Roztroušená skleróza, zelený zákal, anorexie, Parkinsonova choroba, Tourettův syndrom, některé druhy nádorů včetně rakovinných OE tyhle a desítky dalších nemocí možná dokáže marihuana vyléčit nebo u nich zmírnit obtíže.
Ten výčet vypadá až podezřele. Jako by se z konopí vytvářela bájná panacea, tedy všelék, který vyřeší každou chorobu. "Konopí určitě panacea není, přesto zkušenosti i výsledky prvních klinických testů ve státech, kde se využívá k léčebným účelům, ukazují, že medicínsky jde o velmi nadějnou rostlinu," říká Tomáš Zábranský, vědecký supervizor Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "U mnoha nemocí dává velkou naději na posun v léčbě, a i když nám historie ukazuje, že ne každá naděje, kterou do léků vkládáme, se vyplní, je hloupost nadále upírat lidem v Česku lék, který už v jiných zemích světa pomáhá." A tak zatímco v Kanadě, Izraeli, Švýcarsku či některých státech USA už pacienti mohou na své obtíže užívat různé preparáty z marihuany, u nás si je obstarávají tajně. Své o tom ví Hana Gabrielová, která v Českých Budějovicích mimo jiné vlastní obchůdek s konopnými produkty. "Jak se povědomí o účincích konopí na různé nemoci stále rozšiřuje, obrací se na nás více a více lidí, kteří shánějí marihuanu a chtějí poradit, jak se s její pomocí léčit. Někdy je těžké vysvětlit jim, že pro ně to první udělat nemůžu. Nejhorší je, když přijdou rodiče, že jejich dítě jde za týden na chemoterapii a zase potom bude zvracet a hubnout a oni si přečetli, že by jim marihuana mohla pomoci. Jasně že mohla, ve světě by jejich dítě dostalo piškot s konopím, které mu nijak neublíží, ale způsobí, že po chemoterapii nebude zvracet, ale bude mít chuť k jídlu a díky tomu nezhubne. Jenže u nás to zatím není dostupné," posmutněle sděluje propagátorka využití konopí v Česku.
Lidem pak nezbývá než si konopí opatřit vlastními silami, ale i to má své úskalí. "Vím o příliš mnoha lidech, kteří si pěstovali konopí ze zdravotních důvodů a vlítla na ně policie. Nedávno se třeba na mě obrátili manželé učitelé, kteří si pěstovali pár kytek kvůli dceři. Pomáhalo jí to na lupénku lépe než cokoli, co se dnes dá sehnat v lékárně. Sousedi je udali, policie jim zabavila kytky, vyhodili je ze školy a jejich případ ještě neskončil. Lidé, kteří bojují o vlastní zdraví, se musí navíc každý den bát, že budou ještě bojovat se zákonem," rozčiluje se Hana Gabrielová.
Tráva pro Parkinsona
Situaci, kdy lidé zoufale shánějí konopí pro své nemocné blízké, zná Mária Opltová velmi dobře. Už dvanáct let má diagnostikovánu Parkinsonovu nemoc. Vypukla u ní, když jí bylo pouhých 42 let. Pro lidi se stejnou diagnózou založila stacionář. A jedním z léků, které nemocní ve stacionáři užívají, jsou extrakty z konopí. Samozřejmě tajně.
"Když děti rodičů s touhle diagnózou vidí, jak to funguje u ostatních, je logické, že si seženou konopí a také recepty, jak to pro své rodiče připravit. Já jim v tom rozhodně bránit nebudu," říká bývalá zdravotní sestra.
U lidí s Parkinsonovou nemocí je účinek konopí někdy přímo dramatický. Pacienti v pokročilém stadiu nemoci mají svalovou ztuhlost, křeče, třasy a často mimovolné pohyby končetin. Po dvou až třech týdnech užívání konopí ale většina těchto projevů mizí. "Konopí jim to všechno uvolní. Hlavně vás přejde bolest, kterou křeče a ztuhlost provázejí. Najednou hýbete s rukama, nohama, můžete se normálně projít," říká Mária Opltová.
