Květa Štrbová: Můj handicap

04.01.2007 7:06

Můj hendikep se jmenuje Roztroušená skleróza a co nevidět se mnou bude už 20 let. Postupuje pomalu ale jistě, od jedné hole ke dvěma a teď už jsem na invalidním vozíčku.

Kdo tady skáče, hopsá a směje se,
ptá se maminka,
to jsou přece veselá broučičí miminka,
ze skořápek od oříšků mají kočárky
i postýlky,
na nočním čepečku na šňůrce dvě bambulky.
Tak miminka tiše, podává se kaše,
pylem z květů sypaná, ranní rosou kropená,
to si miminka pochutnají, takovou kaši
moc rádi mají.
Ale ten křik, co se to stalo?
Na dvě miminka se kaše nedostalo.
A aby byla ta naše mimina veselá
tak další kaše se rychle udělá.

 

V mechu a kapradí

Broučkové co bydlí v lese v mechu a kapradí
ti každé ráno v tom mechu vesele dovádí,
vylezou si po kapradí až na nejvyšší místečko
a potom šipkou hop do mechu,tam je měkoučko.
Ale pavoučkům se nějak skákat nedaří
protože je pavučinka vždycky podrží.
To jeden malý brouček půjčil si padáček
a teď místo do mechu letí až k nám na
střechu.
Pak zafoukal vítr fí, fí a fí
a brouček zpátky odletí.
Pustí se padáku a bác. Je na mechu.

Mravenec na lyžích

Páni, to je ale věc, na vysypaném cukru
lyžuje mravenec
a že cukr zpomaluje tak mu to moc
nelyžuje.
Copak nikdo neřekne ti
že jen na sněhu to letí?
Cukr máme na mlsání, nehodí se k lyžování.
Zavolal a za chvilenku mravenci jsou
raz dva venku,
na ty zimní lyžovačky
zalezou si do ledničky.
Tam je sníh a taky led
prý se tam dá dovádět.
Máš tam zimu,chytneš rýmu, pčik...

Chumelenice

Chume, chume, chumelí se
už je bílo v celém lese
a všechny malé veverečky
hned oblékly si rukavičky
Ať jim packy nestudí když se v lese koulují,
postavily veverčáka,veverčího sněhuláka,
místo očí má dvě šišky z borovice
a na hlavě má klobouk od myslivce
Jako tlapky dají smrkové větvičky
knoflíky jsou lískové oříšky.
Uši a ocásek ze slámy z krmelce
a klobouk zdobí pírko od vrabce
Všechny veverky se dnes radují
takového panáka nikde nemají
A sníh padá a padá.....