Co asi o sobě říká internet? Co dovede, co ho trápí? Neotřelý pohled přináší neobvyklé zamyšlení.
Přeji všem dobrý den.
Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Internet, jsem součást světové pavučiny vzájemně propojených osobních počítačů, ale pouze, když komunikuji s celým světem. Pokud zůstávám „doma“, říkají o mně, že jsem Intranet.
Rád bych Vám řekl o věcech, které mě trápí. NIC nevím, nic NEZNÁM. Snažím se získávat informace, kde se dá. Mám k tomu hned několik prostředků.
Nic sice nevím, ale snažím se učit. Umím vyhledávat v telefonním seznamu, porovnávat ceny v obchodech, dokážu ušetřit kroky lidí na poštu, do banky. Koupit lístky na kulturní představení mi nedělá sebemenší problémy. Co na tom, že se neumím svobodně rozhodnout. Znám pouze jedničky a nuly. Ano nebo ne. Zapnuto, vypnuto.
Zkuste po mě chtít najít uživatele Parajarda. Najdu ho přece hned!? Mám takovou moc, že nikdo, pokud nemá připojenou webovou kamerku, neví, kdo sedí u PC. Handicap mám přece já, vím pouze to, co mi mí uživatelé sami řeknou, nic víc, nic míň. Mně to až tolik nevadí. Baví mě získávání informací. Je tak povznášející, přitažlivé, prostě cool. Denně nové poznatky. Někdy se mě někdo na něco zeptá, jindy zodpovím několik dotazů, či si doplním „vzdělání“.
Hodně mi dává sílu poznávat nové „lidi“. Je tolik způsobů, kde je najdu. Zvládám diskusní fóra, různé komunikační programy. Libuji si v ICQ. V kontaktech mám několik desítek čísel, ale kolik jich „znám“. Opravdu asi jen 0 – 9, přesto bych neměnil a už jsem slyšel houkat parník na PC.
Slyším ho denně. Pokud ne, je to divné. Vždyť čekám, až se někdo přihlásí, až mi přijde email, či jinak se spojím s ostatními ve světě. Jak vlastně vypadají lidé, které spojuji? Kdo sedí na druhé straně? Je vedle v místnosti či na druhé straně zeměkoule? Nevím. Nemám rozum ani srdce. Dokážu ale najít nejen slova, stránky či obrázky. I lidská srdce najdu, alespoň na chvilku. Lidé chatují, posílají přese mne prezentace, sdělují si informace, jež by si možná při osobním setkání „neřekli“.
Možná namítnete, že je to pro ně nebezpečné. Snad ano. Jde ale i to se spojit. Ani ne tak kabely jako myšlenkami, podporou.
Ještě si myslíte, že toto povídání je o mně?