Sama léčba přitom není nijak náročná ani složitá. Pacienti si dávají denně lžičku usušeného konopí na chleba nebo do pomazánky, případně po kapkách polykají lihovou tinkturu z rostliny. "Konopí nemoc neléčí, ale odstraňuje a zmírňuje mnohé její projevy. To má ale zase vliv na chorobu samu. Když se můžete hýbat, mluvit, chodit, starat se o sebe, jste v mnohem lepší psychické pohodě a to zase mírní vaši diagnózu," vysvětluje Mária Opltová. Lidí s Parkinsonovou nemocí, kterým marihuana pomohla, už potkala desítky a údajně se nesetkala s žádným, kterému by rostlina nepřinesla pomoc a úlevu. "Jsou tu ale dva problémy. Jeden je, že děti těchto lidí musí různě shánět marihuanu - někdo od přátel či různých aktivistů, a další ji zkrátka kupují na černém trhu, místo aby si ji prostě vyzvedli v lékárně. Druhý problém je, že každá rostlina má jiné množství účinné látky a těžko tak víte, kolik si toho máte brát. Kdyby se marihuana pěstovala kontrolovaně pro zdravotní účely, bylo by to všechno mnohem lepší. Navíc by byl konečně možný pořádný výzkum, který by přinesl lepší výsledky než sdílení informací na internetu a pokusy dětí se samoléčbou rodičů," dodává žena, která má sama s léčbou konopím bohaté pozitivní zkušenosti.
Táta mi vzkázal: Kuř trávu
"Často říkám, že jsem viděl UFO a nikdo mi to nevěří. Tím UFO je to, jak konopí dokáže mírnit a krotit mou nemoc, na kterou nikdo nemá lék. Nevěří mi to tenhle stát, když nechce dovolit, aby lidé s podobnými diagnózami dostávali léky z konopí. Přitom u mě je situace o to legračnější, že mám kromě českého i kanadské občanství. Jedna má vlast - Kanada - mi léčivé konopí schvaluje, druhá zakazuje," říká čtyřicetiletý Philip Polívka. Jeho diagnózou je roztroušená skleróza, nevyléčitelná nemoc, která v dlouhodobém horizontu pro drtivou většinu pacientů znamená postupné ochrnutí a invalidní vozík. Nejhorším projevem nemoci jsou ataky, kdy dochází k přerušení nervových spojení. Většinou dočasným. Při jedné takové atace Philip oslepl. Na čas také přestal chodit. Vývoj jeho nemoci byl vůbec velmi bouřlivý. Přitom měl nasazenu nejlepší dostupnou léčbu.
Jako kluk, když žil s rodiči emigranty v Torontu, marihuanu kouřil a jeho táta mu to vždycky zakazoval. Když se pak jako úspěšný manažer a jednu dobu ředitel soukromého rádia začal potýkat se svou nemocí, byl to právě jeho otec, který za ním přišel s tím, že četl, že marihuana může lidem s roztroušenou sklerózou pomoci. Philip Polívka v tu dobu marihuanu nekouřil a ani nechtěl. Nakonec si to rozmyslel. To už ale byl jeho otec po smrti, nepřežil srdeční operaci. Na pohřbu přišel za Polívkou kamarád s pytlíkem marihuany, že mu ji posílá zesnulý táta, aby se s ní začal léčit. Probral to s lékařem, který se na roztroušenou sklerózu specializoval a měl již zkušenost s pozitivními výsledky užívání konopí na tuto diagnózu, a proto mu ji doporučil. Philip tak začal zase marihuanu v malém množství kouřit, a to jak klasicky, tak v elektronické cigaretě, užívá po kapkách konopný extrakt nebo si sušené listy přidává do jídla.
"Dnes jsem v situaci, kdy jsem vysadil drahé léky podávané prostřednictvím injekcí, zlepšila se mi pohyblivost svalů, takže lépe chodím a nemusím se bát, že upadnu někde na ulici třeba pod autobus. A můj lékař mě překvalifikoval do lehčí, bezatakové kategorie," vyjmenovává Philip Polívka. Kdysi věřil, že by ho konopí mohlo úplně uzdravit. Dnes ví, že to není možné. "Každopádně mi pomáhá vést v podstatě normální život. Chodím, postarám se sám o sebe a živím se sám, sice ne tak jako dřív, ale dělám překlady, pomáhám manželce v obchodě s rybami a jsem v pohodě. Jenom díky konopí," tvrdí. Potřebné množství marihuany pro svou léčbu dříve získával od přátel nebo musel nakupovat. Dnes si všechno pěstuje na zahradě. Dostává kvalitní semena od skupiny lidí z USA s podobnou diagnózou, kteří se ale na rozdíl od Philipa nemusejí bát, že jim do domu vtrhne policie.
