal, honit se za kopačákem s kopačkama, to nejde, to prostě, to fakt jako bych asi potřeboval trošku vypláchnout ten software, ale našel jsem si postupem času jiný věci v tom životě, kterýma naplním 24 hodin denně a nemusím přemýšlet o tom, že jsem David s handicapem na vozíku, a že nás je na světě menšina, protože většina lidí je těch, kteří mají to štěstí ... nebo prostě to, že jsou zdraví relativně nebo zatím a můžou brázdit ty český luhy a háje a ostatní krajiny země nebo světa po svých. Prostě to tak je, já to nezměním a žiju dál nějaký život.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Hm, vy jste studoval v cizině, dokonce jste byl i v cizině na praxi, tak umíte třeba porovnávat to, jak k vozíčkářům je to jinde vstřícnější nebo ne a tak víte, když se třeba na různých olympiádách a mezinárodních závodech bavíte se svými kolegy, jak to funguje jinde a jaké pomůcky třeba narozdíl od nás ostatní mají, jak jsme na tom tady v Česku?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Určitě by teď plno vozíčkářů rádo ode mne slyšelo odpověď, že jsme na tom špatně, a že tam všude jinde na západ od nás se mají jako strašně moc dobře oproti nám, ale vyvedu je z omylu, že to prostě takhle nejde, nebo není ..., opravdu ne! Já jsem měl možnost potkat mnoho lidí, ať už v Čechách nebo v cizině, ať byli postižení, nebo prostě byli zdraví, a od těchto zajímavých lidí jsem se měl možnost něco naučit nebo prostě něco odkoukat. A vždycky to je jenom o tom, co ten člověk pro to udělá sám a ať je to Německo, v Americe, tak prostě ... naposled jsem se bavil s jedním klukem ze Švédska, který žije na vozíku a potvrdil mi úplně to samý, co jsem jakoby říkal já. Ať se to někomu líbí nebo ne, tak prostě ten život, ať je člověk s handicapem nebo bez handicapu, si člověk může z většiny ukočírovat sám. A co pro to udělá, tak takový to bude. Já vím, že některá postižení jsou daleko těžší než to moje a je to tam hodně složitější a tak ti lidi řeknou, že nemám pravdu, ale bohužel myslím si, že by to tady v Čechách mohlo být daleko horší, než to je, ale samozřejmě by to tady mohlo být i daleko lepší.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Mohlo by to být i daleko lepší. Koneckonců vy jste jel v tom průvodu, ve kterém jel i host minulého týdne Vavřinec Hradílek, na vozíku, který byl velmi překvapen, jak nesnadné to vlastně je.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No a teď jsme právě u toho průvodu. Minulé úterý proběhla akce Praha bezbariérová, kterou pořádal pan Čiperka, a pokud si dobře pamatuju, tak se tam mohlo sejít takových maximálně 30 vozíčkářů a rozhodně 30 vozíčkářů v Praze nebydlí. Takže těch zbylých 90 %, nebo já nevím kolik, buď bylo v práci, takže neměli čas se tady této akce zúčastnit, ale věřím tomu, že 90 % z těch zbylých nechodí do práce, takže někteří jenom sedí doma a fňukají, co se může zlepšit a nic pro to neudělají. A teď jsme právě u toho. Tak jako, když s něčím souhlasím, že se má něco změnit, tak v uvozovkách "musím zvednout zadek" a jít pro to něco udělat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Jak vy jste si nastavil svůj vztah třeba se sponzory? Já jenom řeknu, že vy jste ten člověk, který chodí do práce, který chodí na tréninky, snaží se to všechno zkombinovat dohromady, ale on ten vztah se sponzorem někdy v tom paralympismu bývá přeci jenom trošku jinak nastavený.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Určitě je to ..., nebo řekl bych, že je to především braný od občanů nebo od těch sponzorů jako nějaká jistá charita, ale když si vezmeme třeba zdravé sportovce, kteří vyhráli olympiádu, tak tam o žádnou charitu nejde. Prostě nějaká firma podporuje nějakého olympionika zdravého kvůli tomu, že se chce spojit s někým, kdo je prostě něčím výjimečný. A já věřím tomu, že mnoho lidí s handicapem je taky v jistých věcech výjimečný. OK, dobře, nedokážou hodit oštěpem 80 metrů, anebo nedokážou trefit na divoký vodě všecky ty branky, jak se tam postaví, ale vždyť přece plno lidí umí zajímavý věci a jen jde o to, jestli to dokážou v tom životě jakoby prodat. A to už je jedno, jestli je člověk na vozíku anebo zdravý.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
