Regulace lázeňské péče bude významná, ale lázně na křížek nezmizely

04.02.2014 16:25

PREZIDENT SVAZU LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČR MUDR. EDUARD BLÁHA ŘEKL PRÁVU:

- Ministerstvo zdravotnictví připravilo nový indikační seznam pro lázně. Bude platit od října. Co se pro pacienty změní?

Především je třeba říci, že i nadále budou existovat pobyty hrazené z veřejného zdravotního pojištění a nezmění se ani způsob, jak se do lázní dostat. I nadále bude návrh na lázně vystavovat praktický lékař a schvalovat revizní lékař pojišťovny. Změny spočívají ve zkrácení základní délky pobytů na tři u dospělých, respektive čtyři týdny u dětských pacientů a v omezení možnosti opakovat každý rok plně hrazený pobyt u řady chronických diagnóz. Alternativou opakovaného pobytu pro ně zůstane jednou za dva roky příspěvkový pobyt, kde si pacient hradí stravu a ubytování. Zásadní informací pro chronické pacienty je ale fakt, že návrh vystavený lékařem do konce září se bude řídit původními kritérii, a to včetně délky i plné úhrady u opakovaného pobytu.

- Které diagnózy budou omezeny nejvíc a proč?

Zmíním jen ty nejčastější. U řady kardiologických onemocnění a u diabetu již nebudou od října schvalovány a hrazeny tzv. edukační pobyty, které tvořily zhruba pět procent pobytů. Významně se tato regulace dotkne také největší skupiny lázeňských pacientů. Jde o pacienty s neoperovanými artrózami, kteří se do lázní dostali rok co rok na plně hrazené pobyty a nově na ně budou mít nárok po prvním plně hrazeném pobytu jen jednou za dva roky v příspěvkovém režimu. Tito pacienti reprezentovali zhruba třicet procent všech pobytů v lázních, a tak pouhé vynechání jejich jednoho ročního pobytu představuje pokles objemu o patnáct procent. Naproti tomu u řady skutečně závažných nevyléčitelných chronických onemocnění bude i nadále možné opakovat plně hrazené pobyty rok co rok. Příkladem jsou třeba Bechtěrevova nemoc, astma nebo revmatoidní artritida.

- Znamená to, že do lázní už se nebude jezdit na pojišťovnu tak často jako dosud?

To nepochybně. Už nyní pacientů v lázních ubylo v důsledku protichůdným informacím v médiích, které v řadě pacientů i lékařů vyvolávaly mylný dojem, že lázně na náklady pojišťoven již nejsou možné.

- Zmínil jste, že je pacientů méně už nyní, ale já někde zachytil, že nyní je v ordinacích třikrát víc zájemců o lázně díky obavě, že se v budoucnu do lázní už nedostanou.

Také jsem to četl a v řadě ordinací to platí. Autorka ale navíc dovozovala, že díky tomu lázně nyní praskají ve švech, což ale pravda není ani náhodou! Naopak už nyní někde počty pojištěnců či tzv. návrhů na lázeňské pobyty poklesly na polovinu loňských hodnot. Důvodů je víc. Vedle zmíněné dezorientace lékařů, co vlastně je a není aktuálně hrazeno, hraje roli také fakt, že v očekávání omezení se o lázně zajímají i lidé, kteří zdravotní kritéria nesplňují. A zásadní je i skoro systematická byrokratická bariéra pojišťoven, které nyní vracejí k přepracování či doplnění až čtvrtinu lékařem vystavených návrhů, až on rezignuje a lázně raději ani nepíše nebo přesvědčí pacienta, aby přišel, až se všechny změny vyjasní.

- Nevede to tedy k tomu, že vám ale rostou počty samoplátců?

Takový předpoklad se nabízí, ale lineární závislost mezi omezením pobytů hrazených z pojištění a počty samoplátců bohužel neexistuje. Tato omezení přicházejí v době, kdy stát zvyšuje daně a utahuje obyvatelům opasky. Počty samopláteckých pobytů v lázních rychle stoupaly až do roku 2010, ale jejich růst se zastavil a několik let už nerostou ani počty cizinců.