Už staří Číňané
V případě objevování léčivých účinků konopí se tak trochu opakuje historie. V minulosti sloužilo hlavně jako léčivá bylina. V Číně se už tři tisíce let před naším letopočtem používalo na léčbu revmatismu. Na jihu dnešní Ukrajiny pak v sedmém století před Kristem na suchý kašel a astma. Lékař Paul Aginet žijící před sedmadvaceti stoletími napsal: "Vývar ze semen konopí suší a větry rozhání, tlumí sexus. Semenec v mléce vařený a teplý pitý tlumí a zahání suchý sípavý kašel. Zvyšuje plodnost slepic, že nesou i v zimě." V českém lidovém léčitelství se pak listy konopí používaly na léčbu zánětů a v obkladech na bolesti hlavy.
Zajímavé je, že Češi mají ve výzkumu léčebných vlastností konopí dlouhou a přínosnou historii. Úspěšný klinický pokus ukazující na protizánětlivé vlastnosti konopí u kloubního revmatismu popsal už prof. Jan Kabelík, který v padesátých letech s konopím experimentoval v Olomouci. V roce 1954 proběhla v tomto městě i mezinárodní vědecká konference s názvem Konopí jako lék. V těch letech se ve Fakultní nemocnici v Olomouci používala konopná tinktura k léčbě zcela běžně. Připravoval ji tam třeba profesor Lumír Hanuš, který spoluobjevil vnitřní receptory konopných látek v těle, a tak posunul pochopení jejich léčebné funkce o desetiletí. Po revoluci zakotvil na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se dále věnuje vědeckému výzkumu léčebných účinků konopí. V Izraeli dnes za sebou mají úspěšné pokusy na zvířatech, při nichž s pomocí některých cannabinoidů, látek, které konopí obsahuje, vyléčili zvířatům rakovinu. V současnosti dochází ke klinickým studiím, při nichž se účinek konopných látek a různých typů surového konopí na léčbu rakoviny ověřuje u lidí.
Levné a české?
"Ve výzkumu máme bohužel dobrých šedesát let skluz, protože v současné době si univerzity ani specializovaná pracoviště prakticky nemohou legálně pořídit konopí na laboratorní testy a už vůbec ne pro klinické studie na lidech. Přitom tento výzkum je extrémně důležitý. Bez něj budeme stále jenom tušit, co konopí dokáže. Nic víc," říká Tomáš Zábranský. Tento lékař a drogový epidemiolog pracující na mezinárodní úrovni především pro Evropskou unii a OSN je zakládajícím členem Petičního výboru za léčebné konopí, která podporuje legalizaci konopí pro lékařské účely. Zákon, který by to měl povolit, půjde do druhého čtení v Poslanecké sněmovně během zářijové schůze. "Základním cílem zákona je umožnit lékařům osmi odborností, které o to projevily eminentní zájem, předepisovat pacientům preparáty vyrobené z konopí a samo konopí pro lékařské užití. Není to tedy žádná legalizace marihuany. Tohle jde mimo rámec trestního a přestupkového zákona tak, jako do něj nepatří v lékařství běžně užívaná opiová tinktura nebo odvary z třezalky. Chceme nemocným zpřístupnit lék v Česku dosud zakázaný," vysvětluje Zábranský. Sama novelizace zákonů nemá žádné veřejné odpůrce. Tlaku lidí trpících často nevyléčitelným onemocněním se otevřeně nechce postavit nikdo. Členové petičního výboru ale upozorňují, že různými pozměňovacími návrhy, jichž se obávají zejména ze strany ministerstva zdravotnictví, může dojít ke zmrzačení zákona tak, že svůj účel nesplní a konopí se k pacientům prakticky nedostane.