David Drahonínský je hostem dopoledního Radiožurnálu. V druhé části našeho rozhovoru, tedy po zprávách po půl jedenácté se budeme věnovat vašim otázkám a vrátíme se zpátky k jeho kladkovému luku a také na paralympiádu v Londýně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Mým hostem je lukostřelec a paralympijský vítěz z Pekingu David Drahonínský. Za malou chvíli už se podíváme do Londýna, koneckonců i prostřednictvím vašich dotazů. "Kolik nastřílíte šípů během hodinového tréninku, kolik šípů už jste zlomil či ztratil?" Ptá se Jirka. No a já ještě dodám otázku, kolik jeden takový šíp stojí, protože to není úplně levná záležitost a ptát se na www.radiozurnal.cz můžete i vy.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Lukostřelec a paralmpyjský vítěz z Pekingu David Drahoňovský je se mnou ve studiu, dokonce vidím, že i luk je tady s námi, teď jsem si teprve všimla toho krásného kufru. No, tak pojďme rovnou na tu techniku. "Kolik nastřílíte šípů během hodinového tréninku a kolik šípů jste zlomil nebo ztratil?" To je otázka od Jirky.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No, tak během toho tréninku, hodiny tréninku nastřílím plus minus 50 až 70 šíp. Záleží na tom, co rovna jako chci trénovat, nebo nechci, nebo na co se kontcentruju, nebo nekoncentruju.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Ony jsou ty šípy docela drahé, viďte? Takže ztratit nějaký ten šíp, eventuálně víc šípů, to není úplně levná záležitost.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Jeden ten šíp vyjde ..., teď, teď nevím přesně, jakej je kurz a takový věci, ale myslím si, že asi 15 tisíc stojí 12 těch šípů, protože to je z karbonu a já mám ty wolframové hroty a je to to nejlepší, co existuje. Střílí tímto jakoby i zdravá lukostřelecká špička. A tím jako jenom chci podotknout, že nejsem žádnej kluk, kterej by chodil na trénink jednou tejdně a střílel doma z ohlé lísky, kde měla nataženou gumu z trenýrek.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Tak takhle, každý, kdo viděl 13. komnatu v České televizi, tak vás viděl, jak chodíte nejenom na trénink, ale chodíte také do práce. Takže je to pořád rozloženo tak, že dopoledne práce, potom oběd, a potom následuje trénink?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Víceméně. Pracuju na poloviční úvazek a mám dva dny ... v práci jsem sedm, osm hodin, a pak mám jeden den "home office" a do toho vkládám sedmkrát týdně trénink.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Normálně se lučištník postaví a střílí, vy střílíte vsedě z vozíku. Musíte se k tomu třeba ještě nějakým způsobem stabilizovat?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Jo ... já, protože mám vlastně jakoby nejtěžší postižení v lukostřelbě, který můžete mít, tak nemám trupové svaly a mám na vozíku takový speciální kurt, kterým se k tomu vozíku připevním. Takže si prostě sednu na střelnici v pohodičce a nemusím u toho stát, netřesou se mi kolena. Takže jako výhoda ... všude prostě samý výhody.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Samé výhody a sociální pozitiva. Zdravého sportovce bolí po tréninku celý člověk, vy musíte nejenom posilovat, ale musíte zároveň hodně asi rehabilitovat i regenerovat víc než ti ostatní. Je to tak?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Určitě. Já jsem si celou tuhle sezónu říkal, jak je to všecko super, že mne nic nebolí, a to trénuju jak ... hodně, jako blázen a teď poslední měsíc se ozvaly záda a docela to zabolelo. Ale naštěstí mám známé fyzioterapeutky, které jsou šikovné a ví, kam sáhnout a ví, co mají správně lupnout, aby se to vrátilo. Musím ..., nechci to zakřiknout, ale zatím to je v rámci možností dobrý, ale jak jste řekla, Lucie, nesmím zapomínat na to, že jsem jenom člověk, a že ta lukostřelba je velice jednostranně zatěžující sport a musím prostě na tu kompenzaci myslet. Bez relaxu a bez rehabilitace nemůžu vyhrát paralympiádu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
"Davide, přeju hodně štěstí v Londýně. Vezeš si s sebou talisman?"

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No, koupil jsem si tenhle rok první talisman takovej jakoby, kterej jsem měl třeba i na těch dvou velkých závodech, který jsem absolvoval a je to, je to ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Co to je? Dá se to, dá se to pojmenovat?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Je to, je to "českej krteček" a má i svůj vlastní luk a šípy a vždycky, když si ho jakoby, když toho krtka vytáhnu, tak všichni soupeři jsou úplně rozsekaní, že něco takovýho mám.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Tak ale moment, teď už ho všichni znají. David Feustel ho měl ve vesmíru, teda Andrew Feustel, ten si ho vzal dokonce i do vesmíru!

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No, já jsem právě přemýšlel, co si pořídím, aby to bylo takový originální a spojilo mne to s tou Českou republikou, kromě tý mojí barevný palice, ještě mne napadlo, že bych mu pořídil kámoše Rákosníčka. Tak uvidím, možná si ho koupím na internetu, protože ho tam měli taky, ale Krteček je prostě originální a fanynky na to letí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Pojďme na další otázku, když už jsme u těch fanynek, možná ale tady kontext opravdu jenom tuším: "Bude opět "Ula z Gigantu" tancovat na vozíku na stupních vítězů?"

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak jako ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Teď ale musíte hodně vysvětlovat.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Až vyhraju, tak rozhodně zase budu tancovat jako v Pekingu. To bude divoký.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
David Drahonínský, host dopoledního Radiožurnálu. Lukostřelba je naším tématem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
"Moje krédo je vyhrát paralympiádu, platit červené stvrzenky a mít dobrým životopis," to říká o sobě David Drahonínský. Kdyby to náhodou teď nevyšlo úplně, tak jako jak si představujete v tom Londýně ..., moment, teď jste se na mne tak podíval ..., připouštíte si to vůbec?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak určitě, jak by řekl Jarda Jágr. No, tak jako nemusí to vyjít, a když to nevyjde, tak se 11. září vrátí ta letecké peruť s medailisty a s lidmi, kteří prostě medaili mít nebudou. Ale já se prostě další pondělí zase rozjedu do práce, zaparkuju auto v podzemní garáži a ve dvanáct hodin si zajdu do jídelny a vyberu si ze tří jídel a pozdravím kuchařky, ty pozdraví mne a budu žít dál život. Hold prostě budu muset chodit do tý práce, protože si nepřivezu to zlato, tak nedostanu ty miliony odměn a nebudu muset odhánět ty fanynky na tom letišti, ale já už jsem tady jednou zažil vlastně ...tady ty fanynky, ty miliony na účtě po tom vítězství v Pekingu, tak jako, když to zažiju znova, tak to bude fajn, no, ale když to nezažiju znova, tak hold ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Vy hodně rád nadzvedáváte závistivce, viďte, Davide? Zejména teda, když mluvíme o těch milionech na účtě. Já jsem takovéhle sumy nějak nezaznamenala v tom českém paralympijském sportu nikdy.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Fakt, jo?

