Petr PŘEVRÁTIL, moderátor:
Terezo, víš co je to agility?
Tereza JEMELÍKOVÁ, moderátorka:
Tuší, že běh se psem přes překážky?
Petr PŘEVRÁTIL, moderátor:
Přesně tak. V Česku je to stále více populární sport. Věřila bys ale, že ho může dělat na vrcholové úrovni i nevidomá závodnice?
Tereza JEMELÍKOVÁ, moderátorka:
Tak to klobouk dolů, to si tedy opravdu představit neumím.
Petr PŘEVRÁTIL, moderátor:
Já taky ne, přesto Jitka Lebedová patří k naší agility špičce.
Eva HOFRICHTEROVÁ, redaktorka:
Jitce je pětatřicet let a agility se věnuje od sedmnácti. Narodila se se zbytky zraku, dnes však nevidí prakticky nic.
Jitka LEBEDOVÁ, nevidomá:
Od osmnácti let se mi vlastně ten zrak zhoršoval, vidím zhruba to, co zdravý člověk vidí z padesáti metrů, vidím z metru.
Eva HOFRICHTEROVÁ, redaktorka:
V závodě agility musí psovod se psem překonat překážky ve správném pořadí. Jitčina fenka belgického ovčáka Kami a papillon Ax mají jednu jedinou výjimku. Mají na krku rolničku, aby je Jitka slyšela. Jinak má stejné podmínky jako vidící závodníci.
Jitka LEBEDOVÁ, nevidomá:
Potřebuju člověka, který se mnou projde tu trať, protože je očíslovaná čísly, která nevidím. Při těch otočkách samozřejmě mám jakoby daleko větší problém s orientací než zdraví lidé, než vlastně zjistím kde jsem, ale je to otázka hodně jakoby praxe a zvyku.
Eva HOFRICHTEROVÁ, redaktorka:
Při tréninku Jitky Lebedové byste ani nepoznali, že je handicapovaná. Stojí za tím ale tvrdá práce, na parkuru je dva až třikrát týdně.
Antonín GRYGAR, trenér:
Je to trošku odlišná práce od toho trénování "zdravých" lidí, musel jsem se to učit i já i ona, prostě prošli jsme určitejma fázema toho vývoje, jak na ty věci jít.
Eva HOFRICHTEROVÁ, redaktorka:
Pod vedením Antonína Grygara Jitka trénuje celou svou kariéru. Vystřídala už několik psů. Jitka je totiž i přes svůj handicap specialistka na výcvik vodících psů. Sama si tak Kami vycvičila, jako pomocnici pro život. Pro TV Barrandov - Eva Hofrichterová.