Kameny úrazu jsou dva. Tím prvním je zbytečně dlouhé období dovozu. Ministerstvo mluví až o dvou letech, než se u nás začne konopí pěstovat. Tomáš Zábranský je přesvědčen, že jde jen o zbytečnou obstrukci. "Maximální přijatelná doba je půl roku - a i ta je zbytečně dlouhá. Konopí z dovozu bude nejméně pětkrát, ale spíše ještě mnohonásobně dražší než z domácích pěstíren a bude tak pro pacienty fakticky nedostupné. Dalším aspektem jsou vědecké důvody. Pro výzkum je třeba mít lehce a rychle dostupné různé odrůdy konopí. Nejjednodušší bude, když budou mít univerzita nebo výzkumný ústav pěstitele,za rohem‘ a budou se s nimi moci operativně domlouvat, jaké kytky a kolika výzkumníkům dodá," vysvětluje Zábranský.
Cena je vůbec klíčovým prvkem celého procesu, a ministerstvo zdravotnictví nijak nepřispívá k její průhlednosti. Náměstek ministra pro legislativu Martin Plíšek mluví o částce tisíc dvě stě korun, kterou si budou muset nemocní připlatit. Ministerstvo ale ani na opakované dotazy nedokáže odpovědět, odkud se tato částka vzala, natož jak byla vykalkulována, a proč si úřad myslí, že bude všem nemocným měsíčně stačit pět gramů sušeného konopí, jež náměstek Plíšek v médiích k této částce vztahuje. "Ta částka je naprosto bizarní. Ministerstvo doslova zastrašuje lidi nesmyslnou cenou odvozenou z černého trhu. To chce nakupovat konopí u mafie?" rozčiluje se Hana Gabrielová. Podle ní a Tomáše Zábranského by mělo být léčivé konopí plně hrazeno ze zdravotního pojištění. "Chtít po dámě v důchodu s penzí okolo sedmi tisíc a Parkinsonovou nemocí dvanáct stovek za pět gramů léčivého konopí je jednoduše zhovadilost," říká rezolutně Zábranský. "Zvláště když si uvědomíte, že zmíněná dáma bude potřebovat ne pět, ale spíše dvacet gramů měsíčně. Pět gramů bude možná potřebovat někdo s úporným nechutenstvím. Pacienti a jejich nemoci jsou totiž různé. Jenže to na ministerstvu zdravotnictví očividně nevědí - nebo spíše vědět nechtějí," rozhořčuje se.
Ve skleníku i doma
Jak by vlastně mohlo pěstování léčivého konopí u nás probíhat? "Ideální představa je taková, že tu bude tak šest až deset pěstitelů, kteří si budou konkurovat, a tím snižovat cenu svých výpěstků. Navíc se budou moci specializovat na různé odrůdy. Třeba v Izraeli mají v tuto chvíli definováno sedm standardních odrůd a další desítky kultivarů, jež tam pěstují. Z nich se jednak vyrábějí léky, jednak může pacient podle své diagnózy dostávat extrakt či přímo surové konopí z odrůdy pro něj vhodné. Pokud odrůda nefunguje tak, jak by měla, zkoušejí se příbuzné odrůdy, případně je pacient převeden do výzkumného programu a dostává kultivar, který není ve standardním nasazení," vysvětluje Pavel Kubů, psychiatr a odborník na lékařskou informatiku. V případě schválení zákona se připravuje na to, že by se mohl ucházet o koncesi a lékařské konopí pěstovat.
Zkušenosti ze světa ukazují, že takové pěstování není nic složitého. Nejjednodušší a nejbezpečnější je pěstovat konopí v uzavřených halách, kde se dá dobře zajistit nejen bezpečnost, ale i stabilní podmínky. Podle Pavla Kubů pěstování nemusí být tak drahé, jak někteří sugerují světu - vlastně bude jen o něco dražší než pěstování květin ve skleníku zahradnictví. On osobně se kromě případného byznysu z pěstování zajímá hlavně o výzkum, který to usnadní. "Myslíme si, že firmy, které budou lékařské konopí pěstovat, by měly podstatnou část výdělku investovat právě do výzkumu a do osvěty lékařů i pacientů v souvislosti s konopím. Byla by chyba udělat z toho čistý byznys," říká lékař. Každopádně ani po očekávaném zavedení zákona do praxe by se nemělo aktivně bránit tomu, aby si lidé dál pěstovali konopí sami a vyráběli si z něj třeba masti. "Světlá představa budoucnosti konopí by mohla vypadat tak, že to bude stejně jako s jinými léčivými bylinami. Lidé si je pěstují a užívají doma. Pokud má jít o konopné léky předepisované lékařem, ty by měly mít standardizovanou kvalitu, která zaručí nejen jejich účinnost, ale i bezpečnost a zdravotní nezávadnost s doporučeným návodem k užívání. S konopím by to mělo být stejné," říká Hana Gabrielová.