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Hm.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Ho, aha, tak jak vlastně na tom účtě jsou o tři nuly míň, já jsem si to spletl.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
To nevadí, tak třeba to jednou přijde.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Já jsem vždycky měl v matice problémy, a proto jsem nešel na to, na to, jak se to jmenuje ..., Matfyz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
To říká člověk, který vystudoval mezinárodní vztahy, a kdoví, možná se v nich také jednou zplatní. "Zdravím Davida i Lucii a prosím, aby host znovu a ještě více zdůraznil, že je důležité zvednout zadek a něco dělat, protože nářky a pasivita nikdy nikoho nikam neposunula. Držím pěsti." Píše Mirek. Tak na tom se asi shodneme - k tomu není, co dodat.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak jedna vlaštovka se mnou souhlasí, to je fajn.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
"Milý Davide, mám doma lukostřelce a ten, když přijede ze závodu, tak mi řekne, že zas chytil nervy a střelba už nestála za nic. Máte to taky tak?"

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Já, když přijedu ze závodu, tak jdu druhej den do práce, takže to tak nemám. Ale ne, tak jako, jak říkám ..., ty nervy, lukostřelba je neuvěřitelně náročný sport, a proto mne to asi baví. Protože musíme skloubit fyzickou dovednost, řízení pohybu s nějakou mentální ... s nějakým mentálním rozpoložením. A to je neuvěřitelně těžký. A člověk, který to netrénuje, tak ať ten luk radši nechá v krabici a věnuje se něčemu jinýmu. Protože jako člověk chodí do posilovny a posiluje svaly na rukou, a když tam bude chodit rok, tak bude mít bicák jako já, možná ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Ukažte.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Možná menší.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Solidní.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
A stejně tak člověk může posilovat svoji mentální stránku. A já bych doporučoval všem lidem prostě, ať si prostě zajdou do knihkupectví a koupí si tu jednu knížku, kterou jsem si koupil já a rozhodně buď si ji pak dají na záchod a budou to používat jako papír, anebo je to možná posune a otevřou oči, který hodně lidí má zavřený a prostě jdou si tím svým životem a mají ty klapky a jdou pořád rovně a nevidí, že kolem nich se něco děje.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
On každý má takovou tu zlomovou knížku v životě asi nějakou jinou, ale pochopila jsem, že teď míříte vy na nějakou svojí úplně konkrétní. Jaká to je?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Já teda umím číst naštěstí, to mne naučili, ale nejsem jako vášnivý čtenář a první knížka, kterou jsem přečetl někdy v druhý třídě na základní škole, tak to byl Robinson Crusoe, ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Ne, počkejte, na to se neptám.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
... ale teď jsem ..., jakoby se ke mne dostala kniha Na cestě k vítězství od jednoho amerického sportovního psychologa Terryho Orlicka a jakoby podnázev té knihy je Jak vítězit nejen ve sportovním, ale i v osobním životě pomocí mentálního tréninku ... a opravdu to funguje.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Další otázky od vás pro Davida Drahonínského, paralympijského vítěze: "Máš už zabalený narozeninový luk?" Vy máte luk, ze kterého střílíte jen o narozeninách?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No, dostal jsem takovej perfektní dárek k třicátinám, které jsem oslavil a pořád váhám, jestli si vezmu ten můj luk, za který jsem vyhodil X desítek tisíc, anebo si vezmu tento luk, s kterým jsem porazil oba moje synovce, protože myslím si, že jako, když si ho vezmu, tak vyhraju stoprocentně, protože moji soupeři, ti budou tak vysmátí, až to uvidí, že nebudou schopni se zkoncentrovat, aby normálně vystřelili šíp, když bych tam naběhl s tímto zabijáckým lukem, který má šípy s plastovýma špuntama na konci.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Přísavky?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Přísavky, přesně tak. Ti by byli tak přisátí, že by to už nerozsáli.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Tak já si myslím, že byste si ho v každém případě zabalit měl. Třeba se ještě bude hodit.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Určitě si ho vezmu jakoby ... určitě si ho vezmu do vesnice, abych jakoby se odreagoval od té rutiny a můžu si tam zatrénovat jakoby na pokoji, takže ho zabalím určitě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
My jsme mluvili o střelbě, o soustředění, o cíli, o /nesrozumitelné/. Může mi vysvětlit, teď na olympiádě v Londýně střílel nějaký Korejec, a jestli jsem dobře pochopila, tak ten člověk skoro nevidí. Jak je možné trefit desítku, když nevidíte nic?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak já jsem tu informaci také postřehl. Je zajímavý, že ten, ten Korejec už střílí několik let a nikdy si nikdo nevzpomněl na to, že nevidí a najednou si na to vzpomněli. Takže těžko jakoby říkat, jestli vidí, nebo nevidí. Ale když to vezmu teda, že nevidí a to, co psali, že on vidí jakoby obrysy nad terčem mezi barvama, takový čáry, tak pro něj to je určitě lepší, protože ten terč ho tolik nerozptyluje a dokáže se koncentrovat pouze na sebe a na tu svoji techniku. Takhle já si to vysvětluju, že je tak dobrej. Ale určitě bych trošičku jakoby to jeho vidění, nevidění chtěl zpochybnit, protože mám kolegyni, která vidí na 20 %, takže o 10 % víc než on a řekla, že když vidí jen na 10 %, tak je vlastně úplně nevidomý, nebo vidí špatně hodně a on si nasadí ještě sluneční brýle, takže vlastně přes ty sluneční brýle nevidí vůbec jakoby dopředu. Tak to mi přijde takový trochu pofidérní a jak jsem komentoval třeba v České televizi tu lukostřelbu, tak on se na té střelnici pohyboval úplně bez problémů. Ale, jak říkám, média toho napíšou hodně, on je prostě dobrej lukostřelec a rozhodně lukostřelba není o tom zraku.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
"Davide, máte do Londýna nějakou tajnou taktiku, fintu, zbraň nebo speciální šíp, kterým ohromíte ostatní a vyhrajete?"