- A co říkáte na zkrácení příspěvkového pobytu v lázních na 14 dnů?

To jednoznačně vítáme. Je třeba ale zmínit, že i nadále bude existovat třítýdenní příspěvkový pobyt, ale lékař může navrhnout po dohodě s pacientem dvoutýdenní alternativu pro opakovaný pobyt. Celých 70 % pacientů, kterým byl takový pobyt dosud indikován, jej z finančních důvodů odmítla. Proto věříme, že možnost jeho zkrácení, a tudíž zlevnění o třetinu, povede ke zvýšení dostupnosti lázní. Hlavně v době, kdy do režimu příspěvkového pobytu spadne možná celá polovina pacientů, jde o opatření zásadní pro to, aby tito lidé o lázně nepřišli úplně.

- Jaké bude mít pacient možnosti, pokud mu lékař už nepředepíše lázně, které dosud běžně opakovaně psal? Bude to pro něj výrazně dražší?

Bude si muset takový pobyt uhradit sám nebo získat příspěvek zaměstnavatele anebo začít spotřebovávat rozpočet pojišťovny oprávněnou větší konzumací léků či rehabilitací v místě bydliště... I to samozřejmě veřejnému pojištění hrozí! Ale zpět k lázním. Proti pobytu, který za něj neviditelně hradila pojišťovna, to dražší bude, ale zase si bude moci určit délku pobytu, vybrat polopenzi, nebude hradit regulační stokorunu za den apod. Navíc díky úbytku pojištěnců lázně rozšiřují nabídku samopláteckých pobytů a tyto také cenově zvýhodňují. Proto věřím, že se dostupnost lázní těmto pacientům výrazně zlepší.

- Lázně taková změna určitě hodně zasáhne. Co očekáváte zejména v zaměstnanosti?

V té souvislosti ministerstvo rádo mluví o počtech samoplátců, které jsou skoro dvojnásobné proti počtu pojištěnců. Proto prý lázně toto omezení hrazečení ných pobytů ani nepocítí. Věřím, že ne účelově, ale zapomíná na důležitý fakt. Samoplátce zůstává v lázních 6 dnů a léčený pojištěnec průměrně 25 dnů. Díky tomu je zmíněný poměr vyjádřený v klíčových pobytových dnech naprosto opačný.

- Je tedy pravda, že k nahrazení jednoho pojištěnce potřebují lázně najít 4 samoplátce?

Ano, a to je v dané situaci naprosto vyloučené. Je také třeba oddělit léčebné lázně od wellness hotelů a jiných zařízení, která oznano lázně využívají, aniž by byly zdravotnickým zařízením, spravovaly nějaký přírodní léčivý zdroj a léčily pojištěnce. Léčebným lázním ale dnes pojištěnecká klientela tvoří v průměru 65 % pobytů či tržeb, přičemž v řadě regionů mimo západní Čechy jde až o 90 %. Výpadek 30–40 % těchto pobytů tak u nich povede k velkému omezování provozu, včetně poklesu zaměstnanosti. A že nejde o populistické strašení, lze snad spočítat. Z předloňských 100 % odečtěte loňské a letošní poklesy vyvolané zvýšením regulačního poplatku, mediálním zmatkem a tlakem pojišťoven a pak 12 % reprezentujících zkrácení délky pobytu z průměrných 26 dnů na 21, dále 15 % za snížení počtu opakovaných pobytů a dalších 5 % za chybějící edukativní pobyty a diagnózy, které už ani dnes do lázní nebyly příliš odesílány.

- Může omezení komplexní lázeňské péče postihnout i lázeňská místa jako celek?