Tomáš Zábranský je skeptičtější: "Pokud si někdo pěstuje podomácku technické konopí a něco si z něj vyrábí, je to zcela O. K. - to je, bylo a bude legální. Pokud si ale pěstuje psychotropní konopí, jedná a bude jednat nezákonně: má-li ho do pěti rostlin, dopouští se přestupku a po odhalení či udání ho čeká pokuta a zabavení sklizně. Je-li rostlin více než pět, může to skončit až vězením, byť tomu tak u nás zatím díky příčetnosti policie i soudního systému obvykle nebývá. Na tom legalizace konopí pro léčbu nic nezmění - samopěstitelům konopí budou hrozit sankce i nadále, jakkoli k nim dojde stejně zřídka jako dosud. Ostatně, to byl jeden z hlavních popudů pro vznik petice - lékařskou vědou indikovaní nemocní, kteří nehodlají žít nadále v riziku přestupkového nebo trestního stíhání, musejí mít legální možnost se dostat ke svému léku."
- Na co všechno je konopí
Konopné výtažky, extrakty, vaporizované či přímo přidávané sušené konopí OE a to jak technické, tak s vysokým obsahem THC OE se může stát velmi přínosným lékem u desítek nemocí. Bezkonkurenčně nejúčinnějším lékem je už dnes třeba k úlevě od projevů ztuhlosti a mimovolných pohybů provázejících Parkinsonovu nemoc, pro úlevu u zeleného zákalu a podle pacientů rovněž pomáhá u ztuhlosti svalů v případě roztroušené sklerózy. Konopí je účinné při léčbě nevolnosti a zvracení, a to zejména u onkologických
pacientů léčených chemoterapií a u nemocných HIV/ /AIDS. Pomoc by mohlo konopí představovat i pro nemocné některými formami epilepsie, astmatem, tiky, migrénami, ADHD, zánětlivým onemocněním střev, revmatoidní artritidou, Huntingtonovou choreou, Tourettovým syndromem a snad i pro lidi trpící depresemi a obsedantně kompulsivní poruchou. Nadějné jsou výzkumy v oblasti léčení Crohnovy choroby a jiných autoagresivních onemocnění a některých typů zhoubných nádorů.
Foto: "TRAVNÍ" ZÁKON. Čeští poslanci mají na zářijové schůzi sněmovny projednat ve druhém čtení návrh zákona umožňujícího využití marihuany pro lékařské účely.
Foto: Profimedia
Foto: Podobné přípravky z marihuany se možná objeví i v českých lékárnách.
Foto: KONOPÍM NA PARKINSONA. "Konopí nemoc neléčí, ale odstraňuje a zmírňuje mnohé její projevy. To má zase vliv na chorobu samu," říká Mária Opltová, která již dvanáct let trpí Parkinsonovou nemocí.
Foto: V KANADĚ ANO, V ČESKU NE. Čechokanaďanovi Philipovi Polívkovi pomáhá marihuana při boji s roztroušenou sklerózou. "Jedna má vlast - Kanada - mi léčivé konopí schvaluje, druhá zakazuje," říká.
Foto: Jakub Stadler
Foto: OBCHŮDEK S KONOPÍM. "Jak se povědomí o účincích konopí na různé nemoci stále rozšiřuje, obrací se na nás více a více lidí, kteří shánějí marihuanu a chtějí poradit, jak se s její pomocí léčit," vypráví Hana Gabrielová, majitelka malého obchodu s konopnými produkty v Českých Budějovicích.
Foto: Robert Sedmík