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Určitě mám s sebou taktiku zabalenou a ta taktika je taková, že jsem trénoval tvrdě a připravoval jsem se svědomitě a vlastně určitě jsem si mohl připravovat ještě líp, ale nevím, kdy bych to stihl, protože ten den má jenom 24 hodin. Takže já vlastně tam jedu připravený, štěstí přeje připraveným a já rozhodně připravený jsem na to, abych se popral sám se sebou, a když nad sebou vyhraju, tak vyhraju i tuto paraolympiádu, která nás v následujících třech týdnech bude čekat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Už za necelé dva dny odlétá dnešní host dopoledního Radiožurnálu, lukostřelec David Drahonínský, pro své druhé zlato do Londýna. Já to tam rovnou už směřuju, jako taková ta pozitivní ... vlastně vás trošičku ...

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Tak určitě ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
... hypnotizuju tady, Davide.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Ono prostě, člověk těžko bude mluvit o tom, že tam jede jakoby na výlet a podívat se na ten závod, protože už jednou vyhrál a poslední čtyři roky jsem byl na velkých závodech třikrát vlastně i ve finále a poslední dva roky jsem bohužel to finále neustál, ale po tom psychickým tréninku, který jsem absolvoval poslední čtyři měsíce, vím, proč jsem prohrál a prostě teď tam jedu s tím, že ten mentální trénink jsem doplnil k tomu lukostřeleckému tréninku a prostě to bude dobrý.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Davide, bude. Zítra bude mým hostem Ital v kuchyni Emanuel Ridi. Máte na něj nějakou otázku? Zajímá vás vaření třeba?

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
No, jeje. Taky jím, že jo a rád a několikrát denně, protože jinak bych neměl takovou atletickou postavu svalnatou, jakou mám. No, zajímalo by mne, jestli, když vyhraju nějakou medaili, jestli by mne naučil vařit nějaký ty pořádný italský špagety.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka:
Odpoví zítra před desátou hodinou. David Drahonínský, lukostřelec, byl hostem Radiožurnálu. Držíme palce, Davide, těším se, že budu jedna z prvních, kdo bude moci zahlásit, že máte zlato z Londýna. Ať se vám daří.

David DRAHONÍNSKÝ, lukostřelec; paralympijský vítěz z Pekingu:
Děkuju moc, Lucie.