Jednoznačně, byť to možná bezprostředně nepocítí městské kasy, protože těm skoro současně pomůže přerozdělení daní z velkoměst do menších obcí i ohlášené zvýšení lázeňské taxy. Úspěšnost lázeňských provozů je i tak s rozvojem měst úzce spojená. Nejde jen o zaměstnanost. Šetření provozovatelů lázní bude vidět i na stavu jejich objektů, na jejich investičním apetitu, na objemu a skladbě kultury, kterou tradičně zajišťují, nebo na jejich ochotě podporovat veřejné projekty. Dotkne se i všech jejich dodavatelů. Přírodní léčivé zdroje, především prameny, a tudíž i lázně, leží díky geologii hlavně v pohraničních regionech, kde mnoho jiných pracovních příležitostí nenajdete.

- Nebude to, co ministerstvo chystá, znamenat útlum lázeňské péče v ČR a tím pádem i ústup z evropské lázeňské scény? Anebo k nám bude jezdit více cizinců za lázeňskou péčí?

Nemyslím, že bychom se díky tomu ztratili z evropské scény. Naše lázně tam dosud mají skvělý zvuk. Jde ale jen o vybraná místa a osvědčená zařízení, která už dnes nejsou na pojištěncích nijak výrazně závislá. Evropská, a hlavně východní konkurence ale nespí a nízké ceny vstupů, které atraktivitě českých lázní napomáhaly v minulosti, jsou dávno historií. Proto nelze očekávat, že by se k nám cizinci začali nějak masívně hrnout. I nadále o ně budou muset naše lázně tvrdě soupeřit a utahování opasků v celé Evropě jim to nijak neusnadní.

- A ještě jedno téma. Prý máte platit autorskému svazu i za televizory atd. Jak se k tomu lázně staví?

Považujeme to za bezprecedentní snahu o účelové ohýbání zákonů ve prospěch ani ne autorů, ale spíš aparátu autorských svazů. Snaží se lázně a pak i další zdravotnická zařízení strčit do jedné škatulky s hotely a penzióny, a to i přes zákonnou výjimku z této licenční povinnosti při poskytování zdravotní péče. Tuto výjimku se snaží před soudy různě interpretovat až dezinterpretovat, a to se střídavými úspěchy. Lázně takové hrátky s právem odmítají. Není přece možné něco, co je zákonem o zdravotním pojištění klasifikováno jako zdravotní péče se všemi souvislostmi a dopady, této klasifikace účelově zbavit pro potřeby jiné právní normy. Je to absurdní zvlášť při pohledu na sousední lázeňské Německo, které snad nikdo nepodezírá z malé ochrany autorských práv. Tamní zákon i autorské svazy této licenční povinnosti zbavují lázně bez výhrad.

- I na lázeňství tedy dopadne nedostatek peněz.

Svaz lázní si uvědomuje, že v době nedostatku financí v rozpočtech pojišťoven je třeba upřednostnit život zachraňující zdravotní výkony a akutní péči, ale rozsah omezení lázní bude pro mnohé z nich nebo jejich provozy likvidační, aniž by to pojišťovnám nějak zásadně pomohlo. To, co je pro lázně 30 % obratu, je totiž sotva půl procenta pro zdravotní pojištění. Navíc už dávno lázně nekonzumují z rozpočtu pojišťoven 3 mld. Za loňský rok to nebylo ani 2,5 mld. a letošní poklesy tento objem dál snižují i beze změny indikačního seznamu na předpokládaných 2,1 mld. Kč.

- Lázeňská péče se omezila v řadě zemí a někde i mnohem více než v ČR.

V zemích s obdobnou lázeňskou tradicí se ale vždy hledalo citlivé omezení. Například v Německu je stejný objem pobytů hrazen i z pojištění sociálního. Nejde o pobyty léčebné, ale spíše rekondiční, kdy je pracující důchodce bonifikován týdenním pobytem za každý další rok, kdy do důchodového rozpočtu nadále přispívá. Právě o účelnosti takového opatření chceme nyní přesvědčit i české úřady a věříme, že se toho ujmou hejtmani z lázeňských oblastí.

---

To, co je pro lázně třicet procent obratu, je sotva půl procenta pro zdravotní pojištění

Návrh vystavený lékařem do konce září se bude řídit původními kritérii

Foto archív

Klíčová slova: